ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1991

VI. volební období

259

INTERPELACE

skupiny poslanců ČNR Rudolfa Duška, Michala Krause, Vladimíra Řezáče, Tadeusze Wantuly, Jarmily Maleňákové, Karla Fonioka, Leonarda Danneberga, Miroslava Rašky, Josefa Kubiše a Petra Pospíšila

vládě České republiky

ve věci státní finanční podpory tělesné výchovy a sportu

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci skupiny poslanců Rudolfa Duška, Michala Krause, Vladimíra Řezáče, Tadeusze Wantuly, Jarmily Maleňákové, Karla Fonioka, Leonarda Danneberga, Miroslava Rašky, Josefa Kubiše a Petra Pospíšila vládě České republiky:

"Vážený pane předsedo vlády, při projednávání programového prohlášení ve dnech 2. a 3. července 1990 a rovněž tak při projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na 12. schůzi ČNR v prosinci 1990 několik poslanců ČNR upozorňovalo na nedostatečné finanční zabezpečení tělesné výchovy a sportu v České republice.

Tehdy jste připustil, že této problematice je nutno věnovat stálou pozornost a vyzval jste poslance, aby v případě potřeby vykonávali na vládu potřebný tlak pro řešení aktuálních problémů. Máme za to, že jde o zásadní otázku, neboť právě tělesná výchova a sport je významnou prevencí z hlediska ochrany zdraví našich občanů a současně umožňuje zejména našim dětem a mládeži uspokojování hodnotných zájmů a využívání volného času. Domníváme se, že pro společnost je daleko užitečnější vynakládat prostředky v této oblasti zejména v současném období rostoucí vlny kriminality, včetně kriminality mládeže. Než zanedbání této oblasti s důsledky nedostatečného zajištění využívání volného času u mladých lidí včetně daleko vyšších nákladů na zajištění bezpečnosti a adekvátních nákladů v resortu spravedlnosti.

Především však zdůrazňujeme oprávněný zájem všech našich občanů na zajištění možnosti aktivity v oblasti tělesné výchovy a sportu jako jednoho z důležitých prostředků ochrany fyzického a psychického zdraví. Tělovýchovné organizace v České republice sdružují v 52 sportovních odvětvích a v 5 617 tělovýchovných jednotách a sportovních klubech téměř 1300 000 členů.

Členové tělovýchovných jednot a sportovních klubů pečují o vlastní majetek v hodnotě 12 564,6 mil. Kčs a rovněž zajišťují provozování tělovýchovných sportovních a turistických zařízení, která jsou majetkem státu v rozsahu více než 4 mld Kčs.

Ze své sportovní, turistické a hospodářské činnosti odvedou státním orgánům formou důchodové daně, místních a správních poplatků v letošním roce nejméně 350 mil. Kčs.

Na financování tělovýchovných sdružení bylo státním rozpočtem České republiky na rok 1991 vyčleněno 183 870 tis. Kčs. Tato částka je přibližně stejná jako ve státním rozpočtu Slovenské republiky, ačkoliv rozsah činnosti a majetku tělovýchovných sdružení v České republice je dvojnásobný.

Pro nedostatek finančních prostředků ve městech a obcích byla zastavena výstavba již rozestavěných zařízení (viz příloha 1), kde jejich dostavba a uvedení do provozu bude znamenat menší nároky na zdroje než konzervování a jejich řešení s odstupem několika let. Obdobný problém je u zařízení, která jsou uvedena v příloze 2, kde je aktuální jejich rekonstrukce a u většiny zařízení se jedná o finanční prostředky na hranici 1 miliónu Kčs.

