Z pověření předsednictva České
národní rady předkládám poslancům
ČNR přehled ústních interpelací,
otázek a podnětů, vznesených na členy
vlády ČR na 20. schůzi České
národní rady. Texty interpelací se řídí
stenografickým záznamem.
20.I01 Naléhavá interpelace skupiny poslanců
Daniely Kolářové, Miroslava Čapka,
Hedy Čechové, Jiřího Hájka,
Josefa Kašuby, Jiřího Macháčka,
Gerty Mazalové, Vladimíra Mišíka, Eduarda
Vacka a Vladislava Vaňáka na vládu České
republiky a ministra kultury České republiky Milana
Uhdeho ve věci vývozu a ochrany kulturních
památek
Vážený pane předsedající,
vážená vládo, vážená
sněmovno, dovolte, abych vznesla interpelaci na ministerstvo
kultury jménem poslanců ČNR JUDr. Miroslava
Čapka, Hedy Čechové, JUDr. Jiřího
Hájka, PhDr. Josefa Kašuby, Daniely Kolářové,
ing. Jiřího Macháčka, Gerty Mazalové,
Vladimíra Mišíka, Eduarda Vacka a Vladislava
Vaňáka. Je to interpelace na vládu České
republiky ohledně vývozu a ochrany kulturních
památek.
V současné době dochází k nekontrolovanému
vývozu uměleckých předmětů
a památek a předmětů muzejní
hodnoty. Vývozem těchto předmětů
a památek do zahraničí se zabývají
"různí podnikatelé", kteří
získali "živnost" na základě
zákona č. 105/1990 Sb., přičemž
nemají odpovídající vzdělání
a znalosti. Přesto však dostanou povolení ministerstva
kultury k této činnosti. K rozporu také dochází
tím, že někteří mají povolení
k zahraniční obchodní činnosti, ovšem
toto povolení se nevztahuje na starožitnosti, respektive
na vývoz uměleckých a muzejních předmětů.
Dochází tak k vývozu starého nábytku
a jiných uměleckých předmětů,
kdy například jedna z forem je, že ze starého
nábytku se odstraní původní politura
- lak, nábytek se rozebere na díly a jako dříví
se vyveze postupně po dílech za hranice.
Dále usnadňuje celou situaci i neúplná
právní úprava. V současné době
je muzejní činnost a ochrana kulturních památek
regulována především zákonem
č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči a zákonem č. 54/1959 Sb.
Režim povolování vývozu uměleckých
a muzejních předmětů pak upravuje
vyhláška FMZO č. 2/1987 Sb., o vývozu
kulturních památek. Rozhodování o
této oblasti je tak svěřeno orgánům
celní správy. Obecně a stručně
řečeno, podle této vyhlášky platí,
že za umělecký předmět se nepovažují
ty předměty, které nejsou starší
100 let a jsou celními orgány bez všech problémů
propuštěny k vývozu z našeho území.
Přičemž podle tohoto výkladu by mohlo
dojít k úplnému vývozu předmětů
secese, která měla svůj vrchol kolem roku
1920.
Ve stávajícím povolovacím řízení
je celá věc komplikována tím, že
celnice si sice vyžaduje stanovisko příslušného
muzea či jiného k tomu příslušného
orgánu, ovšem celní orgány nejsou tímto
stanoviskem nikterak vázány a konečné
rozhodnutí zůstává na těchto
orgánech. Přitom celní orgány nemohou
mít odborníky na všechno. Navíc, i když
k náležitostem povolení k vývozu uměleckých
či muzejních předmětů patří
znalecký posudek, spokojují se celní orgány
s posudky znalců na "použité zboží",
respektive znalců z oboru ekonomiky - ceny a odhady a nevyžadují
důsledně posudky od znalců zabývajících
se uměleckými a historickými předměty.
Tyto posudky jsou navíc nekvalitní. A oni tzv. "živnostníci"
na této přímo spekulativní činnosti
vydělávají nemalé peníze ke
škodě našeho kulturního dědictví,
resp. národa. Podle zákona si takovýto "živnostník"
může k nákupní hodnotě připočíst
30% z nákupní hodnoty, ovšem on sám,
se správným uvedením údajů,
získává shora zmíněným
postupem zisk až ve výši 500% z nákupní
hodnoty a to ve tvrdé měně.
Je proto velice naléhavé, aby okamžitě
došlo k přehodnocení celého režimu
povolování vývozu, a to tak, aby záporné
stanovisko muzea či jiného odpovědného
orgánu bylo pro celní orgány závazné.
V případě záporného stanoviska
by pak celní orgány nesměly propustit žádný
takovýto předmět mimo území
státu.
