Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám poslancům ČNR přehled ústních interpelací vznesených na členy vlády ČR na 15. schůzi České národní rady. Texty interpelací se řídí stenografickým záznamem.

15.I01 Interpelace poslance Václava Šplíchala na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta ve věci finančních prostředků rozpočtovaných na práce na silniční sítě v roce 1991

"Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážená vládo, milí a vážení kolegové, předkládám interpelaci jménem skupiny poslanců Josefa Hejska, Bezděka a Hrazdíry. Adresována je panu předsedovi vlády.

Vážený pane předsedo, obracím se na vás s interpelací ve věci finančních prostředků rozpočtovaných na práce na silniční sítě v roce 1991. K intervenci nás vede současná neutěšená situace v silničním hospodářství. Stagnací od roku 1988, poklesem finančních prostředků vynakládaných státem do výstavby, rekonstrukcí, oprav i údržby silničních komunikací dochází již dnes ke zhoršení jejich stavu. Stát podotýkám, je majitelem silnic a stav silniční sítě je dán úrovní silničních stavebních kapacit na jejich údržbu, opravu a rekonstrukci. Tyto silniční kapacity jsou věcně a organizačně vybudovány, opodstatněnost jejich existence nemohou určovat výhradně tržní vztahy, ale musí mít na jejich setrvání zájem sám stát. Neopravovat silniční síť třeba jen na krátkou dobu je vážná chyba, po ní následují mnohem vyšší náklady, nejen na opravu silnic, ale i na provoz vozidel na nich. Udržet existenci silničních kapacit je proto pro stát nezbytné.

Kritická situace nastává v tomto roce po liberalizaci cen. Například ceny asfaltu se zvyšují na dvojnásobek. Bez zohlednění tohoto vlivu rozpočtem dochází k finančnímu nekrytí věcných potřeb ve výši více než 2,5 mld Kčs, téměř ve výši 50% rozpočtu uplynulého roku. Rozsah údržby a oprav stávajících silnic musí být proto zásadně snížen a také řada připravovaných silničních a mostních staveb nemůže být zahájena. Tato situace sebou přináší i zásadní nevyužití dlouhá léta budovaných silničních stavebních kapacit, i když už dochází k jejich radikálnímu omezování. Současné naplnění těchto kapacit státní zakázkou dosahuje průměrně 20 - 30% oproti dřívějším 60 - 70%. Nepříznivě zde působí i nevyjasněnost finančních zdrojů u měst a obcí. Chci upozornit, že silniční kapacity byly i v minulosti zásadně vázány na práce na silniční síti, pro které jsou úzce specializovány. Pokud se urychleně nepodaří zohlednit uvedené cenové vlivy, dojde v průběhu tohoto roku k postupnému rozpadu a likvidaci silničních stavebních kapacit, tím k ohrožení stavebního stavu silničních komunikací a následným nepříznivým dopadům do silniční dopravy a celého hospodářství. Přitom jedna nepříznivá zima - a vývoj této zimy naše obavy vyvolává - může vytvořit hrozivou situaci na komunikacích a likvidací kapacit se ztratí schopnost na vzniklý stav reagovat. Bylo by velmi špatné toto připustit v době, kdy potřebujeme zvýšit výkon hospodářství, rozšířit a zkvalitnit služby pro turistický ruch a vytvářet vhodné podmínky pro vstup zahraničního kapitálu do naší ekonomiky. Neopomenutelným nepříznivým důsledkem by bylo i propuštění velkého množství především úzce specializovaných kvalifikovaných pracovníků. Budoucí obnova silničních kapacit jakoukoliv formou podnikání by si vyžádala do budoucna značné prostředky.

Řešit uvedenou situaci je třeba zvýšením rozpočtu pro práce na silniční síti pro rok 1991. Toto rozhodnutí je nezbytné udělat co nejdříve, a to nejpozději v dubnu, do května, aby mohly být prostředky účelně využity ve stavební sezóně, mohlo být včas reagováno na škody na komunikacích po letošní zimě a předešlo se dříve uvedeným negativním důsledkům.

