Návrh poslanců: | Jana KRYČERA |
Vladislava VAŇÁKA |
Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
1) Území České republiky se pro účely
výkonu státní správy člení
na zemi Českou, zemi Moravskoslezskou a území
hlavního města Prahy.
2) V jednotlivých zemích se zřizují
zemské úřady. Jejich sídla stanoví
vláda České republiky.
3) Hlavní město Praha má zvláštní
postavení, které upravuje zákon České
národní rady. Státní správu
na jeho území vykonává magistrát
hlavního města Prahy.
1) Zemské úřady mohou na základě
zmocnění v zákoně a v jeho mezích
vydávat pro své územní obvody obecně
závazná nařízení.
2) Obecně závazné nařízení
musí být v souladu se zákony a jinými
obecně závaznými právními předpisy
vydanými ústředními orgány
státní správy.
Zemský úřad
a) vykonává státní správu ve
věcech a v rozsahu, které stanoví zvláštní
zákony,
b) vykonává státní správu,
která byla zákonem o okresních úřadech
převedena z bývalých krajských národních
výborů na ústřední orgány
státní správy,
c) řídí a kontroluje činnost okresních
úřadů a poskytuje jim na tomto úseku
odbornou pomoc,
d) přezkoumává rozhodnutí okresních
úřadů, vydaná ve správním
řízení.
Zemský úřad
a) zahrnuje nadokresní složky specializovaných
územních orgánů státní
správy odvozených od ústředních
orgánů státní správy České
republiky /dále jen "specializované územní
orgány státní správy"/,
b/ řídí a kontroluje činnost okresních
a jim odpovídajících specializovaných
územních orgánů státní
správy,
c/ přezkoumává rozhodnutí specializovaných
územních orgánů státní
správy, vydaná ve správním řízení.
Zemský úřad
a) projednává předem při slučování
obcí název nově vzniklé obce,
b) uděluje souhlas ke sloučení obcí,
spadajících do více okresů, a současně
rozhoduje, do kterého okresu bude slučovaná
obec patřit,
c) rozhoduje o rozdělení obce; návrh na rozdělení
obce může zemský úřad zamítnout
jen tehdy, pokud by nově vzniklé obce nemohly plnit
úkoly podle zákona o obcích.
Zemské úřady se ve své činnosti
řídí zákony a ostatními obecně
závaznými právními předpisy
a v jejich mezích usneseními vlády České
republiky /dále jen "vláda"/ a směrnicemi
ústředních orgánů státní
správy.
1) V čele zemského úřadu je jeho přednosta,
kterého jmenuje a odvolává vláda na
návrh ministerstva vnitra České republiky
/dále jen "ministerstvo vnitra"/.
2) Přednostu zemského úřadu zastupuje
jeho zástupce, kterého jmenuje a odvolává
ministerstvo vnitra na návrh přednosty zemského
úřadu.
3) Přednosta zemského úřadu je nadřízený
všem pracovníkům zemského úřadu
a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních
předpisů ve vztahu k tomuto úřadu.
1) Zemský úřad se člení na
referáty. Organizaci zemského úřadu
stanoví jeho přednosta se souhlasem ministerstva
vnitra.
2) Podle zvláštních předpisů
se v rámci zemského úřadu zřizují
rovněž specializované a zvláštní
orgány.
Rozhodnutí a jiná opatření zemského
úřadu podepisuje jeho přednosta, nebo jeho
zástupce.
1) Zemský úřad sestavuje svůj rozpočet
a hospodaří podle něj.
2) Rozpočet zemského úřadu musí
být vyrovnaný. Příjmy zemského
úřadu tvoří finanční
prostředky získané vlastní činností,
příjmy od organizací v rozsahu stanoveném
zvláštními právními předpisy
a dotace ze státního rozpočtu České
republiky.
O přezkoumání rozhodnutí zemských
úřadů vydaných ve správním
řízení platí obecné předpisy
o správním řízení.
Jsou-li ostatní opatření zemských
úřadů v rozporu se zákony, jinými
obecně závaznými právními předpisy,
usneseními vlády nebo směrnicemi ústředních
orgánů státní správy, zruší
je příslušný ústřední
orgán státní správy.
Vláda řídí a kontroluje činnost
zemských úřadů; přitom zejména
a) sjednocuje činnost ústředních orgánů
státní správy republiky ve vztahu k zemským
úřadům,
b) řeší zásadní otázky
týkající se výkonu státní
správy zemskými úřady.
Ministerstvo vnitra k zabezpečení řídící
a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k zemským
úřadům
a) pomáhá vládě při plnění
úkolů, uvedených v § 13 tohoto zákona,
b) koordinuje vydávání směrnic /instrukcí/
ústředních orgánů státní
správy, jež se týkají zemských
úřadů,
c) kontroluje činnost zemských úřadů,
provádí rozbor jejich činnosti.
1) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s příslušnými
ústředními orgány státní
správy obecně závazným právním
předpisem předpoklady pro výkon funkcí
v okresních úřadech, které vyžadují
zvláštní odbornou způsobilost.
2) Ministerstvo vnitra se souhlasem vlády stanoví
celkový počet pracovníků zemských
úřadů, jakož i výši osobních
a věcných výdajů na výkon státní
správy.
Ústřední orgány státní
správy, do jejichž působnosti náleží
úseky státní správy vykonávané
zemskými úřady
a) řídí v rámci zákonů
výkon státní správy vydáváním
obecně závazných právních předpisů
a v jejich mezích vydávání směrnic
/instrukcí/,
b) přezkoumávají rozhodnutí zemských
úřadů vydaná ve správním
řízení,
c) zabezpečují jednotný postup zemských
úřadů při používání
jimi vydaných právních předpisů,
d) spolupracují s ministrem vnitra při kontrole
a hodnocení činnosti zemských úřadů.
V přechodném období, nejpozději do
31. prosince 1992, zemský úřad
a) vykonává funkci zakladatele státního
podniku, kterou ke dni ukončení činnosti
krajských národních výborů
vykonávaly tyto orgány; nesmí však založit
nový státní podnik,
b) řídí v souladu s právními
předpisy a směrnicemi ústředních
orgánů státní správy vydanými
v jejich mezích, rozpočtové a příspěvkové
organizace a zařízení řízené
ke dni ukončení činnosti krajských
národních výborů těmito orgány.
Území země České a země
Moravskoslezské vymezuje historická zemská
hranice platná do 31. 12. 1948.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. 7. 1991
Zákon o zemských úřadech řeší
zabezpečení potřeby výkonu státní
správy na zemské úrovni. Zemské úřady
jsou přitom koncipovány jako orgány státní
správy relativně samostatné a oddělené
od republikových ústředních orgánů
státní správy, umožňující
komplexní postižení státní správy
na daném území.
Praktické otázky výkonu státní
správy stále zřetelněji potvrzují
nereálnost stavu, kdy jsou okresní úřady
podřízeny přímo ústředním
orgánům státní správy České
republiky. V souvislosti s úvahami o územně
správním uspořádání
České republiky řeší předkládaný
zákon tuto problematiku tak, že uplatňuje tzv.
zemskou variantu se zřízením příslušného
územního orgánu státní správy.
Je tomu tak proto, že zákon je předkládán
v době a situaci, kdy řešení dané
problematiky již nesnese odkladu, ale kdy však na druhé
straně nedošlo k potřebnému konsensu
pokud jde o obnovení zemského zřízení
v jeho samosprávné podobě. Zákon tedy
při daném řešení usiluje alespoň
o takové jeho pojetí, jež by umožňovalo
zachovat jeho příslušné přístupy
a eventuelně i převzít některé
jeho instituty do případné následné
úpravy samosprávného zemského zřízení,
a tím tedy maximálně omezit míru své
možné provizornosti.
Zákon přitom ve značné míře
respektuje stávající koncepci výkonu
státní správy, systémově vstupuje
do stávající právní úpravy,
přičemž současně předpokládá
určité nezbytné změny zákona
ČNR č. 425/1990 Sb. o okresních úřadech
a zákon ČNR č. 367/1990 Sb. o obcích
/obecní zřízení/, stejně jako
se dotýká právní úpravy postavení
specializovaných územních orgánů
státní správy.
k § 1 a § 18
Členění území České
republiky na země a území hlavního
města Prahy je zákonem vztahováno, v souladu
s jeho posláním, k účelu územního
výkonu státní správy. Konkrétní
členění na zemi Českou a zemi Moravskoslezskou
vychází z historického stavu ke dni 31. 12.
1948, a to včetně příslušné
zemské hranice.
Samostatné postavení se přitom přiznává
hlavnímu městu Praze, včetně organizačního
zabezpečení výkonu státní správy
ve vztahu k jeho území. Nevztahuje se na ně
působnost zemského úřadu země
České, státní správu vykonává
na jeho území magistrát hlavního města
Prahy, řízený přímo vládou
České republiky, ve smyslu zákona ČNR
č. 418/1990 Sb. o hlavním městě Praze.
V zemí České a zemí Moravskoslezské
se zřizují zemské úřady jako
územní orgány státní správy.
Sídla těchto orgánů zákon nestanoví,
ponechává jejich stanovení vládě
České republiky, které také přísluší
řízení zemských úřadů.
k § 2
Zemské úřady jsou jako územní
orgány státní správy vybaveny pravomocí
vydávat k plnění svých úkolů
pro své územní obvody odvozená obecně
závazná nařízení.
k §§ 3 - 5
Do působnosti zemských úřadů
patří poměrně rozsáhlá
agenda, jejíž přenos z ústředních
orgánů státní správy České
republiky na zemské úřady bude třeba
provést zvláštními zákony. Zákon
o zemských úřadech sám na tyto úřady
výslovně přenáší výkon
státní správy, který přílohou
č. II zákona ČNR č. 425/1990 Sb. přešel
na ústřední orgány státní
správy, a dále specifikuje jejich působnost
ve vztahu k okresním úřadům jako nadřízeného
a současně i instančně vyššího
orgánu státní správy.