V této souvislosti stojí za zmínku, že
Československo přistoupilo k Mezinárodní
úmluvě z roku 1985 o ochraně uměleckých
památek, shora popsaným postupem však Československo
tuto Úmluvu nedodržuje, přitom již v roce
1918 prezident Masaryk jedním ze svých prvních
dekretů zakázal vývoz uměleckých
předmětů. Tento normativní akt však
byl v další kontinuitě právních
předpisů již derogován.
Druhým aspektem ochrany uměleckých předmětů
a památek a jejich následného vývozu
z území našeho státu je probíhající
restituční proces podle zákona č.
403/1990 Sb. K tomu je však třeba, aby nedošlo
k nedorozumění předeslat, že nikterak
nejsme proti principu a myšlence restitucí. Jde spíše
o výhrady k technickému provádění
těchto restitucí a to pokud jde o navrácení
uměleckých předmětů. Máme
za to, že k tomu není přistupováno šetrně
a s náležitou péči a odpovědností.
A o tom, že se nejedná o nějaké zanedbatelné
předměty, svědčí ta skutečnost,
že např. součástí restituovaného
majetku rodu Lobkoviců by se měla stát i
unikátní výtvarná díla vystavená
v Národní galerii v Praze - obrazy Rubensovy, Cranachovy,
Canaletovy, Breughelovy aj. Není jisté, zda se špičkovým
uměleckým dílům a památkám
věnuje skutečně odborná péče.
To potvrzuje např. fotografie z deníku Mladá
fronta dnes ze dne 10. 6. t. r., ze stěhování
370 uměleckých předmětů ze
zámku Červená Lhota, zachycující
jeden z nejcennějších exponátů
- portrét Filipa Kolovrata Krakovského nezahalený,
zasunutý na korbě nákladního automobilu.
Zde je na místě zdůraznit, že hlavní
tíha provádění restitučního
zákona č. 403/1990 Sb., spočívá
na regionálních pracovištích státní
památkové péče a na okresních
úřadech. Jejich zaměstnanci vyjadřují
znepokojení nad tím, že ze strany ministerstva
kultury České republiky je celý proces naprosto
nepřipraven a probíhá velmi živelně.
Zdá se, že MK ČR nemá základní
přehled o tom, kolika a jakých kulturně uměleckých
předmětů a objektů se vlastně
restituce dotýkají dle zákona č. 403/1990
Sb. Vzhledem k očekávanému pokračování
restitučních procesů dle zákona č.
87/1991 Sb. a zákona o půdě se takováto
skutečnost jeví jako velmi zarážející.
Dovolujeme si proto na vládu České republiky
vznést následující dotazy a požadavky.
1. Vstupuje MK ČR, a pokud ano, s jakými výsledky,
do jednání s oprávněnými osobami,
aby alespoň nejcennější předměty
zůstaly nadále zpřístupněny
veřejnosti?
2. Jedná MK, a pokud ano, s jakými výsledky,
s osobami oprávněnými podle zák. č.
87/1991 Sb., o tom, aby restituované, zejména nejcennější
předměty nebyly masově vyváženy
do ciziny?
3. Jakým způsobem MK postupuje při realizaci
zákona č. 20/1987 Sb., zejména jeho §
19, o státní památkové péči,
dle něhož je omezen vývoz kulturně uměleckých
předmětů do ciziny, pokud jsou zapsány
v ústředním seznamu jako "kulturní
památky"?
4. Jakým způsobem je využíváno
ustanovení tohoto zákona o povinnosti vlastníka
předmětu nabídnout jej k případné
koupi přednostně státu? Jakým způsobem
si MK ČR představuje event. finanční
krytí tohoto postupu?
Současně znovu požadujeme zcela změnit
systém povolování vývozu uměleckých
předmětů a to tak, jak již bylo zmíněno,
aby stanoviska příslušných památkových
úřadů byla pro celní orgány
závazná.
Jednu vlnu vývozu uměleckých památek
jsme již mohli v historii zažít v době
Rudolfa II. od Švédů, neměli bychom
dopustit, aby druhá vlna byla umožněna i naším
přičiněním.
O odpověď na interpelaci žádáme
písemně a vzhledem k závažnosti věci
si dovolujeme požádat sněmovnu o označení
této interpelace za naléhavou tak, aby lhůta
k odpovědi byla dána nejpozději do příštího
pléna České národní rady. V
tomto smyslu před měsícem poslal výbor
pro vědu, kulturu a vzdělání ministru
kultury podobnou výzvu a dodnes na ni neobdržel odpověď.
Já bych vás poprosila, pane předsedo, jestli
byste byl tak laskav a jestli bychom mohli sněmovnou nechat
odhlasovat, že skutečně tato interpelace je
velmi naléhavá.
20.I02 Naléhavá interpelace poslanců Čestmíra
Hofhanzla a Miroslava Wolfa na ministra zemědělství
České republiky Bohumila Kubáta ve věci
lesních akciových společností
Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, chtěl bych přednést
interpelaci ve věci lesních akciových společností
na ministra zemědělství České
republiky. Interpelaci podávají poslanec Hofhanzl
a poslanec Wolf.
Vedoucí pracovníci ministerstva zemědělství
České republiky připravují transformaci
podniků a závodů Státních lesů
v lesní akciové společnosti. Tento plán
je důrazně prosazován proti vůli velmi
podstatné části lesnické veřejnosti,
o čemž svědčí články
v denním i odborném tisku a četné
protestní dopisy lesnických organizací. V
této souvislosti mám k ministru zemědělství
několik zásadních dotazů.
1. Nejde v daném případě o obcházení
článku 10 ústavního zákona
z 18. 4. 1990, který vyhlašuje základní
lesní fond za státní vlastnictví?
2. Nezaměňují se při zdůvodňování
této akce, ať již záměrně
či z neznalosti, přednosti soukromého vlastnictví
půdy s nájemným vztahem?
3. V plánu ministerstva zemědělství
se hovoří o nájemních smlouvách
na 20 - 30 let. Není tato skutečnost v zásadním
rozporu s návratností investic v lesním hospodářství,
která je řádově stoletá?
4. Stav našich lesů lze charakterizovat přinejmenším
jako neutěšený. Je možno se domnívat,
že akciové společnosti budou spíše
než pro svůj zisk pracovat k zvelebení našich
lesů, ku prospěchu budoucích generací?
5. O funkci našich lesů, jakožto nejdůležitější
složky životního prostředí, asi
není třeba diskutovat. Je akciová společnost
větší zárukou respektování
účelových funkcí lesa než řádně
vedený státní lesní závod?
6. Je obecně známo, že v severních pohraničních
oblastech máme zcela zdevastované lesy v důsledku
působení průmyslových emisí.
Organizace lesního hospodářství zde
budou odkázány na státní dotace, v
optimálním případě pak na nějakou
formu přerozdělování výnosů
z lesních oblastí dosud zachovalých. Považujete
za jednodušší tyto intervence či přerozdělování
řešit mezi jednotlivými akciovými společnostmi
nebo v rámci podniků či závodů
státních lesů?
7. Ministerstvo zemědělství počítá
se zřízením právnické osoby
"Státní lesy ČR" s poměrně
značnými úkoly, zejména administrativními.
Co bude tato organizace dělat? Zůstanou lesy ve
vlastnictví státu nebo část z nich
bude převedena do akciových společností,
jejichž účel je jednoznačný -
zisk, a zůstane jen velký administrativní
aparát?
8. Existuje vůbec jediný konkrétní
důvod, logický argument, který by prokázal
účelnost připravované transformace
státních lesů v akciové společnosti?
Žádám ministra zemědělství
o zodpovězení mých dotazů, zastavení
příprav celé této akce a její
posouzení nestrannými odborníky. Naše
lesy po šesti válečných letech a více
než 40 letech komunistického panství nesmí
nikomu sloužit k dalším experimentům.
Považuji tuto interpelaci za naléhavou a žádám
odpověď do příštího pléna.
Děkuji.
20.I03 Interpelace poslance Eduarda Vacka na ministra zdravotnictví
Martina Bojara ve věci postoje zdravotníků
k potřebám obviněných a odsouzených
Pane předsedající, dámy a pánové.
Tato interpelace je určena ministerstvu zdravotnictví.
Vážený pane ministře, členové
komise pro vězeňství ČNR jsou znepokojeni
opakovanými postoji zdravotníků k potřebám
obviněných a odsouzených, vyplývajících
z jejich oprávněných nároků
na zdravotní péči. Tyto nároky vyplývají
mimo jiné i z Evropských vězeňských
pravidel schválených Radou Evropy, v nichž
je pod bodem Lékařská péče
výslovně řečeno: "Lékařská
péče by měla být organizována
v úzké souvislosti se všeobecnou zdravotnickou
správou na úrovni obce nebo státu. Pokud
vězeň onemocní a má zapotřebí
specializovaných lékařských služeb,
je třeba zajistit jeho převoz do specializovaných
zařízení nebo do civilních nemocnic."
Zprávy, které získává vězeňská
komise přímo v jednotlivých útvarech
nápravně výchovných ústavů
nebo od zdravotní služby ředitelství
Sboru nápravné výchovy, průkazně
naznačují negativní postoje zdravotního
personálu k potřebám části
populace, která je ve věznicích z důvodů
zajištění podle § 67 nebo § 381 tr.
řádu nebo ve výkonu trestu. Neochota poskytnout
rychlou zdravotní a lékařskou pomoc vyústila
v posledních měsících do tragédií,
které si vyžádaly tři lidské
životy. Jedná se o obviněného Karla
Vlastimila, narozeného 25. 9. 1955, odsouzeného
Romana Smita, narozeného 3. 11.1967 a obviněného
Bartoloměje Holuba, narozeného 26. 4. 1947.