Navrhuji také doporučit okresním úřadům a jejich cestou obcím zvážit a řešit potřeby prací na místních a městských komunikacích. Závěrem vás, pane premiére, žádám o brzké projednání, rozhodnutí a podání informace, jak bude vzniklá situace řešena. Děkuji."

15. I02 Interpelace poslance Karla Holomka ve věci incidentu v obci Lipkov na Klatovsku

Paní předsedkyně, pane předsedající, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci. Skupina poslanců - Romů přítomných v tomto parlamentě mě pověřila, abych zformuloval interpelaci vůči české vládě ve velice nepříjemné záležitosti. V pátek a v sobotu došlo na Domažlicku - v obci Lipkov a v Klatovech k několikanásobným útokům skupiny 20 - 30 osob na Romy s tragickými následky. Jeden mrtvý, několik zraněných a hospitalizovaných, 2 zdemolované byty. Ze všech dostupných informací lze usuzovat na promyšlený násilný čin se silným rasovým podtónem vyvolaným organizovanou skupinou obyvatelstva. Zřetelně a objektivně lze učinit tyto závěry.

1. V naší společnosti existují a vznikají skupiny obyvatelstva, které jsou potenciálními nositeli rasových předsudků a jejich dovádění do společensky nebezpečných a katastrofických důsledků.

2. Státní orgány váhají, jsou nerozhodné a nedokáží vyvodit patřičné a rázné závěry z varovných signálů, které mají k dispozici. To příklad v Klatovech znovu jasně ukázal.

3. O události musela být informována širší veřejnost, neboť nutně byla i svědkem těchto určitě rušných, dramatických a nápadných událostí a svědčí to také o tom, že lidé vnitřně necítí potřebu distancovat se od těchto rasově, vůči určité skupině obyvatel nepřátelsky pojatých akcí. Nedochází k jejímu veřejnému odsouzení. Chápeme to jako jeden z dalších projevů občanské a společenské nedostatečnosti určité části našich obyvatel.

Objektivně je však třeba říci i to, že chování některých skupin Romů nepřispívá k dobrému vzájemnému vztahu s ostatními občany. Tak tomu bohužel je a bylo i v tomto konkrétním případě v Klatovech.

Podceňování této skutečnosti a možných způsobů nápravy ze strany jednak romských občanských iniciativ, ale i ze strany místních samosprávných orgánů už nelze dále trpět. Je nutno promýšlet věcné a konkrétní způsoby řešení těchto konfliktních situací, za spoluúčasti zmíněných složek a samozřejmě i orgánů policie, event. místní policie. Jinak se vytváří velice nebezpečný precedens řešit narůstající averzi a nepřátelství vůči skupinám obyvatelstva z řad Romů způsobem násilným a společensky velice nebezpečným a nepřijatelným.

Proto žádám ministra vnitra o zprávu, která by přesně vystihla sled událostí i reakcí policejních orgánů na ně. V případě oprávněnosti podezření, že příslušné složky policie zanedbaly své povinnosti, zejména pokud se týká ochrany a bezpečnosti občanů, a to i v poloze váhavosti a nerozhodnosti žádám ministra vnitra o důrazný zákrok.

Současně žádám i vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, o podporu formou společného usnesení, kterým by tato sněmovna odsoudila násilné akce rasově zaměřené. Děkuji za pozornost."

15.I03 Interpelace poslance Rudolfa Berezy na ministra životního prostředí ve věci podpory ozdravných opatření v závodě Moravia, Mariánské Údolí

"Vážený pane ministře, jsem poslancem ČNR za olomouckou oblast a chtěl bych Vás seznámit a požádat o pomoc s problémem, který část této oblasti sužuje, ohrožuje životy a zdraví obyvatel.

