Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Ke zvýšení péče o obnovu a rozvoj zařízení cestovního ruchu a k podněcování podnikatelské aktivity v oblasti cestovního ruchu se zřizuje Státní fond cestovního ruchu České republiky (dále jen "Fond") [§ 15 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).].

(2) Fond spravuje a jeho jménem jedná ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České republiky (dále jen "správce Fondu")

(3) Za hospodaření s finančními prostředky Fondu odpovídá ministr obchodu a cestovního ruchu České republiky vládě České republiky.

Správce Fondu sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet Fondu, který předkládá ministerstvu financí České republiky ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky a státního závěrečného účtu České republiky k projednání. K závěrečnému účtu Fondu předkládá správce Fondu vyhodnocení vynaložených finančních prostředků.

(1) Příjmy Fondu jsou zejména:

a) splátky na půjčky poskytnuté z Fondu, jakož i splátky na nesplacené půjčky poskytnuté z Fondu na vybudování nebo rekonstrukce těch provozních jednotek, které byly nebo budou převedeny právnickým a fyzickým osobám [Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k ně kterým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby.],

b) úroky z finančních prostředků Fondu uložených u peněžního ústavu a z půjček poskytnutých žadatelům,

c) výnosy u loterií organizovaných správcem Fondu,

d) finanční prostředky vrácené při nedodržení podmínek při poskytování příspěvku z Fondu,

e) příspěvky od tuzemských i zahraničních právnických a fyzických osob,

f) dotace ze státního rozpočtu,

g) další příjmy stanovené zvláštními zákony.

(1) Finanční prostředky Fondu lze poskytovat právnickým a fyzickým osobám na základě žádosti pouze ve formě půjčky.

(2) Výši půjčky a výši úrokové sazby lze sjednat ve smlouvě podle druhu zařízení cestovního ruchu, doby návratnosti vložených finančních prostředků a ekonomické efektivnosti. Při poskytování půjček správce Fondu vyžaduje zajištění pohledávek za osobami, kterým byly finanční prostředky Fondu poskytnuty.

(3) K řešení celospolečenských potřeb rozvoje cestovního ruchu správce Fondu vyhlašuje veřejné soutěže [§ 356a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.].

Z Fondu lze poskytovat, při respektování všech požadavků na ochranu životního prostředí, půjčky na:

a) výstavbu a rekonstrukci hygienicko-technických a provozních zařízení k zajištění odpovídajícího standardu úrovně služeb v oblastech cestovního ruchu,

b) výstavbu, rekonstrukci a modernizaci ubytovacích a stravovacích kapacit, vytváření podmínek pro poskytování služeb účastníkům cestovního ruchu ve vybraných památkových objektech,

c) nákup speciálních strojů a zařízení zajištujících bezpečnost provozu ve střediscích zimních sportů a rekreace zejména při úpravě lyžařských a běžeckých tratí,

d) rozšiřování naučných stezek v místech soustředěného cestovního ruchu, národních parcích a zlepšování orientačního značení v oblastech cestovního ruchu.

(1) Finanční prostředky poskytnuté z Fondu jsou účelově vázány a žadatel je povinen použít jich podle podmínek stanovených v uzavřené smlouvě podle § 4, odstavec 2. V případě nedodržení podmínek je žadatel povinen finanční prostředky vrátit ve lhůtě stanovené správcem Fondu.

(2) Správce Fondu je oprávněn použít prostředky Fondu i na další účely podporující rozvoj cestovního ruchu, zejména na státní propagaci.

(1) Zůstatek finančních prostředků Fondu se převádí do dalšího kalendářního roku.

(2) Na poskytnutí půjčky z Fondu není právní nárok.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem..........

V etapě současných hospodářských přeměn a nastupující ekonomické reformy vzrůstá ekonomický i sociální význam cestovního ruchu. V důsledku demokratizačních procesů ve společnosti dochází i v cestovním ruchu k výrazným změnám směrem k radikálnímu přechodu na tržní mechanismus. Existují potenciální předpoklady, aby se cestovní ruch stal velice progresivně se rozvíjející sférou ekonomiky s vysokou efektivností devizových přínosů. K tomu napomůže i plnění usnesení vlády České republiky č. 318/1990 o zaměření dalšího rozvoje cestovního ruchu v České republice, které uložilo ministerstvu obchodu a cestovního ruchu ve spolupráci s ministerstvem financí ČR zpracovat návrh zákona o tvorbě a zásadách využívání Státního fondu cestovního ruchu.

Jeho posláním je napomáhat rozvoji podnikavosti a dynamickému rozvoji domácího i zahraničního cestovního ruchu především zkvalitňováním a rozšiřováním jeho materiálně technické základny a nezbytně infrastruktury s cílem maximalizace devizových přínosů z návštěvnosti zahraničních turistů.

Zásadním problémem při zpracování návrhu zákona bylo proto zabezpečení vlastní tvorby zdrojů Fondu.

Specifikou cestovního ruchu je, že není zajišťován přesně vymezeným okruhem hospodářských subjektů v rámci jednoho odvětví. Přínos cestovního ruchu pro československou ekonomiku se projevuje především prostřednictvím hospodářských výsledků řady organizací (odvody do státního rozpočtu), místních daní a poplatků a devizových příjmů bank nebo podniků, a tato inkasující místa již není možno dle ministerstva financí ČSFR a SBČS zatížit dalším závazkem ve prospěch cestovního ruchu. Pro podporu tvrzení o přínosu cestovního ruchu pro ekonomiku možno uvést, že např. důchodová situace organizací cestovního ruchu, jejichž zakladatelem je ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České republiky, se "efektivně zúročuje" jak v akumulaci zdrojů v organizacích samotných (jako zdroj příštího rozvoje), tak i ve vazbě na odvody do státního rozpočtu. Tyto skutečnosti jsou průkazně doloženy i vývojem v roce 1990, kdy v důsledku úspěšné turistické sezóny byl dosažen v těchto subjektech zisk ve výši 1,016 mld Kčs.

Nenahraditelným přínosem cestovního ruchu jsou jeho devizové příjmy, které v roce 1990 dosáhly výše 316 mil. US $. Vhodná koncentrace podnikových, individuálních i centrálních zdrojů a jejich alokace dle stanovených koncepčních záměrů by umožnila v nejbližších 3 letech dosáhnout zvýšení devizových příjmů z cestovního ruchu na 500 až 600 mil. US $ ročně s perspektivou rychlého přiblížení ke hranici cca 2 mld. US $ ročně v dalších letech. V situaci klesajícího čs. exportu, růstu odbytových potíží čs. organizací v zahraničí a zároveň trendu trvalého růstu účastníků cestovního ruchu ve vyspělých zemích se tak cestovní ruch stává jednou ze sfér, jejíž rozvoj je účelné všestranně podporovat.

Pro plynulé strukturální změny v tržní ekonomice je nutné vytvářet i předpoklady pro aktivní politiku zaměstnanosti a v tom to směru může stimulační funkce Státního fondu cestovního ruchu napomáhat rozšiřování nabídky pracovních míst a tím i zlepšovat úroveň a kvalitu poskytovaných služeb v oblastech cestovního ruchu kde v řadě případů nejsou jiné nebo je málo jiných pracovních příležitostí.

Předkládaný návrh zákona České národní rady o Státním fondu cestovního ruchu proto uvažuje v souladu s principy ekonomické reformy s jejím scénářem se zaměřením úsilí na podněcování podnikatelské aktivity v cestovním ruchu k řešení koncepčních otázek jeho dalšího rozvoje, akcelerování jeho dynamiky v oblastech a místech jeho prioritního zájmu s komplexním rozvinutím služeb všem účastníkům.

Předpokládá se, že požadavky investorů a provozovatelů na dokompletaci vybavenosti středisek a míst soustředěného cestovního ruchu, které byly v minulých letech podporovány z fondu cestovního ruchu, budou již následně financování z tzv. municipálních fondů spravovaných nižšími orgány státní správy, které budou naplňovány z místních poplatků souvisejících s cestovním ruchem.

Zabezpečení odpovídajících příjmů pro činnost Státního fondu cestovního ruchu k podpoře podnikatelské aktivity subjektů s důrazem na soukromé podnikatele bude vycházet zejména ze splátek půjček poskytnutých z fondu cestovního ruchu v minulých letech (v současné době má resort uzavřeny půjčky se 135 investory s objemem finančních prostředků přesahujících částku 400 mil. Kčs).

Na základě projednání návrhu tohoto zákona ve vládě České republiky se počítá s tím, že dalším zdrojem Fondu bude příspěvek ve výši 0,50 Kčs z vydání pohlednice s tématickou cestovního ruchu a turistických map. Tato povinnost bude stanovena vydavatelům v zákoně o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky.

K netradičním dalším zdrojům by bylo účelné využít formu loterie cestovního ruchu, příspěvky od organizací cestovního ruchu, zejména cestovních kanceláří a jejich afilací ze zahraničí i z tuzemska, od Národní federace hotelů a restaurace a od Asociace cestovních kanceláří, dobrovolné příspěvky od podniků a subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu.

Při užití Fondu v oblasti investic do cestovního ruchu bude sledován jako nadřazený cíl ochrana životního prostředí a omezování negativních účinků dynamického rozvoje cestovního ruchu s tím, že bude kladen důraz především na rozvoj potřebné infrastruktury.

V současném období návazně na aplikaci zákona o soukromém podnikání a připravované projekty privatizace se dostává do popředí i podpora subjektům podnikajícím v cestovním ruchu. V tomto směru by Státní fond cestovního ruchu měl plnit rovněž funkci "záručního fondu" pro zajištění úvěrů, které by banky poskytovaly soukromým podnikatelům. S Komerční bankou v Praze byly projednány zásady sledující vzájemně výhodné úrokové postupy u žádoucích a efektivních záměrů v oblasti cestovního ruchu (úhrada části úrokových nákladů podnikateli, refundace části úrokových nákladů bance s tím, že v případě zvýšení diskontní sazby SBČS bude Komerční banka automaticky o tento nárůst úrokové sazby zvyšovat úroky z termínovaných vkladů ve prospěch Fondu aj.).

Ve vyspělých zemích Evropy a světa je rozvoj cestovního ruchu rovněž podporován státem. Za tím účelem jsou v těchto státech zřízena ministerstva pro cestovní ruch, přičemž někde spadá do jejich kompetence i jiná činnost (Francie, Španělsko, Itálie, Kanada), případně v komplexu s jinými agendami je cestovní ruch začleněn při ministerstvu hospodářství (SRN), ministerstvu práce (Velká Británie), ministerstvu obchodu (Maďarsko), ministerstvu obchodu, živností a průmyslu (Rakousko) nebo dopravní centrále (Švýcarsko).

Řídícími orgány cestovního ruchu jsou i státem zřízené národní turistické organizace.

Státní podpora rozvoje cestovního ruchu v uvedených zemích se soustřeďuje na zajišťování (včetně financování) spolupráce se zahraničím, náboru, propagace, marketing a dále na poskytování příspěvků ve formě dotací, poskytování částečných půjček na perspektivní projekty investičního charakteru soukromníkům i organizacím na rozvoj ubytovacích, stravovacích, zábavních a dalších zařízení cestovního ruchu a zlepšování celkové turistické vybavenosti, infrastruktury a informačního servisu.

Podpora je poskytována z různých fondů, které jsou spravovány buď ministerstvy (např. Rakousko, Francie) nebo národními turistickými organizacemi (např. Velká Británie) a jsou vytvářeny jednak přímou dotací z centrálních zdrojů, tak i z příspěvků subjektů podnikajících v cestovním ruchu, přičemž tyto příspěvky jsou zohledněny při stanovení daní.

Vzhledem ke specifickému postavení cestovního ruchu v ČSFR danému historickým vývojem, tradicemi, státoprávním uspořádáním i tvořícím se novým uspořádáním ekonomiky se navrhuje zřídit Státní fond cestovního ruchu tak jak je uvedeno v materiálu.

Z návrhu zákona nevyplývají přímé požadavky na dotace ze státního rozpočtu, s výjimkou dotací na zabezpečení plánu státní propagace (cca 30 mil. Kčs ročně), ani další nároky na pracovní síly.

K § 1

Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České republiky bude řídit a spravovat Fond. Zřízení Státního fondu je v souladu s rozpočtovými pravidly (§ 15 zákona ČNR o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice. K rozhodování o použití prostředků Fondu bude ustavena Rada Fondu jako poradní a konzultační orgán, která bude složena ze zástupců podnikatelských subjektů, Sdružení podnikatelů ČR, živnostenské komory, průřezových resortů (kultura, finance, životní prostředí) a bank i finančních institucí které významně přispějí k objektivnímu posuzování jednotlivých žádostí.

K § 2

Správce Fondu bude ministerstvu financí České republiky předkládat návrh rozpočtu Fondu, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech republiky.

K § 3

Předpokládané příjmy Fondu vycházejí ze splátek půjček po skytnutých žadatelům v minulých letech na rozvoj a obnovu materiálně technické základny volného cestovního ruchu, příspěvků od vydavatelů pohlednic s tématikou cestovního ruchu a turistických map a dalších zdrojů vyplývajících z činnosti subjektů podnikajících v oblasti cestovního ruchu. Účelovým zaměřením dotací ze státního rozpočtu se rozumí krytí nákladů spojených se zabezpečením plánu státní propagace.

K § 4

Finanční prostředky lze poskytovat všem investorským sférám formou úročených půjček s výhodným úrokem na podporu podnikatelské aktivity v oblasti cestovního ruchu. Všechny příspěvky žadatelům musí respektovat kriteria vysoké efektivnosti, návratnosti a hospodárnosti s cílem plnění funkce iniciační k dalšímu zlepšování služeb čs. cestovního ruchu.

Státní fond cestovního ruchu bude spolupracovat se všemi právnickými a fyzickými osobami na základě jejich rovného přístupu k prostředkům, převážně formou veřejné soutěže s cílem objektivizace postupů, které budou vycházet z prioritních potřeb cestovního ruchu, ekologické a ekonomické efektivity podporovaných záměrů.

K § 5

Využití finančních prostředků Fondu v jednotlivých složkách materiálně technické základny volného cestovního ruchu akcentuje zvláště podporu k budování nezbytné infrastruktury, která je limitujícím faktorem dalšího rozvoje odpovídající materiálně technické základny. Při účelovém zaměření příspěvků bude kladen důraz na řešení a uspokojování požadavků ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 318/1990 o zaměření dalšího rozvoje cestovního ruchu v České republice, přičemž k realizaci projektů budou využívány i možnosti sdružení finančních prostředků (municipální zdroje orgánů samospráv obcí a měst).

K § 6

Příjemce finančních prostředků z Fondu je musí použít pouze na účel, pro který byly schváleny. Příspěvky z Fondu nevyčerpané v plánované lhůtě realizace, jsou příjemci povinni vrátit zpět do Fondu. V případech neoprávněného použití finančních prostředků Fondu je příjemce povinen zaplatit sankci stanovenou v zákoně č. 134/1970 Sb. Pokuta činí 1 promile z neoprávněně použitých prostředků za každý den neoprávněného použití.

Použití prostředků Fondu na zabezpečení plánu státní propagace bude směřovat na akce v rozsahu schváleném Správcem Fondu.

K § 7

Protože úkoly spojené s budováním a obnovou materiálně technické základny cestovního ruchu a zabezpečováním státní propagace československého cestovního ruchu jsou převážně charakteru dlouhodobého, je třeba, aby finanční prostředky bylo možno využívat průběžně bez limitování koncem každého kalendářního roku.

Stávající fond cestovního ruchu v gesci ministerstva obchodu a cestovního ruchu České republiky se stane dnem nabytí účinnosti tohoto zákona součástí Fondu.