U posledně jmenovaného byla třikrát
vyrozuměna pohotovostní lékařská
služba v Ostrově nad Ohří, která
se dostavila až za 72 minut. Těmito uvedenými
případy se zabývá v současné
době prokuratura.
Značné problémy však vězeňská
správa pociťuje téměř na všech
úsecích, které se dotýkají
spolupráce s Vaším resortem. Příkladem
je silné vytěsňování nevybíravými
prostředky léčených osob s duševními
poruchami psychopatické povahy z pavilonu č. 17
v areálu Bohnice. Jeho provozní nezbytnost a nezastupitelnost
chápou shodně orgány činné
v trestním řízení, generální
prokuratura, ministerstvo vnitra ČR i zdravotnická
služba Sboru nápravné výchovy. Proti
společenským zájmům však stojí
názor ředitele PL Bohnice dr. Bašného,
který neústupně odmítá i provozní
opravy tohoto pavilonu silami nápravně výchovného
ústavu. V důsledku těchto málo etických
postojů se teplota v místnostech, kde byli hospitalizováni
pacienti, pohybovala v lednu blízko mrazu, což přineslo
onemocnění řady pacientů. Smyslem
této "války" bylo snížit kapacitu
pavilonu č. 17. Toto také MUDr. Bašný
provedl, když snížil stav lůžek z
bývalých 60 na 22 s tím, že je nutné
dodržet hygienickou normu. Toto opatření vedlo
k tomu, že není možno přijímat
průběžně pacienty na léčení
ani na zkoumání duševního stavu a musel
být proto zřízen pořadník čekatelů
na hospitalizaci. Cílem ředitele MUDr. Bašného
je úplné vyřazení pavilonu č.
17 pro účely zvláštního oddělení
ministerstva spravedlnosti České republiky, patrně
jakýmikoli metodami.
V nedávno minulých dnech byla sepsána dohoda
mezi ministerstvem spravedlnosti ČR a ministerstvem zdravotnictví
ČR o výkonu zdravotnické služby poskytované
odsouzeným a obviněným. Bez ohledu na zamýšlenou
výstavbu nového specializovaného pavilonu,
který má zahájit svou činnost podle
předpokladů od 1. ledna 1994, je nutné zajistit,
aby pavilon č. 17 mohl poskytovat své služby
ve své plné kapacitě. Z toho důvodu
je nutné provést nezbytné rekonstrukce navržené
dopisem z 5. září 1990 MUDr. Bašnému
ředitelem Sboru nápravné výchovy č.
2 pplk. Jaroslavem Smítkem.
V této souvislosti je však třeba opětovně
uvážit mimořádnou konstrukční
vhodnost pavilonu č. 17 pro potřeby sboru nápravné
výchovy jako objektu pro trvalé užívání.
Komise pro vězeňství ČNR pořádá
dne 28. 6. 1991 v 10 hodin výjezdní zasedání
v pavilonu č. 17 v Bohnicích, za účasti
zástupců orgánů činných
v trestním řízení, zdravotnické
služby a tisku. Dovoluji si vás na toto zasedání
pozvat, neboť považuji za užitečné,
abyste vyslechl názory všech zúčastněných
resortů. Děkuji za pozornost.
20.I04 Interpelace poslanců Kamila Procházky, Jaroslava
Cabala, Jaroslava Kelnara a Jaromíra Stibice na předsedu
vlády České republiky Petra Pitharta ve věci
nežádoucího vývoje zemědělské
prvovýroby
Vážený pane předsedající,
vážení kolegové, vážené
kolegyně, vážená česká
vládo, využívám svého práva
daného mi jednacím řádem ČNR.
Obracím se na vás, pane předsedo vlády,
s interpelací ve věci nežádoucího
vývoje prvovýroby v zemědělství.
K interpelaci se připojí poslanci zemědělské
komise a národohospodářského výboru
pánové Cabal, Kelnar, Stibic.
Nemuseli bychom podléhat znepokojení stížnostmi
nad nežádoucím vývojem prvovýroby,
docházejícími předsedkyni ČNR
se zdůvodněním, že jsou tendenčně
ovlivněni jejími autory zastupujícími
pouze vedení jednotlivých zemědělských
podniků. Nemuseli bychom být vážně
znepokojeni otevřenými dopisy uveřejňovanými
v tisku, neboť jsou formulovány dědici bývalých
struktur zemědělských podniků. Musíme
však už být znepokojeni čísly z
výsledovek hospodaření těchto podniků,
kde už více než 80% organizací zabývajících
se zemědělskou výrobou, je v oblasti záporných
výsledků hospodaření a kde lze oprávněně
očekávat ekonomický kolaps od jednoho do
pěti měsíců, nedojde-li k zásadnímu
obratu. Tento stav je nesporně zesílen obrovskými
odbytovými potížemi soukromě hospodařících
rolníků.
