Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr životního prostředí České republiky Ivan Dejmal odpověděl na interpelaci poslance Vladimíra Zemana dopisem ze dne 10. června 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala na interpelaci poslance Vladimíra Zemana, která zní:

"Vážený pane poslanče, 26. června 1987 došlo v oblasti Vsetínska a Zlínska k mimořádným škodám překročením 100-letých povodňových průtoků. Celkové škody na vodních tocích ve správě organizace Povodí Moravy byly vyčísleny na více jak 130 mil. Kčs, z toho v okrese Vsetín byly škody za 56 mil. Kčs. Během následujícího měsíce byl na základě pochůzky v terénu zpracován seznam zasažených úseků toků ve správě organizace Povodí Moravy s určením termínu zahájení prací na odstranění povodňových škod, s předpokládaným objemem a s určeným dodavatelem. Na Vsetínsku se jednalo o opravy v celkové výši RN 57 mil. Kčs.

S odstraňováním škod se započalo neprodleně v r. 1987, kdy byla z fondu oprav organizace Povodí Moravy uvolněna veškerá rezerva na provizorní zabezpečení kritických úseků koryt toků. Na Vsetínsku šlo o částku 2,8 mil. Kčs. Navíc byla poskytnuta dotace z resortního havarijního fondu ve výši 1,3 mil. Kčs. V následujících letech byl přehodnocen plán oprav a na úkor jiných, neméně důležitých oprav úseků toků, byly do plánu zařazeny akce na odstranění povodňových škod, na které bylo vynaloženo do letošního roku celkem 44 mil. Kčs.

Při hodnocení vynaložených nákladů na opravy je nutno vzít v úvahu, že povodně zasáhly i jiné okresy (Zlín, Bruntál) a že organizace Povodí Moravy řešila opravy na tocích na teritoriu dalších 22 okresů. Z tohoto pohledu se celkově vynaložená částka 44 mil. Kčs (při celkovém ročním objemu oprav na území organizace Povodí Moravy cca 90 mil.) během 5 let na území okresu Vsetín jeví jako velmi vysoká.

Při porovnání programu řešení povodňových škod lze konstatovat, že až na realizaci opravy levého břehu Vset. Bečvy ve Vsetíně a opravu jezu Nový Hrozenov, jsou důsledky povodňových škod z června 1987 odstraněny. S pozdravem

Na své schůzi 22. května 1991 předsednictvo České národní rady

- přijalo ke dni 31. května 1991 demisi místopředsedy vlády České republiky Františka Vlasáka a vyslovilo mu poděkování za jeho práci,

- jmenovalo s účinností od 1. června 1991 místopředsedou vlády České republiky Jana Stráského (životopis Jana Stráského je přiložen).

- souhlasilo se zahraniční cestou poslanců Petra Kozánka, Františka Kozla a Zdeňka Kotrlého do Gruzie ve dnech 25. - 27. května 1991, a s cestou poslanců Heleny Němcové a Vladimíra Čecha do Budapešti ve dnech 27. - 28. května 1991,

- po projednání návrhu ministra vnitra České republiky na provedení nových voleb podle § 56 zákona ČNR č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích, vyhlásilo nové volby do obecních zastupitelstev v obcích Ctiněves a Újezd u Sv. Kříže a v novém městském obvodu Trmice v Ústí nad Labem a stanovilo den jejich konání na sobotu 7. září 1991,

- revokovalo na návrh místopředsedy ČNR Jana Kasala své usnesení č. 409/1991 odst. II.

- souhlasilo se žádostí poslankyně Anny Röschové o upuštění od projednávání

= zásad zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. 249/1990 Sb., a zákona ČNR č. 97/1991 Sb.

= zásad zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců ČNR,

- neschválilo návrh na upuštění od projednávání zásad zákona ČNR o Komoře veterinárních lékařů České republiky.

PhDr. Jan Stráský

nar. 24. prosince 1940

náměstek generálního ředitele Komerční banky

bytem Kotovova 1832, Praha 5

PhDr. Jan Stráský se narodil 24. prosince 1940 v rodině dělníka. Po ukončení povinné školní docházky (1946 - 1954) absolvoval obchodní akademii v Plzni; 1. července 1958 pak nastoupil do Státní banky československé, pobočky Blovice. Po ukončení základní vojenské služby nadále pracoval ve Státní bance československé, pobočce Plzni.

V letech 1963 - 1970 absolvoval Filosofickou fakultu UK (obor filosofie a ekonomie), na níž v roce 1971 získal doktorát.

Začátkem sedmdesátých let PhDr. Jan Stráský pracoval na ústředí Státní banky československé v Praze, odkud byl však v rámci normalizačních opatřeních přeložen do pobočky v Praze 1. V únoru 1990 přešel z pobočky do centrály Komerční banky; v dubnu 1990 se pak stal náměstkem generálního ředitele této banky a v této funkci pracuje dodnes. Krátký čas působil též jako externí poradce předsedy vlády České republiky.

S ohledem na méně náročné pracovní vytížení se v normalizačním období věnoval organizaci sporu na různých úrovních, což se doplňovalo s jeho zájmem o turistiku a hory. V této souvislosti se zúčastnil celé řady sportovních (zejména horolezeckých) akcí v zahraničí, což skončilo v roce 1988, kdy mu byl za angažovanost v disidentském hnutí odebrán cestovní pas.

PhDr. Jan Stráský vstoupil v roce 1964 do KSČ, z niž v roce 1969 vystoupil, což bylo později (1970) kvalifikováno jako vyloučení.

Rodiče PhDr. Jana Stráského pracovali po celý život ve Škodovce v Plzni; nyní jsou oba v důchodu. Má jednoho bratra (Josefa), který pracuje na Státním statku Dešenice jako dělník.

PhDr. Jan Stráský je ženatý a otcem tří dětí (nejstarší letos končí středoškolské studium). Manželka - ing. Božena Stráská - pracuje ve Státní bance československé.