Z pověření předsednictva České
národní rady předkládám v souladu
s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o
jednacím řádu ČNR, poslancům
České národní rady následující
písemnou interpelaci poslance Tomáše Ratiborského
na ministra práce a sociálních věcí
České republiky Milana Horálka a ministra
zdravotnictví České republiky Martina Bojara:
"Vážený pane ministře, obrátila
se na mne základní organizace Odborového
svazu zdravotnictví a sociální péče
České republiky z OÚNZ v Mostě s následující
problematikou.
Při sestavování kolektivní smlouvy
na r. 1991 narazila na problém možnosti prodloužení
základní dovolené, která se vztahuje
pouze na podnikatelské organizace.
Díky politice minulého režimu se ocitlo zdravotnictví
na pokraji společnosti. Tuto diskriminaci bychom měli
dle možností urychleně napravovat a ne dále
prohlubovat. Dát pracovníkům ve zdravotnictví
stejná práva, která v naší vznikající
demokratické společnosti umožňuje novela
Zákoníku práce, a to konkrétně
§ 102, odst. 3). Cituji:
"V kolektivní smlouvě lze prodloužit nárok
na dovolenou o 1 týden nad výměru uvedenou
v předchozích odstavcích. Vláda České
a Slovenské federativní republiky, vláda
České a vláda Slovenské republiky
mohou v rozsahu své působnosti stanovit nařízením
prodloužení dovolené podle předchozí
věty v organizacích, které neprovozují
podnikatelskou činnost."
Vážený pane ministře, jistě si
všichni uvědomujeme, že při nedostatku
finančních prostředků na nákup
tolik potřebných léků by bylo bezpředmětné
žádat několikamiliónové částky
na zvýšení mzdových fondů, které
by jistě toto prodloužení dovolené,
placené v průměrné mzdě, přineslo.
A proto si Vám dovoluji nabídnout alespoň
částečné řešení
tohoto problému. Prodloužením dovolené
o 1 týden při proplácení pouze základní
mzdy by nedošlo k nárůstu těchto prostředků.
Je to sice řešení nouzové, ale umožní
zdravotnickým zařízením dle potřeby
(např. matkám s dětmi, ne plně obsazená
oddělení pacienty, atd.) prodloužení
řádné dovolené, které si jistě
za svoji nejen těžkou, ale i v mnoha případech,
rizikovou práci, bezpochyby zaslouží.
V Praze dne 13. března 1991 | Tomáš Ratiborský, v.r." |