Zemský úřad v sobě soustředil
dřívější nadokresní složky
specializovaných územních orgánů
státní správy, odvozených od ústředních
orgánů státní správy České
republiky, a proto do jeho působnosti patří
i řízení a kontrola okresních a jim
odpovídajících specializovaných územních
orgánů státní správy, jakož
i přezkoumávání jimi vydaných
rozhodnutí ve správním řízení.
Do působnosti zemských úřadů
dále patří některé otázky
slučování a rozdělování
obcí, jejichž posuzování příslušelo
při neexistenci zemských úřadů
ministerstvu vnitra či vládě České
republiky.
Vymezením působnosti zemských úřadů
se sleduje možnost postižení uceleného
a vyváženého výkonu státní
správy v zemích.
k § 6
Vázanost zemských úřadů zákony,
ostatními obecně závaznými právními
předpisy a dále uvedenými interními
předpisy vyplývá z postavení zemských
úřadů jako územních orgánů
státní správy.
k §§ 7 - 9
Organizace zemského úřadu předpokládá
ingerenci ministerstva vnitra a v případě
jmenování přednosty zemského úřadu,
který stojí v jeho čele, pak rozhodnutí
vlády České republiky. To souvisí
s postavením zemského úřadu ve vztahu
k orgánům výkonné moci na úrovni
České republiky.
Důvodný se jeví i zákonný požadavek
ustavení funkce zástupce přednosty zemského
úřadu, který je pak společně
s přednostou oprávněn podepisovat rozhodnutí
a jiná opatření zemského úřadu.
Naproti tomu zákon nestanoví, které referáty
zemského úřadu mají, resp. musí
být zřízeny. To je záležitostí
vnitroorganizační povahy a vytváří
se tak prostor pro výraznější variabilitu
při vnitřní organizaci práce zemských
úřadů.
k § 10
Hospodaření zemského úřadu
se řídí rozpočtem, přičemž
v návaznosti na ustanovení tohoto zákona
se zemský úřad dále řídí
pravidly hospodaření s rozpočtovými
prostředky České republiky a obcí
v České republice, vyhlašovanými samostatným
zákonem ČNR.
k §§ 11 - 12
Vzhledem k tomu, že zemské úřady jsou
pojaty jako územní orgány státní
správy, proto také organizačně i instančně
podléhají příslušným ústředním
orgánům státní správy. Jim
proto také přísluší přezkoumávat
případná prvoinstanční rozhodnutí
zemských úřadů, vydaná ve správním
řízení, jakož i rušit jiná
opatření zemských úřadů
pro jejich rozpor s příslušnými předpisy.
k §§ 13 - 16
Činnost zemských úřadů řídí
a kontroluje vláda České republiky. Na řízení
zemských úřadů se rozhodující
měrou dále podílí ministerstvo vnitra,
a v příslušném rozsahu se na jejich
řízení podílejí i ostatní
ústřední orgány státní
správy.
Jednotlivé úkoly ministerstva vnitra a ostatních
ústředních orgánů státní
správy při řízení zemských
úřadů jsou přitom v zákoně
stanoveny obdobně, jako byly v zákoně o okresních
úřadech stanoveny ve vztahu k těmto úřadům.
k § 17
Na přechodnou dobu, nejpozději do 31. prosince 1992,
se zemským úřadům přiznává
funkce zakladatelů státních podniků,
jakož i oprávnění řídit
příspěvkové a rozpočtové
organizace a zařízení. Obojí však
jen ve vztahu k těm institucím, vůči
nimž toto oprávnění vykonávaly
krajské národní výbory ke dni ukončení
své činnosti.
Zemské úřady na tuto dobu disponují
v daném směru těmi pravomocemi, které
měly před svým zrušením krajské
národní výbory, avšak s tou výjimkou,
že nemohou zakládat nové státní
podniky, ani zřizovat nové příspěvkové
či rozpočtové organizace a zařízení.
Konkrétně tak na zemské úřady
přechází funkce zakladatelů státních
podniků a oprávnění řídit
příspěvkové a rozpočtové
organizace a zařízení, které byly
ustanovením § 67 odst. 2 zákona ČNR
č. 367/1990 Sb. převedeny na okresní úřady
a dále ty, které byly podle přílohy
IV k zákonu ČNR č. 425/1990 Sb. převedeny
na ústřední orgány státní
správy.
k § 19
Termín účinnosti zákona je volen s
ohledem na potřebu urychleného uvedení tohoto
zákona v život.