Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr životního prostředí České republiky Ivan Dejmal zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana Květa dopisem ze dne 21. listopadu 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala na interpelaci poslance Jana Květa, která zní:

"Vážený pane poslanče, k Vaší interpelaci ze dne 16. října 1991 ve věci zabezpečení ochrany rybničních ekosystémů při privatizaci závodů Státního rybářství Vám sděluji, že tato problematika je i v současné době zabezpečena řadou právních norem. Jejich uplatnění v tomto případě je však skutečně problematické.

Podle zákona č. 92 /1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, dle ustanovení § 7 a § 8, za vypracování návrhu privatizačního projektu podniku odpovídá zakladatel. Ten je povinen posoudit všechny návrhy privatizačních projektů, které obdržel a předložit je bez zbytečného odkladu se svým stanoviskem k projednání i v případě těch návrhů, které nedoporučuje uskutečnit.

Přitom se dle zákona č. 92/1991 Sb. i sdělení ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR k předkládaným návrhům privatizačních projektů nevyjadřuje žádný orgán státní správy, kromě zakladatele. Zájmy ochrany životního prostředí vyplývající z Ústavy ČSFR a dalších platných právních norem na tomto úseku, musí plně respektovat jak zpracovatelé návrhů privatizačních projektů a zakladatelé privatizovaných podniků, tak ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky.

Ve smyslu současného právního stavu a jeho výkladu, lze privatizovat pouze ta vodohospodářská díla - rybníky na vodních tocích, která nejsou nezbytná k funkcím toků, popřípadě vodnímu toku převážně neslouží a nebo neplní více celospolečenských účelů. Pokud tyto předpoklady nejsou naplněny, musí být i nadále ve státním vlastnictví a ve správě státní organizace, nebo obce u drobných vodních toků a v případě vodohospodářsky významných toků ve správě státní vodohospodářské organizace.

Zájmy státní ochrany přírody, stanovené zákonem musí tedy být při posuzování zda lze jednotlivé rybníky privatizovat z uvedeného hlediska respektovány. Váš návrh na vyřazení z privatizace těch rybničních nádrží, které jsou plně, nebo z části své plochy zařazeny do kategorie státních přírodních rezervací, je tedy řešen platnou právní úpravou. Nepochybně totiž taková vodohospodářská díla - rybníky plní více celospolečenských účelů. S ohledem na to, že takové posouzení je pro účely privatizace nutné zabezpečit, sestavuje odbor ochrany přírody MŽP ČR v současné době seznam všech rybníků, které jsou součástí státních přírodních rezervací. Tyto rybníky by v souladu s platnou právní úpravou měly zůstat ve státním vlastnictví a měly by být vyňaty z privatizace. Žádost o zdržení privatizace již byla zaslána panu ministru Ježkovi k Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, kde by mohlo být privatizací dotčeno 16 rybníků chráněných zcela, nebo z části. Výše uvedený seznam by měl být jedním z rozhodujících podkladů pro posouzení, zda zařadit či nezařadit jednotlivé případy do privatizace a bude ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR předán.

Hospodářská činnost (která je zde nutná), musí být prováděna v souladu se zájmy ochrany přírody. Předpokládáme, že v těchto případech mohla být prováděna i účelově na zakázku, pod odborným dohledem Českého ústavu ochrany přírody, který zpracuje pro jednotlivé lokality ochranářský plán.

V těch případech, kdy jsou rybníky vraceny původním vlastníkům dle zákona o restituci, pokud spadají zcela, nebo z části do kategorie státních přírodních rezervací, musí být rovněž při jejich obhospodařování respektovány zájmy ochrany přírody. Zákon o ochraně přírody totiž nerozlišuje různé formy vlastnictví, ale platí u zvláště chráněných částí přírody obecně.

Tam, kde budou privatizací dotčeny zájmy obecné ochrany přírody, nezajišťuje současná právní úprava jejich ochranu dostatečně. Celou tuto problematiku by měl vyřešit nový zákon o ochraně přírody a krajiny. Výjimku v tomto případě tvoří významné krajinné prvky, kde i v současné době lze uplatnit některá omezená v nakládání s nimi.

Předpokládáme, že nový zákon o ochraně přírody a krajiny nabude činnosti nejpozději k 1. 7. 1992 a umožní v těchto případech, kde to bude nutné, uložit formou břemene takové obhospodařování, které bude se zájmy ochrany přírody v souladu.

Vážený pane poslanče, s ohledem na odpovědnost ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, vymezenou zákonem č. 92/1991 Sb. i s ohledem na nezbytnost záruky respektování oprávněných zájmů ochrany vod a ochrany přírody v procesu privatizace, zajistí MŽP ČR výklad současných právních norem k této problematice a předá jej tomuto ministerstvu.

S pozdravem