Česká národní rada 1990 – 1992

Zásada č. 1

Obecní policie plní úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Pracovníci obecní policie při tom zejména dohlížejí na dodržování předpisů na ochranu veřejného pořádku, pravidel občanského soužití, chrání bezpečnost osob a majetku. Pracovníci obecní policie odhalují přestupky a ukládají a vybírají v blokovém řízení podle zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, pokuty za přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce. S výjimkou přestupků podle § 30 odst. 1 písm. a/ a b/, § 47, § 48, § 49 odst. 1 písm. a/, b/ a d/ a § 50 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. však takové oprávnění nemají, pokud projednávání přestupků v blokovém řízení je svěřeno zvláštním zákonem jinému orgánu. Při plnění úkolů obecní policie pracovníci obecní policie též upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky, případně též činí opatření k jejich odstranění.

Ustanovení vymezuje v souladu se zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích, úkoly obecní policie tak, aby bylo zřejmé, že obecní policie je nástrojem obce k zabezpečování pořádku ve věcech veřejných, pokud náležejí do působnosti obce a obec za jejich zajišťování též odpovídá. To platí i o úkolech obecní policie na úseku přestupků, kde pracovníci obecní policie odhalují přestupky obecně, a ty, jejichž projednávání patří do působnosti obce též podle okolností vyřizují v blokovém řízení; nemohou však v blokovém řízení vyřizovat takové přestupky, jejichž projednávání v blokovém řízení je zákonem svěřeno jiným orgánům, tj. orgánům státního odborného dozoru nad bezpečností práce, orgánům hygienické služby apod., a to ani v případě, že projednání takových přestupků ve správním řízení patří do působnosti obce (např. v podmínkách hlavního města Prahy). Působností obce je současně vymezen též vztah obecní policie k jiným orgánům a organizacím, jakož i její působnost územní.

Zásada č. 2

Obecní policii zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.

Obecní policii tvoří pracovníci určení k plnění úkolů podle zásady č. 1, vybavení k tomu odpovídajícími oprávněními a prostředky. Obec má právo, nikoliv povinnost, obecní policii zřídit. Z těchto důvodů se navrhuje, aby - pokud rozhodne o zřízení obecní policie - učinila tak obecně závaznou vyhláškou, a to zejména v zájmu právní jistoty občanů obce i jiných osob; předpokládá se, že vyhláška obecního zastupitelstva upraví podrobnosti o stejnokroji pracovníků obecní policie (zásada č. 7), podrobnosti o organizaci obecní policie apod.

Zásada č. 3

Pracovníci obecní policie jsou v pracovním poměru k obci. V pracovně právních vztazích jedná jménem obce zejména starosta.

Jde o vyjádření skutečnosti, že obecní policie je nástrojem obce, nikoliv jen některého z jejích orgánů, a že má tedy sloužit především k ochraně práv a právem chráněných zájmů obyvatel obce i ostatních občanů.

Zásada č. 4

Obecní policii řídí starosta a v jeho nepřítomnosti zástupce starosty.

Obecní policii se navrhuje podřídit obci jako právnické osobě, v zájmu její akceschopnosti se zároveň navrhuje, aby byla řízena při výkonu své činnosti pouze starostou a jeho zástupcem. Návrh by tak umožnil na jednu stranu bezproblémové působení obecní policie v malých obcích, nevylučuje však její faktické řízení odborným aparátem ve velkých městech. Současně tím není vyloučeno, aby zaměření činnosti obecní policie bylo projednáváno a schvalováno orgány obce.

Zásada č. 5

Pracovníkem obecní policie se může stát jen bezúhonný občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 21 let, který je tělesně a duševně způsobilý k výkonu stanovených povinností a oprávnění.

Ministerstvo vnitra České republiky stanoví obecně závazným právním předpisem odborné předpoklady pracovníků obecní policie k výkonu stanovených povinností a oprávnění.

Zásada předpokládá vymezení základních požadavků, kladených na pracovníka obecní policie. Při stanovení věkové hranice se vycházelo z povahy úkolů, které má obecní policie plnit, a zejména z oprávnění, která k tomu užívá.

Pokud jde o odborné předpoklady k výkonu stanovených povinností a oprávnění, navrhuje se stanovit je obecně závazným právním předpisem, vydaným ministerstvem vnitra ČR; tento předpis by umožnil vymezení těchto požadavků s přihlédnutím k rozsahu působnosti jednotlivých obcí, jejich potřebám a k úkolům obecní policie. Předpokládá se, že budou zejména požadovány zvládnutí základních obecně závazných právních předpisů, v rozsahu nezbytném k výkonu jednotlivých oprávnění (zejm. zákona o přestupcích, trestního zákona a trestního řádu, správního řádu) a znalost používání donucovacích prostředků a služební zbraně. Zároveň se předpokládá, že splnění uvedených odborných předpokladů se promítne do mzdového ohodnocení pracovníků obecní policie.

Zásada č. 6

Výcvik pracovníků obecní policie, zejména ve věcech využívání oprávnění podle tohoto zákona a ve věcech užívání zbraní a donucovacích prostředků, zajišťuje Policejní sbor České republiky.

V zájmu kvalitního a kvalifikovaného výkonu služby pracovníky obecní policie se navrhuje, aby jejich příprava, zejména pokud jde o provádění konkrétních úkonů podle tohoto zákona, využívání příslušných oprávnění, používání zbraní a donucovacích prostředků, byla zabezpečována v zásadě stejně, jako příprava příslušníků pořádkové služby policejního sboru. K tomu se navrhuje, aby příslušný výcvik pracovníků obecní policie zajišťoval policejní sbor České republiky, který bude zřízen zákonem ČNR, jehož paragrafované znění je předloženo současně, takže je předpoklad, že nabude účinnosti dříve než zákon ČNR o obecní policii. Předpokládá se, že pracovníci obecní policie se budou zúčastňovat výcviku, organizovaného pro příslušníky policejního sboru, a že budou při výcviku užívat vlastní výzbroje (vč. střeliva) a výstroje a dále, že výdaje spojené s účastí na výcviku jim uhradí vysílající obec podle příslušných předpisů o náhradách cestovních výdajů; s přihlédnutím k tomu nebude plnění uvedeného úkolu klást zvýšené nároky na státní rozpočet.

Zásada č. 7

V pracovní době nosí pracovníci obecní policie stejnokroj a musí být viditelně označeni odznakem obecní policie; to platí i v případech, kdy pracovníci obecní policie ve stejnokroji plní úkoly obecní policie v době mimo stanovenou pracovní dobu. V jiných případech lze v době mimo stanovenou pracovní dobu prokázat příslušnost k obecní policii též služebním průkazem pracovníka obecní policie. Vzor služebního průkazu pracovníka obecní policie bude uveden v příloze paragrafovaného znění zákona. Podrobnosti o stejnokroji pracovníků obecní policie a o jeho nošení stanoví obecně závazná vyhláška obecního zastupitelstva o zřízení obecní policie; stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem příslušníků čs. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, sborů PO, sborů nápravné výchovy, celní správy, Sboru ozbrojené ochrany železnic a Sboru ozbrojené ochrany letišť, popř. pracovníků státních organizací s působností na celém území České republiky.

V zájmu ochrany pracovníků obecní policie při plnění jejich úkolů, zejména při užívání oprávnění pracovníků obecní policie, a v zájmu právní jistoty občanů se stanoví bezvýjimečná povinnost pracovníků obecní policie být při výkonu služby viditelně označeni odznakem obecní policie. Současně návrh předpokládá, že pracovníci obecní policie budou zásadně vykonávat službu ve stejnokroji s tím, že podrobnosti o stejnokroji jakož i o jeho nošení upraví obec; to souvisí s předpokladem, že náklady na vybavení pracovníků obecní policie stejnokroji ponese obec. V této věci návrh přihlíží též k negativním zkušenostem se zaváděním jednotného stejnokroje pracovníků inspekcí veřejného pořádku národních výborů. Aby nedocházelo k obtížím, spojeným s možnou záměnou pracovníků obecní policie s příslušníky ozbrojených sil a sborů, navrhuje se stanovit podmínku, že stejnokroje pracovníků obecní policie nesmí být zaměnitelné se stejnokroji uvedených příslušníků; obdobnou podmínku se navrhuje stanovit i ve vztahu ke stejnokrojům pracovníků státních organizací s působností na celém území České republiky (ČSD, spoje apod.).

