Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

1) Území České republiky se pro účely výkonu státní správy člení na zemi Českou, zemi Moravskoslezskou a území hlavního města Prahy.

2) V jednotlivých zemích se zřizují zemské úřady. Jejich sídla stanoví vláda České republiky.

3) Hlavní město Praha má zvláštní postavení, které upravuje zákon České národní rady. Státní správu na jeho území vykonává magistrát hlavního města Prahy.

1) Zemské úřady mohou na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích vydávat pro své územní obvody obecně závazná nařízení.

2) Obecně závazné nařízení musí být v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy.

Zemský úřad

a) vykonává státní správu ve věcech a v rozsahu, které stanoví zvláštní zákony,

b) vykonává státní správu, která byla zákonem o okresních úřadech převedena z bývalých krajských národních výborů na ústřední orgány státní správy,

c) řídí a kontroluje činnost okresních úřadů a poskytuje jim na tomto úseku odbornou pomoc,

d) přezkoumává rozhodnutí okresních úřadů, vydaná ve správním řízení.

Zemský úřad

a) zahrnuje nadokresní složky specializovaných územních orgánů státní správy odvozených od ústředních orgánů státní správy České republiky /dále jen "specializované územní orgány státní správy"/,

b/ řídí a kontroluje činnost okresních a jim odpovídajících specializovaných územních orgánů státní správy,

c/ přezkoumává rozhodnutí specializovaných územních orgánů státní správy, vydaná ve správním řízení.

Zemský úřad

a) projednává předem při slučování obcí název nově vzniklé obce,

b) uděluje souhlas ke sloučení obcí, spadajících do více okresů, a současně rozhoduje, do kterého okresu bude slučovaná obec patřit,

c) rozhoduje o rozdělení obce; návrh na rozdělení obce může zemský úřad zamítnout jen tehdy, pokud by nově vzniklé obce nemohly plnit úkoly podle zákona o obcích.

Zemské úřady se ve své činnosti řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích usneseními vlády České republiky /dále jen "vláda"/ a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.

1) V čele zemského úřadu je jeho přednosta, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministerstva vnitra České republiky /dále jen "ministerstvo vnitra"/.

2) Přednostu zemského úřadu zastupuje jeho zástupce, kterého jmenuje a odvolává ministerstvo vnitra na návrh přednosty zemského úřadu.

3) Přednosta zemského úřadu je nadřízený všem pracovníkům zemského úřadu a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních předpisů ve vztahu k tomuto úřadu.

1) Zemský úřad se člení na referáty. Organizaci zemského úřadu stanoví jeho přednosta se souhlasem ministerstva vnitra.

2) Podle zvláštních předpisů se v rámci zemského úřadu zřizují rovněž specializované a zvláštní orgány.

Rozhodnutí a jiná opatření zemského úřadu podepisuje jeho přednosta, nebo jeho zástupce.

1) Zemský úřad sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj.

2) Rozpočet zemského úřadu musí být vyrovnaný. Příjmy zemského úřadu tvoří finanční prostředky získané vlastní činností, příjmy od organizací v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a dotace ze státního rozpočtu České republiky.

O přezkoumání rozhodnutí zemských úřadů vydaných ve správním řízení platí obecné předpisy o správním řízení.

Jsou-li ostatní opatření zemských úřadů v rozporu se zákony, jinými obecně závaznými právními předpisy, usneseními vlády nebo směrnicemi ústředních orgánů státní správy, zruší je příslušný ústřední orgán státní správy.

Vláda řídí a kontroluje činnost zemských úřadů; přitom zejména

a) sjednocuje činnost ústředních orgánů státní správy republiky ve vztahu k zemským úřadům,

b) řeší zásadní otázky týkající se výkonu státní správy zemskými úřady.

Ministerstvo vnitra k zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k zemským úřadům

a) pomáhá vládě při plnění úkolů, uvedených v § 13 tohoto zákona,

b) koordinuje vydávání směrnic /instrukcí/ ústředních orgánů státní správy, jež se týkají zemských úřadů,

c) kontroluje činnost zemských úřadů, provádí rozbor jejich činnosti.

1) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem předpoklady pro výkon funkcí v okresních úřadech, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost.

2) Ministerstvo vnitra se souhlasem vlády stanoví celkový počet pracovníků zemských úřadů, jakož i výši osobních a věcných výdajů na výkon státní správy.

Ústřední orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané zemskými úřady

a) řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním obecně závazných právních předpisů a v jejich mezích vydávání směrnic /instrukcí/,

b) přezkoumávají rozhodnutí zemských úřadů vydaná ve správním řízení,

c) zabezpečují jednotný postup zemských úřadů při používání jimi vydaných právních předpisů,

d) spolupracují s ministrem vnitra při kontrole a hodnocení činnosti zemských úřadů.

V přechodném období, nejpozději do 31. prosince 1992, zemský úřad

a) vykonává funkci zakladatele státního podniku, kterou ke dni ukončení činnosti krajských národních výborů vykonávaly tyto orgány; nesmí však založit nový státní podnik,

b) řídí v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy vydanými v jejich mezích, rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni ukončení činnosti krajských národních výborů těmito orgány.

Území země České a země Moravskoslezské vymezuje historická zemská hranice platná do 31. 12. 1948.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 7. 1991

Zákon o zemských úřadech řeší zabezpečení potřeby výkonu státní správy na zemské úrovni. Zemské úřady jsou přitom koncipovány jako orgány státní správy relativně samostatné a oddělené od republikových ústředních orgánů státní správy, umožňující komplexní postižení státní správy na daném území.

Praktické otázky výkonu státní správy stále zřetelněji potvrzují nereálnost stavu, kdy jsou okresní úřady podřízeny přímo ústředním orgánům státní správy České republiky. V souvislosti s úvahami o územně správním uspořádání České republiky řeší předkládaný zákon tuto problematiku tak, že uplatňuje tzv. zemskou variantu se zřízením příslušného územního orgánu státní správy. Je tomu tak proto, že zákon je předkládán v době a situaci, kdy řešení dané problematiky již nesnese odkladu, ale kdy však na druhé straně nedošlo k potřebnému konsensu pokud jde o obnovení zemského zřízení v jeho samosprávné podobě. Zákon tedy při daném řešení usiluje alespoň o takové jeho pojetí, jež by umožňovalo zachovat jeho příslušné přístupy a eventuelně i převzít některé jeho instituty do případné následné úpravy samosprávného zemského zřízení, a tím tedy maximálně omezit míru své možné provizornosti.

Zákon přitom ve značné míře respektuje stávající koncepci výkonu státní správy, systémově vstupuje do stávající právní úpravy, přičemž současně předpokládá určité nezbytné změny zákona ČNR č. 425/1990 Sb. o okresních úřadech a zákon ČNR č. 367/1990 Sb. o obcích /obecní zřízení/, stejně jako se dotýká právní úpravy postavení specializovaných územních orgánů státní správy.

k § 1 a § 18

Členění území České republiky na země a území hlavního města Prahy je zákonem vztahováno, v souladu s jeho posláním, k účelu územního výkonu státní správy. Konkrétní členění na zemi Českou a zemi Moravskoslezskou vychází z historického stavu ke dni 31. 12. 1948, a to včetně příslušné zemské hranice.

Samostatné postavení se přitom přiznává hlavnímu městu Praze, včetně organizačního zabezpečení výkonu státní správy ve vztahu k jeho území. Nevztahuje se na ně působnost zemského úřadu země České, státní správu vykonává na jeho území magistrát hlavního města Prahy, řízený přímo vládou České republiky, ve smyslu zákona ČNR č. 418/1990 Sb. o hlavním městě Praze. V zemí České a zemí Moravskoslezské se zřizují zemské úřady jako územní orgány státní správy. Sídla těchto orgánů zákon nestanoví, ponechává jejich stanovení vládě České republiky, které také přísluší řízení zemských úřadů.

k § 2

Zemské úřady jsou jako územní orgány státní správy vybaveny pravomocí vydávat k plnění svých úkolů pro své územní obvody odvozená obecně závazná nařízení.

k §§ 3 - 5

Do působnosti zemských úřadů patří poměrně rozsáhlá agenda, jejíž přenos z ústředních orgánů státní správy České republiky na zemské úřady bude třeba provést zvláštními zákony. Zákon o zemských úřadech sám na tyto úřady výslovně přenáší výkon státní správy, který přílohou č. II zákona ČNR č. 425/1990 Sb. přešel na ústřední orgány státní správy, a dále specifikuje jejich působnost ve vztahu k okresním úřadům jako nadřízeného a současně i instančně vyššího orgánu státní správy.