Ve státním rozpočtu České republiky pro rok 1991 nebyla pravděpodobně vůbec vzata v úvahu potřeba zajistit alespoň do r. 1992 přípravu sportovců na Olympijské hry a výchovu sportovních talentů. Jedná se o předpokládanou částku 68,2 mil. Kčs pro sportovce ve 29 střediscích vrcholového sportu, 307 treninkových střediscích mládeže a v 91 sportovních třídách na základních školách, která byla v roce 1990 poskytována cestou federálního státního rozpočtu. K této problematice již byla podána samostatná interpelace poslanci K Foniokem a R. Duškem.

Do vážné situace se dostala i činnost Horské služby, která je sice sdružena v Českém svazu tělesné výchovy, ale její preventivní a záchranná funkce je společensky významná.

V minulých letech se podařilo, vhodným spojením finačních prostředků tělovýchovné organizace a státních orgánů, vybudovat vcelku uspokojivou materiálně technickou základnu Horské služby. Jednalo se především o vybavení záchrannými prostředky a materiálem, dopravními prostředky, radiostanicemi a v podstatě byla dokončena výstavba sítě hlídkových stanic Horské služby v exponovaných oblastech.

Průměrné roční zdroje Horské služby se do letošního roku pohybovaly ve výši 30 - 35 mil Kčs. Z toho podíl tělovýchovné organizace činil 7,9 mil. Kčs a další prostředky byly uvolňovány ministerstvem obchodu ČR, ministerstvem financí ČR, KNV a ONV.

Pro rok 1991 má Horská služba zajištěny pouze prostředky od Českého svazu tělesné výchovy ve výši 7,9 mil. Kčs. Všechna dosavadní jednání o podílu státu, uskutečněná na úrovni ministerstva školství, mládeže a tělesné výchovy ČR, ministerstva financí ČR a Úřadu vlády ČR, nepřinesla žádoucí výsledek a odpovídající řešení.

Rozdíl mezi potřebami Horské služby a předpokládanou dotací Českého svazu tělesné výchovy činí pro rok 1991 24,8 mil. korun. Podstatnou část nekrytých potřeb tvoří nákup záchranného materiálu, výstroje pro dobrovolný aktiv, náhradních dílů pro udržování.

Vzhledem k aktuálnosti problému byla již podána samostatně interpelace poslanci J. Kubišem a R. Duškem.

V této souvislosti považujeme za potřebné upozornit rovněž na zhoršující se situaci u tělovýchovných organizací v tom, že tělovýchovná a sportovní zařízení, jejichž vlastníky byly závody, podniky a obce (dříve národní výbory) jsou předávána základním tělovýchovným sportovním a turistickým článkům. Hodnota těchto základních prostředků, které bude nutno navíc spravovat, se odhaduje na 3 - 4 mld Kčs.

Liberalizace cen, zejména zvýšení cen paliv, vodného a stočného, elektrické energie a připravované úpravy cen tepla, způsobují vážné poruchy v ekonomice tělovýchovných sportovních a turistických zařízení, kde tyto náklady tvoří více než polovinu celkových provozních nákladů. Vyrovnání těchto vlivů v cenách vstupného a nájemného je možné, ale při ceně vstupného na 1 hodinu plavání ve výši 15 - 20 Kčs dojde pravděpodobně ke stagnaci celkových příjmů. Druhou možností řešení je racionalizace spotřeby těchto vstupů, které však vyžaduje určité volné finanční prostředky na investování do příslušných oprav a většinou delší dobu realizace.

Věříme, vážený pane předsedo vlády, že se vláda bude uvedenými problémy zabývat a v rámci daných možností vytvoří i podmínky pro jejich řešení.

S pozdravem

V Praze dne 22. března 1991Rudolf Dušek, v.r.
Michal Kraus, v.r.
Vladimír Řezáč, v.r.
Tadeusz Wantula, v.r.
Jarmila Maleňáková, v.r.
Karel Foniok, v.r.
Leonard Danneberg, v.r.
Miroslav Raška, v.r.
Josef Kubiš, v.r.
Petr Pospíšil, v.r."

V Praze dne 10. dubna 1991

Dagmar Burešová, v.r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP