Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky Karel Dyba odpověděl poslanci Karlu Foniokovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 22. dubna 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky Karla Dyby na interpelaci poslance Karla Fonioka, která zní:

"Do sedimentačních nádrží uhelných prádel OKD přitéká ročně 1 mil. 200 tis. až 1 mil. 500 tis. tun uhelných kalů. Je to způsobeno nedokonalostí uhelných prádel, které v oblasti jemných částí, tj. flotace a filtrace, nejsou uzavřeny zařízeními pro dostatečné odvodnění a vysušení nejjemnějších částí uhlí získaných z flotace a filtrace. Proto kapacity jemných částí uhelných prádel nejsou dostatečně vytěžovány, i když by v současné době stačily beze zbytku veškerou hmotu zpracovat a zastavit produkci uhelných kalů. Např. nově vystavěné uhelné prádlo Darkov vytěžuje pouze jednu linku a využívá tak svoji kapacitu na 50%. Při doplnění uhelných prádel o sušící zařízení na flotační koncentráty nebo hyperbarickou filtraci by bylo možné nejen zastavit produkci uhelných kalů, ale i zpracovat a zhodnotit uhelné kaly již do rybníku vypuštěné.

Dle mínění odborníků z této oblasti je tudíž uzavření kalových oběhů stávajících uhelných prádel OKD prioritní.

Podle doložených posudků Vysoké školy bánské v Ostravě, Vědecko-výzkumného uhelného ústavu v Radvanicích, odborné komise OKD a odboru úpraven OKD zařízení navrhované firmou Hölter neřeší problém kalových rybníků.

Ve smlouvě, podepsané v květnu 1990, je navrhované zařízení plánováno pouze na těžbu z kalového rybníku New York, který však nemůže zajistit v dostatečném množství a kvalitě požadovaný materiál ke zpracování. Tento je možno získat jen selektivní těžbou v jednotlivých lokalitách. Je evidentní, že zde nedochází v tomto případě k likvidaci rybníků, ale k jejich rozšíření o redepony. V navrhované smlouvě o společném podniku je dovoz těchto kalů řešen nákladními auty, což výrazně zhorší životní prostředí v exponované oblasti. Projekt neřeší uložení 221 kt zbytků po úpravě.

Tvrzení o zlepšení důchodové situace OKD instalací projektu Hölter je nepravdivé. Z předložených dokladů vyplývá, že při realizaci této nevýhodné smlouvy musí OKD splatit do konce roku 1996 investiční náklady ve výši 850,675 mil. Kčs a při zpracování 616 kt materiálu ročně bude mít ještě v roce 2001 ztrátu z této činnosti ve výši - 597,115 mil. Kčs.

Uzavření kalových oběhů by mohlo výrazně přispět ke zlepšení důchodové situace OKD. Odhaduje se ztráta z rozdílu cen uhelné substance prodané jako kaly v celkové výši 600 mil. Kčs ročně.

Přes výrazný nedostatek investičních prostředku je záměr uvolnit na ekologické investice v OKD 1,0 mld. Kčs.

Ekologickou situaci v regionu je nutno řešit z komplexního pohledu. V základních rysech je zde ekologie ohrožována poklesy povrchu, poškozováním spodních vod, odvaly hlušiny, rybníky kalů a flotačních hlušin usazovacími nádržemi důlních vod, odfuky koksárenského plynu apod. Nedílným problémem jsou usazovací nádrže pro elektrárenské a teplárenské popílky např. z elektráren Dětmarovice. V současné době se odborníci zabývají aplikací řešení ze sousedního Polska, kde jsou uzavřeny kalové oběhy prádel a rybníky tudíž nejsou zapotřebí, flotační hlušiny jsou ve směsi s elektrárenskými popílky využívány jako kvalitní zakládka do dolu s minimální stlačitelností.

Komplexním přístupem k vyřešení těchto problémů se ekologická situace v regionu zlepší. Projekt Hölter nezakládá takovéto komplexní řešení ekologické ani ekonomické a je na vedení a. s. OKD, jakým způsobem bude smlouvy připravené z minula řešit.