Česká národní rada 1990 – 1992

o lidovém hlasování

1/ V lidové hlasování mohou občané rozhodovat:

a/ o zásadních otázkách, týkajících se území obce, okresu nebo republiky.

2/ V lidovém hlasování se rozhoduje o přijetí nebo zamítnutí předloženého návrhu nebo o výběru některé z navržených variant.

1/ Účastnit se lidového hlasování jsou oprávněni státní občané ČSFR, kteří v den jeho konání dosáhnou 18 let a mají trvalý pobyt na území, kde je referendum vyhlášeno. Každý občan má jeden hlas.

2/ Právo hlasovat nemají občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena [§ 10 a 499 občanského zákoníku č. .../1964 Sb.].

3/ Oprávnění hlasovat nemohou využít občané v případech zdůvodněných zákonem stanoveným omezením osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu [§ odst. 2 písm. b/, § 9 odst. 2 písm. a/24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb.].

1/ Návrh na konání lidového hlasování podle § 1 písm. a/ mohou ČNR předložit:

a/ nejméně 50 poslanců ČNR,

b/ vláda ČR,

c/ nejméně 100 tisíc k hlasování oprávněných občanů,

d/ nejméně jedna pětina k hlasování oprávněných občanů v obci či území, na něž se referendum vztahuje.

2/ Součástí návrhu na konání lidového hlasování musí být přesné znění toho, o čem se má rozhodnout a zdůvodnění návrhu. V případě lidové iniciativy je součástí návrhu rovněž uvedení nejméně 10 osob, které budou vystupovat jménem podepsaných občanů.

1/ O návrhu na konání lidového hlasování rozhoduje ČNR. O návrhu, který splňuje všechny stanovené náležitosti, rozhodne ČNR do 20 dnů od jeho předložení.

2/ ČNR může také o konání lidového hlasování rozhodnout z vlastní iniciativy, pokud povinnost uspořádat lidové hlasování neplyne přímo z Ústavy ČR.

V případě, že ČNR rozhodla o provedení lidového hlasován vyhlásí její předsednictvo do 30 dnů den jeho konání tak, aby lidové hlasování proběhlo do 45 dnů od jeho vyhlášení. Usnesení ČNR, jejího předsednictva a text návrhu, o kterém se má hlasovat, se uveřejní ve Sbírce zákonů nebo jiným vhodným způsobem.

1/ Lidové hlasování se koná na území celé ČR, případně na území země, okresu nebo obce.

2/ Hlasovací obvody tvoří území obcí, okresů, statutárních měst a jejich obvodů a obvodů hlavního města ČR Prahy.

3/ Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích hlasovací okrsky. Postup při zajištění hlasování ve vojenských újezdech stanoví MV ČR.

4/ Hlasovací okrsky a hlasovací místnost pro každý okrsek stanoví obecní rada nejpozději 20 dnů před hlasováním.

5/ Hlasovací okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval nejvýše 2 000 voličů. Pro vzdálené části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 hlasujících.

6/ Ustanovení § 7 odst. 4 a 5 zákona ČNR o volbách do ČNR se použijí obdobně.

Pro sestavení seznamů osob oprávněných k hlasování platí obdobně ustanovení § 8 - 11 zákona ČNR o volbách do ČNR s tím, že:

a/ do seznamů se zapisují pouze příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených sborů, kteří splňují požadavky uvedené v zásadě č. 2,

b/ nevyvěšují se seznamy hlasujících, kteří bydlí v domě v obcích nad 5 000 obyvatel.

1/ Osobám oprávněným k hlasování, které nebudou moci hlasovat v okrsku, v jehož seznamu hlasujících jsou zapsáni, vydá obecní úřad, na jejich žádost osvědčení pro hlasování a ze seznamu hlasujících je vyškrtne.

2/ Osvědčení pro hlasování opravňuje k hlasování v jiném hlasovacím okrsku. Tato podmínka odpadá, jde-li o referendum místní.

1/ Pro organizaci a řízení hlasování se vytváří:

a/ Ústřední komise,

b/ okresní, poř. městské nebo obvodní komise,

c/ okrskové komise.

2/ Členem komise může být každá osoba starší 18 let, která má právo hlasovat a u které není překážka ve výkonu tohoto práva.

3/ Členové komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy." Slib skládá člen komise tak, že podepíše znění slibu.

4/ Komise se usnáší za přítomnosti dvoutřetinové většiny členů nadpoloviční většinou hlasů přítomných. V případě rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.