Jde o údolí, které se táhne mezi dvěma zvedajícími se hřebeny Jeseníků a Oderských vrchů, počínajíc obcí Velká Bystřic kousek za Olomoucí a táhnoucí se přes obce Mariánské Údolí, Hlubočky až na Hrubou Vodu a dále do vojenského prostoru Libavá. Vyjmenované obce spadají pod jeden obecní Úřad s názvem Hlubočky. V tomto údolí jsou dvě továrny shodného názvu Moravia, jedna stará bývalá tepelná elektrárna sloužící dnes jako výtopna pro velké sídliště. V hlavním závodě v Mariánském Údolí je ještě slévárna šedé litiny. Na poměrně krátké (cca 8 km) a hluboké údolí dost zdrojů zamoření.

Největším problémem je používání kyanidu sodného při výrobě kloubových řetězů v závodě Moravia Hlubočky, kde se ho ročně spotřebuje až 27 tun. Jaké nebezpečí skýtá užití této technologie pro oblast povodí řeky Bystřice, jež se vlévá do Moravy atd. Nemusím Vám pane ministře zdůrazňovat, že toto používané množství je schopno připravit o život cca 135 mil. lidí.

Jako jednu z příloh Vám přikládám technický popis obsluhy, výroby, použití a opatření kolem této technologie.

Další přílohou je dopis s.p. Moravia, jímž se obrací na Vás kde se popisuje přínos firmy do naší ekonomiky, momentální neschopnost podniku sám si pomoci, žádost o státní příspěvek na změnu technologie a závazek odbourat nebezpečnou technologii v této oblasti.

Poněvadž v tomto údolí bydlím, právě v obci Hlubočky, je mi celá tato problematika dobře známa. Údolí se přímo dotýká vojenského prostoru Libavá. Obyvatelé byli sužováni navíc silnou koncentrací dříve našich, za posledních dvacet let i sovětských vojenských jednotek se všemi negativními znaky vojenské činnosti, od výfuků benzinových motorů těžkých vozidel a tanků, přes mnohadenní silné detonace při střelbách těžké techniky a neustálé přelety bojových vrtulníků nad zabydlenou částí.

Ekologického nebezpečí používání kyanidu, které zde trvá od roku 1952 si povšimla i veřejnost, neboť se v místních novinách o tomto nebezpečí objevil obsáhlý článek, který přikládám. Obrátilo se na mě již několik občanů, abych v ČNR interpeloval u příslušného ministra.

Vyvolal jsem jednání na Okresním úřadě v Olomouci, za účelem poskytnutí financí na dotažení plynovodu přes obec až do zmíněného závodu. Jedná se asi o 5-ti km úsek, čímž by se plynofikovala další část obce. Tak by se odstranily negativní vlivy lokálních topenišť, neblahý vliv výtopny na celé toto údolí. Je naděje, že najdeme prostředky na to, aby se tato záležitost uskutečnila.

Jsem přesvědčen, že Vy, pane ministře a Vaši spolupracovníci si uvědomují nebezpečí, jaké kyanidy skýtají i při sebelepší a dobře organizované manipulaci. Bylo by tedy nanejvýš vhodné této firmě pomoci, aby mohla změnit technologii výroby a odstranit z oblasti toto vážné nebezpečí. Vždyť i obyvatelé si to zaslouží za to utrpení ze sousední vojenské základny.

15.I04 Interpelace poslankyně Evy Kalousové ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy Petru Vopěnkovi ve věci navrácení majetku Čs. obci sokolské

"Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi přednést interpelaci na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Vopěnku ve věci navrácení majetku Československé obci sokolské v souvislosti s připomínkovaným návrhem zákona ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o některých opatřeních souvisejících se zákonem č. 173/1990 Sb.

Předsednictvo Československé obce sokolské zvolené na jejím sjezdu v lednu tohoto roku a členská základna této tělovýchovné organizace s některými ustanoveními diskutovaného návrhu zákona nemůže souhlasit. Důvodem jejich nesouhlasu je především rozpor s textem uváděného zákona č. 173/1990 Sb., jímž se vrací majetek Sokolu a dalším tělovýchovným organizacím, který nabyl platnost 1. června 1990.

