Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr kultury České republiky Milan Uhde zaslal odpověď na interpelaci poslance Zdeňka Smělíka dopisem ze dne 2. října 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra kultury České republiky Milana Uhdeho na interpelaci poslance Zdeňka Smělíka, která zní:

"Z hlediska působnosti ústředních orgánů státní správy je rozpracování Doporučení UNESCO o ochraně tradiční kultury a folklóru v gesci Federálního ministerstva zahraničních věcí.

MK ČR se poprvé oficiálně o uvedeném doporučení dozvědělo v květnu 1990, kdy dopisem JUDr. Gabriela Brenky, zástupce ředitele odboru FMZV ze dne 15. 5. 1991 čj. 95318-90 - MPO/3, byl legislativní odbor MK ČR požádán o zaslání podkladů pro vypracování návrhu doporučení pro vládu ČSFR, která by měla Doporučení UNESCO přijmout. Odbor kulturně výchovné činnosti (nyní odbor osvěty) projednal zaslaný pracovní překlad Doporučení se svými přímo řízenými organizacemi - tj. Ústavem lidového umění ve Strážnici a s Informačním a poradenským střediskem pro místní kulturu v Praze.

Ústav lidového umění (nyní Ústav lidové kultury) ve Strážnici rozpracoval Doporučení v pracovní skupině, v níž byli zastoupeni i představitelé z řad občanských sdružení zabývajících se folklórem a dále představitelé vědeckých pracovišť (katedry etnografie UJEP Brno a UK Praha). Rozpracovaný materiál obsahoval i návrh dalšího postupu pro využití Doporučení a předkládal seznam odborníků, kteří by mohli být využiti pro dopracování projektu pro naše podmínky. Zaslán byl dr. Brenkovi na FMZV dopisem ředitele odboru KVČ dr. Dupala čj. 7124/90 ze dne 18. září 1990. V dopisu jsme zároveň žádali o stanovisko FMZV k rozpracovanému Doporučení a nabízeli jsme, aby byl Ústav lidového umění ve Strážnici pověřen koordinací prací na projektu vzhledem ke svým širokým kontaktům v dané oblasti nejen v ČSFR, ale i v zahraničí. Odpovědi na dopis jsme se však ze strany FMZV nedočkali, proto jsme vyvolali pracovní schůzku s pracovníkem legislativního odboru FMZV dr. Hladíkem, jenž byl pověřen dopracováním Doporučení. Schůzka se uskutečnila v říjnu 1990 za přítomnosti dr. Jančáře, ředitele ÚLU ve Strážnici, a dr. Malcové, pracovnice odboru KVČ MK ČR. Znovu jsme nabídli pracovníkům FMZV naši pomoc a žádali jsme, abychom byli (buď MK ČR nebo ÚLU Strážnice) pověřeni koordinací prací, aby mohl být celý projekt co nejdříve předložen ke schválení vládě ČSFR. Zástupce FMZV naši nabídku kvitoval s uspokojením a byli jsme ujištěni, že se na nás obrátí, jakmile obdrží připomínky dalších resortů, které Doporučení rovněž dostaly k vyjádření. Ani po opakovaných urgencích se tak však nestalo a na náš dotaz, kdy se předpokládá přijetí Doporučení vládou ČSFR, jsme nedostali odpověď.

K našemu překvapení v červenci 1991 obdržel p. ministr dr. M. Uhde dopis místopředsedy vlády ČSFR a ministra zahraničních věcí (podepsaný náměstkem Zd. Matějkou) čj. 90772/91 - MPO, ve kterém byl v co možná nejkratším termínu žádán o sdělení stanoviska k návrhu materiálu pro vládu ČSFR na přijetí Doporučení UNESCO o ochraně tradiční kultury a folklóru.

Naše podklady (doporučení a návrhy na řešení), zpracované odborníky v oblasti folkloristiky a etnografie v září 1990, nebyly respektovány, věc byla připravena zřejmě bez konzultací s odbornou veřejností a lze říci, že byla zpracována neodborně a v mnoha ohledech i nepřijatelně. Text doporučení je neodborně přeložen (výrazy z angličtiny nelze otrocky předkládat do češtiny, dochází k významovým posunům), doporučení je ryze proklamativní, rozpracováním a další koordinací prací je podle návrhu FMZV pověřena ČSAV (která však je teoretickým pracovištěm, ale péči a ochranu budou vykonávat např. muzea atp.) Co je však dle názoru MK ČR naprosto nepřijatelné, to je předpoklad, že veškeré náklady spojené s uskutečňováním Doporučení budou hrazeny z prostředků schválených rozpočtů příslušných orgánů ČSFR, ČR a SR, jakož i dalších zúčastněných institucí a organizací. V tom spatřujeme největší úskalí takto zpracovaného a předkládaného Doporučení. Dle názoru MK ČR musí být vládou ČSFR vyčleněny určité finanční prostředky, které by byly vhodnou formou (např. grantovým systémem) využívány na různé projekty.

Tyto i další naše připomínky jsme sdělili dopisem čj. 749/91 SM ze dne 31. 7. 1991 p. ministrovi Dienstbierovi a očekáváme další postup ze strany FMZV. Znovu jsme písemně i telefonicky nabízeli zpracovatelům pomoc našich odborných zařízení. Dr. Hladík přešel, jak jsme zjistili, do jiného odboru FMZV a na jeho místo nastoupil dr. Kolár.

Jak je zřejmé z tohoto podrobného popisu dosavadního postupu přípravy přijetí Doporučení, průtahy v jeho rozpracování nebyly způsobeny ministerstvem kultury ČR, jak se pravděpodobně domnívají p. poslanec Smělík a s ním i občanská sdružení zabývající se folklórem (Folklórní asociace, Unie pražských folklórních souborů, Folklórní sdružení ČR a další). Navíc očekávání, která vkládají do přijetí tohoto doporučení, jsou zřejmě značně nadnesená. Pokud by totiž vláda přijala verzi navrhovanou FMZV, nelze z důvodů nedostačujících finančních prostředků předpokládat vznik nových iniciativ (např. festivalů, výzkumných projektů, organizování sběru hmotných artefaktů lidového umění atp.), a to ani ze strany K ČR, ani dalších institucí. K ČR bude pouze - tak, jako to činí dosud - podporovat činnost muzeí, folklórních souborů, bude finančně podporovat a organizovat národopisné přehlídky a festivaly, přispívat některým sdružením, která se zabývají činnostmi připomínanými v Doporučení. Proto nás mrzí, že již nyní, ještě před přijetím Doporučení příslušnými orgány, přicházejí právě některá tato občanská sdružení či folklórní soubory s požadavky, kdy se obracejí na MK ČR s přehnanými nároky (např. na uspořádání mezinárodního dětského folklórního festivalu v r. 1992, na nějž požadují 30 mil Kčs) a odvolávají se na závěry Doporučení. Jedná se navíc o naprosto mylný výklad doporučení UNESCO, jejich smyslem není takovýto pragmatický účel.

Je třeba si uvědomit, že mnohá z Doporučení UNESCO u nás běžně fungují (i bez proklamativních materiálů). Tento materiál UNESCO byl vytvořen obecně a inspirativní je zejména pro státy, v nichž není národopisná tradice tak bohatá jako v ČSFR, kde dodnes žije folklór v téměř neporušené formě (jižní Morava, Chodsko, některé oblasti Slovenska), resp. pro státy, v nichž muzea a další organizace neplní běžně funkci ochránců regionálních tradic atp. I z tohoto hlediska je třeba se na Doporučení UNESCO dívat. Ochrana a rozvíjení lidového umění a tradic v každém případě zůstávají jedním z hlavních obsahových cílů ministerstva kultury. I přes výhrady k navrhovanému textu Doporučení respektuje ministerstvo kultury jeho hlavní principy při přípravě nových legislativních předpisů, např. návrhu zákona o památkách, i ve své vlastní činnosti.

Pro ilustraci stávajících aktivit MK ČR v této oblasti uvádíme rámcový přehled finančních příspěvků na akce v působnosti odboru osvěty MK ČR v letošním roce.

Prostředky vynaložené na folklórní projekty (festivaly, přehlídky atp.)odborem osvěty MK ČR v roce 1991: