Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance Ladislava Krčmy předsedovi vlády České republiky:

"Základním úkolem ČSA je zabezpečování obrany ČSFR jako demokratického, suverenního státu, bez nadřazování internacionálních cílů, s respektováním geografických zvláštností, hospodářských možností a federativního uspořádání státu.

Zatímco zabezpečení suverenity státu je předmětem činnosti vedoucích státních činitelů, tak zajišťování bezpečnosti by mělo být záležitostí převážně většiny obyvatel.

Pro náš demokratický stát by to mělo platit dvojnásob a to jak pro zajištění suverenity, tak i bezpečnosti vnější a vnitřní.

Chci k této problematice říci několik poznámek, vzhledem k současné vojensko-politické situaci a taky událostem posledních týdnů u našich východních sousedů.

Je pravdou, že vojenská, jakož i výstavba a exploatace ČSA /včetně záloh/ je v kompetenci federálních orgánů. Parlament ČR /ČNR/ však by měl vládu ČSFR na některé problémy důrazně upozornit.

Za prvé - z hlediska nové vojenské doktriny ČSFR a s tím související redislokace vojsk hrozí nebezpečí, že celá severní hranice Moravy a Slezska /od Králíků, přes Šumperk, Bruntál, Krnov až po Ostravu/ nebude vojensky téměř - nebo nedostatečně zabezpečena.

Celá historie Moravy a Slezska potvrzuje účast armády na utváření a obraně tohoto regionu, ať to bylo v letech 1918, kdy se nová republika zrodila, nebo v letech 1939 při jejím ohrožení a taky v roce 1945 při osvobození.

Za druhé - je až s podivem, jaká averze vůči armádě je dnes u značné části našich obyvatel a zejména samosprávy a státních orgánů - včetně magistrátů měst a okresních úřadů. Je pravdou, že tato averze se vytvořila za dvě desetiletí vůči sovětským vojskům, která byla na severu Moravy velmi početná a v husté koncentraci.

Proč na tyto skutečnosti upozorňuji a proč sdílím určité obavy?

Jsou to vojenské a nevojenské aspekty. Z vojenských jde o všeobecnou a rychlou a efektivní obranu území severní Moravy poté, když bude rozpuštěna vojenská část Varšavské smlouvy a systém kolektivní bezpečnosti v Evropě není dosud vytvořen. A Severoatlantický pakt /NATO/ není Rada Evropy, abychom tam mohli najednou vstoupit a tím naši obranu v rámci jednotné Evropy zabezpečit.

Je tu však i nevojenský aspekt. V posledních měsících necelá stovka sovětských turistů i nás požádala o udělení statutu uprchlíka a čekají v táborech. Je pravděpodobné, že většina z nich má namířeno dál na západ a my jsme pro ně pouze tranzitní zemí. Je však otázkou, nakolik se jim i utečencům z dalších zemí tato přání splní.

Západní cílové země přijímají uprchlíky stále opatrněji. Příklad: Rakousko stanovilo např. roční kvótu jen 20 000 osob.

Francie vyhověla údajně každé třetí žádosti. Chci upozornit, že na východním Slovensku kromě trvalých útvarů je dnes dislokován pluk Pohraniční stráže asi 500 mužů.

Hranice celé severní Moravy dnes střeží asi 27 pohraničníků a celní služby. Co když stovky či tisíce uprchlíků využijí nestřežených polsko-sovětských hranic a přes Polsko budou pronikat k nám? Co potom? Pokud je mi známo, máme v našich utečeneckých táborech něco přes 3 000 míst. Z nich je již okolo 1 100 obsazeno.

Jsem toho názoru, že jestli za první republiky byla na severní Moravě naše armáda v každém okresním městě, pak by alespoň v některém z těchto měst severní Moravy, měl být umístěn útvar ČSA /Jeseník, Bruntál, Krnov/. Zvýšila by se bezpečnost severní Moravy a Slezska i pocit bezpečí zdejších občanů.

K tomuto by se mělo přihlížet při realizaci naší obranné doktriny a redislokace vojsk a útvarů ČSA.

K naplnění tohoto úkolu a zvýšení pocitu bezpečnosti našich občanů by však měly přispět i státní správy a samosprávy, které mnohdy své postoje vůči armádě vidí úzce resortně a nedomyšleně.

Domnívám se, že i demokracie má své určité meze a hranice. Prostřednictvím Rady obrany federace by měl být rigorózně řešen rozpor mezi skupinovými a celospolečenskými zájmy ve prospěch celospolečenských.

Vyžadovalo by to však i objasňování těchto cílů obrany regionu mezi občany. Většina z nich je ochotna absolvovat jakékoli opatření, jestliže je přesvědčena o jeho správnosti, o jeho oprávněnosti. A opatření přijatá a uskutečněná ve prospěch bezpečnosti občanů jsou opodstatněna a oprávněna.