Návrh zákona, o který je veden spor i v tisku, uvádí, že oprávněné organizace uplatní své nároky již do 30. června 1991. Je proto nanejvýš nutné uvažovat nejen o změně data, ke kterému mohou oprávněné organizace uplatnit své nároky, ale i o dalších aspektech. Jedním z důvodů je i to, že se tak předejde diskusím s předávajícími organizacemi a polemice v tisku.

Z četných dopisů členů Československé obce sokolské vyplývá snaha o rychlé obnovení sokolské činnosti. Shodně uvádějí, že nemají nic víc než velký elán a chuť do práce. Je proto nutné, aby zmíněný zákon byl uveden do praxe v co nejkratší době, a to alespoň v tak propracované podobě jako zákon o mimosoudních rehabilitacích, se kterým velmi úzce souvisí. Připomínky Československé obce sokolské zaslané předsednictvu ČNR jsou s tímto požadavkem v souladu.

Československá obec sokolská žádá zpět svůj majetek plným právem, neboť byl vytvořen pouze z práce, úspor a darů Sokolu, tedy bez státních dotací.

Věřím, že dobrou věc spolu se mnou podpoříte, protože Sokol byl všude přínosem celé společnosti, jak po stránce tělovýchovné, kulturní, tak především morální."

15.I05 Interpelace poslankyně Marie Stiborové ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy ve věci konkursních řízení

"Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesla interpelaci následujícího znění a zdržela tak chvilku jednání naší sněmovny. Nutí mě však k tomu jedna skutečnost, že se na mne obrátila řada občanů, konkrétně především akademické obce vysokých škol naší republiky.

§ 37 zákona č. 152/1990 Sb. o vysokých školách specifikuje konkursní řízení na obsazená místa některých pracovníků vysokých škol. Dovolím si ocitovat první odstavec tohoto §: "Rektor může na návrh akademického senátu fakulty nebo akademického senátu vysoké školy vypsat konkurs i na obsazené místo, pokud je tento postup odůvodněn potřebou zabezpečit příslušnou odbornou a morální úroveň vysoké školy. Učiteli nebo vědeckému pracovníku, který v konkursu neobstál nebo se konkursu odmítl zúčastnit, může vysoká škola dát výpověď."

Plně lze s tímto § souhlasit, neboť nelze připustit, aby byla výuka a činnost vysokých škol jakýmkoliv způsobem ohrožena. Z dikce zákona vyplývá, že je-li ohrožena výuka z důvodů morálních, odborných či obojích, tento § zákona umožňuje, aby mohla být okamžitě zjednána náprava, a to hned od letního semestru školního roku 1990/91.

Podmínky řízení stanovuje konkursní řád podle odst. 2 citovaného §. V žádném případě se však podle zákona nejedná o resystemizaci či o nějaké prověrky, ať již odborné či morální, všech pracovníků vysokých škol.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy byla jednou z fakult, na které probíhalo toto konkursní řízení. Rektor Univerzity vypsal konkurs uveřejněný v Lidových novinách 15. 11. 1990 a vypsal konkurs na místa prakticky všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Předem bylo známo, že konkursní řád nebyl k dispozici.

Citované ustanovení, tedy § 37, výslovně požaduje vznik objektivní potřeby, nikoliv pouze vznik dojmu, pocitu nebo názoru, že je úroveň vysoké školy ohrožena. Objektivní potřebu lze určit ovšem jen v případě, že existují kritéria odborné a morální úrovně učitele nebo vědeckého pracovníka na příslušném místě, na které má být konkurs vypsán. To znamená, že musí být předem stanoveny odborné a morální podmínky, jež má učitel nebo vědecký pracovník splňovat, například konkrétní určení vzdělání, praxe, rozsahu publikační vědecké činnosti, její kvality, počet citací a odvolávek k odborné literatuře, republiková a mezinárodní reputace apod., v morálním ohledu pak například zachovalost, občanská bezúhonnost a jiné.

Jiná kritéria zákon nepřipouští a nepřipouští ani vypisování konkursu na jiná obsazená místa nežli místa učitelů a vědeckých pracovníků. Zákon rovněž nedovoluje jiná represivní opatření nežli možnost výpovědi.

