Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr průmyslu České republiky Jan Vrba odpověděl poslanci Ladislavu Bodymu na jeho interpelaci dopisem ze dne 16. dubna 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra průmyslu České republiky Jana Vrby na interpelaci poslance Ladislava Bodyho, která zní:

"Platební neschopnost je dnešním problémem v podstatě všech podniků. Byla způsobena řadou vlivů, snad tím nejpodstatnějším byl vlastní obsah řízení centrálně plánované ekonomiky a "odtržení" hmotných procesů od hodnotové podstaty hospodářské činnosti. Podniky "byly plánovány", mohly objednávat, vyrábět, vytvářet zásoby bez ohledu na zdroje financování.

Platební neschopnost je dnešním problémem zejména z pohledu, jak ji rychle odstranit. Není anonymní, má svoji strukturu /prvotní, druhotná/ a má své adresáty /podniky/. Zásadní řešení hledáme pro prvotní platební neschopnost, pro odstranění příčin, které ji v některých podnicích vyvolávají a dále řetězí, další řešení pak přináší společný postup s bankami, kdy lze podporovat a pomáhat podnikům, které mají dobrou pozici a možnost obstát v náročných podmínkách trhu.

V hutnictví je platební neschopnost plně druhotná, pohledávky podniků jsou vyšší než jejich závazky. Platební neschopnost hutních podniků oproti stavu k 31. 12. 1990 poklesla k 31. 3. 1991 o 40%.

Obdobná je situace i v POLDI Kladno. Od března je podnik zatížen druhotnou platební neschopností, pohledávky u odběratelů má podnik o více jak 200 mil. Kčs vyšší než své závazky. Podniku tedy neplatí odběratelé. Proto jsme projednali s podnikem opatření, aby přímo u odběratele zjistili pracovníci POLDl, jaká je pozice odběratele. Zda jde o dočasný stav nesolventnosti, nebo zda není šance, že by odběratel mohl platit za dodaný materiál /jaká je realita inkasa, zda alespoň v nových odběrech může odběratel vyrovnat své závazky, jak "vypadají" jeho zásoby a p./. Z každého jednání podniku a odběratele byl udělán záznam dluhu, situace a příslibu vyrovnání. Bohužel někteří odběratelé nejen že nemají možnost své dluhy vyrovnat, ale také nemají možnost uhradit své nově vznikající závazky /nemají odbyt svých výrobků, ztratili trh, nedokáží se prosadit, hromadí se zásoby/.

Proto rozhodnutí o zastavení dodávek má své ekonomické opodstatnění /nelze vědomě jít do nelikvidních pohledávek/, ale je do určité míry i potřebné pro "rozplétání" platební neschopnosti. Dochází tak k diferenciaci mezi podniky, které jsou a budou v dobré pozici na trhu a podniky, které nemohou bez změn struktury dále fungovat. Obdobně dochází i k diferenciaci v oborech výroby, ve výrobcích. Proto také v POLDl dochází k určitému poklesu zakázek. Nelze vyrábět a dodávat, co není placeno, co nemá užití na trhu. Pozastaveny byly některé dodávky do podniků, které nejen že neplatí, nevyrovnávají své dluhy, ale které také nemají "šanci" svoji situaci zlepšit /například 3 měsíce naplatí/.

Samozřejmě dojde-li ke změně, zlepšení, podnik promptně reaguje svými dodávkami protože je v jeho zájmu získané zakázky využít.

Zároveň je skutečností, že naše vysoká výroba a spotřeba hutních materiálů /jsme mezi prvními 3 zeměmi ve výrobě a spotřebě oceli na obyvatele/ musí klesat a to i v souvislosti se změnou struktury našeho průmyslu /budou klesat materiálově náročné výroby, trh jednoznačně ukazuje, že šanci má pouze vyšší finalita, zhodnocení surovin, energií, vkládaných prostředků/.

Všechny tyto vlivy v POLDl Kladno patrně přinesou v letošním roce /oproti r. 1990/ nižší výrobu oceli o 24 % a obdobně i u válcovaného materiálu.

Ztráta a rozpad trhu bývalé RVHP, deprese tuzemského užití hutních materiálů /projevující se i již zmíněnou platební neschopností/ je pouze částečně kompenzována vývozem na volnoměnové trhy /i zde působí určité syndromy deprese, vývozy například do zemí ES jsou limitovány kvotami/.

Dalším faktorem našeho dědictví je vysoká nákladovost, režie - daná i "přezaměstnaností" v podnicích.

Proto není možné chtít řešení hledat pouze v aktivitě vlády, ale v rozhodující míře v podnicích, v jejich pozici na trhu, v jejich "ohodnocení" v konkurenci zahraničních výrobců.

Program POLDl Kladno pro r. 1991 jasně ukazoval potřebu snížení počtu pracovníků /jak pozice a marketingové ocenění trhu, tak nezbytnost dosáhnout vyšší efektivnosti/ a to zhruba o 3 000 pracovních míst.

