Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance Zbyška Stodůlky na vládu České republiky ve věci odstranění negativních dopadů způsobených v pohraničním území mezistátní dopravou osob a zboží:

"V Severomoravském kraji, který bezprostředně sousedí s Polskou republikou, je mezistátní styk, doprava zboží i osob soustředěna převážně do ekologicky nejzatíženějšího okresu, do okresu Karviná, kde funguje dálkový silniční přechod Český Těšín - Cieszyn, Starý Bohumín - Chalupki a dálkový železniční přechod Petrovice - Zebrzydowice. Přitom s rozšiřujícím se cestovním ruchem, ať již hospodářským nebo soukromým, kdy naše území slouží jako tranzitní pro mezinárodní kamionovou a železniční přepravu i soukromou přepravu osob, nejsou tyto přechody postačující. V současné době činí čekací doby kamionů TIR v Českém Těšíně 30 - 50 hodin a v Bohumíně 3 - 5 hodin. V obou případech jsou hraniční přechody umístěny přímo ve městě a již před účinností zákona o obcích byly tehdejší národní výbory nuceny učinit organizačně technická opatření zřízením záchytných parkovišť mimo hustě zastavěné části měst a organizací odesílání skupin automobilů přímo na hranici. K tomu, aby občané nebyli rušeni nepřetržitým hlukem popojíždějících vozidel a jejich výfukovými zplodinami.

Situace je o to kritičtější, že v obou případech se jedná o běžnou městskou zástavbu s úzkými ulicemi až k hraničnímu přechodu. Tato opatření jsou však provizorní, řešící pouze částečně důsledky a neodstraňující oprávněnou nespokojenost občanů, která je zvyšována zprávami o opakovaných proraženích hranice a útocích cestujících na orgány dohlížející na pořádek a bezpečnost.

Hraniční přechod Český Těšín slouží především pro kamiony TIR, které jsou odtud podnikem HARTWIG umístěným v budově polské celnice distribuovány do celého Polska. Dle poznatků získaných poslaneckým průzkumem právě tato firma, jejíž pracovníci nestačí zvládnout nával práce, způsobuje největší zdržení kamionů. Dalším problémem je to, že polská strana provádí vyclívání kamionů i vybírání obratové daně přímo na hraniční čáře, tedy před vstupem do Polska, ačkoliv se jedná o činnost, kterou by mohla vykonávat vnitrostátní celnice, neboť kamiony jsou plombovány celní uzávěrou. Stejně tak jedině v městě Cieszyne je umístěna fytopatologie, tj. orgán polské státní správy, který povoluje, zda kamiony s nákladem ovoce, zeleniny, popř. rostlin budou vůbec vpuštěny na území Polska. V této souvislosti chceme upozornit na dvě věci.

1/ Kamiony s rychle se kazícím ovocem nebo zeleninou jedou přes území České republiky, aniž by musely být vpuštěny na polské území a přes naše území se pak musí vrátit zpět.

2/ Totéž platí o různých chemikáliích zdraví škodlivých, které polská nebo jiná strana odmítne na své území přijmout (viz případ Vojtanov). Konec konců obdobný případ vagónů naložených barely s neznámými látkami proběhl již dříve našimi sdělovacími prostředky.

Situaci podle mého názoru dostatečně nevyřeší ani otevření hraničního přechodu Chotěbuz ani přislíbené odbavování polských kamionů na polském území. Proto je do té doby nutno uvažovat o rozptýlení kamionů na další hraniční přechody, z nichž jako nejoptimálnější se jeví přechod Krnov - Pietrovie, což v současné době naráží na nedostatek pracovníků celní správy Polské republiky. To však vyžaduje, aby při vstupu do ČSFR bylo řidičům kamionů určeno, kterým hraničním přechodem jsou povinni území ČSFR opustit. Tím bude umožněno kamiony, vzhledem k místu určení dodávky, rozptýlit na více hraničních přechodů.

Orgány VB přes veškerou snahu Krajského a Okresního velitelství VB pro vytížení úkoly v odhalování trestné činnosti a prevenci nejsou schopny zajistit úkoly plynoucí z regulace dopravy v pohraniční oblasti. Pro informaci uvádím údaje o zatíženosti příslušníků VB v okresech Karviná a jiných okresech Severomoravského kraje ve srovnání s průměrem ČR dle údajů z SVB v Ostravě.

Počet napadlých trest. činů v r. 1990 na 1 příslušníka:

Dotyčné obce situaci řešily tím, že organizaci regulovaného provozu zajišťovali pracovníci placení NV z rozpočtových prostředků a pracovníci technických služeb. V současné době se však občané těchto obcí oprávněně ptají, proč mají doplácet na to, že jsou místem, v němž je umístěn hraniční přechod, neboť tyto obce nejsou nijak zvýhodněny a naopak jsou v nich poškozovány komunikace a životní prostředí.

Upozorňuji rovněž na skutečnost, že při vstupu na území České republiky není měřen tlak náprav kamionů, ač v sousedních zemích, vzhledem k notoricky přetěžovaným kamionům toto činí nezanedbatelnou část státního rozpočtu.

V neposlední řadě chci poukázat na různost podřízenosti orgánů hraniční služby a z toho vyplývajících platových, sociálních i pracovních podmínek. Tak např. příslušníci celní správy zařazení v pohraniční službě nemají stejné pracovní, platové a sociální podmínky jako příslušníci ministerstva vnitra (věk odchodu do důchodu, platové a postupové podmínky).

Proto žádám, aby vláda České republiky uložila ministrům odpovědným za příslušné resorty ve spolupráci s federální vládou urychleně řešit nastalou situaci tak, aby nebyly poškozovány zájmy občanů. Ve věcech, v nichž jsou příslušné orgány ČSFR, je současně podávána interpelace poslancem Federálního shromáždění.