ČESKÁ NÁRODNÍ RADA

VI. volební období

236

Vládní návrh

zásad zákona

České národní rady

ze dne ............. 1991

o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity

Česká národní rada se usnesla na těchto zásadách zákona:

Podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, jeho části třetí, § 3 se vysoké školy zřizují, slučují, rozdělují a zrušuji zákonem příslušné národní rady.

Na základě potřeby posílit vzdělanostní úroveň některých regionů České republiky, odstranit zde disproporce v kvalitativním složení vysokoškolské inteligence a částečně restrukturalizovat stávající síť vysokých škol, předkládá se návrh na zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě, Jihočeské univerzity se sídlem v Českých Budějovicích, Západočeské univerzity se sídlem v Plzni, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně se sídlem v Ústí nad Labem a Ostravské univerzity sídlící v Ostravě.

Návrh je založen na následujících zásadách:

Zásada č. 1

V Opavě se zřizuje Slezská univerzita, do které přecházejí jako její integrální součásti filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Karviné.

Odůvodnění:

Zřízením Slezské univerzity je sledováno řešení zvláštních problémů souvisejících s tímto mnohonárodnostním regionem, jeho demografickými specifiky migračními a v blízké budoucnosti i rekvalifikačními.

Za základ budoucí univerzity nutno brát existující filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Karviné. Tyto fakulty byly zřízeny akademickým senátem Masarykovy univerzity jako překlenovací opatření k tomu, aby ještě před účinností navrhovaného zákona bylo možno od r. 1990 zahájit výuku v jednotlivých oborech budoucí Slezské univerzity. Na filozofické fakultě bude studium zaměřeno na historii, literární vědu a dokumentaci literatury, muzeologii a kulturní dědictví a na sociální věda. V oblasti přírodovědné bude studium zaměřeno na matematiku, informatiku a výpočetní techniku a fyziku. Obchodně podnikatelská fakulta bude vzdělávat odborníky v tradiční ekonomické oblasti a právních vědách se zaměřením na marketing, výpočetní techniku, matematiku a cizí jazyky. V neučitelských oborech bude studium tříleté, bakalářské, čímž se zaručí vhodná flexibilita studia vzhledem k potřebám regionu.

Zásada č. 2

V Českých Budějovicích se zřizuje Jihočeská univerzita, do které přecházejí jako její integrální součásti agronomická fakulta Vysoké školy zemědělské Praha sídlící v Českých Budějovicích a Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích.

Odůvodnění:

V Českých Budějovicích je již vytvořena vhodná počáteční situace dík již existujícím fakultám. Na založení univerzity budou participovat rovněž Jihočeské biologické centrum ČSAV, KÚNZ České Budějovice a Biskupství českobudějovické.

V přípravném šk. r. 1990/91 se dále vyučuje na pedagogické fakultě při zachování její struktury, stejně tak na fakultě agronomické. Jako základ budoucí fakulty zdravotně sociální slouží tříleté bakalářské studium na Pedagogické fakultě v Č. Budějovicích zaměřené na péči o starou generaci a o postižené děti a mládež. Základem budoucí bohoslovecké fakulty se stane tříleté bohoslovecké studium příprava jáhnů - na téže fakultě pedagogické.

Od šk. r. 1991/92 se předpokládá zřízení přírodovědné fakulty, kde bude probíhat tříleté studium ekologicky zaměřených oborů. Uvažuje se i o dislokaci studia učitelství biologie, matematiky, fyziky a chemie ze stávající fakulty Pedagogické na tuto fakultu.

V dalších letech se projektuje zřízení rehabilitační fakulty, filozofické fakulty a fakulty ekonomiky služeb a cestovního ruchu postupně tak, jak pro to budou podmínky.

Zásada č. 3

V Plzni se zřizuje Západočeská univerzita, se kterou se slučují Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni a Pedagogická fakulta v Plzni.

Odůvodnění:

Myšlenka založení univerzity v západních Čechách sahá do minulého století, kdy ji v roce 1889 poprvé vyslovil T. G. Masaryk. Další pokusy o její zřízení se datují z let 1967-68. Geografická poloha Plzně s přímými vazbami na západní Evropu je příhodná pro rozvoj celoevropských kontaktů a vytváření úzké návaznosti na tamní univerzity.

Jako reálný základ budoucí univerzity již dnes existují následující fakulty: strojní, elektrotechnická, aplikovaných věd, ekonomická a pedagogická. Zakládající vysoké školy spolupracují rovněž s lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni. V koncepci studia na jednotlivých fakultách se počítá s tříletým bakalářským studiem. Jako výlučné bude existovat na fakultě ekonomické.

Zásada č. 4

V Ústí nad Labem se zřizuje Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, se kterou se slučuje Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Požadavek zřídit tuto univerzitu vyplývá z mnoha naléhavých problémů i perspektivních potřeb této mnohostranně devastované oblasti ČSFR.

V první etapě (1990/1991) probíhá organizační a personální příprava výuky na Pedagogické fakultě v Ústí. Současně se připravuje druhá etapa 1991/1992. Zde bude probíhat příprava učitelů pro 1. a 2. stupeň základní školy, učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů na středních školách, učitelů pro učňovské školství a též pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Studium učitelství pro zvláštní školy bude pětileté, v ostatních učitelských oborech čtyřleté. Formou bakalářského studia budou připravovány učitelky mateřských škol s vyšší kvalifikací pro řídící funkce.

Ve třetí etapě 1992/93 je plánováno zřízení fakulty životního prostředí a fakulty sociálně ekonomické (sídlo v Děčíně). Na fakultě životního prostředí se budou připravovat odborníci v oblasti čistoty ovzduší, vod, ochrany biosféry, přírodních zdrojů, chemizace životního prostředí, územního plánování a problematiky odpadů. Součástí fakulty bude Mezinárodní ústav pro životní prostředí. Studium zde bude bakalářské.

Fakulta sociálně ekonomická zaměří svou přípravu na personální, sociologickou a psychologickou činnost v podnicích, sociálně psychologické a školské poradenství, učitelství společenskovědních oborů pro střední školy. Studium zde bude bakalářské.

Zásada č. 5

Zřizuje se Ostravská univerzita, se kterou se slučuje stávající Pedagogická fakulta v Ostravě.

Odůvodnění:

Účelem zřízení této univerzity je zrušení monopolu poměrně úzce technického zaměření vysokoškolského studia na Ostravsku a obohacení spektra studijních oborů též o výrazně humanitní.

Na Severní Moravě je současně zřizována Slezská univerzita, která však vzhledem k odlišnému odbornému zaměření nebude dublovat studijní obory Ostravské univerzity.

Univerzita se bude skládat ze tří fakult: filozofické, přírodovědecké a pedagogické, všechny se sídlem v Ostravě.

Na filozofické fakultě budou vyučovány obory filozofické, filologické, literárně historické, psychologické, učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro předmětovou přípravu učitelů 2. stupně základních škol a škol středních. Pozornost zde bude rovněž věnována potřebám polské národní menšiny.

Na fakultě přírodovědecké bude probíhat předmětová příprava učitelů 2. stupně základních škol a škol středních. Program tu bude zaměřen především na ochranu a tvorbu životního prostředí v tomto průmyslově zdevastovaném regionu.

Na fakultě pedagogické bude uskutečňována příprava učitelů 1. a 2. stupně základních škol i škol středních, a to v pedagogicko-psychologické oblasti.

Ekonomický rozbor k návrhu zásad zákona ČNR o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity

Při posuzování finančních nároků na zřízení nových univerzit je třeba vzít v úvahu tyto skutečnosti:

- s výjimkou Slezské univerzity budou převážnou část nových univerzit tvořit stávající vysoké školy či fakulty, které při tom modifikuji svou strukturu.

- celkový počet vysokých škol v ČR (počítáme-li i samostatné pedagogické fakulty) se nezmění.

- počet studentů přijatých ve šk. r. 1990/1991 na nové fakulty či studijní směry je zpravidla malým přírůstkem vzhledem k počtu studentů na stávajících fakultách ve šk. r. 1989/90. V dalších letech by neměly tyto počty podstatně stoupat.

Finanční nároky spojené se zřízením nových univerzit proto představují poměrně malý vzrůst nákladů na příslušné stávající vysoké školy a fakulty a nepřesáhnou 2% z celkového rozpočtu vysokých škol v ČR. Tyto nároky bude možno v roce 1991 krýt z částky, kterou MF ČR zajistilo v rozpočtové kapitole "školství" pro financování dopadů zákona č. 172/1990 Sb. (rozšíření a prodloužení studia, výdaje na nové vysoké školy), nebudou tedy kryty na úkor ostatních vysokých škol.

Podrobnější údaje o jednotlivých nových univerzitách:

1) Slezská univerzita

Jako jediná nevzniká z již existující vysoké školy. Ve školním roce 1990/1991 bylo do 1. ročníku filozofické fakulty v Opavě přijato 140 studentů denního studia a 35 studentů při zaměstnání, na obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné 206 a 95 studentů. Celkové neinvestiční náklady včetně mezd na rok 1991 se plánují na 36,8 mil. Kčs. Škola získala budovu v Opavě v hodnotě 21 mil. Kčs, v Karviné kvalitně vybavenou budovu OV KSČ v hodnotě cca 90 mil. Kčs.

2) Jihočeská univerzita

Ve škol. r. 1990/1991 bylo na nově zřízeném tříletém oboru zdravotně sociálním přijato 40 studentů, na bohosloveckém oboru 60 studentů pro jednoroční bakalářský kurs a 60 studentů na tříleté studium. Na stávající učitelské obory Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích bylo přijato 290 studentů (celkem studuje na fakultě 1 500 studentů), na agronomické fakultě VŠ zemědělské Praha bylo přijato 230 studentů (celkem na fakultě 820 studentů). Celkové neinvestiční náklady v roce 1990 činily pro Pedagogickou fakultu 19,8 mil. Kčs, pro agronomickou fakultu 22,7 mil.Kčs. Plánované zvýšení nákladů na rok 1991 o 11,6 mil. Kčs zahrnuje i náklady spojené se zřízením přírodovědecké fakulty, jejíž provoz by se uskutečňoval v areálu Jihočeského centra ČSAV.

3) Západočeská univerzita

Finanční nároky jsou spojeny s nově zřízenou ekonomickou fakultou v Chebu, do jejíhož 1. ročníku bylo ve šk. r. 1990/1991 přijato 144 studentů. Na ostatní fakulty VŠSE v Plzni bylo přijato 698 + 73 studentů (celkový počet 2 800 studentů), na Pedagogickou fakultu v Plzni bylo přijato 313 studentů (celkový počet 1 676). Finanční nárok spojený se zřízením Západočeské univerzity se plánuje v r. 1991 na 8,5 mil. Kčs, přičemž náklady v roce 1990 činily 63,2 mil. Kčs pro VŠSE a 22,8 mil. Kčs pro PF Plzeň. Ekonomické fakultě v Chebu byla poskytnuta bezplatně do užívání budova OV KSČ v hodnotě cca 37 mil. Kčs.

4) Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

Jádro tvoři Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem, na kterou bylo ve šk. r. 1990/1991 přijato 494 a 22 studentů (celkový počet 1 963). Na připravovaných fakultách sociálně ekonomické a životního prostředí se počítá s přijetím asi po 50 studentech do 1. ročníku. V roce 1990 byly celkové náklady na PF 36,3 mil. Kčs, plánovaný přírůstek je určen na rozšíření studia a zavedení nových oborů na PF a na přípravu zřízení nových fakult. Pro novou univerzitu byly získány převodem budovy Krajské politické školy v Ústí nad Labem (cca 38 mil. Kčs) a OV KSČ v Děčíně (cca 45 mil. Kčs).

5) Ostravská univerzita

Na nově zřizovaných fakultách filozofické a přírodovědecké budou studovat především učitelé středních škol a 2. stupně základních škol, kteří dříve studovali na Pedagogické fakultě v Ostravě. Celkový počet studentů přijatých ve šk. r. 1990/1991 pro studium na fakultě filozofické (207 a 42), přírodovědecké (85 a 20) a pedagogické (255 a 21), je zhruba dvojnásobný než počet 312 a 44 studentů přijatých v roce 1989/1990 na PF Ostrava. Celkové neinvestiční náklady PF Ostrava v roce 1990 činily 29, 7 mil. Kčs, plánovaný finanční nárok na rok 1991 spojený se zřízením Ostravské univerzity je 7, 3 mil. Kčs.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP