Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Pokutu až do výše 200.000 Kčs uloží inspekce oprávněné organizaci, pověřené organizaci a chovateli, který

a) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,

b) ztěžuje nebo maří výkon kontroly nad šlechtěním a plemenitbou hospodářských zvířat nebo ověření výsledků testování hospodářských zvířat anebo zkoušek výkonnosti koní.

(2) Pokutu až do výše 400.000 Kčs uloží inspekce oprávněné organizaci, pověřené organizaci a chovateli, který poruší povinnost

a) vyplývající pro něj ze zvláštních opatření,

b) za níž mu byla uložena pokuta podle odstavce 1 opětovně.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(4) Pokutu lze oprávněné organizaci, pověřené organizaci a chovateli uložit do jednoho roku ode dne, kdy inspekce zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(6) Výnos pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(1) Pokutu až do výše 3.000 Kčs může uložit inspekce ostatní osobě, která se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,

b) ztěžuje nebo maří výkon kontroly nad šlechtěním a plemenitbou hospodářských zvířat nebo ověření výsledků testování hospodářských zvířat anebo zkoušek výkonnosti koní.

(2) Pokutu až do výše 5.000 Kčs může uložit inspekce ostatní osobě, která se dopustí přestupku tím, že opětovně poruší povinnost za níž jí byla uložena pokuta podle odstavce 1.

Pracovníci inspekce mohou za méně závažné přestupky na úseku šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, které zjistili při plnění svých úkolů, ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení [§ 84 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích].

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy [Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)].

(1) Inspekce může k zabezpečení šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat ukládat oprávněným organizacím, pověřeným organizacím chovatelům a ostatním osobám zvláštní opatření.

(2) Jako zvláštní opatření lze

a) uložit kastraci, odporažení, nebo zákaz prodeje užitkového zvířete, spermií, samičích buněk a embryí, sportovních koní, zákaz líhnutí a zákaz prodeje násadových vajec a mláďat drůbeže,

b) navrhnout výběrové (uznávací) komisi zrušení šlechtitelského chovu a oprávněné organizaci zrušení rozmnožovacího chovu.

(3) Odvolání proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

Výjimky z tohoto zákona pro vědeckovýzkumnou činnost ve šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat povoluje ministerstvo.

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 5, § 8, § 10, § 12, § 14, § 15, § 16 a § 19.

Zrušují se

1. zákon České národní rady č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat,

2. vyhláška ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 78/1974 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o plemenitbě hospodářských zvířat.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem .........

Příloha k zákonu č. .....

