Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr zemědělství České republiky Bohumil Kubát odpověděl poslanci Antonínu Hrazdírovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 17. června 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta na interpelaci poslance Antonína Hrazdíry, která zní:

"Uvedenou záležitost jsem nechal prověřit odbornými útvary a na základě výsledků prověrky musím konstatovat, že zařazení katastrálního území do produkční ekonomické skupiny č. 11 je v souladu s platnou metodikou i příslušným obsahem bonitační datové báze. Tuto skutečnost potvrzuje i přehled základních agroekonomických podmínek, který Vám v příloze pro informaci přikládám.

Pro zpřesnění uvádím, že výnosem ministerstva zemědělství a lesního hospodářství z roku 1966, o zařazení katastrálních území obcí do přírodních stanovišť pro účely stanovení daně z pozemků, bylo katastrální území obce Tvrdonice zařazeno do přírodního stanoviště ČMt 3, čemuž odpovídala do konce roku 1988, podle předchozí právní úpravy, sazba daně z pozemků 700,- Kčs na 1 ha zemědělské půdy.

Nová právní úprava zemědělské daně, realizovaná od 1. ledna 1989 zákonem o zemědělské dani č. 172/1988 Sb., byla provedena v těsné návaznosti na úpravy nákupních a velkoobchodních cen a ostatních ekonomických nástrojů úhrady ZPoK s tím, že daň z pozemků, stanovená pevnými sazbami na 1 ha zemědělské půdy a odstupňovaná podle produkčních ekonomických skupin, daleko důsledněji reagovala na řešení diferenciální renty a měla působit na maximální využívání zemědělské půdy.

Nová kategorizace katastrálních území do produkčních ekonomických skupin vycházela z výsledků bonitačního mapování, prováděného na území celého Československa v roce 1973 - 1979 za bezprostřední součinnosti příslušných zástupců nejen zemědělských podniků, ale i bývalých místních národních výborů.

Vzhledem k tomu, že výsledná produkční ekonomická skupina pro dané katastrální území je podle platné metodiky stanovená váženým průměrem všech bonitovaných půdně ekologických jednotek vymezených pro katastrální území, umožňuje výše citovaný zákon o zemědělské dani řešit případy přílišné tvrdosti snížením daně z pozemků až o 50 % pro daňové poplatníky, hospodařící na pozemcích horších, než je průměr katastrálního území vyjádření v produkčně ekonomické skupině.

Vážený pane poslanče, nechci s Vámi polemizovat o neobjektivnosti, či byrokratičnosti výnosu ministerstva zemědělství o zařazení územně technických jednotek do produkčních ekonomických skupin z roku 1988, uznávám, že kategorizace katastrálních území do produkčních ekonomických skupin nemůže být absolutně objektivní z hlediska všech daňových poplatníků. Odmítám však, že jeho uplatněním vznikla daňovým poplatníkům obce Tvrdonice křivda.

Jestliže došlo v posledních letech k tak výrazným změnám v bonitovaných půdně ekologických podmínkách, jak uvádíte ve své interpelaci, doporučuji, aby příslušný obecní úřad požádal, na základě přesné konkretizace rozporů vymezených bonitovaných půdně ekologických jednotek, o provedení revize bonitačního mapování.

Teprve na základě výsledků této revize bude možno zpracovat návrh na případnou změnu v zařazení katastrálního území do produkční ekonomické skupiny. Přitom Vás však musím upozornit, že devastaci zemědělského půdního fondu, zejména nerespektováním zákona o ochraně zemědělského půdního fondu č.53/1966 Sb., ve znění pozdějších úprav, nelze zákonem o zemědělské dani kompenzovat.