Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance Jiřího Frkala předsedovi vlády České republiky:

"Vážený pane předsedo vlády,

z denního tisku se občané ČR dozvídají o postupném projednávání nových cen paliv, energií a o uvažovaných termínech zvýšení těchto cen. Když jako poslanec odpovídám na otázky voličů, jsem schopen vysvětlit nezbytnost zvýšení cen, méně již postup vlád při odstraňování dotací cen tepla a dalších energií. Jde o to, že občan ponese zřejmě dopady plynoucí z odstranění dotací sám.

V tisku uveřejněné informace však neuvádějí, nebo jen dílčím způsobem, jak budou řešeny příčiny vysoké spotřeby energií v domácnostech, resp. jaké jsou představy o dalším postupu při zateplování bytů, odstranění ztrát vznikajících v dálkových vedeních energií, zamezení úniku tepla nedostatečným těsněním oken atd. Dosud nejasná zůstává také otázka měření spotřeby především tepla, teplé a studené vody přímo v bytech a domech a způsoby jakými se zabezpečí možnost, aby občan mohl spotřebu regulovat.

Žádám Vás proto, pane předsedo vlády, o odpověď na níže uvedené otázky.

1) Stavební stav bytových objektů. Objekty ve své většině neodpovídají tepelným normám, jde především o nutnost zateplení štítů a otvorových prvků, (nemluvě o problémech s tepelnou prostupností panelů). Na tyto věci je dnes zapomínáno a přitom jde o prioritní záležitost v úspoře energií. Vzhledem k tomu, že jde o problém, který nelze řešit "ze dne na den", žádám o vyjádření, jakou koncepci vláda v této oblasti má, neboť náklady na výše uvedené úpravy nemůže dlouhodobě nést pouze občan.

S úpravami se započalo již v minulosti (viz na sídlištích zateplování štítů objektů, výměna oken) a bez koncepčního řešení není do budoucna možné ovlivňovat výrazně spotřebu tepla v bytových objektech. Počítá vláda s dotacemi pro správce či majitele převážně panelových domů na sídlištích? Podle předběžných výpočtů částka v cenách r. 1991, kterou bude třeba vynaložit v průměru na jeden byt na zateplení štítů a těsnění oken představuje jednorázově zhruba 10.000,- Kčs.

2) Ztráty na teplovodech a parovodech podle odhadů pracovníků bytového hospodářství představují podle technického vybavení a doby provozu 30 - 50%. Zvýšení cen tepla, dojde-li k úplnému odstranění státní dotace, bude znamenat, že v ceně tepla, kterou bude platit odběratel (občan), budou "zahrnuty" i tyto ztráty. Zajímá mně proto další postup a opatření vlády vůči výrobcům tepla a teplé vody, kterými by vláda nutila tyto podniky snižovat ztráty. I zde bude zřejmě nezbytná jistá subvence, resp. výhodný úvěr, který bude nutné poskytnout na rekonstrukce rozvodů.

3) K zajištění měřící techniky je podle tisku vyčleněno 500 mil. Kčs pro rok 1991. Upozorňuji, že musí jít nejen o měřící, ale i regulační techniku, neboť ve většině bytů nelze spotřebu tepla regulovat. Odhaduje se, že např. v Praze bude činit náklad na zajištění a osazení měřičů pouze u tepla cca 1.500,- Kčs na jeden byt, což znamená, že při více jak 400.000 bytech (včetně družstevních) nestačí výše uvedená částka ani pro hlavní město. Nebo se uvažuje o tom, že měřiče se budou instalovat více let? Jaká je představa o zajištění možné regulace tepla v bytech? Počítá vláda s dotací i na toto vybavení domácností?

4) Počítá se i se zvýšením nájemného. V některých zemích je i různého nájemného využíváno k regulaci spotřeby tepla. Např. byty v přízemí a v posledních patrech či na štítech mají nižší nájemné, než byty "uvnitř" objektu. Tyto totiž nespotřebují tolik tepla, neboť jsou vytápěny ze všech stran. Táži se, zda se počítá s využitím i této možnosti už vzhledem k tomu, že je nutno spravedlivě rozdělit náklady na občany.

Dále upozorňuji, že z odhadů zpracovaných ministerstvy vyplývá, že při předpokládaném zvýšení cen paliv a dalších energií a zvýšení nájemného by se prudce zvýšil počet domácností, které se dostanou pod hranici bídy. Některé prameny uvádí až 70% domácností v ČR. Jestliže dnes se pod touto hranicí pohybuje zhruba 16% domácností, jaká opatření vláda připravuje v roce 1991, aby v důsledku zvýšení cen a nájemného nedošlo k prudkému nárůstu počtu těchto domácností? Pokles pod hranici sociální potřebnosti totiž znamená nejen sociální napětí, nepokoje, ale také prudký růst počtu neplatičů a dlužníků z řad občanů. Nebylo by účelnější postupovat po dílčích krocích a dotace odbourávat v časově delších úsecích?

5) Kdy vláda ČR předloží nebo přijme příslušná legislativní opatření? Dnešní právní normy jednoznačně upřednostňují dodavatele a výrobce energií. Bez legislativních změn nebude možné pokročit dále.

Vážený pane předsedo vlády, uvědomuji si, že tento složitý problém vyžaduje několik rovin řešení. Nezbytné krátkodobé úkony, na kterých se musí v začátku podílet - především finančně - i vláda (instalace regulační a měřící techniky) by postupně měly přecházet do působnosti obcí. Vláda by však měla mít připravena dlouhodobá systémová opatření k úsporám energií v domácnostech, která povedou ve svých důsledcích i k "šetření kapsy" nájemníka - občana.

Odpověď žádám písemně. S pozdravem