Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky Karel Dyba odpověděl z pověření předsedy vlády České republiky poslanci Jiřímu Frkalovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 22. dubna 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky Karla Dyby na interpelaci poslance Jiřího Frkala, která zní:

"Odpověď na interpelaci poslance ČNR pana Jiřího Frkala ve věci snižování spotřeby energií v budovách a bytech, zvyšování cen energií a nájemného:

Ad 1) Problematika zateplování stávajících bytových objektů patří mezi prioritní záležitosti při řešení bytové reformy. Souhlasím s názorem pana poslance, že odstranění dosavadního nepříznivého stavu, vzhledem k jeho rozsahu, si vyžádá systémový přístup a nikoliv jednorázové opatření.

V návrhu zásad státní bytové politiky se uvažuje s tím, že stát bude podporovat různými formami nejen bytovou výstavbu, ale i modernizaci bytů a domů a odstraňování vad stávající panelové výstavby.

Mezi hlavní podpůrné programy, které bude stát sledovat v rámci systému rozvoje bydlení a bytové politiky bude zahrnuta problematika racionálního energetického zásobování.

Za základní nástroj stimulace výstavby a modernizace bytů a domů se předpokládá úvěr právnickým a půjčky fyzickým osobám s úrokovými sazbami zvýhodněnými proti obecným úrokovým podmínkám peněžních ústavů. Po roce 1993 bude tento systém propojen s principy daňové reformy.

Ad 2) Při úplném odstranění státních dotací přechází výrobci tepla u soustav s dálkovou dodávkou tepla v podstatě k individuální kalkulaci ceny tepla, která v sobě zahrnuje nejen náklady související s vlastní výrobou tepla, ale i náklady spojené s dodávkou vyrobeného tepla odběrateli, tzn., že zahrnuje i ztráty v primárních rozvodech tepla až do předávacího místa, kde teplo přechází ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele. Toto beze zbytku platí u dálkové dodávky tepla pro organizace. Po provedení předběžné kalkulace nákladů pro dálkové zdroje tepla v ČR vychází, že převážná část zdrojů, kde jsou uhelné kotelny, se skutečné náklady pohybují v rozmezí 65 - 90,- Kčs/GJ. Do tohoto rozmezí se nedostanou pouze ty uhelné zdroje, kde je nutná akutní oprava kotlů, příp. i primárních rozvodů a pro tyto opravy je třeba vytvořit příslušný fond finančních prostředků. Na zdrojích, kde je spalován plyn a nebo kapalné palivo, jsou skutečné náklady ve výši nad 150,- Kčs/GJ. V průměru se tedy v rámci ČR tyto náklady pohybují na úrovni zhruba 120,- Kčs/GJ.

U dálkové dodávky tepla pro obyvatelstvo je navržena jednotná cena tepla ve výši 89,- Kčs/GJ v předávaném místě, kterým bývá zpravidla předávací stanice tepla. Tato cena by tedy měla pokrývat již uváděné náklady spojené s výrobou tepla včetně tepelných ztrát v primárních rozvodech až po předávací místo. Z výše uvedeného je zřejmé, že při této ceně budou provozně rentabilní v převážné míře pouze uhelné zdroje a zdroje na plyn a paliva kapalná nejsou touto cenou řešeny, neboť zde se skutečné náklady pohybují nad 150,- Kčs/GJ.

Ztráty v primárních rozvodech jsou tedy také součástí jednotné ceny tepla. Tyto ztráty se v praxi pohybují v rozmezí od 5% do 20%. Jako hospodárnou výši těchto ztrát je možno považovat do 6% pro horkou vodu a do 8% pro páru. Zatím zůstává velmi závažným nedostatkem, že do kalkulace ceny tepla jsou zahrnovány náklady odpovídající skutečně dosahované provozní účinnosti kotlů a skutečně dosahované ztráty v primárních rozvodech tepla, přičemž se skutečně dosahované hodnoty provozních ztrát mnohdy výrazně liší od hospodárné výše těchto ztrát.

Podíl nákladů odpovídající hospodárné výši ztrát a ztrát skutečně v provozu dosahovaných by byl účtován k tíži odběratelů, a tedy i občanů!

Částečnou eliminaci tohoto negativního jevu zabezpečuje novelizace bývalé vyhl. č. 94/1987 FMH v obecných zásadách hospodárnosti (§ 3). Předpokládá se, že MHPR ČR zabezpečí úpravu této vyhlášky pro potřeby ČR specifickou úpravou některých paragrafů tak, aby byla v maximální míře podpořena a zabezpečena otázka hospodárnosti při výrobě a rozvodu tepla, její kontrola a mechanismus, který bude ekonomicky provozovatele zdrojů tepla k hospodárnému provozu nutit. Uvedené otázky a úpravy budou řešeny společně s Federální energetickou agenturou a předpokládá se jejich realizace v I. polovině roku 1991.

Při dodávce tepla je dodavatel v čase vůči odběrateli monopolistou, který musí být omezován protimonopolními opatřeními státu tak, aby mu bylo zabráněno dosahovat nepřiměřeného zisku, nebo aby nemohl promítat do ceny výrobku svou nehospodárnost. V oblasti dodávek tepla lze považovat za protimonopolní opatření Zákon o cenách s prováděcí vyhláškou a výměr FMF, MF ČR a MF SR č. 01 z roku 1991, kterým se vydává seznam výrobků s regulovanými cenami, dále Zákon o teple č. 89/1987 s prováděcí vyhláškou č. 94/1987 Sb. a zejména jejich připravované novely, které nařizují technická a organizační opatření, omezující možnost nehospodárné výroby a spotřeby tepla a teplé vody užitkové.

Ad 3) Mezinárodní srovnání ukazují na reálnost snížení měrné spotřeby tepla v ČSFR pro otop a ohřev vody až o 30 - 50%, což je však spojeno se značnými investičními náklady a vyžaduje rozsáhlé zvýšení nabídky potřebných technických řešení oproti stavu, který je v čs. ekonomice v současné době.

Jednorázové náklady na zavedení regulace a měření činí na jeden byt cca 7000 - 8000 Kčs včetně regulační a měřicí techniky společné pro více bytů a provozní náklady cca 800 Kčs ročně v současných cenách. Zateplení bytů však představuje investici s dlouhodobou návratností. Výše těchto investic na jeden byt se odhaduje na 30 - 35 tisíc Kčs s dobou návratnosti okolo 10 let (za stávajících ekonomických podmínek). Proto bude nutné řešit tuto otázku separátně.

Jako nezbytnou součást kompenzačních opatření zvýšení maloobchodních cen paliv a energie, které se promítne do důchodové situace obyvatelstva, schválila vláda ČSFR svým usnesením č. 132/1991 ze dne 1. 3. 1991 Zásady státní účasti při snižování spotřeby paliv a energie v obytných budovách a bytech. Zároveň schválila uvolnění 0,5 mld. Kčs z účelové rezervy státního rozpočtu ČSFR na strukturální změny na podporu snižování spotřeby paliv a energie v obytných budovách a bytech v roce 1991.

Z uvolněné části účelové rezervy bylo uloženo vyčlenit pro Českou republiku 251 mil. Kčs na podporu nákupu a zavedení regulační a měřicí techniky, vybraných energetických spotřebičů, vybraných stavebních a izolačních materiálů a konstrukcí, zařízení pro majitele obytných budov a bytů a na podporu informačních, poradenských služeb a ostatní podpory.

V současné době se pracuje na transformaci usnesení vlády ČSFR č. 132/1991 do podmínek České republiky a je zpracován návrh usnesení vlády ČR o zásadách státní účasti při snižování spotřeby paliv a energie v obytných budovách a bytech.

Hlavním cílem Zásad je poskytnout potřebné podmínky k maximálně rychlé a ekonomicky přínosné změně spotřebitelského chování v oblasti spotřeby tepla a teplé vody. Současně jsou navrženy principy úpravy právních předpisů a technických norem při iniciaci dodavatelů tepla i majitelů objektů k realizaci opatření, umožňujících snížení spotřeby tepla a teplé vody.

Zásady představují formu programového řešení prvního kroku realizace procesu úspor paliv a energie v obytných budovách a bytech, tj. urychlené zavedení regulační a měřicí techniky a vyregulování otopných soustav. Současně vytvářejí svoji podporou informačních a poradenských středisek příznivé podmínky pro realizaci dalších opatření.

Zároveň respektují existenci zpracovaných návrhů na obecnou podporu podnikatelské průmyslové činnosti a snižování spotřeby energie při provozu budov, které se mj. zabývají také zvýšením nabídky tepelně izolačních a stavebních materiálů a progresivních stavebních prvků, umožňujících snížení spotřeby paliv a energie.

Základní důraz je kladen na podporu zainteresovanosti majitelů obytných budov a bytů na snížení spotřeby paliv a energie, zejména tam, kde spotřebitel zatím nemůže sám ovlivnit spotřebu. Jde především o sídliště s CZT, kde se proto předpokládá vynaložení rozhodující části finančních prostředků ze zdroje federace.

Z jednotlivých variant k využití uvolněných prostředků ze státního rozpočtu se jeví nejúčelnější podpora majitelům obytných budov a bytů formou úhrady úroků z půjček (úvěrů) na zakoupení regulační a měřicí techniky, izolačních materiálů apod.

Orientační rozdělení rozpočtových prostředků z účelové rezery státního rozpočtu ČSFR (v mil. Kčs)

Navrhované podpory majitelům obytných budov a bytů a uživatelům

1. Majitelům obytných budov a bytů a jejich uživatelům mohou být u určených peněžních ústavů poskytnuty půjčky (úvěry) na nákup a zavedení regulační a měřicí techniky, energetických spotřebičů, izolačních materiálů a konstrukcí dle kapitoly VI., a to za těchto podmínek:

a) výše zvýhodněné půjčky (úvěru) je max. 15. tis. Kčs na 1 bytovou jednotku,

b) doba splatnosti je maximálně 10 let,

c) výše úrokové sazby bude vyplývat z tržní situace,

d) doba čerpání půjčky je 6 měsíců u jednotlivců, 12 měsíců u organizací.

2. Příspěvek státu na tyto půjčky (úvěry) bude činit 75% úhrady úroků, nemůže však přesáhnout výši odpovídající 10% úrokové sazbě. Podmínkou je, že z půjčky (úvěru) bylo čerpáno alespoň 50%.

Zvolený přístup řešení vychází z nutnosti postupné realizace těchto kroků:

1) Urychlené zavedení regulace a měření v obytných budovách s ústředním topením (minimální technická opatření).

2) Zlepšení tepelně izolačních vlastností užívaných budov, který je z hlediska nedostatku finančních prostředků a tepelně izolačních materiálů dlouhodobým procesem, pro jehož zajištění je nutno zvýšit nabídku izolačních materiálů a tepelně úsporných stavebních prvků. Bez zateplení budov může být výraznějšího snižování spotřeby energií dosahováno pouze za cenu nežádoucího snižování tepelné pohody a doprovázeného rizikem vzniku plísní v bytech.

3. Zavádění účinnějších systémů výroby tepla a teplé vody, využívání odpadních a obnovitelných druhů energie s orientací zejména na novou výstavbu a přirozenou výměnu energetického zařízení v důsledku opotřebení, zesilovanou ekonomickým tlakem cen. Lze jej realizovat současně s krokem druhým a předpokládá však výrazné zvýšení podnikatelské iniciativy v této oblasti.

4. Zavádění technicky i finančně náročnějších komplexních řešení úspor s vysokým uživatelským komfortem, což je krok, který lze realizačně ve větším měřítku zajistit až s delším časovým odstupem.

5. Zavádění nové generace energeticky úsporných spotřebičů v domácnostech. Bude představovat průběžný proces iniciovaný tržním prostředím s podporou státu, realizovanou v rámci obecných programů podpory podnikatelského úsilí.

Nanejvýš naléhavé je řešit situaci především cca 1,4 mil. bytů v rámci ČR v panelové či obdobné výstavbě sídlištního typu. Zbytek představují především rodinné domky, kde neexistují problémy měření spotřeby, ale pouze otázka regulace a kde mají majitelé podstatně větší manévrovací prostor pro změnu svého chování. Přesto se předpokládá poskytnout jim stejné podmínky, jako pro ostatní typy bytů s tím, že jejich účast na státní podpoře pro uvedené účely nebude, zejména v roce 1991, podstatná.

Návrh zásad státní účasti předpokládá při využívání zvýhodněných půjček (úhrada úroků) vybavení asi 140 tis. bytů v roce 1991, v dalších letech cca 280 tis. bytů ročně v ČR.

Provedení celého programu je uvažováno za 5 - 6 let, přičemž se předpokládá 15 - 20% nižší spotřeba tepla na otop a ohřev teplé vody a cca 40% úspora spotřeby teplé vody.

Efekt pro obyvatelstvo se v navrhovaném řešení může projevit reálně po cca 10 letech.

Navrhovaná opatření by po své postupné realizaci měla umožnit dosáhnout v roce 1995 úspory až 1,5 mil. tun měrného paliva. Současně by měla přispět k oživení podnikatelské činnosti, spojené s regulací a měřením tepla a zateplováním budov a vytvořit nové pracovní příležitosti až pro 5 tisíc osob. Snížení spotřeby paliv a energie se projeví též v omezení emisí popílku SO₂ a NOx.

Současná etapa prací je zaměřena především na nastartování prvního realizačního kroku dlouhodobého procesu snižování spotřeby paliv a energie v bytech a obytných budovách, kterým je využití technických a technicko-organizačních opatření pro zajištění hospodárného využití otopných soustav včetně regulace a měření tepla a zlepšení tepelně izolačních vlastností budov. Současně se opatřeními v oblasti informačních a poradenských služeb vytvářejí podmínky pro zahájení dlouhodobého procesu řešení úspor paliv a energie v dalších směrech. Celkové systémové řešení problematiky úspor paliv a energie bude zpracováno v návaznosti na přijaté zásady státní energetické politiky.

Ad 4) V návrhu zásad státní bytové politiky se předpokládá, že pro tvorbu nájemného po roce 1991 bude vydán nový předpis, který bude sestaven na zcela odlišných metodických principech. Uplatňuje se, aby vedle základní sazby vztažené na 1 m² užitkové plochy bytu zahrnoval tzv. přípočtové a odpočtové položky, které budou zohledňovat i polohové umístění bytů v domě.

V souvislosti s nastávající reformou bydlení, tedy i úpravami výše nájemného, návrh zásad státní bytové politiky zahrnuje i s tím spojené sociální souvislosti. Proto se v zásadách předpokládá, aby prostředky, které státní rozpočet ušetří odstraněním dotování provozu státního bytového fondu byly užity výlučně na zvýšení příspěvků na nájemné sociálně potřebným občanům. V rámci toho se předpokládá, že stát bude přispívat na bydlení sociálně potřebným občanům ve všech formách bydlení.

Ad 5) Připravované změny právních předpisů a technických norem

K realizaci snižování spotřeby paliv a energie se předpokládá:

- harmonizace ČSN s normami Evropského společenství,

- revize ČSN 73 05 40 a návazných ČSN (tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov),

- revize ČSN 06 02 10 (výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění),

- vypracování ČSN na větrání budov,

- vypracování ČSN na vnitřní klima budov,

- vypracování systému ověřování odborné způsobilosti žadatelů (zřízení odborných komor),

- novelizace vyhlášky FMPE č. 94/1987 Sb., o hospodaření s teplem, připojovacích podmínkách a změně teplonosné látky a č. 75/1989 o základních podmínkách dodávky tepla,

- novelizace vyhlášky č. 197/1957 ministerstva místního hospodářství ze dne 10. října 1957 o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody a návazných směrnic i předpisů,

- novelizace vyhlášky Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu,

- novelizace Typové směrnice Studijního a typizačního ústavu č. 1560 vybavování otopných soustav KBV měřicím a regulačním zařízením,

- novelizace zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 50/1976 Sb.,

- novelizace zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla č. 89/1987 Sb.,

- novelizace zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon) č. 79/1957 Sb.,

- novelizace zákona o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon) č. 67/1960 Sb.,

- vytvoření nového zákona o veřejně prospěšných organizacích, který bude řešit systém ekonomické regulace podniků, které vyrábějí, přepravují nebo dodávají elektřinu, plyn a teplo, výkonnou moc a pravomoc regulačních orgánů (soustava regulačních zásad - aktuální upravování tarifů, sledování a kontrola provozů i systémů), dále kvalitu služeb a ochranu práv spotřebitelů,

- snížení daně z obratu u zařízení na využití odpadního tepla, nových a obnovitelných zdrojů energie (sazebník daně z obratu č. j. FMF XIII/1-23000/90 provádějící zákon č. 107/1990 Sb.).

Z uvedených změn počítá vláda ČSFR s novelizací vyhlášky 94/1987 Sb. a 197/1957 Sb. v termínu k 1. 5. 1991, zákonů 89/1987 Sb., 67/1960 v termínu do 31. 12. 1991.