Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr životního prostředí České republiky Ivan Dejmal odpověděl poslanci Tomáši Ratiborskému na jeho interpelaci dopisem ze dne 11. dubna 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, předkládám České národní radě odpověď ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala na interpelaci poslance Tomáše Ratiborského, která zní:

"Vážený pane poslanče, k Vaší interpelaci v České národní radě dne 19. března 1991 ve věci dořešení střetů mezi zájmy těžby velkodolu Čsl. armády (Doly a úpravny Komořany v resortu MHPR ČR), zájmy ochrany památek a přírody (MK a MŽP ČR) pro zachování arboreta Jezeří a jižních svahů Krušných hor vč. lesních porostů a zájmy zachování sídelní struktury (obce Černice, Horní Jiřetín, ochrana Litvínova) sděluji následující stanovisko ministerstva životního prostředí ČR:

Nepovažuji za správné vycházet z premisy, že při řešení střetu výše uvedených zájmů nutno znovu hledat kompromis. Současný rozsah těžby mezi Chomutovem - Jirkovem na západě a Mostem a Litvínovem na východě již dávno překročil ekologicky únosnou hranici likvidace přírodního prostředí a sídelní struktury. Volání po "kompromisu" jen otvírá cestu další devastaci území.

V tomto smyslu byla vedena MŽP ČR jednání na jaře 1990 se závěry, že

1. Ve věci jižních svahů Krušných hor a lesů na nich, tvořících důležitou součást územního systému ekologické stability, bylo dohodnuto obecné respektování vrstevnice 270 m n.m. (bylo v usnesení vlády ČR čís. 287 z 2. 11. 1990).

2. Ve věci arboreta rozhodne MK ČR - splněno rozhodnutím MK ČR z 18. 10. 1990 o prohlášení zbytku dolního zámeckého parku (tzv. arboreta) za kulturní památku.

Nezakládá se tedy na pravdě, že ústřední orgány nerozhodly dodnes, naopak od 2. 11.1990 mohl těžař připravovat další těžbu v souladu s těmito rozhodnutími, která jsou jednoznačná. Namísto toho ovšem začal znovu zpochybňovat dříve akceptované závěry.

Nezakládá se dále na pravdě, že tato rozhodnutí nebyla těžaři zaslána. Doly a úpravny Komořany byly vedle Státních lesů adresáty rozhodnutí MK ČR.

Za dosud neuzavřenou lze považovat pouze problematiku ochrany sídel Černice a Horní Jiřetín. MŽP ČR se shoduje s míněním OÚ Horní Jiřetín a podpisovou akcí jejich občanů, že by i tato poslední 2 sídla a k nim přiléhající zemědělské, lesní pozemky, vodní plochy a přístupové komunikace měly být zachovány.

V tomto smyslu připravuje MŽP ČR materiál o rozporu mezi resorty do vlády ČR, který bude zpracován v dubnu t.r. Vychází z požadavků, formulovaných již Svč KNV v r. 1988 a převzatých i do dalších materiálů k SHP, že plánované snížení těžby v revíru je třeba uskutečnit přednostně tam, kde dochází k narušování územního systému ekologické stability a sídelní struktury.

Těžařská organizace by měla seriózně připravit takový postup těžeb, který by tyto zájmy respektoval. Na jednání dne 6. 3. 1991 bylo DÚK Komořany potvrzeno, že i při těchto omezeních je životnost dolu ČSA zajištěna cca do r. 2010. Nehrozí tedy zastavení těžby.

Navíc nabízí hlubinná těžba možnost vytěžení alespoň části takto vázaných zásob bez rozsáhlé devastace území.

MZP ČR proto jednoznačně stojí za požadavkem ekologických a občanských iniciativ, Obecního úřadu v Horním Jiřetíně, okresních a regionálních orgánů kultury a ochrany přírody a ministerstva kultury omezit rozsah těžeb VČSA tak, aby bylo zachováno arboretum vč. ochranného pásma, Černice i Horní Jiřetín. Toto stanovisko předložíme i vládě ČR v připravovaném materiálu o meziresortním rozporu, s nímž Vás rovněž seznámím.

S pozdravem