5/ Ústřední a okresní komise si k výpočetnímu zpracování výsledků hlasování vytvářejí odborné /sumarizační/ útvary, složené z pracovníků přidělených k tomuto účelu příslušným funkcionářem komise.

1/ Předsedou Ústřední komise je ministr vnitra ČR, místopředsedou předseda ČSÚ. Tito funkcionáři určí k zajištění činnosti komise potřebný počet pracovníků svých úřadů. Každá politická strana zastoupená v ČNR vyšle na vyzvání předsedy Ústřední komise dva členy a dva náhradníky jako své zástupce nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování.

2/ První zasedání Ústřední komise svolá její předseda nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování.

3/ Ústřední komise zejména:

a/ dozírá na dodržování právních předpisů o lidovém hlasování,

b/ rozhoduje o stížnostech na postup okresních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,

c/ zajišťuje a uveřejňuje výsledky hlasování,

d/ odevzdá zápis o výsledku lidového hlasování předsednictvu ČNR,

e/ plní další úkoly podle tohoto zákona.

1/ Předsedou okresní komise je přednosta okresního úřadu, místopředsedou vedoucí příslušného orgánu státní statistiky. Tito funkcionáři určí pracovníky svých úřadů k zajištění úkolů spojených s činností okresní komise. Každá politická strana nebo politické hnutí zastoupené v ČNR může vyslat na vyzvání předsedy komise dva členy a dva náhradníky jako své zástupce nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování.

2/ První zasedání okresní komise svolá její předseda nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování.

3/ Okresní komise zejména:

a/ dozírá na dodržování právních předpisů o lidovém hlasování,

b/ rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,

c/ dohlíží na zpracování výsledků hlasování za hlasovací okrsky. Vzniknou-li pochybnosti, vyžádá si od okrskové komise vysvětlení a jiné informace. Zjevné chyby opraví po dohodě s okrskovou komisí sama, jinak požádá okrskovou komisi, aby se znovu sešla a zjištěné nedostatky odstranila,

d/ odevzdává zpracované výsledky hlasování za hlasovací obvod Ústřední komisi.

1/ Předsedou okrskové komise je starosta obce, popř. jím určený člen obecní rady nebo pracovník obecního úřadu. Každá politická strana zastoupená v ČNR vyšle do 20 dnů přede dnem hlasování do okrskové komise jednoho člena a jednoho náhradníka jako svého zástupce. S přihlédnutím k místním podmínkám je může obecní rada vyzvat, aby do okrskové komise vyslaly vyšší počet zástupců.

2/ Okrsková komise musí mít alespoň 3 členy. Nevyšle-li politická strana své zástupce, popř. vyšší počet zástupců, jmenuje na jejich místa členy okrskové komise obecní rada.

3/ První zasedání okrskové komise svolá její předseda do 15 dnů přede dnem hlasování.

4/ Okrsková komise zejména:

a/ zajišťuje průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdávání hlasovacích hlasů a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,

b/ sčítá hlasy a sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování, který předloží neprodleně příslušné okresní komisi,

c/ plní další úkoly podle tohoto zákona, popř. úkoly, kterými ji pověří komise vyššího stupně.

1/ Prostřednictvím hlasování občané přímo rozhodují o přijetí nebo nepřijetí předloženého návrhu.

2/ Občané hlasují tak, že na hlasovacím lístku vyznačí křížkem kladnou nebo zápornou odpověď na položenou otázku.

II. varianta:

1/ Občané hlasují tak, že na hlasovacím lístku vyznačí křížkem kladnou nebo zápornou odpověď na položenou otázku. V případě výběru z více variant občané hlasují tak, že v rámečku u zvolené varianty vyznačí křížkem provedení volby této varianty.

2/ Podobu hlasovacího lístku stanoví Ústřední komise (ministerstvo vnitra ČR).

Hlasovací lístek obsahuje:

a/ datum a označení lidového hlasování

b/ varianty odpovědí. Je-li více otázek, jsou varianty odpovědí označeny pořadovými čísly,

c/ otisk razítka Ústřední komise,

d/ poučení o způsobu hlasování.

1/ Hlasování se koná téhož dne na celém území ČR od sedmé do osmnácté hodiny. Obecní rada může stanovit začátek hlasování na hodinu dřívější a ukončení na hodinu pozdější.

2/ Lidové hlasování lze spojit s provedením voleb. V takovém případě pro den hlasování platí předpisy upravující den voleb.

Obecní rada vyhlásí nejpozději do 10 dnů přede dnem hlasování způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání hlasování v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více hlasovacích okrsků, uvede obecní rada, které části obce, popřípadě útvary nebo zařízení připadají k jednotlivým okrskům.

Ve vyhlášce obecní rada zdůrazní povinnost občana mít u sebe průkaz totožnosti a uvede v ní další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.

Pro přípravy v hlasovací místnosti včetně zajištění prostorů pro úpravu hlasovacích lístků platí obdobně ustanovení zákona ČNR o volbách do ČNR.

1/ 48 hodin před zahájením hlasování je zakázána agitace pro návrh nebo protinávrh slovem, písmem, zvukem a obrazem. Zveřejňovat výsledky průzkumů veřejného mínění k těmto otázkám je dovoleno nejvýše do pátého dne přede dnem hlasování.

2/ Členové komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat informace o průběhu a výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.

1/ Hlasující po příchodu do hlasovací místnosti předloží okrskové komisi průkaz totožnosti a po záznamu v obou stejnopisech seznamu hlasujících obdrží od okrskové komise hlasovací lístek.

2/ V prostoru k tomu určeném, který zajišťuje tajnost hlasování, vyznačí hlasující stanoveným způsobem odpověď na položenou otázku.

3/ Jinak se pro hlasování použije obdobně ustanovení § 28 - 32 zákona ČNR o volbách do ČNR.

V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy nebo okresní komise zpracovává výsledky hlasování, mají právo být přítomni členové komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední komise.

1/ Po ukončení hlasování dá předseda okrskové komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít hlasovací schránku. V případě, že bylo okrskovou komisí na výslovnou žádost jednotlivých občanů oprávněných hlasovat nebo z důvodů stanovených zákonem použito i přenosné hlasovací schránky, okrsková komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

2/ Okrsková komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z hlasovací schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu hlasujících. Neúřední obálky komise vyloučí.

3/ Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro návrh a proti návrhu, popř. proti návrhům.

4/ Každý člen okrskové komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

1/ neplatné jsou hlasovací lístky:

a/ které nejsou na předepsaném tiskopise,

b/ na kterých nebyla vyznačena žádná odpověď na otázku,

c/ které byly zcela přetrženy,

d/ na kterých je poznávací znamení.

2/ Neplatný je hlas:

a/ odpověděl-li hlasující v případě variant na dvě nebo více variant kladně,

b/ odpověděl - li současně na položenou otázku kladně i záporně.

3/ Je-li v obálce více hlasovacích lístků, počítají se jako jeden hlas, když je na nich vyznačena stejná odpověď nebo když je jen na jednom z nich vyznačena odpověď.

4/ K jiným než zákonem stanoveným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží.

5/ O platnosti obálky a hlasovacího lístku rozhoduje s konečnou platností okrsková komise.

1/ Okrsková komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody odmítnutí zápisu se poznamenají.

2/ V zápisu okrskové komise musí být uvedeny:

a/ doba zahájení a ukončení hlasování, popř. jeho přerušení,

b/ celkový počet osob v hlasovacím okrsku zapsaných do seznamu,

c/ počet hlasujících, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d/ počet odevzdaných hlasovacích lístků a úředních obálek,

e/ počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu, popř. pro jednotlivé varianty a proti nim,

f/ stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné odůvodnění.

3/ Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti v hlasovacím dnu.

4/ Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy hlasujících a předá je spolu s ostatními dokumenty pro hlasování obecnímu úřadu do úschovy.

1/ Okresní komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování v obvodu, který podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody odmítnutí podpisu se zaznamenají do zápisu.

2/ Okresní komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými komisemi.

3/ V zápise okresní komise o výsledku hlasování za hlasovací obvod musí být uvedeny:

a/ počet hlasovacích okrsků v hlasovacím obvodu a počet okrskových komisí, které zaslaly výsledek hlasování,

b/ počet osob zapsaných v seznamech hlasujících v okrese,

c/ počet hlasujících, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d/ počet odevzdaných hlasovacích lístků a úředních obálek,

e/ počet platných hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu, popř. pro jednotlivé varianty a proti nim,

f/ stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okresní komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.

4/ Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední komisi. Ostatní dokumenty předá do úschovy příslušnému okresnímu úřadu.

1/ Ústřední komise přezkoumá zápisy okresních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro návrh a proti návrhu, popř. pro jednotlivé varianty a proti nim a stanoví výsledek hlasování.