Při vypsání konkursu na obsazené místo podle citovaného zákona proto musí být u každého jednotlivého místa předem zjištěno, zda pracovník, který na takovém místě pracuje, předepsaná kritéria splňuje či nikoliv. Pokud je nesplňuje, vzniká potřeba vypsat konkurs. Pokud splňuje, nevzniká potřeba toto zabezpečit.

Konkurs tedy může být vypsán pouze na místa, na nichž pracovníci předem stanoveným kritériím nevyhovují. To a priori vylučuje hromadné vypsání konkursu na všechna obsazená místa na fakultě neboť nevím, ale je prakticky téměř vyloučeno, aby na všech místech učitelů a vědeckých pracovníků pracovali lidé s nedostatečnou odbornou a morální úrovní.

Při konkursu, který byl vypsán na uvedené fakultě, nebyly splněny zákonné podmínky:

1. Konkurs byl sice zveřejněn, avšak nebylo uvedeno, že jde o konkurs na místa obsazená.

2. Nebylo rozlišeno, která místa jsou obsazena vyhovujícími a která nevyhovujícími pracovníky, a ani to v tomto případě rozlišeno být nemohlo, protože kritéria pro obsazení jednotlivých míst nebyla předem stanovena.

3. Konkurs, jak již bylo řečeno, byl vypsán na všechna místa, dokonce i na ta, o kterých zákon nehovoří. Nebylo také rozlišeno o která místa, kde je objektivní potřeba, jde.

4. Konkurs probíhal bez konkursního řádu.

5. Při konkursním řízení nebyli jednotliví pracovníci o nichž se jednalo, k jednání vůbec přizváni. Konkursní komise byly složeny kromě mimofakultních pracovníků a studentů z pracovníků a funkcionářů fakulty, tedy těch, kteří byli naopak adepty v konkursech na jiných katedrách fakulty. Vedle toho byli při jednání komisí namnoze přítomni funkcionáři, kteří nebyli členy konkursních komisí a mohli komisi jakýmkoliv způsobem ovlivňovat.

6. K informaci o své osobě, kterou členové komise mohli získat pouze z písemných materiálů či ústních sdělení, nebyla jednotlivým pracovníkům dána možnost se obhájit a proti výsledkům konkursu nebylo odvolání.

Za těchto podmínek, nemajících oporu v zákoně, konkursní komise prováděly něco, co by se mohlo nazvat, jak už bylo řečeno, resystemizací či prověrkou, jejímž výsledkem je situace, že kolem 40 pracovníků je buď ve výpovědi nebo v jednání o výpovědi. A co je ještě více překvapující, příslušná fakulta mění i pracovní smlouvy dalším pracovníkům, a to i těm kteří v konkursu uspěli, a to z doby neurčité na dobu určitou - 1 až 3 roků. Někteří pracovníci jsou bez právního důvodu přemísťováni na nižší místa.

Z této záležitosti vyplývají dvě závažné záležitosti:

1. Mám za to, že nebyl dodržen zákon č. 172/1990 Sb. Výše uvedeným postupem byla postižena řada občanů a možno říci, že byla narušena jejich právní jistota.

2. Je otázkou, zda k podobnému postupu nedošlo ještě na jiných fakultách či jiných vysokých školách naší republiky. Jde tedy o to, aby tento nebo jiný precedentní případ nevrhal špatné světlo na demokratické a právní poměry na Univerzitě Karlově, jejímiž absolventy jsou i mnozí z nás, poslanců přítomných v této sněmovně. Navíc je to také univerzita, která má dodnes věhlas v mezinárodním akademickém světě.

Dovoluji si tedy interpelovat ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky s žádostí, prosbou, aby celou záležitost nejen na uvedené fakultě, ale i na jiných vysokých školách přešetřil. Děkuji za pozornost."

15.I06 Interpelace poslance Josefa Pavely ministrovi vnitra České republiky Tomáše Sokola ve věci kriminality na Ostravsku

"Vážený pane ministře, po předběžné dohodě s Vámi při zasedání ČNR dne 14. 2. 1991 Vám zasílám informace o přepadení fary a kostela ve Staré Bělé /příloha/.

Kromě toho došlo koncem loňského roku k vyloupení a k zneuctění kostela ve Frenštátě p. Rad. V letošním roce, zvláště v průběhu února začaly docházet ve zvýšené míře výhružné dopisy katolickému knězi a řadě věřících ve Frenštátě p. Rad. Kopii jednoho takového dopisu přikládám.

K případu ve Staré Bělé uvádím, že do 17. 2. tohoto roku, kdy jsem hovořil s místním duchovním správcem Petrem Dokládalem, nebyly známy žádné výsledky vyšetřování. V uvedené obci podle slov zmíněného kněze byla řada dalších přepadů občanů, které však tito občané v důsledku vyhrožování neohlásili. Prosím Vás proto, abyste v zájmu uklidnění veřejnosti využil svého vlivu k rychlému ukončení vyšetřování a potrestání viníků.

Pokud se týká kriminality ve Frenštátě p. Rad., kde pachateli trestných činů a autory výhrůžných dopisů jsou tzv. "Satanisté", nebude zřejmě Váš zásah nutný, protože podle sdělení náčelníka obv. odd. VB ve Frenštátě p. Rad. bude vyšetřování v nejbližší době uzavřeno.

V důsledku uvedených případů a také pod vlivem stížností občanů z jiných míst Severomoravského kraje na Vás interpeluji v těchto bodech:

1/ Urychlení vydání zákona o policejních sborech, v němž by příslušníci policie měli posílenu pravomoc při zásazích proti zjevným kriminálním činům.

2/ Zvýšení počtu příslušníků policie v oblastech s vysokou kriminalitou.

3/ Obnovení nebo doplnění policejních služeben alespoň do větších obcí, aby byla zajištěna větší operativnost při zásazích.

Prosím o sdělení Vašeho stanoviska, abych je mohl tlumočit voličům v obvodě, kde jsem byl zvolen."

15.I07 Interpelace poslance Ladislava Bodyho na ministra zdravotnictví České republiky Martina Bojara ve věci obsahu informací pro stážisty Československo - Švýcarské zdravotnické společnosti

"Vážený pane ministře, podle sdělení ředitele odboru zahraničních styků ministerstva zdravotnictví České republiky PhDr. Jiřího Macků, zaslaného vedoucím pracovníkům ve zdravotnictví, byl pro lékaře vybraných specializací vypsán Československo - Švýcarskou zdravotnickou společností konkurs na krátkodobé stáže ve Švýcarsku. Přílohou sdělení pana ředitele odboru je Informace pro stážisty, která obsahuje Povinnosti účastníka - a pro memoria - (připamatování si). Z této části cituji první větu posledního odstavce: Čestně prohlašuji, že nejsem a nikdy jsem nebyl členem komunistické strany.

O požadavku tohoto čestného prohlášení je možno pochybovat, neboť jde o zjevné porušení naší ústavy, zejména § 2 ústavního zákona, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, v němž je uvedeno, že "Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené, jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem". V tomto bodu jde konkrétně o porušení Mezinárodní úmluvy o zákazu diskriminace práce a porušení článku 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Současně je porušena i samotná Listina základních práv a svobod, a to zejména v článku 5, který uvádí, že "Každý je způsobilý mít práva".

Z obsahu informace pro stážisty lze sice soudit, že jde o požadavek partnera ze Švýcarska, jsem však přesvědčen, že ani to nikomu nedovoluje, aby si kladl jako podmínku požadavek, jenž je v rozporu s ústavou naší republiky.

Je tedy nade vší pochybnost, že k tomu není oprávněno ani ministerstvo zdravotnictví České republiky a mělo jej, jako požadavek odporující zákonům ČSFR, odmítnout.

Ptám se Vás, vážený pane ministře, jaké opatření přijme Vaše ministerstvo proti tomuto zjevnému porušení Ústavy ČSFR, aby se podobná věc již neopakovala.

Jsem totiž hluboce přesvědčen o tom, že odborníky nelze soudit podle politické příslušnosti, případně náboženského přesvědčení, ale jen výhradně podle jejich znalostí."

15.I08 Interpelace poslance Jiřího Hájka ministrovi zdravotnictví ČR ve věci současné situace ve zdravotnictví

"Vážený pane ministře, obracím se na Vás s naléhavou interpelací ve věci současného stavu zdravotnictví.

V programovém prohlášení vlády ČR z července minulého roku se konstatuje neutěšený stav zdraví národa i kritická situace ve zdravotnictví, která si žádá neodkladnou reformu. Dále pak se tamtéž uvádí, že každý občan má individuální odpovědnost za své zdraví, ale vláda musí zaručit standartní zdravotnickou péči a o tu mi nyní především jde.

Mé osobní poznatky získané v Jihočeském kraji, ale zejména v okrese Jindřichův Hradec, kam máte Vy sám blízko, mne vedou k závěru, že stav je nejenom nadále neuspokojivý, ale co víc, naše zdravotnictví se ocitlo v kritické situaci, která nebude-li radikálně řešena, povede nejpozději v měsících květnu až červnu ke kolapsu, který bude mít nedozírné následky nejenom na zdraví lidí, ale i politické. A soudím, pane ministře, že nelze vše připisovat na vrub chybám minulého režimu, jak mi sdělil v této souvislosti tamní ředitel OÚNZ.

Mám oprávněně za to, že současný kritický stav, do kterého se promítají chyby z minulosti, má dvě hlavní příčiny. Jednak není uváděna v život sama reforma zdravotnictví, která ve své poslední verzi i přes dílčí výhrady k ní, jeví se i lékařské veřejnosti jako přijatelná. Jednak, a to považuji za velmi významné, finanční prostředky uvolněné ze státního rozpočtu na zdravotnictví, jsou sice opticky na úrovni předchozího roku, ale fakticky jsou deficitní a to značně. Tento stav příkře kontrastuje se závazkem vlády zaručit standartní zdravotnickou péči.

Ku příkladu na letošní rok navrhuje Okresní úřad v Jindřichově Hradci příspěvek 155 mil. Kčs, ačkoliv v minulém roce činila jeho výše 167,873 mil. Kčs. Vedení ústavu proto se vší zodpovědností zpracovalo návrh minimálního rozpočtu pro zajištění činnosti v tomto roce a potřebuje (při současných cenách) 283,655 mil. Kčs. Vyrovnat se s tímto nedostatkem lze vedle zvýšení příspěvku ze státního rozpočtu též drastickým omezením provozu zdravotnických zařízení a doprovodných služeb. I při takovém postupu, který však je již na pokraji únosnosti z hlediska zajištění standartní zdravotnické péče, lze ušetřit nejvýše 54,739 mil Kčs. Na pokrytí disproporce v současných cenách však bude stále chybět 73,916 mil. Kčs. Obce, na které se vedení ústavu obrátilo, však při stávající úpravě podmínek svého hospodaření nemají z čeho přispět, ačkoliv i s tím Vámi předložený návrh reformy počítá.

Obracím se proto na Vás, pane ministře, s touto věcí a žádám Vás, abyste osobně, ale i všichni Vaši podřízení, učinili vše pro to, aby

1. Byl dán podnět k přehodnocení výdajů ze státního rozpočtu na zdravotnictví, se zvláštním zřetelem na činnost zdravotnických zařízení.

2. Z iniciativy Vámi řízeného rezortu došlo na úrovni federální vlády k přehodnocení nynější úpravy cla a dovozních přirážek za léky.

3. Byla ČNR urychleně předložena k posouzení a projednání reforma zdravotnictví tak, aby mohly pokračovat potřené legislativní práce.

Osobně Vás pak ujišťuji podporou při projednávání této problematiky zde v ČNR, ale i všude tam, kde to bude v mém volebním obvodu potřebné a to jak na úrovni okresních úřadů, tak i samosprávných obcí."