ČSN 46 6113 Kontrola užitkovosti skotu

ČSN 46 6107 Zkoušky dojitelnosti skotu

ČSN 46 6164 Kontrola užitkovosti a dědičnosti užitkových vlastností prasat

ČSN 46 6213 Kontrola užitkovosti ovcí

ČSN 46 6233 Kontrola užitkovosti koz

ČSN 46 6404 Kontrola užitkovosti drůbeže

ČSN 46 6114 Kontrola dědičnosti mléčné užitkovosti

ČSN 46 6115 Kontrola dědičnosti dojitelnosti skotu

ČSN 46 6214 Kontrola dědičnosti ovcí

ČSN 46 6110 Plemenný skot

ČSN 46 6111 Chovný a užitkový skot

ČSN 46 6150 Plemenná prasata

ČSN 46 6155 Chovná a užitková prasata

ČSN 46 6310 Plemenní koně

ČSN 46 6210 Plemenné ovce

ČSN 46 6215 Chovné a užitkové ovce

ČSN 46 6230 Plemenné kozy

ČSN 46 6410 Chovná drůbež. Kuřata, slepice, kohouti

ČSN 46 6440 Chovná hydina. Morky

ČSN 46 6510 Chovná drůbež. Husy

ČSN 46 6540 Chovná drůbež. Kachny

A. Obecná část

Současné ekonomické změny naší společnosti a předpokládaný rozvoj samostatnosti a iniciativy podniků, služeb, zájmových svazů a jednotlivců a očekávané privatizační záměry vlády vyžadují, aby v oblasti zemědělství došlo ke změnám, které by tyto směry vývoje podpořily. Dosaženou úroveň zemědělské výroby a zejména užitkovost hospodářských zvířat je žádoucí v brzké době zvýšit na úroveň zemědělsky vyspělých států světa s cílem zlepšovat zejména ekonomickou efektivnost surovin a potravin živočišného původu, jejich jakost a zdravotní nezávadnost. K dosažení těchto záměrů je třeba více než dosud využívat v chovu hospodářských zvířat progresivní poznatky světové i domácí vědy a výzkumu především v jejich výživě a šlechtitelské práci. Šlechtitelská činnost je důležitým intenzifikačním faktorem neinvestičního charakteru, kterým lze dosáhnout trvalé zlepšení geneticky zakódovaných užitkových vlastností hospodářských zvířat. Dosažená úroveň živočišné výroby a její koncentrace umožňuje aplikovat rychle a účinně progresivní formy genetiky velkých populací. Populační genetika je spolu s prověřováním plemeníků podle úrovně jejich potomstva, kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti základní činnosti v plemenitbě hospodářských zvířat.

Vývoj šlechtitelské činnosti v chovu hospodářských zvířat

Šlechtění hospodářských zvířat je úzce spojeno s vývojem celé lidské společnosti. V dlouhém historickém vývoji vznikají první základy šlechtění jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Intenzita tohoto procesu je dána kulturou jednotlivých národů. V 18. století vzniká v Evropě základ novodobého chovatelství a plemenitby hospodářských zvířat. V roce 1791 je založena plemenná kniha pro chov anglického plnokrevníka a později i pro ostatní chovy hospodářských zvířat.

Hlavním kritériem pro zápis do plemenných knih byly doložené rodokmeny předků. Dalším významným krokem v zušlechťování hospodářských zvířat, zejména skotu a prasat, byl vznik kontroly užitkovosti v Dánsku v druhé polovině minulého století. Kontrola užitkovosti v Evropě se rozšiřovala postupně do Německa, Švýcarska i Rakouska-Uherska.

Na území Rakouska-Uherska byl vydán v roce 1894 zákon, který mimo zvelebování zemědělství a zřízení polní policie, určoval také zvelebovací program v chovech hospodářských zvířat a svými cíli příznivě ovlivňoval vývoj v příštích třiceti letech.

Významným ustanovením tohoto zákona bylo, že ukládal okresním institucím stanovit pro jednotlivé obce počet plemeníků, jmenovat výběrové komise pro licentování plemeníků a stanovit rajonizaci jednotlivých plemen. Na území Čech a Moravy udržovali vyspělí chovatelé hospodářsky užitečné styky s dánskými chovateli, s jejich pomocí se rozšířily v letech 1901 - 1905 metody kontroly užitkovosti především na velkostatky. V té době vznikají u nás také první zájmové chovatelské spolky, zejména na Kroměřížsku, Uhersko-Hradišťsku, Opavsku, na Hané a na šlechtických statcích v jižních a východních Čechách. Činnost těchto spolků se mimo rozšíření kontroly užitkovosti mezi ostatní chovatele hospodářských zvířat projevovala také pořádáním místních svodů, okresních hospodářských výstav i výstav národních např. v Praze, Kroměříži, atd., které byly součástí vlasteneckého hnutí v našich zemích. Do těchto oblastí se také v širší míře dovážel na velkostatky především skot ze Švýcarska Rakouska, prasata a ovce z Německa a Anglie. Na velkostatcích se chovala tato zvířata v čistokrevné formě. Vyšší užitkovost a ušlechtilost dovezených zvířat na velkostatky vedla české rolníky k tomu, aby křížili svá hospodářská zvířata s dovezenými. V tomto období vzniká na našem území základ pro současné české strakaté plemeno především v oblasti Hané, kam byli dováženi býci siementálského skotu z okolí Švýcarského Bernu a na Hané vzniká bernsko-hanácký ráz skotu. Tento ráz ovlivnil vývoj skotu postupně na celém území Čech a Moravy. Méně ušlechtilá plemena domácí (české červinky u skotu, šumavské ovce atd.) byla moderními užitkovějšími plemeny postupně nahrazena a vytlačena. Obdobný proces probíhal při zušlechťování ostatních druhů hospodářských zvířat.