2/ Návrh je přijat, zní-li většina platně odevzdaných hlasů "Ano". Je-li více variant, je přijata ta z nich, která získala nejvíce hlasů. Rovnost se považuje za zamítnutí návrhu, v případě rovnosti hlasů pro varianty rozhodne los tažený předsedou Ústřední volební komise nebo hlasování ČNR nebo se hlasování opakuje pouze s těmito variantami atd.

I. varianta:

1/ Návrh podle odst. 1 písm. a/ je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina osob zapsaných v seznamech pro hlasování.

2/ V zápise Ústřední komise o výsledku hlasování se uvede:

a/ celkový počet osob zapsaných v seznamech pro hlasování,

b/ celkový počet osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

c/ počet platných hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu, popř. pro jednotlivé varianty a proti nim.

3/ Ústřední komise uveřejní celkové výsledky hlasování neprodleně po podepsání zápisu, který postoupí ČNR /předsednictvu ČNR/.

Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém hlasovacím okrsku k řádnému provedení hlasování podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, předsednictvo ČNR nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku hlasování učiní potřebná opatření, aby v něm bylo hlasování dodatečně nebo znovu provedeno, přičemž lhůty potřebné k informování hlasujících mohou být přiměřeně zkráceny. Osvědčení pro hlasování se v takovém případě nevydává.

1/ Výsledek hlasování může napadnout každá osoba zapsaná do seznamu pro hlasování u Nejvyššího soudu ČR, má-li za to, že došlo k závažnému porušení právních předpisů, které mohlo podstatným způsobem ovlivnit výsledek hlasování.

Stížnost se předkládá do 10 dnů po vyhlášení výsledku hlasování Ústřední komisí a musí být podpořena nejméně 200 dalšími osobami s hlasovacím právem.

2/ Stížnost se předkládá písemně a musí být odůvodněna. Nejvyšší soud může stěžovateli stanovit dodatečnou lhůtu k doplnění důkazních prostředků.

3/ Nejvyšší soud ČR projedná stížnost do 20 dnů v senátu složeném z předsedy a dvou soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

4/ Nejvyšší soud ČR po projednání stížnosti výsledek hlasování potvrdí nebo zruší a své usnesení zašle orgánu uvedenému v § 25.

1/ Výsledek hlasování vyhlašuje předsednictvo ČNR ve Sbírce zákonů. Výsledek se vyhlašuje do 14 dnů ode dne, kdy předsednictvo ČNR obdrželo zápis o výsledku hlasování od Ústřední komise nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým se výsledek hlasování potvrzuje nebo ruší.

2/ Byl-li předmětem hlasování návrh zákona, postupuje se při jeho podpisu a vyhlašování obdobně jako při podpisu a vyhlášení zákona ČNR.

1/ Návrh zákona /popř. jiného opatření v působnosti ČNR/ přijatý v lidovém hlasování nemůže být ČNR změněn pod dobu 12 měsíců poté, co nabyl účinnosti, nedošlo-li k podstatné změně poměrů, za kterých byl návrh přijat. V případě změny zákona v této lhůtě se může každá osoba s hlasovacím právem obrátit na Ústavní soud ČR se žádostí, aby určil, zda k takové podstatné změně poměrů došlo. Žádost musí být podpořena podpisy nejméně 200 osob s hlasovacím právem.

2/ V případě zamítnutí návrhu předloženého k lidovému hlasování lze věcně stejný návrh předložit k hlasování nejdříve za 18 měsíců ode dne hlasování o předchozím návrhu. Spory o totožnost předmětu návrhu rozhoduje Ústavní soud ČR.

1/ Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků hlasování se hradí ze státního rozpočtu ČR. Ministerstvo financí ČR stanoví způsob úhrady nákladů, které přitom vzniknou obcím.

Součástí výdajů podle odst. 1 nejsou výdaje spojené se získáváním podpisů na podporu návrhu nebo s agitací pro návrh nebo proti němu.

1/ Ministerstvo vnitra ČR stanoví právním předpisem:

a/ podrobnosti o úkolech obecních úřadů při

1. vytváření hlasovacích okrsků,

2. sestavování seznamů pro hlasování,

3. vystavování osvědčení pro hlasování,

4. zajišťování a vybavování volebních místností,

5. úschově hlasovacích lístků a jiných dokumentů pro hlasování.

b/ vzory hlasovacího lístku, seznamu pro hlasování, osvědčení pro hlasování a zápisů komisí.

2/ Český statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra ČR vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.