Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Petr Vopěnka odpověděl poslancům Vladimíru Čechovi, Josefu Pavelovi a Josefu Bezděkovi na jejich interpelaci dopisem ze dne 10. června 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Petra Vopěnky na interpelaci poslanců Vladimíra Čecha, Josefa Pavely a Josefa Bezděka, která zní:

"Výuka plavání je součástí osnov tělesné výchovy žáků základních a středních škol. Instrukce MŠ ČSR o základní škole z roku 1985 řeší organizaci a financování výuky plavání v jednom ročníku I. stupně základní školy. MŠMT ČR v souvislosti s rozšířením hodin povinné tělesné výchovy od školního roku 1990/91 doporučilo všem školským úřadům rozšířit výuku plavání na dva ročníky I. stupně základní školy v rozsahu 3 hodiny povinné tělesné výchovy. Toto opatření bylo doporučeno s vědomím, že výuka plavání je vzhledem k mimořádnému vlivu na zdravotní stav dětí a především na prevenci úmrtí z utonutí v důsledku plavecké negramotnosti důležitou součástí vzdělávání.

Pro školní rok 1990/91 byla pro zajištění výuky plavání v rámci zajištění 3. hodiny tělesné výchovy plánována částka 90 mil. Kčs.

Současný restrikční charakter rozpočtu školství je s ohledem na připravované programy v oblasti tělesné výchovy vč. výuky plavání velice znepokojivý a je nebezpečí, že se neuváženými škrty v rozpočtu tyto programy zlikvidují na dlouhou dobu a navíc s velmi nepříznivými dopady na zdravotní stav populace a komplexnost vzdělávání. Stav rozpočtu školství a tím i možnosti vyčlenit prostředky pro zabezpečení ozdravných a vzdělávacích programů je adekvátní vztahu celé společnosti ke školství a vzdělanosti vůbec.

Vzhledem k tomu, že převážná většina bazénů v ČR je majetkem obcí a měst, je zcela na jejich rozhodnutí, jak s těmito zařízeními naloží. Při ztrátovosti všech bazénů v ČR 1/2 až 3/4 miliardy ročně nebude asi v možnostech státního rozpočtu tato zařízení dotovat. Resortu školství pro srovnání chybí v současné době 12 mld Kčs. Není možno ani odhadnout, kdy tyto možnosti budou mít obce, města, podniky či společnosti. S privatizací těchto zařízení možno počítat jen u těch zařízení, která nejsou jednoúčelová a mají restaurační a ubytovací zařízení. U ostatních zařízení bude nutné překonat období, kdy budou vytvořené příznivé podmínky i pro sponzorskou činnost.

Věříme, že v provozu bazénů a koupališť je možno nalézt i vhodnější ekonomický provoz, který sníží ztrátovost. Jisté je, že výuka plavání v rámci povinné tělesné výchovy přináší majitelům bazénů zaručený příjem v době, kdy by tato zařízení nebylo možno jinak využít. MŠMT ČR chce tuto důležitou součást vzdělávání zachovat a tím zachovat i téměř 1/3 provozní doby uvedených zařízení. Celý problém tedy závisí na finanční situaci resortu školství, obcí a měst.