Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslankyně ČNR Gerty Mazalové na ministra vnitra České republiky Tomáše Sokola:

"Vážený pane ministře, obracím se na Vás se svou interpelací. Dostávám dopisy z mnoha okresů Moravy a Slezska, v nichž se na mě obracejí lidé se žádostí o prošetření pokynu HV VB ČR Praha, číslo SVB - 59/VS-91, který podepsal JUDr. Zelenický.

Na základě tohoto pokynu nebo stanoviska odmítají pracovníci MV opravit v občanských průkazech obyvatelům Moravy a Slezska národnost z české na moravskou a slezskou.

Sama jsem zjistila ve vlastním okrese Vyškov, který rovněž dostal tento přípis, že obyvatelům našeho okresu rovněž odmítají pracovníci příslušný zápis v občanském průkaze provést.

Tento pokyn nebo stanovisko hrubě znevažuje a odporuje Listině základních lidských práv a svobod, brání lidem v jejich přirozeném právu zvolit tu národnost, kterou si přejí a kterou cítí.

Naše Hnutí za samosprávnou demokracii nemá sice ve svém programu národnostní otázku, ale považuje za samozřejmé chránit práva každého občana, cítí-li se občan Moravanem nebo Slezanem, stejně tak jako Čechem či Němcem, Romem, Polákem, žijícím na území Moravy a Slezska, pak má právo se hlásit k národnosti, kterou vyznává.

Nemohu věřit tomu, že by základní lidská práva platila pouze pro obyvatele zemí Čechy a Slovensko, zatímco obyvatelé Moravy a Slezska by byli opět těžce diskriminováni.

Za předpokladu, že zákon o základních lidských právech platí pro všechny obyvatele Čech, Moravy a Slezska i Slovenska stejně rovným dílem, žádám pana ministra Sokola, aby tento pokyn zrušil a dal příkaz příslušným úředníkům v tom smyslu, že i obyvatelé Moravy a Slezska se mohou opět hlásit k národnosti, kterou měli dříve před totalitním režimem naprosto samozřejmě přiznanou a která nebyla vlastně nikdy zrušena ani zakázána. Tím spíše, že se k ní nyní (podle posledního sčítání lidu) hlásí více než polovina obyvatel Moravy a Slezska.

S vydaným stanoviskem, které pošlapává práva části obyvatel Moravy a Slezska, nesouhlasím a protestuji proti zaměstnávání takových pracovníků na ministerstvu spravedlnosti, kteří si tímto způsobem počínají.

Současně přikládám dva dopisy na ukázku - píší lidé i z jiných měst Znojma apod. píší rozhořčeně a žádají okamžitou nápravu. K nim se připojuji i já. Když jsem byla 26. dubna 1991 na plenárním zasedání obviněna svým kolegou poslancem Fejfarem z toho, že mám přepsánu v občanském průkaze svou národnost na moravskou, ani jsem netušila, že je nějaký přípis, který tomu brání, a že to není dost dobře možné. Mohu si vybrat národnost třeba čínskou, českou, slovenskou, romskou - ale nechápu proč, když jsem se narodila v Brně, žiji ve Vyškově, tedy ani ne v Číně, ani ne na Slovensku, ale na Moravě. Přesto se mi moravská národnost, tedy moje vlastní - zakazuje. Podobné přípisy a zákazy nebo stanoviska pouze podporují bezpráví a křivdy, které vzbuzují v obyvatelích Moravy a Slezska pocity velmi vzdálené přátelským.

Požaduji písemnou odpověď.