Česká národní rada 1990 – 1992

Předseda vlády České republiky Petr Pithart odpověděl poslanci Ladislavu Krčmovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 27. března 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď předsedy vlády České republiky Petra Pitharta na interpelaci poslance Ladislava Krčmy, která zní:

"Vážený pane poslanče, Vaši interpelaci na zabezpečení obrany severomoravského regionu považuji za odůvodněnou. Zcela nová situace, která se v Evropě vytvořila změnami v zemích střední a východní Evropy, spojená s procesem zániku Varšavské smlouvy, se sjednocením Německa a rostoucí nestabilitou v SSSR, narůstající transformační tendencí v NATO, ale i možné důsledky potenciálních migračních vln nově nastolují otázky zajištění bezpečnosti ČSFR.

Je nesporné, že naše polistopadová zahraniční politika učinila významné a velmi pozitivní kroky k zajištění bezpečnosti státu. Jednak ve smyslu našeho začleňování do helsinského procesu, k vytváření jeho institucí, a také kroky směřující k přiblížení ČSFR k Severoatlantickému paktu. Nikoli však k jeho vojenským, ale politickým strukturám, tedy především k jeho politické představě o tom, jak má být zajišťována bezpečnost Evropy. Vymezení rámce vztahu mezi ČSFR a NATO a impuls pro jejich kvalitativně nový rozvoj dala nedávno návštěva prezidenta ČSFR pana Havla v sídle NATO. Kromě toho se ve dnech 24. - 26. dubna 1991 uskuteční v Praze konference "Budoucnost evropské bezpečnosti". Principy této zahraničněpolitické orientace jsou také obsaženy ve Vojenské doktríně ČSFR.

V současné době jako nejaktuálnější nebezpečí se jeví hrozba masové emigrace sovětských občanů v souvislosti s projednáváním zákona o svobodném vycestování v Nejvyšším sovětu SSSR. Tato skutečnost je v zemích západní Evropy očekávána se značnými obavami. Experti se shodují, že dva až tři milióny sovětských občanů se pokusí najít si práci v západní Evropě, popřípadě v USA, Kanadě či Austrálii. Toto číslo však může být i mnohonásobně vyšší.

Také vláda ČSFR se těmito otázkami zabývala a přijala usnesení č. 897 o souboru opatření k ochraně území ČSFR před migrací cizinců. Na jeho základě došlo ke zvýšení ostrahy hranic, zejména na východním Slovensku, a byly vytvořeny předpoklady pro posílení ohrožených úseků o dalších 110 osob do 3 hodin a 980 osob do 48 hodin. Kromě toho se předpokládá, že v dubnu 1991 bude předložen Federálnímu shromáždění návrh novely branného zákona, na jehož základě by mělo být možné se souhlasem vlády ČSFR využít k ochraně státních hranic i jednotek Čs. armády.

Na hranicích severní Moravy, jejíž délka je 389 km, slouží dnes na hraničních přechodech 300 pracovníků referátů pasové kontroly a celní služby. Ostrahu hranic zajišťuje i 433 příslušníků Pohraniční stráže, jejichž počet má být od 1. dubna 1991 zvýšen o 300 - 400 vojáků základní služby Pohraniční stráže.

Pokud se týče uprchlíků, pak na našem území je v táborech evidováno 1229 osob, z nichž přes 500 je Rumunů, 300 Bulharů, 155 sovětských občanů a zbytek jsou příslušníci jiných států. Celkově prošlo našimi uprchlickými tábory asi 2500 osob. Na zabezpečení jejich pobytu bylo pro letošní rok vyčleněno z federálního rozpočtu 200 mil. Kčs. Pro porovnání lze uvést, že v Rakousku mají nyní v táborech 27000 uprchlíků a na jejich zabezpečení vyčleňují ročně 1 mld. šilinků.

K rozmístění vojsk na území severní Moravy a Slezska je třeba uvést, že Čs. armáda, jejíž velikost a hodnota je limitována úrovněmi výzbroje stanovenými ve Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách, nemůže dislokačně rozptýlit svoje síly tak, aby pokrývaly všechny existující směry ohrožení po celém obvodu našeho státu. Proto, území, kde nejsou útvary Čs. armády mírově dislokovány, budou v případě potřeby bráněna vojsky přeskupenými z jiných prostorů. Tento princip je možné uplatňovat především na pasivních směrech, které z hlediska možnosti ohrožení státu jsou méně nebezpečné. V případě severní Moravy a Slezska nelze ovšem absenci vojsk považovat za přijatelné řešení. Jde však o vynucený stav a jsou hledány možnosti k odstranění slabého místa v celkové dislokaci vojsk s využitím těch kapacit, které Čs. armádě v tomto prostoru zůstaly k dispozici.

Snaha velení Čs. armády využít zde posádek uvolněných Sovětskou armádou pro rozmístění vlastních vojsk se však setkala se značným odporem obyvatel. Dislokace útvarů čs. armády byla zcela odmítnuta v Jeseníku, Krnově, Bruntále, Šumperku a Frenštátě pod Radhoštěm. Zvláště silná kampaň sdělovacích prostředků a různých občanských aktivit se rozvinula proti dislokaci útvaru železničního vojska ve Frenštátě pod Radhoštěm, vojenského záchranného útvaru Civilní obrany v Jeseníku a samostatné stíhací letky na letišti Mošnov.

Účelné využití stávajících posádek Čs. armády v zájmu posílení pocitu bezpečí obyvatel v této oblasti je závislé i na přístupu obecních a městských úřadů ke konkrétnímu naplňování úkolů obrany našeho státu, což správně ve své interpelaci uvádíte. Za podmínek, kdy jsou pro potřeby těchto úřadů kromě objektů uvolněných Střední skupinou vojsk vyžadovány i objekty využívané Čs. armádou, však lze jen stěží v regionu severní Moravy a Slezska prosazovat záměry generálního štábu Čs. armády.

K pozitivní změně nedošlo ani po přijetí usnesení schůze Rady obrany České republiky ze dne 14. prosince 1990 ke koncepci výstavby Čs. armády a koncepci využití letištní sítě ČSFR letectvem Čs. armády, kterou schválila Rada obrany státu dne 12. listopadu 1990. Rada obrany České republiky k tomu uložila ministrům, vedoucím ústředních orgánů státní správy a přednostům okresních úřadů podílet se na vytváření podmínek pro dislokaci a činnost vojsk Čs. armády a čs. vojenského letectva.

Překonání averze občanů zřejmě nebude snadnou ani rychlou záležitostí. Měla by k tomu přispět jak Čs. armáda, tak i nově vytvořené rady obrany okresů, okresní, městské a obecní úřady.

Vážený pane poslanče, i když problematika, kterou se zabýváte ve své interpelaci patří do působnosti federace, ubezpečuji Vás, že otázkám zajištění bezpečnosti našeho státu bude vláda České republiky a Rada obrany České republiky věnovat patřičnou pozornost.

Závěrem bych Vás chtěl informovat o tom, že jsem Vaši interpelaci postoupil rovněž ministerstvu obrany ČSFR. Náčelník generálního štábu ČSA - náměstek ministra obrany pan generálporučík Ing. Anton Slimák mne v této souvislosti požádal, abych Vám tlumočil jeho uznání za upozornění na problémy v zabezpečení obrany státu se snahou přispět k jejímu objektivně potřebnému zkvalitnění, což rád tímto činím.

S pozdravem