Česká národní rada 1990 – 1992

Zvláštní část

K § 1:

Předložený návrh zákona v souladu s historickými zkušenostmi a při využití některých způsobů řešení stejného problému v okolních ekonomicky vyspělých státech, konstituuje Komoru jako nezávislý profesní orgán pro poskytování veterinární péče soukromými osobami a pro ochranu jejich profesních, hospodářských a sociálních zájmů.

Komora jako samostatný právní subjekt vystupuje v zájmu svých členů a jedná jejich jménem se všemi orgány a organizacemi na území celého státu i v mezinárodních jednáních.

K § 2

Komora dbá o odbornost při provádění veterinární činnosti v souladu s etickými pravidly této profese, při čemž hájí práva svých členů i jejich profesní čest.

Vystupuje jako organizační prvek soukromé veterinární činnosti, stanovováním podmínek a udělováním osvědčení pro soukromou veterinární činnost ve smyslu vytváření zdravých konkurenčních vztahů při snaze o udržování a neustálého zlepšování kvality poskytovaných veterinárních služeb. V tomto smyslu se uplatňuje i vliv na veterinární školství a další vzdělávání veterinárních lékařů.

Účastí při výběrových řízeních a specializačních zkouškách uplatní Komora svůj vliv i na obsazování funkcí ve státní správě.

Při sestavování sazebníků za veterinární výkony půjde především o stanovení minimálních smluvních cen jednak s ohledem na odstranění možnosti nekalé soutěže i s ohledem na zdanění.

Právo řešit konfliktní situace, které při veterinární činnosti vzniknou, dává možnost Komoře v mnoha případech předejít vážným sporům a současně členům Komory právo hájit se, případně vyhledat právní ochranu soudu.

K § 3 až 11

Komora se ustavuje jako demokratická organizace s rovnými a plnými právy všech členů, vyjádřenými především přímým volebním právem i právem obecné volitelnosti do všech orgánů Komory.

V zájmu možnosti toto právo bez výjimky uplatnit a při tom neomezit výkon nezbytné veterinární péče v terénu, zákon umožňuje zastoupení jak při tlumočení názorů a stanovisek, tak při hlasování na sněmu.

Základními články Komory jsou regionální sdružení veterinárních lékařů na příslušném územním celku, které umožňují častější kontakt veterinárních lékařů působících na tomto území bez rozdílu profese a orgánům Komory umožní pružněji organizovat celostátní akce.

Nejvyšším orgánem tohoto sdružení jsou regionální shromáždění všech členů Komory evidovaných příslušným regionálním výborem, kteří vykonávají veterinární praxi v tomto regionu.

Řídícím orgánem regionálního sdružení je regionální výbor, volený regionálním shromážděním, stejně jako revizní komise regionálního shromáždění.

Vrcholným orgánem Komory je sněm, který je rozhodujícím a kontrolním orgánem. V jeho výlučné kompetenci je rozhodování o organizaci, zásadách všech jednání, volbách do všech orgánů Komory včetně rozhodování o všech zásadních hospodářských otázkách.

Sněm volí přímou volbou prezidium, které je výkonným orgánem Komory mezi zasedáními sněmu a jemuž přísluší rozhodovací činnost ve věcech organizace, členství, správy majetku a hospodaření Komory, stejně jako práva a povinnosti iniciativy ve věcech veterinárních předpisů. Prezidium svolává sněm.

Prezidium volí ze svých členů prezidenta a viceprezidenta, kteří jsou personálními zástupci Komory při všech jednáních a rozhodují ve věcech jim přikázaných.

Kontrolní funkci zastává revizní komise, která především dohlíží na dodržování povinností vyplývajících pro členy ze schválených řádů Komory a současně sleduje poskytování terénní veterinární péče na území republiky. Nedodržování schválených řádů oznamuje prezidiu Komory, případně dává podnět k zahájení řízení před čestným soudem Komory.

Čestný soud se zřizuje k řešení profesních sporů, porušování etických pravidel a řádů Komory, jakož i k projednávání stížností na členy Komory. Jeho jednání se řídí obecnými pravidly občanského soudního řádu.

K § 12 až 14

Členství v Komoře je pro všechny veterinární lékaře, kteří hodlají vykonávat soukromou veterinární činnost, povinné nejen s ohledem na jejich společné materiální a sociální i odborné zájmy, ale především pro zvláštní charakter veterinární péče poskytované jako služby, vyžadující obecnou návaznost velké části činností (tlumení nákaz, reziduální látky v potravinách a p.). Z těchto důvodu je nutno brát povinné členství veterinárních lékařů, vykonávajících soukromou veterinární činnost, jako podmínku ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny lidských práv a svobod.

Nevylučuje se členství ostatních veterinárních lékařů, zejména začínajících.

Členství v Komoře vzniká na základě písemné přihlášky, splňuje-li uchazeč základní občanské a odborné požadavky a zaváže se plnit povinnosti člena Komory. Posouzení přihlášky a rozhodnutí o zápisu do seznamu členů Komory přísluší prezidiu.

Členství v Komoře je základní podmínkou pro udělení osvědčení k výkonu soukromé veterinární činnosti jako svobodného povolání.

Návrh zákona řeší nejen vznik, ale i zánik členství, přičemž umožňuje domáhat se ochrany u soudu.

K § 15 až 17

Práva a povinnosti členů jsou specifikována v obecných právech podílet se na činnosti orgánů Komory, využívat služeb a fondů Komory. Mimo to dává členství možnost zaměstnávat jiné členy Komory, jimž dosud nebyla uděleno oprávnění. Tyto pracovníky mohou zaměstnávat v neomezeném rozsahu a ve všech druzích pracovně právních vztahů. Za jejich veterinární činnost v právním smyslu odpovídá jejich zaměstnavatel. Tímto ustanovením by se měl řešit problém začínajících veterinárních lékařů.

Udělování osvědčení pro výkon veterinární péče se tímto návrhem omezuje převážně na soukromou veterinární praxi, vykonávanou jako svobodné povolání, přičemž se nevylučuje možnost udělení osvědčení veterinárním lékařům zaměstnaným při splnění dalších podmínek.

Prezidium Komory registruje vydaná osvědčení, čímž se splňuje registrační povinnost stanovená pro ostatní svobodná povolání. Jediné je oprávněno podávat informace státním orgánům v tomto smyslu.

K 18 až 20

Smyslem této části návrhu je snaha o řešení problémů odborných i společenských, které budou vznikat zejména na počátku přechodu státní služby na soukromou. Disciplinární řešení těchto problémů uvnitř stavu by mělo předejít zbytečným a nákladným občanskoprávním řízením, při zvýraznění profesně morálního vlivu na účastníky jednání. Návrh zachovává možnost odvolání ve smyslu občanského soudního řádu.

K § 21

Komora spravuje a hospodaří se svým majetkem, jehož zdroji jsou členské příspěvky, dotace, dary a jiné příjmy, podle ročního rozpočtu. Jedním se zdrojů sociálního fondu jsou výnosy pokut.

K § 22

V návrhu se stanovuje mechanismus vzniku Komory na základě přípravného výboru Komory veterinárních lékařů při Společnosti veterinárních lékařů, jehož členové byli zvoleni na shromáždění delegátů ze všech okresů České republiky, zorganizovaném touto společností v Brně.

Vzhledem k tomu, že privatizace veterinární služby předběhla přijetí tohoto zákona, je nutné, aby tento přípravný výbor byl, až do volby orgánů Komory na ustavujícím sněmu, pověřen všemi funkcemi řádných orgánů Komory.

K § 23

Navrhovaný termín účinnosti tohoto zákona zajistí překonání některých problémů, bez nichž se privatizace veterinární služby neobejde, avšak schválením novely zákona o veterinární péči (č. 239/1991 Sb.) vznikla situace, v níž se již privatizace začala uskutečňovat.

Tento návrh zákona nezakládá žádné nároky na státní rozpočet.