Česká národní rada 1990 – 1992

Dosavadní právní úprava pojišťovnictví je stanovena zákonem č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 162/1968 Sb. Pojetí zákona i konkrétní věcné řešení organizace pojišťovnictví je v řadě zásadních ustanovení již nevyhovující a nevytváří podmínky pro realizaci ekonomické reformy a přechod na tržní hospodářství v pojišťovnictví.

Předkládaný návrh zákona upravuje podnikání v pojišťovnictví v podmínkách tržní ekonomiky. Při jeho zpracování byly využity zkušenosti z oblasti pojišťovnictví ve vyspělých evropských zemích a doporučení zahraničních expertů.

Návrh zákona nemá přímý finanční dopad do státního rozpočtu.

K § 1 a 2

Ustanovení vymezují účel zákona a právní formy pojišťoven, které mohou na území České republiky podnikat v pojišťovnictví.

K § 3 - 5

Zákon vytváří předpoklady pro demonopolizaci a rozvoj pojistného trhu na principech obvyklých ve vyspělých státech. Zakladateli pojišťoven mohou být domácí i zahraniční osoby.

Zakládání pojišťovny jako státního podniku se nadále ponechává v působnosti ministerstva financí České republiky, které bude v tomto případě na dobu, než se uskuteční deetatizace a privatizace, vystupovat vůči České státní pojišťovně jako zakladatel i jako orgán státního dozoru nad pojišťovnictvím (dále jen "dozorčí orgán").

Činnost obchodních zastupitelství zahraničních pojišťoven bude umožněna za obdobných podmínek jako činnost domácích subjektů. V zájmu ochrany čs. pojistného trhu se však činnost obchodních zastupitelství zahraničních pojišťoven na území České republiky a pojišťoven založených výlučně zahraničními osobami umožňuje až po jednom roce po nabytí účinnosti tohoto zákona. Do této doby se mohou zahraniční osoby podílet v tuzemských pojišťovacích společnostech pouze do výše 45% majetku, kmenového jmění nebo základního kapitálu (viz § 28).

V podmínkách vytváření tržního hospodářství se umožňuje zahraničním osobám založit pojišťovnu jen jako akciovou společnost.

K § 6 - 7

Ustanovení vymezují v základních směrech předmět podnikání pojišťoven.

Hmotně právní úprava pojištění je podle povahy subjektů zatím předmětem občanského nebo hospodářského práva, případně § 2 odst. 1 písm. g) zákoníku mezinárodního obchodu.

Rozsah a podmínky zákonného pojištění upravují zvláštní předpisy (např. vyhláška č. 123/1974 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel provozovaného Českou státní pojišťovnou, ve znění vyhlášky č. 137/1990 Sb. a vyhláška č. 138/1990 Sb., kterou se stanoví podmínky zákonného pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu, která vznikne pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním).

Povinné smluvní pojištění je v současné době uloženo provozovatelům civilních letadel (zákon č. 47/1956 Sb., ve znění zákona č. 43/1976 Sb. ) a osobám vykonávajícím právo myslivosti (zákon č. 23/1962 Sb.).

K § 8

Zákon uplatňuje v pojišťovnictví koncesní systém. Koncesi bude vydávat ministerstvo financí České republiky jako dozorčí orgán. Povolovací režim se bude vztahovat i na podnikání zahraničních pojišťoven prostřednictvím obchodního zastupitelství zřízeného na území České republiky.

Zprostředkovatele budou moci pojišťovny využívat pro sjednávání pojištění nebo pro zprostředkování sjednání pojištění jen se souhlasem dozorčího orgánu. Povolení dozorčího orgánu bude potřebovat rovněž zprostředkovatel, pokud bude zprostředkovatelskou činnost vykonávat pro zahraniční pojišťovnu. Toto ustanovení vytváří právní základ pro zamezení nepovoleného podnikání zahraničních pojišťoven na území České republiky.

K § 9 - 11

Z důvodu všeobecného zájmu se nově zavádí povinnost složit v tuzemské bance nebo spořitelně před podáním žádosti o udělení povolení k podnikání kauci ve výši 10 mil. Kčs. Výši kauce pro zahraniční pojišťovnu bude moci dozorčí orgán zvýšit z důvodu vzájemnosti právních úprav.

Návrh zákona umožňuje dozorčímu orgánu kauci nebo její část odejmout při porušení povinností stanovených zákonem vzhledem k rozsahu provozované činnosti a stanovených povinností.

K § 12

Náležitosti žádosti o povolení k podnikání jsou stanoveny tak, aby umožňovaly posoudit zejména zabezpečení oprávněných zájmů pojištěných a splnění povinností, které pojišťovně v budoucnosti vzniknou.

K § 13

Zákon předpokládá, že každá pojišťovna, které bude udělen souhlas k provozování pojištění, bude je provozovat na základě všeobecných pojistných podmínek schválených dozorčím orgánem. U České státní pojišťovny, která se podle § 27 stane státním podnikem, budou plnit funkci všeobecných pojistných podmínek vyhlášky č. 11/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, č. 12/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody, č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, ve znění vyhlášky č. 55/1979 Sb. a č. 179/1982 Sb., o rozsahu a podmínkách smluvního pojištění socialistických organizací.

K § 14 - 16

Dlouhodobost závazků pojišťoven a nahodilá povaha událostí, s kterými je spojena jejich povinnost plnit, vyžaduje vytvářet pojistné účelové fondy. K tomu je nutná zvláštní úprava přímo v zákonu.

Tvorba a používání pojistných fondů a nakládání s jejich prostředky se bude řídit vyhláškou ministerstva financí České republiky a bude předmětem státního dozoru. Výše uvedená vyhláška stanoví rovněž podmínky účasti prostředků účelových pojistných fondů na finančním trhu. Z důvodu spolehlivosti uložení a dostupnosti prostředků zákon přímo stanoví, že nejméně 30% z úhrnné výše pojistných účelových fondů musí být uloženo v tuzemských bankách nebo spořitelnách.

V zájmu čs. pojištěných subjektů zákon dále stanoví povinnost všech pojišťoven investovat prostředky pojistných fondů, vytvářených na základě smluv s těmito subjekty, v tuzemsku.

Devizový rezervní fond bude vytvářen na základě povolení příslušného devizového orgánu v těch pojišťovnách, které budou poskytovat pojistné plnění v zahraniční měně. Prostředky devizového rezervního fondu bude možno ukládat výlučně jen v tuzemských bankách nebo spořitelnách.

Zákon stanoví povinnost vést účetnictví a současně vymezuje předmět účetnictví, které je v oblasti pojišťovnictví v poměru k ostatním hospodářským subjektům specifické.

Ověřování roční účetní závěrky a její zveřejňování se upravuje, tak jak je to obvyklé, z důvodu veřejného zájmu.

K § 17 - 21

Specifické postavení a poslání pojišťoven a ochrana zájmů pojištěných a společenský zájem na neustálém rozvoji a zdokonalování pojišťovnictví vyžaduje, aby činnost pojišťoven podléhala státnímu dozoru.

Obsahem státního dozoru je kontrola dodržování těch povinností, které zabezpečují plnění závazků z pojištění a zajištění, zejména povinností uložených právními předpisy.

Výkon státního dozoru se přitom zaměřuje na zabezpečení jednotného postavení jak pojištěných subjektů z hlediska práv a povinností z pojištění, tak i jednotných podnikatelských podmínek všech pojišťoven.

Zákon vybavuje dozorčí orgán pravomocemi potřebnými k odstranění závažných nedostatků v činnosti pojišťoven. Zabezpečuje současně, aby pojišťovna i při pozastavení činnosti mohla nadále plnit závazky již vzniklé. Oprávnění k další činnosti bude obnoveno buď po uplynutí doby, na niž bylo uzavírání nových závazků pozastaveno nebo dnem, jímž dozorčí orgán své rozhodnutí zruší.

Zavedení koncesního systému k výkonu činnosti vyžaduje zároveň stanovit postih fyzických i právnických osob, které budou vyvíjet činnost bez povolení. Postihováno bude i porušení povinnosti mlčenlivosti a uvedení dozorčího orgánu v omyl.

Vymáháním pokut bude pověřen příslušný územní finanční orgán a budou příjmem státního rozpočtu České republiky.

K § 22 - 23

Pojišťovny se budou slučovat jen na základě povolení dozorčího orgánu, pokud doloží, že po sloučení budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví.

Likvidace pojišťoven se bude řídit obecně platnými právními předpisy s tím, že specifickou úpravou je stanovena přednostní úhrada nároků vyplývajících z pojištění.

Není řešena otázka úpadku pojišťovny, neboť neexistuje dosud obecná právní úprava (zákon o bankrotu). Vzhledem ke státnímu dozoru nad pojišťovnictvím by však neměla tato krajní situace nastat.

K § 24

Ustanovení sleduje ochranu zájmů pojištěných subjektů, a to v návaznosti na hmotně právní úpravu pojištění, podle které jsou pojišťovny povinny oznamovat skutečnosti, případně umožnit přístup k podkladům důvěrného charakteru.

Povinnost zachovávat mlčenlivost pracovníků pojišťoven má značný význam při upevňování důvěry ke službám poskytovaným pojišťovnami, na které je rozvoj pojištění založen.

K § 25

Podle § 7 odst. 1 se za pojišťovací činnost považuje i zprostředkování pojištění. Vzhledem k tomu, že se zprostředkovatelskou činností mohou zabývat i specializované podniky, zejména zahraniční (tzv. makléřské firmy), je třeba i jejich činnost podrobit režimu platnému pro pojišťovací činnost vykonávanou pojišťovnami. Proto zákon vztahuje na zprostředkování pojištění a zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví přiměřeně ustanovení § 12, 18, 19, 20 a 24.

K § 26

Aby bylo v případech povinného smluvního pojištění zajištěno splnění povinnosti pojištěného, dozorčí orgán na žádost pojištěného rozhodne, která pojišťovna je povinna s pojištěným uzavřít pojistnou smlouvu.

K § 27

Česká státní pojišťovna se ode dne nabytí účinnosti zákona bude považovat za státní podnik a bude pokračovat ve své činnosti bez povolovacího řízení.

K § 28

Na přechodnou dobu se limituje maximální hranice kapitálové účasti zahraničních osob v pojišťovnách založených československými osobami, aby nezískali v pojišťovnách rozhodující vliv. Toto omezení je uplatňováno i ve vyspělých evropských zemích.

K § 29

Z důvodu zamezení úniku kapitálu vyprodukovaného z pojištění nebo zajištění subjektů v České republice zavádí se povinnost lokalizace těchto prostředků v tuzemsku. Toto opatření je i v zákonech jiných států.

K § 30 - 32

Úprava podle tohoto zákona se týká jen podnikání v oblasti pojišťovnictví. Zákonem o pojišťovnictví nejsou dotčeny předpisy o nemocenském a sociálním zabezpečení.

Zpracoval:

Ing. Jaroslav Klapal

ředitel odboru 10

ministerstva financí ČR

kterou se stanoví způsob tvorby a použití účelových pojistných fondů a nakládání s jejich prostředky

Ministerstvo financí České republiky podle § 14 odst. 5 zákona č. /1991 Sb., o pojišťovnictví stanoví:

Tato vyhláška upravuje způsob tvorby a použití účelových pojistných fondů [§ 14 odst. 1 zákona č. /1991 Sb., o pojišťovnictví] vytvářených pojišťovnou [§ 2 a § 5 zákona č. /1991 Sb.] a nakládání s jejich prostředky.

Základní rezervní fond je dlouhodobý zdroj krytí výkyvů ve výsledcích rizikových neživotních pojištění a v zajištění.

Základní rezervní fond se tvoří:

a) vkladem přesahujícím výši vytvořeného kmenového jmění, majetku nebo upsaného základního kapitálu pojišťovny nejméně ve výši 60% přijatého ročního pojistného;

b) z rozdílu mezi kalkulovanými a skutečnými výplatami pojistných plnění z pojistných událostí z jednotlivých druhů rizikových neživotních pojištění, pokud jsou skutečné výplaty nižší než kalkulované, a ze zajištění;

c) z úrokových výnosů prostředků fondu;

d) z výnosů cenných papírů pořízených z prostředků fondu;

e) z výnosů půjček a úvěrů poskytnutých z prostředků fondu;

f) z rozdělení zisku.

(1) Základní rezervní fond se používá na:

a) krytí rozdílu mezi skutečným a kalkulovaným pojistným plněním z jednotlivých druhů rizikových neživotních pojištění, pokud jsou skutečné výplaty vyšší než kalkulované, a na zajištění;

b) pořízení cenných papírů a poskytování půjček a úvěrů v rozsahu povolení uděleného podle zvláštního předpisu [Zákon č.158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách], a to maximálně do výše 30% průměrného ročního stavu prostředků fondu;

c) na výplaty mimořádných plnění nad rámec závazků vyplývajících z pojistné smlouvy.

(2) Nejméně 70% průměrného ročního stavu prostředků fondu musí být uloženo u tuzemské banky a spořitelny.

Fond zábrany škod je zdrojem krytí nákladů na předcházení škodám a jejich minimalizaci a na propagaci této činnosti.

Fond zábrany se tvoří:

a) z přijatého pojistného z jednotlivých druhů pojištění ve výši procentního podílu stanoveného pojišťovnou v kalkulaci sazby pojistného;

b) z vrácených příspěvků poskytnutých pojišťovnou na zábranná opatření;

c) z úrokových výnosů prostředků fondu;

d) z výnosů úvěrů poskytnutých z prostředků fondu;

e) z finančních prostředků poskytnutých pojišťovně jinými subjekty na úhradu nákladů realizace zábranných opatření;

f) z rozdělení zisku.

g) z výnosů plynoucích z přímého investování prostředků fondu;

h) z podílu na zisku ekonomického přínosu realizovaných zábranných opatření.

Fond zábrany škod se používá na:

a) financování zábranných opatření, která působí na odstraňování příčin vzniku pojistných událostí nebo zmírnění jejich následků;

b) poskytování úvěrů na opatření zábranného charakteru;

c) přímé investování do akcí zábranného charakteru.

Fond rezerv pojistného je dlouhodobý zdroj krytí závazků vyplývajících z životních pojištění splatných v budoucím období.

Fond rezerv pojistného se tvoří:

a) z přijatého pojistného ze životních pojištění ve výši procentního podílu stanoveného pojišťovnou v kalkulaci sazby pojistného;

b) z úrokových výnosů prostředků fondu;

c) z výnosů nemovitostí, státních dluhopisů a ostatních cenných papírů pořízených z prostředků fondu;

d) z výnosů půjček a úvěrů poskytnutých z prostředků fondu;

e) z rozdělení zisku.

(1) Fond rezerv pojistného se používá na:

a) krytí závazků vyplývajících ze životních pojištění včetně účasti pojištěných na pojistně technických přebytcích;

b) pořízení nemovitostí, státních dluhopisů a ostatních cenných papírů. Nákupy jiných cenných papírů než dluhopisů nesmí převýšit 30% průměrného ročního stavu fondu;

c) převod do výnosů příslušné části správních nákladů souvisejících s pojištěním za jednorázově placené pojistné;

d) poskytování půjček a úvěrů v rozsahu povolení uděleného podle zvláštního předpisu [Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách].

(2) Nejméně 40% průměrného ročního stavu prostředků fondu musí být uloženo u tuzemské banky nebo spořitelny.

Devizový rezervní fond vytvořeny na základě § 14 odst. 1 písm. d) zákona o pojišťovnictví je dlouhodobý zdroj krytí závazků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, z níž vyplývá povinnost poskytovat pojistná plnění v zahraniční měně.

Devizový rezervní fond se tvoří z devizových příjmů z pojištění a zajištění.

(1) Devizový rezervní fond se používá na krytí devizových výdajů běžného roku souvisejících s pojištěním a zajištěním.

(2) Prostředky devizového rezervního fondu musí být uloženy u tuzemské banky nebo spořitelny.

Výjimku z ustanovení § 3 písm. a může povolit ministerstvo financí České republiky.

Při likvidaci pojišťovny lze jiné závazky pojišťovny uhradit z prostředků účelových pojistných fondů až po splnění pohledávek pojištěných subjektů.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ............1991.

Vyhláška ministerstva financí České republiky, kterou se stanoví způsob tvorby a použití účelových pojistných fondů a nakládání s jejich prostředky, bude vydána na základě ustanovení paragrafu 14 odst. 5 zákona ČNR o pojišťovnictví. Ochrana zájmů pojištěných subjektů vyžaduje, aby způsob tvorby a použití těchto fondů byl upraven obecně závazným právním předpisem. Ustanovení vyhlášky se bude vztahovat i na obchodní zastupitelství zahraničních pojišťoven, které budou moci podnikat na území České republiky až po jednom roce od nabytí účinnosti zákona.

Základem tvorby účelových pojistných fondů je přijaté pojistné. Vzhledem k specifikům fondů je nezbytné základní rezervní fond vytvořit už při zahájení pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

Podle druhů provozovaných pojištění vytváří pojišťovna příslušné účelové pojistné fondy. Pod pojmem rizikové neživotní pojištění se rozumí pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění úrazové za běžně uhrazované pojistné. Pod pojmem životní pojištění se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ smrti nebo dožití a další pojištění rezervotvorného charakteru např. úrazové pojištění nebo připojištění za jednorázově uhrazované pojistné.

Návrh zákona ČNR o pojišťovnictví stanoví, že pojišťovna vytváří také devizový rezervní fond. Pokud totiž pojišťovna provozuje pojištění, z něhož vyplývá povinnost poskytovat plnění v zahraniční měně, je nezbytné, aby měla dostatečnou devizovou rezervu k promptním úhradám svých závazků. Zejména v zahraničním pojištění a zajištění jde často o značné částky, které musí být zaplaceny bez odkladu a v příslušné měně.

Vyhláška umožňuje pojišťovně podnikat s volnými prostředky účelových pojistných fondů, s nimiž v nejbližší době nepočítá na výplaty pojistných plnění.

Minimální hranici průměrného ročního stavu prostředků, které musí mít pojišťovna v peněžní formě uloženy v tuzemské bance nebo spořitelně stanoví zákon o pojišťovnictví.

Vyhláška stanoví, že v případě likvidace pojišťovny musí být z účelových pojistných fondů přednostně uspokojeny pohledávky pojištěných.

Návrh vyhlášky si nevyžádá dopad na státní rozpočet.