Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověřeně předsednictva České národní raky předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Josefa Bezděka na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta:

"Vážený pane premiére, v mnoha komentářích sdělovacích prostředků je konstatováno, že zahraniční firmy jsou připraveny spolupodílet se na realizaci mnoha našich projektů, ale tyto záměry není možno realizovat pro řádnou nepřipravenost těchto projektů, není-li vzata v úvahu stávající situace v naší legislativě.

Skutečností zůstává, že s útlumem investiční výstavby je problematické se řádně seznámit se situací a porovnat sdělovacími prostředky předkládané informace se skutečnostmi. Takováto příležitost se mně naskytla v posledním období v souvislosti s realizovaným poslaneckým průzkumem.

Na základě zjištění, dovoluji si Vás informovat o problematice brzdící realizaci zajímavého projektu, významného mj. i pro naše hospodářství, a požádat Vás v závěru o "nefinanční" pomoc.

Jedná se konkrétně o st. podnik Olšanské papírny se sídlem v Olšanech, kde mají připraven k realizaci projekt výroby skládačkového papíru - lepenky ze sběrového papíru /vzorky - viz příloha/.

Původně byla stavba, situovaná do závodu Lukavice, projekčně připravena v polovině 70tých let, přednost však byla tehdy dána výstavbě celulózek v Ružomberku a Paskově, založených na zpracování dřevní hmoty. Tak se stalo, že pro nepochopení problematiky centra nebyl realizován záměr, který již tehdy řešil využití tuzemských přebytků sběrového papíru a docílit úspory dřevní hmoty ku prospěchu našich lesů - tudíž životního prostředí.

Tímto nedoceněním významu sběrového papíru jako cenné suroviny pro papírenskou výrobu, byla u nás zakonzervována nutnost trvalého exportu asi 150 tis. t/rok sběrového papíru, převážně za nevýhodných finančních podmínek. Kritická situace nastala v poslední době, kdy se sběrový papír stal v západní Evropě prakticky neprodejným a naopak, je tam za odběr netříděného sběrového papíru jeho zpracovatelům placeno až 50 DEM/t. Tato, na první pohled, protismyslná situace má svůj pádný důvod - i tak to obci či městu vyjde levněji a je to i výhodnější pro životní prostředí než likvidace sběrového papíru s komunálními odpady na skládkách nebo ve spalovnách. Navíc se šetří lesy a spoří energie, jinak potřebné k výrobě odpovídajícího množství primárních surovin pro papírenskou výrobu dřeva.

Hlavním účelem připravovaného projektu je tedy využít dosud nezpracovatelný a již neprodejný přebytek sběrového papíru, zatěžující nejvíc životní prostředí, k produkci natíraných skládačkových lepenek. Ty budou sloužit k výrobě obalů pro řadu odvětví, zejména spotřební, elektrotechnický, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl. Bez vhodného obalu, vyžadujícího prvotřídní materiál a výrazný a nápaditý reklamní potisk, nebudou výrobky čsl. průmyslu schopné konkurence. Takový kvalitní materiál pro výrobu skládaček se u nás dosud nevyrábí a projektovaná kapacita pokryje plně domácí potřebu, která je dnes, ve srovnání se zahraničím /vztažmo na obyvatele/, asi poloviční. Současně vytvoří i podmínky pro export části produkce.

Projekt řeší výrobu 140 tis. t/rok natíraných skládačkových lepenek při spotřebě 130 tis. t/rok sběrového papíru. Tento objem použité drahé suroviny nahradí buničinu a dřevinu, na jejichž výrobu by bylo nutno použít asi 500 tis. m³ dřeva. To odpovídá ročnímu přírůstku z cca 150 tis. ha lesa. Současně by bylo nutno vynaložit asi 85 GWh elektrické a asi 4 mil. GJ tepelné energie.

Nově budovaná kapacita navazuje na současný papírenský závod v Lukavici. Přes nezbytnou likvidaci některých zastaralých výrob se očekává, že dojde ke zvýšení zaměstnanosti celkem asi o 200 pracovníků, což spolu s dalšími příjmy z provozu závodu významně přispěje k rozvoji okolních obcí. V dalším výhledu se počítá s výstavbou kartonážky, která zpracuje část produkce skládačkové lepenky na obaly. Tím dojde ke zvýšení počtu pracovních míst o dalších asi 200. Lokalita Lukavice má pro takový rozvoj výroby velmi příznivé podmínky. Projekt respektuje všechny požadavky na ochranu životního prostředí.

V současné době je příprava projektu v takové fázi, že je možno započít s výstavbou ještě koncem roku 1991. védská nezávislá organizace NLK-Celpap dokončila v dubnu t. r. "studii proveditelnosti", prokazující příznivou ekonomii záměru. Je zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení a je dokončeno její projednávání s příslušnými orgány veřejné správy. Mimo nabídek zahraničních dodavatelů jsou k dispozici nabídky řady našich firem (řešení opět zaměstnanosti), o nichž se předpokládá, že se na realizaci projektu zúčastní. Pro některé z těchto firem (stavební, montážní, elektro, energetika apod.), by získání takovéto zakázky mohlo znamenat, přizpůsobí-li se zahraničním zvyklostem (v termínu, kvalitě), dobrý start k prosperitě, neboť se jedná o práci pro cca 2 000 pracovníků po dobu výstavby, tj. asi tři roky.

Náklady projektu jsou propočteny na 450 mil. DEM, z toho se předpokládá, že cca 150 mil. DEM přinesou zahraniční investoři jako svůj vklad do společného podniku. Zbylá část bude kryta zahraničním, resp. i tuzemským úvěrem. Vedle již zmíněných přínosů, tj. zpracování sběrového papíru, vytvoření nových pracovních příležitostí a zlepšení kvality obalové techniky a tím zlepšení exportních schopností tuzemských výrobků, bude ročně do státního rozpočtu odvedeno průměrně za dobu ekonomické životnosti cca 540 mil. Kčs.

Dosud nedořešeno však zůstává financování. Olšanské papírny a.s. nejsou schopny zajistit potřebné finanční prostředky, a proto se předpokládá vytvoření společného podniku se zahraničním partnerem, do kterého by Olšanské papírny jako svůj podíl na základním kapitálu vložily současný závod Lukavice, pozemky pro výstavbu a hodnotu přípravy projektu, zatímco zahraniční partner by přinesl volné finanční prostředky.

Při jednání s potenciálními investory i zahraničními bankami však vyvstává otázka finančních /a s tím nepřímo i politických/ záruk, které jsou u projektu takového rozsahu životně důležité. Je naznačováno, že záruky tuzemských bank nejsou dostatečné a partneři požadují vládní záruky, které by je přesvědčily o dlouhodobé stabilitě našeho hospodářství a tím i návratnosti investovaných prostředků.

Poskytnutí vládní finanční záruky by podstatně ulehčilo vytvoření společného podniku pro realizaci tohoto projektu a posílilo postavení čs. účasti na něm.

Na základě těchto skutečností si Vás, vážený pane premiére, dovoluji požádat o stanovisko směřující k vytyčenému cíli, za což děkuji a jsem s pozdravem