O to více musíme být znepokojeni stavem,
kdy dochází k novelizaci zákona ČNR
o republikovém rozpočtu přerozdělením
částky 13 miliard korun, vzniklé výraznou
změnou příjmové stránky rozpočtu,
kde se však vůbec s resortem zemědělství
nepočítá, přestože právě
ono jak sekundárně enormními zisky zpracovatelského
potravinářského průmyslu, tak primárně
- totiž totalitárním zatížením
50procentním odvodem z mezd, který v tržním
hospodářství naprosto nemá místo
- se právě ono na tomto zvýšení
příjmové stránky rozpočtu velmi
výrazně podílí.
Musím si tedy tento fakt vykládat tím, že
česká vláda neposkytuje potřebný
prostor resortu zemědělství, nebo že
tento sektor o současné dění neprojevuje
zájem. Má-li zemědělská výroba
uchovat kontinuitu potřebnou k zachování
trhu potravin alespoň v nezbytné míře,
musí se úprava letošního rozpočtu
týkat i zemědělství. Varovných
bodů signalizujících, že v resortu zemědělství
není vše v pořádku, nebo že česká
vláda se k němu zachovává macešsky,
je podstatně více. Uvedu další.
Dne 13. 5. 1991 byla mnou předjednána a následně
14. 5. 1991 českou vládou uzavřena dohoda
s panem Jelcinem, respektive s příslušnými
pověřenci, o prodeji řady zemědělských
výrobků z nadprodukce České republiky
vzniklé snížením koupěschopnosti
obyvatel České republiky v důsledku liberalizace
cen. Do dnešního dne, to je více jak měsíc,
neodešel do Ruské federativní republiky jediný
kus hovězího dobytka. Tak se každým
dnem a z každého kusu stala pokladnička, v
níž skartujeme k dnešku již desítky
miliónů korun.
Nejvíce ovšem musíme být znepokojeni
tím, že ekonomická reforma se do zemědělství
vlastně nepromítla, respektive promítla se
tím nejméně žádoucím z
ní, totiž liberalizací cen s následným
snížením koupěschopnosti a tvorbou relativní
nadprodukce.
Žádám vás proto závěrem,
pane předsedo vlády, o zahájení nápravy
v požadovaných bodech, zejména pak plnění
vašeho vlastního vládního opatření
k problematice zemědělství z 30. ledna t.r.
Děkuji za pozornost.
20.I05 Interpelace poslance Miroslava Wolfa na ministra financí
České republiky Karla Špačka a ministra
kontroly České republiky Igora Němce ve věci
delimitace majetku bývalých krajských národních
výborů
Vážený pane předsedající,
vážená vládo, vážení
kolegové, má interpelace se bude vztahovat na ministra
financí ing. Špačka a na ministra kontroly
dr. Němce.
Bude velice stručná. Dne 30. 6. 1991 má být
dokončena likvidace bývalých KNV. Protože
se množí protesty proti způsobu delimitace
majetku spravovaného těmito krajskými orgány,
a to hlavně z okresních úřadů
i z řad samotných občanů, obracím
se na oba pány ministry, aby na příštím
červencovém jednání schůze
ČNR předložili zprávu o majetkovém
a finančním vypořádání
likvidovaných KNV spolu s kontrolou majetkových
a finančních převodů z rozpočtových
prostředků KNV do podnikatelských hospodářských
společností. Mám na mysli společnosti
např. typu akciové společnosti Free-Zone,
jejímž zakladatelem je největším
podílem bývalý Jihomoravský KNV. To
je všechno. Děkuji vám.
20.I06 Interpelace poslance Tomáše Sojky na ministra
zemědělství České republiky
Bohumila Kubáta ve věci zemědělské
prvovýroby
Vážený pane místopředsedo, vážený
pane premiére, 7. 5. jsem od tohoto pultu přednesl
dotazy na ministra Kubáta ve čtyřech oblastech
týkajících se, podle mého názoru,
dost zásadních otázek zemědělské
prvovýroby. Ctil jsem to, že interpelace je nejvyšším
institutem, a proto jsem položil pouze dotazy. Bohužel,
přestože jsem odpověď u pana ministra
urgoval, dosud se mi jí nedostalo. Využívám
možnosti interpelovat pana ministra Kubáta touto cestou
s tím, že text interpelace lze vzít ze záznamu
ze 7. 5.
20.I07 Interpelace poslanců Jiřího Frkala
a Miroslava Rašky na ministra práce a sociálních
věcí České republiky Milana Horálka
ve věci zaměstnanosti čerstvých absolventů
všech druhů škol
Vážený pane místopředsedo, dámy
a pánové, dovolte mi přednést stručnou
interpelaci jménem svým a jménem poslance
Raška.
