Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr zemědělství České republiky Bohumil Kubát zaslal odpověď na interpelaci poslance Ladislava Krčmy dopisem ze dne 31. října 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta na interpelaci poslance Ladislava Krčmy, která zní:

"Od 1. 1. 1992 počítáme v oblasti dotací s rozšířením monitoringu půd z hlediska obsahu cizorodých látek, zejména těžkých kovů. Tento úkol je součástí resortního programu ve smyslu usnesení vlády ČR č. 338/1990 k ozdravění životního prostředí a jeho plnění vyžaduje postupné vybudování samostatné sítě stacionárních bodů pro odběr a rozbory půdních vzorků. Pro nedostatečné finanční zdroje v roce 1991 se tento úkol nepodařilo v požadovaném rozsahu zabezpečit. Požadavky na zřízení uvedeného monitorovacího systému představují zhruba 5 miliónů Kčs.

Je skutečností, že spotřeba vápenatých hnojiv v tomto roce prudce klesla v souvislosti se zhoršenou ekonomickou situací zemědělských podniků. V roce 1990 bylo dodáno do ČR 2 650 tis. tun vápenatých hnojiv: Za 1. pololetí t. r. dosáhla spotřeba vápenatých hnojiv v zemědělství pouze 400 tis. tun. Očekáváme, že letošní konečná spotřeba nedosáhne ani 1/4 loňské skutečnosti.

Vzhledem k tomu, že odstraňování zdrojů znečištění, a to zvláště exhalací, neprobíhá tak rychle jak bychom si přáli, souhlasíme s tím, že je nutné dotovat vápenatá hnojiva především pro jejich výraznou pomoc při snižování kyselosti půd vzniklé vlivem kyselého atmosferického spadu.

Kromě výše uvedeného poutají vápenatá hnojiva těžké kovy v půdě a ty nemohou pronikat do potravinového řetězce. Předpokládáme dotaci ve výši 25% z ceny u vápenců včetně dolomitických. Při současné úrovni cen se počítá s částkou cca 60 mil. Kčs.

Limity těžkých kovů v zelenině u nás vyhlášené jsou velmi přísné, přísnější než např. v některých západních vyspělých zemích. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy Zbraslav a Výzkumným ústavem zelinářským v Olomouci se v posledních letech průběžně sledují obsahy těžkých kovů v půdě a v zelenině. Řešení celého problému vidím především v ochraně půdy před vstupy kontaminovanými vyššími obsahy kovů. Jedná se především o kaly z čistíren odpadních vod a některé druhy hnojiv, především fosforečných, takových, které obsahují vyšší obsahy kadmia. Je třeba důsledné kontroly ze strany kontrolních orgánů, aby fosfáty - suroviny na výrobu fosforečných hnojiv obsahovaly co nejmenší množství kadmia. Fosforečná hnojiva dotovat nelze, neboť tato možnost není zahrnuta v dotační politice.