Zemský úřad v sobě soustředil dřívější nadokresní složky specializovaných územních orgánů státní správy, odvozených od ústředních orgánů státní správy České republiky, a proto do jeho působnosti patří i řízení a kontrola okresních a jim odpovídajících specializovaných územních orgánů státní správy, jakož i přezkoumávání jimi vydaných rozhodnutí ve správním řízení.

Do působnosti zemských úřadů dále patří některé otázky slučování a rozdělování obcí, jejichž posuzování příslušelo při neexistenci zemských úřadů ministerstvu vnitra či vládě České republiky.

Vymezením působnosti zemských úřadů se sleduje možnost postižení uceleného a vyváženého výkonu státní správy v zemích.

k § 6

Vázanost zemských úřadů zákony, ostatními obecně závaznými právními předpisy a dále uvedenými interními předpisy vyplývá z postavení zemských úřadů jako územních orgánů státní správy.

k §§ 7 - 9

Organizace zemského úřadu předpokládá ingerenci ministerstva vnitra a v případě jmenování přednosty zemského úřadu, který stojí v jeho čele, pak rozhodnutí vlády České republiky. To souvisí s postavením zemského úřadu ve vztahu k orgánům výkonné moci na úrovni České republiky.

Důvodný se jeví i zákonný požadavek ustavení funkce zástupce přednosty zemského úřadu, který je pak společně s přednostou oprávněn podepisovat rozhodnutí a jiná opatření zemského úřadu.

Naproti tomu zákon nestanoví, které referáty zemského úřadu mají, resp. musí být zřízeny. To je záležitostí vnitroorganizační povahy a vytváří se tak prostor pro výraznější variabilitu při vnitřní organizaci práce zemských úřadů.

k § 10

Hospodaření zemského úřadu se řídí rozpočtem, přičemž v návaznosti na ustanovení tohoto zákona se zemský úřad dále řídí pravidly hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, vyhlašovanými samostatným zákonem ČNR.

k §§ 11 - 12

Vzhledem k tomu, že zemské úřady jsou pojaty jako územní orgány státní správy, proto také organizačně i instančně podléhají příslušným ústředním orgánům státní správy. Jim proto také přísluší přezkoumávat případná prvoinstanční rozhodnutí zemských úřadů, vydaná ve správním řízení, jakož i rušit jiná opatření zemských úřadů pro jejich rozpor s příslušnými předpisy.

k §§ 13 - 16

Činnost zemských úřadů řídí a kontroluje vláda České republiky. Na řízení zemských úřadů se rozhodující měrou dále podílí ministerstvo vnitra, a v příslušném rozsahu se na jejich řízení podílejí i ostatní ústřední orgány státní správy.

Jednotlivé úkoly ministerstva vnitra a ostatních ústředních orgánů státní správy při řízení zemských úřadů jsou přitom v zákoně stanoveny obdobně, jako byly v zákoně o okresních úřadech stanoveny ve vztahu k těmto úřadům.

k § 17

Na přechodnou dobu, nejpozději do 31. prosince 1992, se zemským úřadům přiznává funkce zakladatelů státních podniků, jakož i oprávnění řídit příspěvkové a rozpočtové organizace a zařízení. Obojí však jen ve vztahu k těm institucím, vůči nimž toto oprávnění vykonávaly krajské národní výbory ke dni ukončení své činnosti.

Zemské úřady na tuto dobu disponují v daném směru těmi pravomocemi, které měly před svým zrušením krajské národní výbory, avšak s tou výjimkou, že nemohou zakládat nové státní podniky, ani zřizovat nové příspěvkové či rozpočtové organizace a zařízení.

Konkrétně tak na zemské úřady přechází funkce zakladatelů státních podniků a oprávnění řídit příspěvkové a rozpočtové organizace a zařízení, které byly ustanovením § 67 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. převedeny na okresní úřady a dále ty, které byly podle přílohy IV k zákonu ČNR č. 425/1990 Sb. převedeny na ústřední orgány státní správy.

k § 19

Termín účinnosti zákona je volen s ohledem na potřebu urychleného uvedení tohoto zákona v život.