Nejen podle našeho názoru lze v nadcházejících
období očekávat prudké zhoršení
situace v zaměstnanosti mládeže, zvláště
pak čerstvých absolventů všech druhů
škol. Vzhledem k tomu, že dnes je konec června,
táži se, jaká opatření resort
pana ministra Horálka, tedy ministerstvo práce a
sociálních věcí ČR, učinil
k řešení tohoto problému. Žádáme,
aby pan ministr poskytl poslancům urychleně veškeré
informace o navrhovaných opatřeních v jeho
i v dalších resortech.
20.I08 Opakovaná interpelace poslankyně Hedy Čechové
na ministra zemědělství České
republiky Bohumila Kubáta ve věci transformace Mlékárenského
průmyslu České Budějovice na státní
akciovou společnost
Pane předsedající, dámy a pánové,
jak jistě víte, na 18. schůzi ČNR
jsem přednesla interpelaci na pana ministra zemědělství
Kubáta. Šlo o rozhodnutí transformovat Mlékárenský
průmysl České Budějovice, státní
podnik na státní akciovou společnost. Mám
tedy podobný případ jako pan poslanec Sojka,
že do dnešního dne jsem odpověď nedostala,
i když jsem včera pana ministra upozorňovala,
že budu dnes aspoň jeho ústní odpověď
žádat, když už mi neodpověděl
písemně. Pokud vím, za družstevníky
v jižních Čechách nebyl. Prosím
předsednictvo, zda by pana ministra nevyzvalo, aby mi písemně
nebo ústně na příštím
plénu odpověděl a věc vyjasnil.
20.P01 Naléhavý podnět poslankyně
Daniely Kolářové vládě České
republiky a ministrovi kultury České republiky Milanu
Uhdemu ve věci vytvoření vládního
fondu české kultury a dále divadelního
zákona, zákona o knihovnách a struktury ministerstva
kultury České republiky
Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, vážená
vládo, omlouvám se, že vystupuji podruhé.
Nemám to ve zvyku, odpusťte mi to, ale je to naléhavé.
Dovolte, abych vám ocitovala z výzvy dopisu, který
se mi dostal na poslaneckou lavici ze svazu knihovníků
a informačních pracovníků České
republiky.
Agonie České národní knihovny probíhá
již řadu let. Současný stav lze bez
nadsázky označit jako kulturní katastrofu
a pouze okamžitý zásah a soustředěná
pomoc může zabránit dalším škodám.
Obsah výzvy by neměl být chápán
jako jedno z mnoha ultimat adresovaných vládě.
Jsme si vědomi současné ekonomické
situace a možností. Právě proto bychom
chtěli zdůraznit především odpovědnost
a působení každého z nás při
záchraně českého kulturního
dědictví.
To bylo jen několik citátů. Vzhledem ke skutečnosti,
že podobných katastrof v oblasti kultury je stále
více, chtěla bych pozornost sněmovny a české
vlády obrátit k programovému prohlášení
vlády z července 1990, ke kapitole o kultuře,
kde vláda ujišťuje oblast kultury, že bude
hledat takové mechanismy, které ji převedou
k fungujícímu trhu a k fungujícímu
daňovému systému.
Proto vznáším naléhavý podnět
české vládě. Je adresován aparátu
ministerstva financí ČR. Za prvé s tím,
že blokuje iniciativu ministra české kultury
pana Uhdeho a jeho návrh na založení státního
fondu české kultury s tím, že tato vláda
když nechce, nemusí do něho vložit ani
korunu. Za druhé - upozorňuji na ponižující
a stále fungující skutečnost, že
ministr kultury a ministerstvo kultury nedisponuje penězi,
které dostalo z rozpočtu republiky na rok 1991.
Ministr kultury chodí žebrat o vlastní peníze
vždy zvlášť.
Na adresu ministerstva kultury České republiky:
naléhavě žádám pana ministra
o vypracování struktury ministerstva kultury v počtu
jednotlivých oborů a pracovníků. Umělecká
veřejnost je silně otrávena naprostou impotencí
aparátu tohoto obřího ministerstva, jehož
pracovníci nám od listopadu 1989 ani v tomto volebním
období nepředložili ani jediný zákon,
ani novelu v oblasti kultury a při zdlouhavých jednáních
nám vysvětlují, proč to či
ono nejde. Ale s koncepčními návrhy nepřicházejí.
V posledním případě se jednalo o novelu
divadelního zákona, kdy nás pracovníci
ministerstva kultury přesvědčovali o tom,
že když se divadelní zákon zruší
bez náhrady, nic se nestane. Pane ministře, v případě,
že se tak stane, ptám se po smyslu existence divadelního
odboru ministerstva kultury. Když se zruší bez
náhrady, tak se opravdu vůbec nic nestane.