Vznik první Československé republiky byl historickým mezníkem i pro další vývoj šlechtění hospodářských zvířat. Zemědělské rady ustanovené pro jednotlivé historické země zřídily odbornou komisi pro záležitosti chovu hospodářských zvířat, která se stala organizátorem celé zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat. Činnost Zemědělských rad na tomto úseku byla upravena právním předpisem.

V roce 1924 byl vydán zákon o plemenitbě hospodářských zvířat (koní, skotu, prasat a ovcí). Tento předpis vycházel na úseku zvelebovacího procesu hospodářských zvířat z ustanovení dřívějšího rakousko-uherského zákona z roku 1894, navíc však obsahoval pokrokové zásady pro další rozvoj hospodářských zvířat. Aktivizoval chovatelské spolky a svazy pro rozšiřování kontroly užitkovosti, zejména skotu a určoval základní směry šlechtění hospodářských zvířat.

Kontrola užitkovosti jako základ plemenářské práce se zaváděla postupně u všech druhů hospodářských zvířat, takže, po roce 1930 lze konstatovat, že na území Československé republiky se podařilo Zemědělským radám v historických zemích realizovat zákonná opatření a finančními dotacemi a podporami konsolidovat plemenářství, jakož i maximálně rozšířit kontrolu užitkovosti hospodářských zvířat.

Významnou úlohu vedle činnosti Zemědělských rad a chovatelských svazů sehrály v popularizaci zvelebovacích akcí v chovech hospodářských zvířat výzkumné ústavy a zemědělské školy svou osvětovou činností. Rovněž pořádání přehlídek a výstav působilo mezi chovateli významně na další rozvoj chovatelské práce.

Uvedená činnost se projevovala v podstatném zvyšování mléčné i masné užitkovosti hospodářských zvířat a v tomto období t. j. po r. 1930 zejména v chovech skotu, prasat a drůbeže byl položen základ dnešních tuzemských plemen hospodářských zvířat.

Období 2. světové války způsobilo velké ztráty v početních stavech hospodářských zvířat i jejich zdravotním stavu. Vznikem protektorátu byla původní systematická práce narušena. Na odtrženém území byla rozšiřována německá plemena skotu i prasat, což se nepříznivě projevilo v těchto oblastech po skončení 2. světové války různorodostí chovného materiálu uvnitř jednotlivých plemen. Na území bývalého protektorátu bylo vydáno vládní nařízení č. 341/1941 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, kterým se stanovila povinná kontrola užitkovosti, její rozšíření, kvalitativní podmínky pro výběr plemeníků a vymezení činnosti výběrových komisí. Vydání tohoto předpisu bylo motivováno zájmem okupantů udržet živočišnou výrobu a získat tak předpoklad pro stupňování dodávek živočišných výrobků. Tento předpis platil až do roku 1950, kdy se navázalo zákonem č. 187/1950 Sb. na staré chovatelské tradice a současně na tehdejší poznatky z oblasti genetiky. Tento zákon kromě problematiky plemenitby hospodářských zvířat upravoval i některé otázky z úseku veterinární činnosti, zejména postup při odstraňování příčin nákaz a jiných nemocí zvířat a provádění zdravotních prohlídek zvířat.

Úsek veterinární péče byl tehdy nově upraven samostatným zákonem č. 66/1961 Sb., o veterinární péči, jímž byl také zrušen výše zmíněný zákon o zdokonalení živočišné výroby. K jeho zrušení došlo proto, že ustanovení o veterinární činnosti i ustanovení upravující plemenitbu hospodářských zvířat byla vývojem již překonána a nemohla být do budoucna účinným prostředkem k rozvoji a zvelebování chovů hospodářských zvířat.

Problematika zvelebování chovů hospodářských zvířat byla tedy od 1. října 1961 až do 3. listopadu 1972, kdy byl schválen zákon ČNR o plemenitbě hospodářských zvířat, bez právní úpravy. Tento zákon platí až do současné doby. Jeho ustanovení zvýhodňovala jen tzv. socialistický sektor a plemenářskou činnost měly v rukou jen monopolní státní plemenářské organizace. Tento stav již nevyhovuje současným podmínkám vývoje společnosti a vzniklé svazy, spolky a unie chovatelů požadují urychlené změny zákona ČNR č. 86/1972 Sb.