Vzhledem k tomu, že pracovníci obecní policie budou vybaveni zvláštními oprávněními podle tohoto zákona a školeni k jejich využívání, bude vhodné v zájmu právní jistoty těchto pracovníků i třetích osob výslovně upravit plnění úkolů pracovníků obecní policie mimo základní dobu služby. Jde přitom o případy činností, které byly pracovníkům uloženy (např. vylepení vyhlášky v době mimo službu, doručení zásilky) anebo o případy, kdy pracovníci zasahují sami ze svého rozhodnutí. I pro tyto případy musí být stanovena povinnost prokázat příslušnost k obecní policii; protože by požadavek na označení odznakem v těchto případech byl zřejmě nereálný, navrhuje se umožnit prokázání příslušnosti k obecní policii též k tomu určeným průkazem. Pokud pracovník neprokáže příslušnost k obecní policii, nevylučuje to možnost zasáhnout, ale pouze za podmínek, za nichž by ve stejné situaci mohl zasáhnout kdokoliv.

Zásada č. 8

V paragrafovaném znění zákona budou stanoveny podrobnosti o odznaku obecní policie a jeho vzor bude uveden v příloze.

Součástí návrhu zásad zákona o obecní policii je rovněž návrh tří variant výtvarného řešení odznaku pracovníků obecní policie; navrhuje se stanovit vzor odznaku pracovníků obecní policie tak, aby odznak umožnil jednoznačnou identifikaci těchto pracovníků v kterékoliv obci České republiky, v níž bude obecní policie zřízena.

Zásada č. 9

Při plnění úkolů obecní policie jsou pracovníci obecní policie povinni řídit se ústavou, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení sledovaného účelu.

Zásada č. 10

Každý má právo obracet se na pracovníky obecní policie se žádostí o pomoc; pracovníci obecní policie jsou povinni v rozsahu svých úkolů pomoc poskytnout.

Zásada č. 11

Pracovníci obecní policie jsou povinni podle svých možností a schopností v mezích obecně závazných právních předpisů zakročit, popř. učinit jiné nezbytné opatření, je-li důvodné podezření, že je páchán přestupek či jiný správní delikt, nebo trestný čin.

Tímto ustanovením se ukládá pracovníkům obecní policie povinnost zakročit nebo učinit příslušná opatření ve stanovených případech. Jako základní se ukládá povinnost bezprostředním způsobem zakročit; pokud tuto povinnost nemůže pracovník splnit (např. nestačí-li na úspěšné dokončení zákroku) může učinit též jiné opatření (zejména vyrozumět nejbližší útvar policejního sboru). Za opatření podle tohoto ustanovení se považuje též zadržení osoby, přistižené při trestném činu (§ 76 tr. ř.). Zákrok musí být proveden s využitím jen zákonem stanovených oprávnění a prostředků.

Zásada č. 12

Pracovníci obecní policie nejsou povinni provést zákrok k plnění úkolů obecní policie pokud to vylučuje jejich zdravotní stav, jsou-li pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jejich schopnost jednání, anebo jestliže k jeho provedení nebyli řádně vyškoleni a vycvičeni.

V zájmu ochrany právní jistoty občanů i samotných pracovníků obecní policie se stanoví případy, kdy tito pracovníci nemusí provést zákrok nebo úkon k plnění svých povinností; důvodem tak může být např. těhotenství pracovnice obecní policie či vliv léků podaných v souvislosti s lékařským zákrokem nebo ošetřením. Ze stejných důvodů se pak vymezují případy, kdy pracovník obecní policie jinak obecně uloženou povinnost zakročit nebo zasáhnout nemusí splnit neboť neodborně provedený zákrok by mohl zmařit sledovaný účel anebo vyvolat jiný nepříznivý následek; protože však nelze vyloučit, že i pracovník nevyškolený nebo nevycvičený může konkrétní zákrok či úkon zvládnout, ponechává se mu rozhodnutí na vůli; z povahy věci zároveň vyplývá, že této možnosti se lze dovolat jen pokud jde o zákrok k jehož provedení je třeba zvláštních znalostí nebo dovedností. Tímto ustanovením nebude však dotčena povinnost i v těchto případech učinit jiné nezbytné opatření (zásada č. 10).

Zásada č. 13

Je-li důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin, jsou pracovníci obecní policie povinni bez zbytečného odkladu oznámit věc policejnímu sboru a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.

Tímto ustanovením se upravuje povinnost pracovníků obecní policie v zájmu jednoznačného vymezení vztahu k policejnímu sboru a v zájmu vytvoření pokud možno optimálních podmínek pro neprodlené provedení nezbytných úkonů, potřebných k objasnění věci příslušníky policejního sboru; zároveň není dotčena možnost oznámit věc též prokurátorovi podle příslušných ustanovení trestního řádu.

