Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr vnitra České republiky Tomáš Sokol odpověděl poslanci Karlu Holomkovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 2. května 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra vnitra České republiky Tomáše Sokola na interpelaci poslance Karla Holomka, která zní:

"Vážený pane poslanče, k Vaší interpelaci v České národní radě ve věci incidentu v Klatovech a v Libkově, okr. Domažlice sděluji:

Usnesením vyšetřovatele OS VB v Klatovech ze dne 24. 2. 1991 bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160/1 tr. ř. pro podezření z trestného činu porušování domovní svobody podle § 238/1, 2 tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257/1 tr. zák. na základě zjištění, že dne 22. 2. 1991 kolem 21.00 hod. v Klatovech skupina osob násilně vnikla do domu č. 113, demolovala tam vnitřní zařízení, čímž vznikla uživateli bytu Bartolomějovi Jano škoda kolem 30 000,- Kčs.

Usnesením vyšetřovatele OS VB v Domažlicích ze dne 23. 2. 1991 bylo podle § 160/1 tr. ř. zahájeno tr. stíhání pro tr. čin porušování domovní svobody podle § 238/1, 2 tr. zák., výtržnictví dle § 202/1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 221/1 tr. zák. po zjištění, že skupina pachatelů dne 23. 2. 1991 v obci Libkov, okr. Domažlice vnikla do domu č. 12 obývaného rodinou Červeňákových, kde útočníci vytloukli okna a poté fyzicky napadli Emila Bendíka, nar. 11. 9. 1969, trvale bytem Klatovy, Pražská 25. Způsobili mu mnohá zranění, zlomeniny lýtkových kostí a další, pro které byla nutná hospitalizace v nemocnici v Domažlicích, kde dne 25. 2. 1991 v ranních hodinách zemřel.

Již prvotními důkazy bylo zjištěno, že obě události spolu souvisejí, a že se obou skutků dopustili útočníci z Klatov.

Vyšetřovatelem OS VB Klatovy bylo dne 26. 2. 1991 vydáno usnesení, kterým bylo spojeno ke společnému tr. řízení ČVS: VV123/91 OS VB Klatovy a ČVS: VV/103/91 OS VB Domažlice.

Následně bylo rozšířeno trestní stíhání o tr. činy ublížení na zdraví podle § 221/1, 3 tr. zák. a obecné ohrožení podle § 179/1 tr. zákona.

Celkem bylo dosud vzneseno obvinění 31 osobám, z nichž 5 je vyšetřováno vazebně. K události podle dosavadního šetření a průběhu vyšetřování došlo následovně:

Dne 22. 2. 1991 se skupina cca 30 mladých osob shromáždila navečer v baru Beseda v Klatovech. S tím, že vyhledá občany romského původu, Emila Bendíka, jeho otce Emila Bendíka a Jiřího Jano, s nimiž měly tyto osoby údajné potyčky a nevyřízené účty, odebraly se k domu v Pražské ul. č. 25, kde se jmenovaní měli zdržovat. Zde požadovaly, aby tito Romové vyšli ven.

Tuto skutečnost v 19.00 hod. oznámila na OO VB Klatovy nájemnice domu paní Slavíková, kterou z obavy fyzického napadení o to požádala Apolena Zaoralová, roz. Janová. Na místo se v 19.00 hod. dostavila 6-ti členná smíšená hlídka (3 příslušníci VB a 3 vojáci PS) ve dvou služebních vozidlech, která vyzvala přítomné mladíky, aby se rozešli a ti uposlechli.

Protože přítomní občané romského původu se z obavy napadení rozhodli, že se přemístí do bytu Jiřího Jano v ul. 5. května č. 113, doprovázely je obě autohlídky a jedna z nich převážela Apolenu Zaoralovou s malým dítětem. Cestou spatřila autohlídka na větší vzdálenost, že skupinu Romů počali honit muži, kteří vyskákali ze zaparkovaných automobilů. Než dojela na místo, zjistila, že na zemi leží zraněný Rom, v němž byl zjištěn Aladar Ferko, nar. 23. 7. 1954. Ten autohlídce, která mu poskytla první pomoc a přivolala vozidlo záchranné zdravotní služby sdělil, že upadl. Druhá autohlídka dopravila Apolenu Zaoralovou k domu č. 113. Zde postávala skupina mladých lidí na chodníku, aniž se nějak projevovala. Na výzvu příslušníků se rozešla.

Na pokyn zástupce náčelníka OO VB Klatovy prováděly obě autohlídky kontroly po městě, aby nedocházelo k útokům na Romy; přitom se zaměřovaly především na dům č. 113. Vzhledem k tomu, že zde byl klid, stáhly se obě autohlídky ke kulturnímu domu Družba, aby se podílely na zabezpečení večerního pořádku při ukončení programu.

Celá bezpečnostní situace ve městě byla komplikována anonymními telefonáty, že v kulturním době Družba, kde probíhal zábavný erotický program, je uložena bomba a proto i zde bylo prováděno opatření.