Přes řadu negativních jevů, které provázely tzv. "socializaci zemědělství" zůstává faktem, že zavedení inseminace skotu (vyhláška č. 472/1950 Ú. l.) a její postupné rozšiřování v plemenitbě ostatních hospodářských zvířat se podílelo v historicky krátké době na zlepšení genofondu zejména skotu a prasat a spolu se zlepšováním výživy zvířat se podílí na stabilizaci trhu živočišných produktů v našem státě.

Organizace zvelebování chovů hospodářských zvířat na území České republiky

Po první světové válce byly pro zvelebovací funkci ustaveny Zemědělské rady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Opíraly se o chovatelské spolky a síť poradců. Zemědělské rady řídily převážně zvelebování hospodářských zvířat. Chovatelské spolky byly později organizovány ve svazech chovatelů. Úkolem svazu chovatelů bylo především organizovat a vykonávat kontrolu užitkovosti u všech hospodářských zvířat a napomáhat též při obstarávání plemeníků. Zemědělské rady působily až do r. 1942, kdy převzaly řízení zvelebovací práce v chovech hospodářských zvířat svazy pro zemědělství a lesnictví. Svazy měly vždy pro obvod několika okresů svou pobočku a síť konzulentů. Výkon kontroly užitkovosti zůstal ve svazu chovatelů, který zaměstnával pro tyto účely kontrolní asistenty, vedl také plemenné knihy a pořádal trhy na plemeníky. Výběr plemeníků u všech druhů hospodářských zvířat prováděly komise pro výběr plemeníků, které zřizovalo ministerstvo zemědělství, případně okresní úřady, pokud šlo o každoroční výběry v plemenitbě již působících plemeníků.

V roce 1945, kdy byl zřízen Jednotný svaz českých zemědělců, byla zvelebovací činnost v chovech hospodářských zvířat začleněna do tohoto svazu, který ji uskutečňoval prostřednictvím svých oblastních úřadoven a jejich konzulentů. Svazy chovatelů, které zůstávaly organizačně zachovány, vykonávaly nadále kontrolu užitkovosti všech hospodářských zvířat a vedly plemenné knihy.

Po zrušení Jednotného svazu českých zemědělců a svazů chovatelů po r. 1948 přešla zvelebovací činnost na okresní a krajské národní výbory, včetně kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti a vedení plemenných knih.

Skutečnost ukázala, že toto administrativní a necitlivé začlenění zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat do orgánů ONV a KNV vedlo k závažným nedostatkům ve šlechtitelské činnosti (pálení plemenných knih ve Východočeském kraji apod.).

Počet celoročně kontrolovaných krav klesl v roce 1953 zhruba na 37.000 ze stavu 111.000 v roce 1946. Zničením plemenných knih došlo ke ztrátě kontinuity výsledků plemenných zvířat. K nápravě docházelo jen postupně.

Vládním nařízením č. 38/1955 Sb. byl zřízen Inspektorát státních plemenářských stanic, který měl své krajské správy. Tyto organizace zabezpečovaly jednak kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti, vedení plemenných knih a inseminaci skotu. V době činnosti těchto organizací (1955 - 1959) došlo opět k rozšíření kontroly užitkovosti krav celoročně kontrolovaných. V roce 1959 byla zřízena vládním nařízením č. 65/1959 Sb. Státní plemenářská správa jako státní rozpočtová organizace. V krajích působily krajské plemenářské správy. Jejich činnost navazovala na činnost Inspektorátu státních plemenářských stanic. Ekonomická hlediska a potřeba snížit vázanost na státní rozpočet vedly ministerstvo zemědělství a výživy ČSR v r. 1969 ke zřízení Státních plemenářských podniků, generální ředitelství, s 1 - 3 plemenářskými podniky v rámci kraje.

Organizace Státní plemenářské podniky byla zahrnuta do soustavy mimocenových ekonomických nástrojů, v rámci kterých měly zvláštní poslání subvence na financování těch činností, kterými tato organizace realizovala delegovanou pravomoc státní správy v živočišné výrobě. Byl to okruh subvencovaných činností v kontrole užitkovosti a dědičnosti, v chovu koní, jakož i subvence k celkovému zlepšení plemenářské práce na příklad u Svazu chovatelů k zajišťování přirozené plemenitby u soukromníků.