Naléhavě prosím českou vládu
o zvýšenou pozornost pro oblast kultury ve smyslu
programového prohlášení a o naprosto
jasný postoj, zda se tato vláda a tato sněmovna
chce kulturou zabývat.
Čekáme z ministerstva kultury ČR na novelu
zákona o knihovnách. Je to novelizace zákona
z roku 1921, kdy pan prezident Masaryk uložil obcím
povinnost zakládat knihovny a pečovat o ně;
za druhé - na zákon o památkové péči;
za třetí - vyřešení případu
s divadelním zákonem.
Prosím vládu, aby zaujala ke zmíněným
skutečnostem jasný postoj a sněmovnu prosím,
aby hlasováním dala najevo, zda souhlasí
s termínem příštího pléna
ČNR, kdy by měl pan ministr Uhde předložit
strukturu ministerstva kultury ČR, jeho odborů,
počtu pracovníků a pracovní náplně
a s výčtem zásadních blokačních
momentů ze státní správy vzhledem
k ministerstvu kultury ČR. Děkuji za pozornost.
20.P02 Podnět poslance Josefa Hejska ministrovi kultury
České republiky Milanu Uhdemu ve věci zachování
památky Ležáků
Vážený pane předsedající,
vládo, dámy a pánové. Byl jsem požádán
Společností pro zachování památky
Ležáků, abych tady přečetl jejich
dopis vám poslancům a poslankyním i vládě.
Protože nás tlačí čas, tak neučiním
a řeknu stručně.
Dne 24.června uplyne 49 let ode dne, kdy byla vypálena
obec Ležáky. Dne 23. června se koná
v 8 hodin na tomto místě pietní vzpomínkový
akt. Vyzývám vás tímto k účasti.
Rád bych řekl ještě několik slov.
Vím, že asi znáte historii Ležáků,
které byly vypáleny, protože měly spojitost
se skupinou Silver, která byla vyslána z Anglie
a s vysílačkou Libuše. Bohužel letadlo,
které tuto výsadkovou skupinu přineslo, přiletělo
z nesprávné strany a tak mrtví z Ležáků
byli vlastně potrestáni ještě jednou.
Památka Ležáků totiž zůstala
ve stínu Lidic nejen díky tomu, že Ležáky
byla obec nepoměrně menší, ale právě
kvůli faktu, který jsem uvedl. Proto se musela vytvořit
Společnost pro zachování památky Ležáků,
společnost, která zcela soukromě tuto památku
zachraňuje. Jen pro porovnání - zatímco
na Lidice byly vypláceny statisícové částky,
na Ležáky to bylo pouze 50 až 80 tisíc
ročně. Dnes je situace ještě horší.
Zatímco Lidice dostaly asi milion dvěstě
tisíc korun a dalších dvacet tisíc prostředků
s předností k uspořádání
pietního aktu, Ležáky dostaly dohromady asi
dvacet tisíc a ostatní hradí společnost
ze sbírky.
Z tohoto důvodu bych chtěl vyzvat pana ministra
kultury, pana ministra Uhdeho, aby se tímto problémem
zabýval. Dále bych chtěl vyzvat i vás,
abyste i vy přispěli, byť i skromným
dílem, a k tomuto účelu zde položím
program pietního aktu, který se bude konat v neděli,
a složenky a přihlášky za členy
této společnosti. Děkuji za pozornost.
20.P03 Podnět poslance Miloslava Vlka vládě
České republiky ve věci situace v palivoenergetické
oblasti
Vážený pane předsedající,
vážený předsedo vlády, vážená
vládo, vážené zbytky sněmovny.
Dovolte mi, abych na chvíli upoutal vaši pozornost,
tak říkajíc problémem kamenným,
tedy kamenouhelným a problémy kolem něho.
Budu mluvit velmi stručně, i když jsem si vědom
toho, že tato problematika si vyžaduje obsáhlejšího
vysvětlení, ale nedovoluji si vás v tento
den zdržovat.
Naše vláda se ve svém legislativním
plánu měla v měsíci květnu
zabývat projednáváním novely horních
zákonů 44/88, 61/88 a 62/88 Sb., a naše sněmovna
je měla projednat v červenci na plénu. Bohužel,
musím konstatovat, že jako většina norem
a zákonů má skluz, což je škoda,
ba řekl bych, chyba. Dovolím si konstatovat, že
po pozemkových zákonech jsou uhelné zákony
též důležité, řekl bych,
kamenné.
Víme všichni, že se ocitáme v období
přestavby tržního hospodářství.