V 21.40 hod. oznámil telefonicky na linku 158 OS VB Klatovy vrátný z podniku Silnice, že v domě č. 113 v ul. 5. května hoří.

Operační důstojník na místo vyslal autohlídku a vyrozuměl požární útvar v Klatovech. Na místě autohlídka poskytla pomoc přítomným Romům, kteří ji informovali o napadení. Z útočníků nikdo přítomen již nebyl. Požár lokalizoval místní požární útvar. Za stížených podmínek, protože nešel elektrický proud, bylo provedeno ohledání místa činu výjezdovou skupinou v době od 03.00 do 05.10 hod. dne 23. 2. 1991. Předtím výjezdová skupina prováděla ohledání místa vloupání do kostela ve Vřeskovicích, okr. Klatovy, které bylo oznámeno dne 22. 2. 1991 ve 21.20 hod.

Z dalšího šetření vyplynulo, že po 21.00 hod. dne 22. 2. 1991 skupina osob obklíčila dům č. 113, kde bydlí rodina Jano. Přítomné osoby romského původu se v domě zabarikádovaly. Útočníci počali rozbíjet okna, jimiž vnikli dovnitř, další vyrazili vstupní dveře. Obyvatelé domu se zabarikádovali v půdním prostoru. V přízemí vznikl požár, pravděpodobně založený, který se útočníci bezvýsledně pokoušeli hasit ručními hasicími přístroji.

Dne 23. 7. 1991 v 07.00 hod. svolal velitel OS VB Klatovy operativní poradu, na níž byl stanoven další postup a vyhodnoceny poznatky. Do věci byla zapojena i kriminální služba a posílena výjezdová skupina.

Týž den v 19.00 hod. zjistil příslušník OO VB Klatovy poznatek, že se dva mladíci před barem Beseda domlouvají o tom, že pojedou do obce Libkov nebo Loučim a zjišťují, kde to je. Zástupce náčelníka OO VB Klatovy předal tento poznatek OS VB Domažlice, aby byla provedena vhodná opatření. Opatření k prověření signálu byla prováděna i v Klatovech, ale s negativním výsledkem.

OS VB Domažlice na základě předaného poznatku vyslala kolem 19.30 hod. do obcí Libkov a Loučim autohlídku z OO VB Kdyně k prověření situace. Ta v uvedených obcích nezjistila žádné poznatky o přípravách k narušení veřejného pořádku. V obcích byl klid, ani nebyl zjištěn výskyt cizích osob. Protože pro špatnou slyšitelnost nemohla navázat s operačním důstojníkem OS VB Domažlice radiové spojení, informovala ho o situaci v obcích telefonicky po návratu na OO VB Kdyně. Asi po dalších 3 minutách byla autohlídka OO VB Kdyně znovu vyslána do obce Libkov, s tím, že se zde nachází napadený Rom.

Autohlídka rozšířená o jednoho vojáka PS se znovu vrátila do Libkova. V hostinci se nacházel zraněný Rom, v němž byl zjištěn Emil Bendík, nar. 11. 9. 1969. Na místo přijelo rovněž sanitní vozidlo, přivolané personálem restaurace, které převezlo raněného do klatovské nemocnice.

Z dalšího průběhu vyšetřování vyplynulo, že po odjezdu autohlídky OO VB Kdyně, která prověřovala situaci v Libkově a Loučimi, obklíčila skupina útočníků, kteří přijeli z Klatov dům č. 12 v Libkově, obývaný rodinou Červeňákových. Útočníci rozbíjeli okna a když za této situace z domu vyskočili tři muži, počali je pronásledovat. Dostihli Emila Bendíka, nar. 11. 9. 1969, srazili ho k zemi a mlátili holemi a jinými předměty. Tím mu způsobili zranění, kterým později podlehl.

V současné době je shromážděn rozsáhlý spisový materiál a probíhají opětovné výslechy všech obviněných, kde jsou značné rozpory v podílu účasti jednotlivých osob a v jejich tr. odpovědnosti. Vyšetřování celého případu je značně složité zejména četností osob, které se na útocích podílely, dále z důvodu, že tyto mění své výpovědi, zlehčují svou účast na trestním jednání. Další dva z pachatelů se ještě nepodařilo zajistit. Podle provedeného šetření bylo zjištěno, že se nacházejí na území SRN, kde údajně měli požádal o politický azyl. V současné době probíhá jednání o jejich vydání.

Z dosud shromážděného spisového materiálu nevyplývá, že útok skupiny klatovských občanů byl namířen vůči všem Romům, ale pouze proti třem konkrétním osobám, a to Emilu Bendíkovi staršímu, Emilu Bendíkovi mladšímu a Jiřímu Jano.

Z dosavadního průběhu šetření celé události nebylo zjištěno pochybení ze strany příslušníků VB. Přesto zůstává předmětem dosud neukončeného šetření i otázka činnosti příslušníků VB při zmíněných událostech. S pozdravem