Na území České republiky plní dosud funkci plemenářských organizací:

1. Státní plemenářský podnik v chovu koní, skotu, prasat, ovcí a koz.

2. Drůbežářský průmysl v chovu hrabavé drůbeže.

3. Státní rybářství v chovu vodní drůbeže.

V roce 1990 dochází k vnitřní diferenciaci státních plemenářských podniků a vznikají zájmové svazy chovatelů hospodářských zvířat. Tyto zájmové svazy chovatelů se spojily v "Unii chovatelů", která uplatňuje nároky na šlechtitelskou činnost v chovech hospodářských zvířat prováděnou dosud třemi specializovanými státními plemenářskými organizacemi.

Nejaktivnější je "Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě" a zájmové svazy chovatelů černostrakatého skotu a masného skotu. Uplatňováním zájmů chovatelů dojde k zániku státního monopolu v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat.

Cíle a důsledky navrhované právní úpravy

Předkládaný návrh zákona nahrazuje dosavadní nevyhovující právní předpisy, tj. zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a jeho prováděcí vyhlášku č. 78/1974 Sb. a uplatňuje v procesu šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat především zájmy chovatelů.

Navržená právní úprava sledující cíl vytvořit nový právní základ pro rozvoj šlechtitelské činnosti v chovech hospodářských zvířat a její nové zásady, vychází ze stejných principů jako obdobné zákony na příklad v SRN, Rakousku a Dánsku tak, aby bylo možno uskutečnit v dalším období snadné propojení i na obdobný systém šlechtění hospodářských zvířat zejména ve státech EHS. Tato propojení umožní zefektivnit i naše dosavadní členství v mezinárodních chovatelských organizacích skotu a koní, kde jsou členy především státy EHS. Text citovaných zahraničních zákonů byl využit i pro předkládaný návrh zákona.

Navrhovaná právní úprava postihuje jen chov základních druhů hospodářských zvířat v České republice. (Obdobný zákon v SRN nezahrnuje ani drůbež). Nejedná se tedy o komplexní zákon o živočišné výrobě. Zpracování takového předpisu, který by zahrnoval všechna odvětví jako chov kožešinových zvířat, faremní chovy daňčí a jelení zvěře, chov ryb, chov včel, chov psů a drobného hospodářského zvířectva (králíci, holubi apod.) by si vyžádalo několik let a jeho zpracování by muselo být projednáváno s velkým počtem zájmových organizací.

Navrhovaná právní úprava předpokládá obdobně jako na příklad stejný zákon SRN, že šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat podporuje také stát ze svého rozpočtu.

Chovatelská veřejnost i návrh předpokládá, že úroveň podpory ze státních prostředků se bude pohybovat zhruba na stávající úrovni, která činila za rok 1989 162 mil. Kčs. Hlavními položkami této státní dotace byly:

Bez státních dotací by nebylo možné šlechtitelskou činnost, která je vyloženě ztrátová, realizovat. Státní dotace na šlechtitelskou činnost v chovech hospodářských zvířat jsou poskytovány ve všech zemědělsky vyspělých státech. Bez této státní výpomoci by došlo v České republice evidentně k zániku chovu koní jejichž populaci lze dnes již považovat za "muzeální záležitost", která je kulturním dědictvím, jehož udržování je pro všechny organizace značně ztrátové (státní hřebčíny, chov starokladrubského koně, genové rezervy huculského koně apod.).

Návrh právní úpravy počítá také s tím, že náklady spojené s činností výběrových a uznávacích komisí a jejich členů budou jako dosud hrazeny z resortního rozpočtu a jsou zahrnuty v uvedené celkové částce dotací na šlechtitelskou činnost ze státního rozpočtu v uvedené výši 162 mil. Kčs.

Vznik nových šlechtitelských organizací, chovatelských svazů, Unie chovatelů bude také vyžadovat prohloubení dozoru nad činností organizací, kterým udělilo ministerstvo zemědělství oprávnění ke šlechtitelské činnosti nebo které pověřilo výkonem činností při zajišťování plemenitby hospodářských zvířat a nad plněním povinností vyplývajících pro chovatele a jednotlivé chovatele z navrhovaného zákona. Dosud plnilo ministerstvo tento úkol vůči třem státním plemenářským organizacím prostřednictvím dvanácti pověřených pracovníků útvaru, který byl zřízen při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském.

Návrh zákona předpokládá zřízení České inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat, která by jako orgán státní správy podřízený ministerstvu vykonávala kontrolu oprávněných a pověřených organizací, chovatelů a jednotlivých chovatelů nad dodržováním povinností stanovených zákonem a předpisy vydanými na jeho základě.

Tuto činnost by v České republice zabezpečovalo 12 - 16 kvalifikovaných vysokoškolských pracovníků se specializací v oboru genetiky, a to za předpokladu, že inspekce nepřevezme zatím od stávajících provozovatelů činnost a objekty testovacích zařízení a imunogenetickou laboratoř.

Navrhuje se, aby dosavadní kontrolní útvar u ÚKZÚZ v počtu 12 lidí byl převeden do zřizované inspekce a posílen cca o 4 pracovníky.

Kromě kontrolní a dohlédací funkce ministerstva zemědělství ČR sleduje navržená právní úprava především zvýšení iniciativy chovatelů a jejich zájmových svazů a poskytuje stejná práva státnímu sektoru, družstvům i jednotlivcům.

Ve Slovenské republice se počítá s vydáním obdobného zákona zhruba ve stejném znění. Navrhovaná právní úprava byla projednána s představiteli všech chovatelských svazů, plemenářských organizací, s odborníky vysokých škol a vědeckovýzkumné základny a s představiteli nejlepších chovů jednotlivých druhů hospodářských zvířat a podle jejich připomínek byl návrh zákona upraven. Návrh zákona prošel též meziresortním připomínkovým řízením a jednotlivé připomínky byly maximálně zohledněny.

B. Zvláštní část

K § 1 a 2:

Účelem zákona je vytvoření nového právního základu pro rozvoj šlechtitelské činnosti a plemenitby v chovech hospodářských zvířat, kterými se pro účely zákona rozumí skot, koně, prasata, ovce, kozy a drůbež. Zákon vymezuje základní pojmy a za chovatele považuje každou právnickou nebo fyzickou osobu, která chová hospodářská zvířata za účelem získávání zdroje peněžních příjmů. Za chovatele je třeba též považovat např. občana - chovatele dostihových koní, těžkých koní chovaných pro přepravu nákladů jiným subjektům a chovatele, kteří jen občas nebo přechodně získávají peněžní zdroje prodejem hospodářských zvířat, jejich produktů nebo potomstva (např. prodejem mláďat drůbeže, prasat, ovcí, koz a skotu).

K § 3 až 5:

Tato ustanovení vymezují šlechtitelskou činnost a podmínky pro udělení oprávnění k výkonu šlechtitelské činnosti. Ministerstvo udělí oprávnění jestliže právnická nebo fyzická osoba zabezpečí šlechtitelskou činnost v rozsahu potřebném pro rozvoj populací hospodářských zvířat. Zákon zřizuje výběrové komise pro skot, koně, prasata, ovce a kozy a uznávací komise pro drůbež, upravuje jejich působnost a složení. Umožňuje ministerstvu jmenovat též samostatné specialisty - hodnotitele, kteří mohou provádět hodnocení a výběr plemeníků a rozhodovat o jejich zařazení do plemenitby.

K § 6 až 11:

V této části zákon upravuje šlechtitelská opatření, kterými jsou provádění kontroly užitkovosti, kontroly dědičnosti a testování užitkových vlastností a zdraví. Tato šlechtitelská opatření jsou realizována v chovech hospodářských zvířat vybraných zájmovými sdruženími chovatelů a oprávněnými organizacemi. Hodnocení hospodářských zvířat vychází z informací získaných z provedených kontrol užitkovosti, dědičnosti a testování užitkových vlastností a zdraví a z přímého posouzení dalších znaků a vlastností. Vynikající plemenice a plemeníci se evidují v plemenných knihách vedených oprávněnými organizacemi. Základem pro zušlechťování jednotlivých plemen jsou šlechtitelské chovy, které uznávají podle stanovených kritérií výběrové resp. uznávací komise. Dojde-li ke změně užitkových vlastností nebo zdravotního stavu hospodářských zvířat, mohou být tyto chovy z podnětu oprávněné organizace nebo České inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat zrušeny.

