Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr životního prostředí České republiky Ivan Dejmal odpověděl poslanci Zdeňku Smělíkovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 21. května 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala na interpelaci poslance Zdeňka Smělíka, která zní:

"Vážený pane poslanče, k Vaší ústní interpelaci přednesené na 17. schůzi České národní rady ve věci vypouštění dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny Vám sděluji:

Myšlenka na obnovu přírodních a rostlinných společenstev v prostoru dolní Novomlýnské nádrže vznikla v ekologických iniciativách i odborných orgánech ochrany přírody bývalého Jihomoravského kraje. Vycházela mimo jiné i z toho, že již v období vzniku projektu nádrží byly ze strany četných vědeckých osobností vznášeny námitky proti realizaci, bylo také doporučováno o realizaci třetí nádrže rozhodnout teprve po komplexním vyhodnocení důsledků výstavby prvních dvou nádrží. Ty také v zásadě měly postačovat k řešení potřebných závlah. Přesto, že v průběhu přípravy výstavby nebyla dořešena řada původně plánovaných krajinotvorných opatření především pro střet se zájmy ochrany zemědělské půdy, bylo na zásahy bývalých krajských představitelů k realizaci třetí nádrže přistoupeno.

Je zřejmé, že byl porušen průběh přirozeného biokoridoru v bývalém zátopovém území řeky Dyje. Jednou z variant odstranění tohoto zásadního nedostatku bylo i případné vypuštění dolní nádrže, na jejímž dně, případně části by bylo možno přírodní biotopy obnovit. Ekologické iniciativy poukazovaly na možnost potřebné obnovy přirozenou sukcesí ještě v tomto roce. Protože tento požadavek nebyl jednoznačně nereálný, požadovalo naše ministerstvo zajistit jeho vědecké posouzení. Zajistili jsme proto zpracování potřebných podkladů v termínu do konce března t.r. Současně jsme dali pokyn k vypouštění Novomlýnské nádrže, aby případný kladný výsledek tohoto posouzení byl vůbec realizovatelný.

Otázky ztrát a finančního zajištění "pokusu", jak uvádíte, nebylo nutné do detailu řešit, protože o zásadním řešení, tj. vypuštění nádrže, naše ministerstvo nerozhodlo. Pokyn k vypouštění se totiž týkal v zásadě pohybu hladiny v rámci manipulačního řádu, při kterém k žádným škodám nedocházelo. S ohledem na hrozbu provozně-bezpečnostních problémů, souvisejících s táním ledového krunýře na hladině bylo na kótě 169,74 vypouštění zastaveno. 4. dubna t.r. na základě výsledků vědeckého posouzení, podle kterého možnost regenerace organismů z diaspor na dně je velmi málo pravděpodobná a nemá už pro obnovu biotopů zásadní význam, ministerstvo sdělilo řediteli podniku Povodí Moravy, že na dalším vypouštění netrvá a požádalo ho o navrácení režimu manipulace do souladu s běžnými podmínkami, odpovídajícími tomuto jarnímu období.

Z uvedeného je zřejmé, že rizika, která uvádíte ve své interpelaci, již pominula. Musím Vás však informovat, že počítám s tím, že v průběhu roku budou znovu podrobně vyhodnoceny všechny možnosti řešení vybudování potřebného biokoridoru i související vodohospodářské a územní problematiky.

Pokud ve své interpelaci vznášíte dotaz, jak je využívána finanční částka z rozpočtu 100 mil. Kčs na letošní rok pro dokončování vodního díla Nové Mlýny, konstatuji, že mi není znám žádný záměr pokračování výstavby tohoto vodního díla v uvedeném objemu. Podle mých informací je vodní dílo před kolaudací, potřeba další výsadby zeleně si vyžádá i další, dosud nezajištěné náklady.

Jsem přesvědčen, pane poslanče, že v dalším posuzování celého komplexu otázek v povodí Dyje bude moci naše ministerstvo využít i Vašich zkušeností a námětů, které jste přednesl v České národní radě. Uvítám také spolupráci s Vámi, zejména při projednávání celé problematiky s občanskou veřejností. S pozdravem