Koncem r. 1990 pracovalo v POLDl Kladno 18 340 pracovníků, z toho 750 důchodců a 40 dalších v důchodovém věku, 300 pracovníků z Vietnamu.

Dlouhodobý průměr běžné fluktuace je ročně 1300 pracovníků (odchody do důchodu, úmrtí, ostatní důvody běžné fluktuace/.

Kromě toho v podniku pracuje 1500 pracovníků externích firem /např. 600 pracovníků polských firem/.

Již z této uvedené bilance vyplývá, že pokles pracovníků o 3 000 /předpokládaný v r. 1991/ nemůže vytvořit neúnosné sociální napětí na Kladensku. Snížení stavu pracovníků by mělo být relativně "bezbolestné". Například v I. čtvrtletí poklesl stav pracovníků v POLDl Kladno o 948 osob bez jakýchkoliv problémů, které by se například projevily ve vyhodnocení Úřadem práce v Kladně.

I když zatím problematika nedosáhla vážnějších disproporcí, musí být situace dopředu zajišťována takovými opatřeními, aby nedošlo k vyvolání neúnosných sociálních napětí, důsledků.

Podnik navázal úzkou spolupráci s Úřadem práce, snižování stavu pracovníků je vzájemně dojednáváno, byly zahájeny rekvalifikace /zatím pro 200 pracovníků, do konce roku by šlo o 500 pracovníků/.

Pracovníci, kteří mají zájem o rekvalifikaci nejsou z podniku propouštěni, ale jsou rekvalifikováni za t.zv. malý průměr výdělku /tím chce podnik pomoci i Úřadu práce, který by nemusel mít dostatek zdrojů; naším společným záměrem je dojednat 50 % účasti podniku na rekvalifikačních nákladech, druhých 50 % by hradil Úřad práce/.

Možnosti rekvalifikace jsou jak k podniku /například za externí firmy, za odchod zahraničních pracovníků.../, tak k městu /značná možnost takřka ve všech činnostech služeb, infrastruktury.../.

Pracovníkům, kteří projeví zájem o soukromé podnikání /nebo o práci u soukromých firem/ je umožněn odchod z podniku dohodou.

Situace v POLDl Kladno z I. čtvrtletí 1991 není špatná, podnik dosahuje zisku, má zdroje pro naplnění možného, směrného růstu mezd. /Například za l. čtvrtletí to bylo 9 %/.

Přes toto pozitivní "ocenění" jsme si vědomi, že podnik POLDl Kladno, podnik hutnictví železa bude procházet náročným obdobím restrukturalizace a snižování hutní produkce. l v dalších několika letech bude zhruba o 1500 pracovních příležitostí v hutnictví Kladenska méně.

Do konce roku bude připravena studie restrukturalizace hutnictví, zaměřená především na ohodnocení marketingových "šancí" a řešení důsledků, které vyplývají ze zapojení čs. hutnictví do světové, evropské ekonomiky, trhu.

Nechceme však čekat /i když studie zpracovaná zahraničním poradcem bude rozhodující pro správné ocenění našich budoucích aktivit/ a dílčí problémy řešíme již dnes vstupem zahraničního kapitálu, získáváme tím i nové možnosti v pracovních příležitostech. V POLDl Kladno je to například akce kyslíkárny /s firmou ze SNR/, výroby sudů z antikorozních ocelí /s francouzskou firmou/, řešení výroby zalomených hřídelů /řešení připravují firmy Lazzard a KPMG - výběr partnera/.

Podniku chceme pomáhat nejen v těchto aktivitách a to ve vazbě na restrukturalizaci celého hutnictví, ale také tím, že bychom se podíleli na vytvoření a fungování hospodářskosociální rady /obdobné k Ostravsku/, která by na Kladensku řešila věcné problémy konverze výrob a to formou vytvoření podmínek pro podnikání v těch oblastech, které na Kladensku chybí a které budou pro "kapitál" zajímavé. Tato hospodářskosociální rada Kladenské aglomerace by zahrnovala řešení konverze v celém rajonu /hornictví, hutnictví, stavební výroby a p./, iniciovala by vytváření nových pracovních příležitostí v těch činnostech, které jsou potřebné, vytvářela by předpoklady pro uplatnění kapitálu v této oblasti /ať již jde o služby, strojírenské nebo elektrotechnické výroby/.

Významný bude i kontakt města s podniky; musí o sobě vědět a znát své záměry, dopředu vytvářet podmínky pro řešení možných problémů.

Např. jedním z prvních konkrétních kroků bylo pozměnění složení dozorčí rady POLDl Kladno a účast paní starostky města Kladno v této dozorčí radě.

Opatření, která společně s našimi podniky přijímáme mají jak charakter okamžitého řešení - hledání nových pracovních příležitostí /nové výroby - například sudy z antikorozních ocelí.../, rekvalifikace pracovníků /200 až 500 pracovníků v r. 1991/, tak charakter systémových, dlouhodoběji fungujících aktivit - například projekty privatizace, účasti zahraničního kapitálu.