Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Tomáše Ratiborského na ministra financí České republiky Karla Špačka:

"Vážený pane ministře, při provádění kontrol daně ze mzdy, např. finančním úřadem, jsou soukromí podnikatelé upozorňováni na povinnost podle § 4, vyhl. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků, oznamovat do 30 dnů po uplynutí kalendářního měsíce pololetí částky, které byly vyplaceny v uplynulém pololetí fyzickým osobám nebo pro fyzické osoby za vykonané dílo, provedenou práci nebo výkon, anebo za přenechání užívání majetkových předmětů a práv.

Uvedená povinnost je zakotvena v předpisu, jehož přijetí v roce 1962 sledovalo zajisté jiné cíle a ekonomické působení než podporu soukromého podnikání.

Finančními úřady je oznamovací povinnost vykládána tak, že podnikatelé jsou povinni oznamovat příslušnému finančnímu úřadu podnikatele, jímž byly zaplaceny např. faktury za provedené práce a služby provedené rámci hospodářsko-právních vztahů mezi soukromými podnikateli. Pokud bude aplikován do důsledku výklad používaný finančními úřady, dojde ke značnému nárůstu administrativy nejen na finančních úřadech, ale i u soukromých podnikatelů. Např. v působnosti Finančního úřadu v Mostě je evidováno asi 4.000 soukromých podnikatelů. Pokud by každý v průběhu pololetí uhradil 3 faktury, představuje to 4.000 oznámení finančnímu úřadu s 12.000 položkami.

Žádám Vás o stanovisko, zda výklad používaný finančními úřady, týkající se subjektů oznamovací povinnosti, je správný. Pokud ano, žádám, aby byla provedena taková právní úprava, která nebude přenášet tuto povinnost na podnikatelské subjekty. Finační úřady mají zajisté podle platných předpisů takovou kontrolní pravomoc, kterou mohou využít přímo, aniž by zajišťování kontrolních funkcí přenášely na podnikatelské subjekty.