K § 12 až 16:

Plemenitba hospodářských zvířat je usměrňována ministerstvem prostřednictvím pověřených organizací. Pověření lze udělit pouze právnické nebo fyzické osobě, která splňuje podmínky stanovené zákonem a lze jej měnit nebo odejmout, jestliže pověřená organizace neplní povinnosti při zajišťování plemenitby hospodářských zvířat. Oprávněné organizace jsou zmocněny vydávat osvědčení k použití plemeníků, spermatu, samičích buněk a embryí k plemenitbě. Stanoví se okruh subjektů, které mohou provádět inseminaci a přenos embryí, přičemž bližší podmínky provádění inseminace, přenosu embryí a získávání spermatu budou upraveny prováděcím předpisem. Při zajišťování přirozené plemenitby je odlišně upraveno postavení chovatelů a občanů chovajících hospodářská zvířata nikoliv za účelem získávání zdroje peněžních příjmů. Přirozená plemenitba hospodářských zvířat (s výjimkou drůbeže) ve vlastnictví těchto občanů je zčásti hrazena ze státních prostředků, je-li prováděna pověřenými organizacemi. Tato úprava vychází jednak z právních úprav zemí EHS a jednak navazuje na právní úpravu z roku 1924.

K § 17:

Odborné práce při šlechtitelské činnosti v chovech hospodářských zvířat a odborné práce při jejich inseminaci a dalších biotechnických postupech mohou provádět pouze pracovníci starší 18 let, kteří získali osvědčení o způsobilosti k této činnosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu určené organizace. Ministerstvo určuje tyto organizace a schvaluje jejich zkušební řád.

K § 18 a 19:

Tato ustanovení upravují zvláštní oprávnění a povinnosti subjektů při nákupu a prodeji plemeníků a plemenic hospodářských zvířat, jejich potomstva určeného k reprodukci, samičích buněk a embryí, sportovních koní, násadových vajec a mláďat, zejména povinnost prodávajícího a kupujícího oznámit ve stanovené lhůtě realizovaný nákup nebo prodej organizaci pověřené k vedení ústřední evidence daného druhu hospodářských zvířat.

K § 20 a 21:

Zřizuje se Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat jako orgán státní správy pověřený výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem a předpisy vydanými na jeho základě pověřenými organizacemi, oprávněnými organizacemi, chovateli i občany chovajícími hospodářská zvířata nikoliv za účelem získávání zdroje peněžních příjmů. Zároveň se upravují povinnosti těchto subjektů při poskytování nezbytné součinnosti pracovníkům inspekce při výkonu dozoru.

K § 22:

Protože subjektem povinností podle zákona bude nepochybně i soukromě hospodařící zemědělec, promítá se tato skutečnost i v sankční části, neboť jinak by při objektivní odpovědnosti za porušení povinností vyplývajících ze zákona, docházelo k neopodstatněné diferenciaci mezi osobami právnickými a fyzickými. Ustanovení vymezují jednotlivé skutkové podstaty deliktů, stanoví maximální výši pokuty a upravují délku a běh objektivní a subjektivní lhůty. Pokuty ukládá ve správním řízení Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat.

K § 23 až 25:

V ustanovení § 23 jsou vymezeny skutkové podstaty přestupků občanů chovajících hospodářská zvířata nikoliv za účelem získávání zdroje peněžních příjmů s odstupňováním výše sankcí. Na přestupky a jejich projednávání, není-li v zákoně uvedeno jinak, se vztahují obecné předpisy, tj. zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Za méně závažné přestupky na úseku šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat mohou pracovníci inspekce ukládat též pokuty v blokovém řízení.

K § 26:

Zákon zmocňuje pracovníky inspekce ukládat oprávněným organizacím, pověřeným organizacím, chovatelům a občanům chovajícím hospodářská zvířata nikoliv za účelem získávání zdroje peněžních příjmů, zvláštní opatření, jejichž taxativní výpočet je uveden v zákoně. Účelem těchto zvláštních opatření je zamezit porušování povinností stanovených zákonem a předpisy vydanými na jeho základě. Zvláštní opatření zákon koncipuje jako individuální správní akty vydávané ve správním řízení, přičemž odnímá odvolání odkladné účinky.

K § 27:

Podle tohoto ustanovení je ministerstvo oprávněno udělit výjimku z tohoto zákona pro vědeckovýzkumnou činnost.

Zpracoval:

JUDr. Zdeněk Karfík, CSc.

JUDr. Hana Málková