Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr životního prostředí České republiky Ivan Dejmal zaslal odpověď na interpelaci poslance Vladimíra Rozlivky dopisem ze dne 18. listopadu 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala na interpelaci poslance Vladimíra Rozlivky, která zní:

"Vážený pane poslanče, předseda vlády České republiky, JUDr. P. Pithart, mne pověřil, abych odpověděl na Vaši interpelaci přednesenou na 22. schůzi ČNR ve věci současné situace ve vojenském újezdu Milovice - Mladá a v přilehlém regionu.

Vláda ČR i ministerstva, jichž se problematika specielně dotýká, se ztotožňují s názorem Okresního úřadu v Nymburce, že revitalizaci a rozvoj celé oblasti je nutno řešit komplexně a nelze připustit prosazování partikulárních zájmů z jakékoliv strany. Vojenský prostor Milovice - Mladá přechází na základě usnesení vlády ČSFR č. 541 ze dne 5. 9. 1991 do civilní správy. Pokud jde o výhledové řešení dotčeného území, je nesporné, že území bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá poskytuje různé možnosti využití v civilním sektoru. Tyto možnosti budou ovlivněny jednak jeho územně technickými vlastnostmi, ve kterých hraje prvořadou roli jeho výjimečná poloha v Pražské aglomeraci s možností dálničního spojení s Prahou, jednak možnostmi využití rozsáhlých ubytovacích a technických zařízení, bývalých vojenských objektů, včetně využití vojenského letiště, jehož kapacita daleko přesahuje potřeby čs. armády.

Aby mohlo být přijato kvalifikované rozhodnutí o budoucím využití prostoru, je nutné mít k dispozici vyhodnocení jeho přírodních a územně technických podmínek se stanovením limitů a způsobu jejich nejvhodnějšího využití.

Proto ministerstvo životního prostředí, jako ústřední orgán územního plánování, zajišťuje v rámci prací na územně plánovací dokumentaci Pražské sídelní aglomerace, územně technické vyhodnocení prostoru Milovice - Mladá. Toto vyhodnocení, zpracované formou územně plánovacího podkladu, by mělo sloužit jako podklad pro rozhodování o způsobu a podmínkách využití území.

Pro potřeby průzkumu a asanací znečištění půd a vod v této oblasti, které zde probíhají z iniciativy MO ČSFR a ČVI kontinuálně od r. 1974, s tím, že rozhodující objem průzkumných prací byl proveden, na základě tlaku MŽP ČR v letech 1990 - 1991, byl předmětný vojenský prostor rozdělen do dvou částí (lokalit), a to na část Luštěnice a část Milovice, která zahrnuje katastrální území všech obcí kromě Luštěnic.

Provedený průzkum, který stál v lokalitě Milovice 23.000.000,- Kčs a v lokalitě Luštěnice 7.880 000,- Kčs a byl hrazen z rozpočtu federace, prostřednictvím MO ČSFR, zjistil velké znečištění vod a půdy, zejména ropnými látkami (v převážné většině pohonné látky a mazadla), ale i těžkými kovy (např. Pb a Be) a chlorovaná organika (PCB; perchloretylén, polyaromáty).

Organizace, která byla pověřena provedením hydrogeologického průzkumu (v tomto případě u obou lokalit s. p. Stavební geologie Praha, závod Aquatest) vyčíslila též náklady na konečnou asanaci daného území, resp. dekontaminaci vod a půd v tomto prostoru, a to částkou cca 3 mld. Kčs pro lokalitu Milovice a 185.600 000,- Kčs pro lokalitu Luštěnice.

Výsledky provedených hydrogeologických průzkumů všech lokalit na území ČSFR, kde pobývala sovětská vojska, byly podrobeny oponentním průzkumům dvou nezávislých čs. expertů.

V případě lokalit Luštěnice (dr. Stanzel a dr. Pulpán) a Milovice (dr. Bíža a dr. Kněžek) oponenti konstatovali dobrou úroveň provedeného průzkumu, zásadní připomínky však měli ke způsobu provádění navržených asanačních prací a jejich finančnímu vyčíslení. Dle názoru oponentů by tyto náklady měly být výrazně, až řádově nižší a to při samozřejmém zachování žádoucího dekontaminačního efektu asanačních prací.

V období březen 1990 - září 1991 řídila průzkumné a prvotní asanační práce v lokalitách bývalého pobytu vojsk Sovětské armády na území ČSFR Smíšená československo-sovětská komise pro ekologické aspekty odsunu sovětských vojsk z území ČSFR (dále jen "komise"). Předsedou její čs. části, která byla orgánem zmocněnce vlády ČSFR, gen. por. ing. Rudolfa Ducháčka, byl náměstek ministra životního prostředí ČR ing. Václav Vučka, CSc. Komisi se podařilo za pochodu překonat různé překážky, bránící provedení průzkumných prací do ukončení odchodu sovětských vojsk. Její činnost vyústila mj. 25. 1. 1991 v přijetí Metodiky regulování ekologických otázek, spojených se vstupem, pobytem a odsunem sovětských vojsk z území ČSFR, kterou podepsali zmocněnci vlád obou zemí.