Zásada č. 14

Pracovníci obecní policie jsou povinni oznámit policejnímu sboru podezření, že byl spáchán přestupek, jehož objasňování přísluší podle zvláštních předpisů policejnímu sboru.

Jde o oznamovací povinnost ve vztahu k přestupkům, o nichž je třeba konat objasňování podle § 58 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Zásada č. 15

Pracovníci obecní policie jsou povinni oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu; přitom jsou povinni sdělit důvody popř. předložit důkazy, o něž se podezření opírá; obdobně postupují i v případě jiného správního deliktu.

Jde o ustanovení obdobné povahy, jako ustanovení podle předchozí zásady. Navíc se zde ukládá povinnost zajistit dostupné podklady pro jednání příslušného orgánu (půjde zejména o případy zjištěné v souvislosti s činností obecní policie).

Zásada č. 16

Při plnění úkolů obecní policie jsou pracovníci obecní policie oprávněni

a/ vyzvat každého, u koho lze důvodně předpokládat, že od něho bude třeba vyžádat sdělení, důležité pro plnění úkolů obecní policie nebo obce, popřípadě jde-li o adresáta úkonu, aby hodnověrným způsobem prokázal svoji totožnost; každý má právo být s důvodem výzvy předem seznámen a je povinen této výzvě vyhovět;

b/ předvést osobu podezřelou ze spáchání přestupku, pokud neprokáže hodnověrně svou totožnost a věc nelze vyřídit na místě v blokovém řízení; takovou osobu jsou povinni předat neprodleně policejnímu sboru;

c/ přesvědčit se, zda ten, koho předvádějí nebo zadržují (§ 76 odst. 2 tr. ř.), není ozbrojen nebo zda nemá u sebe jinou věc, jíž by mohl ohrozit život nebo zdraví a zbraň, popř. takovou věc odebrat; odebranou zbraň nebo věc jsou přitom pracovníci obecní policie povinni vrátit při propuštění takové osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, popř. předat ji spolu s osobou policejnímu sboru;

d/ přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval, vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů obce či úkolů obecní policie podle tohoto zákona. Tím není dotčena možnost učinit stejné opatření na žádost orgánu, kterému je stejné nebo obdobné oprávnění svěřeno jinými obecně závaznými právními předpisy;

e/ otevřít byt a vstoupit do něj, je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li škoda většího rozsahu na majetku; přitom jsou povinni provést nezbytná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí. K provedení úkonů podle předchozí věty jsou pracovníci obecní policie povinni přizvat nezúčastněnou osobu; to neplatí, hrozí-li nebezpečí z prodlení. Po provedení uvedených opatření pracovníci obecní policie neprodleně, nebrání-li tomu závažné okolnosti, vyrozumí uživatele bytu (popř. jinou oprávněnou osobu), zabezpečí uzavření bytu, nemůže-li to provést uživatel nebo jiná oprávněná osoba a o provedených opatřeních sepíší úřední záznam. Uvedené se přiměřeně vztahuje i na ostatní uzavřené prostory.

Ustanovení upraví oprávnění pracovníků obecní policie přiměřeně oprávněním příslušníků policejních sborů a významu zájmů, k jejichž ochraně se obecní policie zřizuje.

S přihlédnutím k uvedenému by pracovníci obecní policie měli být oprávněni ve vymezených případech zjišťovat totožnost osob; za takové případy se navrhuje považovat jen ty, kdy je totožnost osoby třeba znát pro účely dalšího jednání (např. zjištění totožnosti svědků přestupku) nebo ke zjištění totožnosti osoby, vůči níž směřuje úkon (např. zjištění totožnosti adresáta zásilky). V případě osob, podezřelých ze spáchání přestupku, které nemohou hodnověrně prokázat svou totožnost se navrhuje umožnit pracovníkům obecní policie takové osoby předvést a předat neprodleně policejnímu sboru.

Zkušenosti s prováděním služebních zákroků příslušníky policejních sborů ukazují na nezbytnost právní úpravy, umožňující přesvědčit se zda zadržovaná nebo předváděná osoba nemá u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla ohrozit zdraví nebo život svůj nebo jiné osoby; přitom nejde o osobní prohlídku podle jiných předpisů (tr. řád). Protože se počítá s tím, že pracovníci obecní policie budou plnit některé úkoly obdobně jako příslušníci policejních sborů, navrhuje se stejné oprávnění jaké mají tito příslušnici, upravit i v tomto zákoně. Zbraní nebo věcí podle této zásady se přitom navrhuje rozumět zbraň ve smyslu § 89 odst. 5 tr. zák.

Plnění úkolů obecní policie a obce vyžaduje za určitých okolností (např. uzávěry míst kde došlo k havárii, živelní pohromě, trestnému činu) možnost zakázat nebo omezit osobám pohyb v určitém prostoru a čase. K tomu se navrhuje upravit příslušné oprávnění s tím, aby nebyla vyloučena možnost využít je i ve prospěch jiného orgánu (např. policejního sboru), tj. nejde-li o plnění úkolů obce nebo obecní policie. Přitom musí být splněna podmínka, že takový orgán musí mít stejné oprávnění podle zvláštních právních předpisů.

Oprávnění otevřít byt má výrazně preventivní charakter. Jeho účelem je umožnit zásah k ochraně života a zdraví osoby a nebo proti významnému ohrožení majetku v případech blížících se podmínkám krajní nouze, např. hrozí-li výbuch plynu, únik vody, požár. Škoda vzniklá otevřením bytu by přitom neměla být stejná nebo závažnější, než škoda která hrozí. Oprávnění otevřít byt je přitom závažným zásahem do ústavou zaručeného práva na nedotknutelnost obydlí, proto se navrhuje přibrat nezúčastněnou osobu; výjimkou mohou být jen případy, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. V zájmu ochrany majetku se navrhuje uložit pracovníkům obecní policie povinnost vyrozumět ve stanovených případech uživatele bytu a zabezpečit uzavření bytu. Konstrukce tohoto ustanovení má zabránit případnému zneužití oprávnění, které nelze v žádném případě dávat do souvislosti s domovní prohlídkou podle ustanovení § 82 tr. ř. Jde o obdobné ustanovení, jaké obsahuje též návrh zákona o Policejním sboru ČR s tím, že na rozdíl od příslušníků tohoto sboru nemohou pracovníci obecní policie otevřít byt jestliže je důvodné podezření, že se v bytě nachází osoba zemřelá. Toto oprávnění se navrhuje vztáhnout i na ostatní uzavřené prostory, kde možnost ohrožení života, zdraví a majetku je v zásadě stejná (zejm. nebytové prostory).

Zásada č. 17

Ve věcech přestupků jsou pracovníci obecní policie oprávněni požadovat potřebná vysvětlení od každého, u něhož lze předpokládat, že může přispět ke zjištění skutečného stavu věci. Každý je povinen požadavku podle předchozí věty vyhovět. Vysvětlení může odepřít pouze ten, kdo by jím sobě nebo osobě blízké (§ 68 odst. 4 zák. o přestupcích) způsobil nebezpečí postihu za přestupek, popř. nebezpečí trestního stíhání. O možnosti odepřít vysvětlení musí být každý poučen. Vysvětlení nelze požadovat od toho, kdo by jím porušil zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti zproštěn.

K podání vysvětlení je osobu třeba předvolat, podání vysvětlení přímo na místě lze požadovat jen hrozí-li nebezpečí z prodlení (např. při pronásledování pachatele přestupku nebo trestného činu). V souvislosti s podáním vysvětlení nesmí být osoba zdržena déle, než je nezbytně nutné; o podání vysvětlení musí být sepsán zápis, nejde-li o vysvětlení, požadované přímo na místě.

Jde o obdobné oprávnění, jaké se předpokládá v návrhu zákona o policejním sboru, lze je však užít jen k prošetřování přestupků. Vychází z toho, že osobu je třeba k podání vysvětlení předvolat a o vysvětlení je nutno sepsat zápis. Osobu je přitom možné v souvislosti s podáním vysvětlení zdržovat (obtěžovat) jen v míře nezbytně nutné. V paragrafovaném znění budou zároveň vymezeny případy, kdy lze vysvětlení odepřít, popř. kdy je nelze vyžadovat.

Samostatně počítá ustanovení i s možností požadovat vysvětlení přímo na místě; v takovém případě nebude o vysvětlení pořizován zápis. Pokud bude třeba osobu, která takové vysvětlení podá, znovu předvolat, učiní k tomu pracovníci obecní policie nezbytné úkony (zejm. zjištění totožnosti).

Zásada č. 18

Ve věcech přestupků jsou pracovníci obecní policie oprávněni po předchozí marné výzvě k vydání odejmout věc, o níž lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí nebo může být zabrána; nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. O odnětí věci musí být sepsán záznam a osobě jíž byla věc odňata vystaveno potvrzení; věc se předá orgánu, do jehož působnosti patří projednání přestupku.

Jde opět o obdobné oprávnění, jakým jsou vybaveni příslušníci policejního sboru. Návrh přitom vychází z toho, že pokud pracovníci obecní policie budou provádět úkony ve věcech přestupků, musí k tomu mít odpovídající oprávnění. Zároveň však - vzhledem k tomu, že využitím tohoto oprávnění může dojít k zásahu do práv občana - navrhuje se přísně vymezit podmínky jeho využití.

Zásada č. 19

Pracovníci obecní policie jsou oprávněni při plnění úkolů k zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku použít donucovacích prostředků zejména k zajištění bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní před protiprávním útokem, není-li po výzvě od útoku upuštěno, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat, k zabránění výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob, úmyslnému poškozování majetku nebo jinému hrubému jednání jímž je narušován veřejný pořádek.

Za donucovací prostředky, které pracovníci obecní policie mohou používat, se považují hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky, obušek a pouta; pout však mohou pracovníci obecní policie použít jen aby předvedli (zásada č. 15) nebo zadrželi (§ 76 odst. 2 tr. ř.) osobu, která klade odpor.

Před použitím donucovacích prostředků jsou pracovníci obecní policie povinni vyzvat osobu, proti které zakročují, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy mohou upustit jen v případě, že jsou sami napadeni nebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu. O tom, který z donucovacích prostředků použijí, rozhodují pracovníci obecní policie podle konkrétní situace, aby osobě, proti které zakročují, nezpůsobili nepřiměřenou újmu.

Pracovníci obecní policie musí disponovat specifickými donucovacími prostředky, obdobně jako příslušníci policejních sborů, aby mohli plnit úkoly obce při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku. K tomu návrh vymezuje případy, které lze považovat za natolik závažné zásahy do právního stavu, že odůvodňují použití výjimečných prostředků k jeho obnovení.

V zájmu účinné ochrany osob návrh stanoví taxativně výčet jednotlivých druhů donucovacích prostředků s tím, že nepředpokládá další úpravu prováděcím předpisem a vylučuje tak, aby event. další donucovací prostředky mohly být zavedeny jinak než zákonem. S ohledem na povahu úkolů plněných pracovníky obecní policie je na rozdíl od právní úpravy v navrhovaném zákoně o Policejním sboru České republiky stanoven užší výčet donucovacích prostředků. Obdobně jako v návrhu zákona o Policejním sboru České republiky se navrhuje nově zakotvit mezi donucovací prostředky údery a kopy sebeobrany. Údery a kopy sebeobrany používají i pracovníci obecních (místních, městských policií ve všech vyspělých státech jako účinný prostředek k zastavení útoku osoby a k vytvoření podmínek pro případné použití jiných donucovacích prostředků. Zakotvení těchto donucovacích prostředků vyplývá zejména ze zvyšující se fyzické zdatnosti a připravenosti "pachatelů" používat prvky obranného a útočného boje jednotlivce (karate, jiu-jitsu, kung-fu apod.). Z tohoto hlediska je nezbytné stanovit, aby příslušníci obecní policie, disponující jednotlivými prvky sebeobrany, mohli přiměřeným způsobem reagovat na takovýto protiprávní útok.

Použití konkrétního donucovacího prostředku se ponechává na rozhodnutí zakročujících pracovníků obecní policie a to podle povahy prováděného služebního zákroku a konkrétních okolností případu, samozřejmě při splnění zásady zákonnosti a přiměřenosti. Zároveň se upravuje i postup pracovníků obecní policie před použitím donucovacích prostředků.

Zásada č. 20

Pracovníci obecní policie jsou oprávněni použít služební zbraň v případech nutné obrany a krajní nouze; za služební zbraň se přitom považuje krátká kulová zbraň (pistole, revolver), jejímž držitelem je podle zvláštních předpisů obec. Při použití služební zbraně jsou pracovníci obecní policie povinni dbát nutné opatrnosti, zejména dbát aby nebyl ohrožen život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž je služební zbraně použito. Pokud to okolnosti dovolují je nutno před použitím služební zbraně proti osobě použít výstrahu a varovný výstřel do vzduchu.

Použití služební zbraně je nejzávažnějším zásahem do práv a svobod osoby, neboť ji i přímo ohrožuje na životě a zdraví. Z těchto důvodů jsou podmínky použití zbraně taxativně stanoveny. Následkům, které mohou nastat při použití služební zbraně, odpovídá i rigidní úprava postupu pracovníků obecní policie v těchto případech. Pracovníci obecní policie mohou použít zbraň v případech nutné obrany a krajní nouze; pojmy nutná obrana a krajní nouze budou definovány v paragrafovaném znění zákona.

Předpokládá se, že služební zbraně bude držet obec na základě hromadného zbrojního průkazu, a tedy budou vydávány pracovníkům k nošení v souladu s příslušnou úpravou režimu zbraní, držených na hromadný zbrojní průkaz (zák. č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, a příslušné prováděcí předpisy).

Zásada č. 21

Jestliže při použití donucovacího prostředku nebo služební zbraně došlo ke zranění osoby, jsou pracovníci obecní policie povinni, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně jsou pracovníci obecní policie povinni bez zbytečného odkladu vyrozumět starostu, popř. jiného určeného pracovníka, a sepsat záznam; dojde-li ke zranění nebo usmrcení osoby popř. ke škodě na majetku nikoliv nepatrné, je starosta, zástupce starosty, popř. jiný určený pracovník povinen neprodleně vyrozumět prokurátora. Pojem škoda na majetku nikoliv nepatrná bude definován v paragrafovaném znění zákona.

Použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je vážným zásahem do tělesné integrity osob a může být spojeno s ohrožením jejich zdraví. Přímo v návrhu se proto upravuje postup a povinnosti pracovníků obecní policie po použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně. Zejména se jedná o poskytnutí první pomoci zraněné osobě a zadokumentování použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně pro účely přezkoumání správnosti postupu jejich použití ve vymezených případech. Vzhledem k tomu, že následky použití donucovacích prostředků mohou nastat i po delší době navrhuje se, aby každé použití donucovacího prostředku bylo v zájmu obce i pracovníků obecní policie dokumentováno (byť jakkoli stručným) záznamem; návrh přitom vychází rovněž z toho, že nelze předpokládat tak časté užívání těchto prostředků, aby pořizování záznamů pracovníky obecní policie neúměrně zatěžovalo.

Zásada č. 22

Donucovacích prostředků nesmí být užito proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší patnácti let, vyjma případů, kdy to povaha útoku vedeného takovou osobou nezbytně vyžaduje.

V zájmu zabezpečení zvýšené ochrany uvedených osob se stanoví, že donucovací prostředky nesmí pracovníci obecní policie proti těmto osobám v zásadě použít. Jejich případné použití je vázáno na výslovně stanovenou podmínku.

Za těhotnou ženu se považuje žena, na které je stav těhotenství zjevný, nebo žena, která se před použitím donucovacích prostředků za těhotnou prohlásí, nebo jestliže takovéto prohlášení za ní učiní jiná osoba. Za osobu se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou je třeba považovat zejména osobu s ochrnutými končetinami, osobu pohybující se jen pomocí invalidního vozíku anebo osobu s jinak podstatně sníženou hybností končetin. Za osobu mladší patnácti let bude v pochybnostech třeba považovat osobu, která se za takovou prohlásí.

Zásada č. 23

Obec odpovídá za škodu, způsobenou třetím osobám pracovníky obecní policie v souvislosti s plněním úkolů obecní policie; to však neplatí, jestliže škoda byla osobě způsobena oprávněným a přiměřeným zákrokem proti ní nebo jejímu majetku. Obec odpovídá za škodu rovněž osobám, které poskytly pomoc pracovníkům obecní policie na jejich žádost nebo s jejich vědomím. Této odpovědnosti se lze zprostit jen tehdy, způsobil-li si poškozený škodu úmyslně.

S přihlédnutím k povaze úkolů obecní policie nelze vyloučit možnost poškození třetích osob. Protože obecní policii zřizuje obec k plnění svých úkolů při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku navrhuje se, aby odpovědnost za případnou škodu, způsobenou třetím osobám pracovníky obecní policie, nesla obec. Návrh přitom přihlíží i k tomu, že taková úprava prohloubí právní jistotu poškozených mimo jiné též pokud jde o vymahatelnost náhrady škody. Jako výjimka z této odpovědnosti se stanoví, že obec neodpovídá za škodu tomu, vůči komu směřoval oprávněný zákrok (např. pachatel přestupku).

Z obdobných zásad vychází i návrh úpravy odpovědnosti obce za škodu, způsobenou osobám, které poskytnou pomoc pracovníkům obecní policie (např. při zákroku k obnovení veřejného pořádku).

Zásada č. 24

Ustanovení § 70 zák. č. 367/1990 Sb., o obcích, bude novelizováno tak, aby obecní zastupitelstvo mohlo i po nabytí účinnosti zákona o obecní policii pověřit pracovníky obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce, nerozhodne-li o zřízení obecní policie.

Návrh vychází z uznávaného výkladu cit. ustanovení jako ustanovení přechodného, podle něhož lze postupovat jen do té doby, než bude přijat zákon o obecní polici. Aby i poté mohly obce, které se nerozhodnou zřídit vlastní obecní policii, pověřovat plněním úkolů k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku ve své působnosti pracovníky obecních úřadů, je třeba cit. ustanovení novelizovat tak, aby bylo použitelné trvale. To lze zajistit vypuštěním první věty cit. ustanovení a změnou věty druhé.

Ustanovení § 37 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, předpokládá, že obecní zastupitelstva budou moci zřizovat na základě zvláštního zákona obecní policii k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. K tomu se předkládá návrh zásad zákona ČNR o obecní policii.

Návrh vychází ze zkušeností z činnosti obecní policie před rokem 1938 a z vyhodnocení činnosti inspekcí veřejného pořádku národních výborů, zřizovaných podle nařízení vlády ČSR č. 1/1972 Sb. (toto nařízení vlády bylo zrušeno zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích). Zásadním problémem obecní policie byl nedostatečný výcvik a tím i nízká odborná úroveň obecních strážníků, u inspekcí veřejného pořádku to pak byl nedostatek oprávnění, která by jejich pracovníkům umožnila používat v odpovídající míře bezprostředního donucení k zajištění veřejného pořádku, což souviselo se zaměřením činnosti inspekcí veřejného pořádku v zásadě na výkon dohledu nad zachováváním veřejného pořádku a výchovné působení.

Předpokládá se, že rozsah úkolů obecní policie bude dán rozsahem působnosti obce; tím budou zároveň vymezeny vztahy obecní policie k občanům, orgánům a organizacím, s výjimkou vztahů k policejnímu sboru republiky, jejichž úprava vyplyne ze zákona o Policejním sboru České republiky (návrh paragrafovaného znění tohoto zákona byl již České národní radě předložen a lze předpokládat, že nabyde účinnosti dříve, než zákon o obecní policii). Možnost zřídit obecní policii je přitom v návrhu chápána jako jeden z předpokladů plnění úkolů obcí při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, a obecní policie jako specifická služba obcí fyzickým a právnickým osobám.

Vzhledem k tomu, že zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku patří do samostatné působnosti obcí, vychází se z principů oprávnění - nikoliv povinnosti - obecního zastupitelstva zřídit obecní policii a plné podřízenosti obecní policie obci spojené s bezvýjimečnou odpovědností obce za činnost obecní policie, a předpokládá se materiální a finanční zabezpečení činnosti obecní policie výhradně z prostředků obce. K tomu, aby byla zajištěna odpovídající odborná úroveň pracovníků obecní policie se navrhuje, aby jejich výcvik ve věcech používání donucovacích prostředků a zbraní, jakož i využívání jednotlivých oprávnění, zajišťoval Policejní sbor České republiky; přitom se počítá s tím, že oprávnění pracovníků obecní policie budou odpovídat oprávněním příslušníků uvedeného sboru, a to v rozsahu přiměřeném povaze jejich úkolů.

S přihlédnutím ke skutečnosti, že zřízení obecní policie a její vybavení je podle návrhu zcela věcí obce, nebude klást realizace zákona nároky na státní rozpočet; zároveň však - protože návrh předpokládá značnou volnost obcí ve věcech vybavení obecní policie a vedle toho nejsou dosud ujasněny otázky odměňování pracovníků obecní policie - nelze odhadnout výši nákladů, spojených se zřízením a činností obecní policie v jednotlivých obcích. Předpokládá se, že dopad navrhované úpravy na rozpočty obcí bude možné vyčíslit v souvislosti s předložením návrhu paragrafovaného znění zákona o obecní policii.

V Praze dne 11. dubna 1991