Zatím nejsou všechny právní normy v
pořádku a ještě dlouho nebudou, ale
působení trhu již začíná
fungovat. Objevuje se lacinější polské
uhlí, zatím z dovozu 1,5 miliónu tun, trvá
dovoz z SSSR a pan Dubček inzeroval levnější
uhlí z Austrálie. Náš vývoz je
ovlivňován závazky z GATTu. Důlní
podniky jsou naopak zatěžovány dalšími
odvody a poplatky, vycházejícími z nových
zákonů a vyhlášek, které jsou
schvalovány a budou se schvalovat. Jak odvody z těžby,
poplatky za průmyslový odpad, znečištění
ovzduší, regresní náhrady za nemoci
z povolání a v neposlední řadě
i zvyšování cen technologií a energie.
Těžební pole se nacházejí pod
obytnými částmi, kde se boří
rodinné domky, občanská vybavenost, jodobromové
lázně, ničí se zahrady, parky, ekologie
je pojem. Města a obce, podle svých kompetencí
nemají chuť povolovat další těžbu,
občané se bouří, protože jsou
i nadále ožebračováni při výkupech
svých domků podle zastaralé vyhlášky
182/88 Sb., která má své kořeny v
r. 1987. Ceny stavebnin vzrostly o 150 až 250%, ceny paliva
o 200%, o dopravě ani nemluvím. Snažíme
se odstraňovat křivdy z minulosti, ale nové
vznikají, i nadále laxním přístupem
vlády i sněmovny.
Restrukturalizace v oblasti nijak nepokračuje, nikdo nechce
rozhodnout, zatím se jen mluví a naslouchá,
ale čas běží a byl bych nerad, aby se
reforma zastavila na uhelném kameni. Jak je vidět,
problémů je hodně a všechny budou mít
zásadní sociální dopad v oblasti.
Každý jednotlivý problém by si zasloužil
vlastní referát, ale nechci zdržovat.
Abych byl konkrétní:
1) obracím se na vládu, aby co nejdříve
projednala a předložila řadu horních
zákonů 44/88, 61/88 a 62/88 Sb. Vím, že
jsou připraveny v přijatelné formě,
dokonce jsou již připraveny návrhy prováděcích
vyhlášek, což je neobvyklé;
2) aby vláda předložila palivoenergetickou
koncepci, eventuelně úmysly restrukturalizace;
3) přijala postoj k regresním náhradám
za administrativně vyřazené horníky
v návaznosti na jejich vyřešení a platební
neschopnost důlních podniků;
4) urychleně projednala novelizaci vyhlášky
182/88 o cenách nemovitostí v oblasti cen staveb
ve smyslu zvýšení cen stavebních materiálů,
prací a dopravy.
Tuto novelu jsem projednával s panem ministrem Špačkem
na hodinkách s vládou. Bylo slíbeno, že
tato novela bude ve IV. čtvrtletí 1991. Byl bych
rád, kdyby se to povedlo do konce III. čtvrtletí
1991.
20.P04 Podnět poslance Miloslava Vlka ministrovi financí
České republiky Karlu Špačkovi ve věci
rozdělení miliardy korun pro Severomoravský
kraj
Dále bych se obrátil na pana ministra Špačka.
Před časem bylo řešeno na hodinkách
s vládou rozdělení miliardy pro Severomoravský
kraj, konkrétně pro okres Karviná v objemu
28,5 miliónu korun. Odpověď pana ministra byla
kladná, ovšem od 6. 6., kdy to bylo projednáno,
do dnešního dne nepřišlo na okresní
úřad žádné rozhodnutí.
20.P05 Podnět poslance Miloslava Vlka vládě
České republiky ve věci žádosti
Karviné o udělení statutu města
Dále bych se rád obrátil na vládu,
aby konečně rozhodla o žádosti Karviné
o udělení statutu města, který by
měl částečně vyřešit
problémy se satelitními oblastmi, drobnými
obcemi, administrativně připojenými v minulosti
k městu a dnes poddolováním zanikajícími.
Pan premiér Pithart již několikrát slíbil
kladné vyřízení, ale s problémem
se setkáváme dále. Řešení
se stále odkládá na škodu věci.
Jak je vidět, v ostravsko-karvinské oblasti je problémů
více než dost. Ani mé vystoupení nemohlo
být vyčerpávající. I tato trocha
dává nahlédnout na problémy, které
je nutno řešit. Zdá se mi, že je to v
možnostech vlády. Děkuji na pozornost.
20.D01 Dotaz poslance Jindřicha Šebora na ministra
práce a sociálních věcí Milana
Horálka ve věci prodlužování
doby vyřízení důchodových záležitostí
na České správě sociálního
zabezpečení
Pane předsedající, dámy a pánové.
Jen kratičký dotaz na pana ministra Horálka,
který není přítomen, ale je to krátké,
proto to chci přednést. Je to dotaz, aby nám
odpověděl, proč se prodlužuje doba vyřizování
důchodových záležitostí na České
správě sociálního zabezpečení,
zejména v Praze a aby nám řekl, jakým
způsobem se dá toto vyřizování
urychlit. Děkuji vám.