Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr průmyslu České republiky Jan Vrba zaslal dodatek ke své odpovědi na interpelaci poslance Jiřího Honajzera (Tisk 185 C) dopisem ze dne 3. května 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě dodatek k odpovědi ministra průmyslu České republiky Jana Vrby na interpelaci poslance Jiřího Honajzera, která zní:

"K vystoupení p. poslance Jiřího Honajzera na 17. schůzi ČNR k mé odpovědi na jeho ústní interpelaci ze 14. schůze ČNR a věci jednání s firmou Baťa považuji za nutné uvést toto:

1. V předložené odpovědi byli poslanci pravdivě a nezaujatě informováni o průběhu jednání a seznámeni s návrhem zásad, podle nichž chtěla firma Baťa rozvíjet svou spolupráci s českým obuvnickým průmyslem.

V návrhu zásad byly promítnuty - kromě skryté restituce - některé požadavky, jež z právního a ekonomického hlediska nebylo možno akceptovat. Nepřijatelný byl především požadavek, aby stát na vlastní náklady a riziko (hospodářské i sociální) a podle záměrů firmy Baťa obnovil životaschopnost výroby a distribuce obuvi a pak předal firmě Baťa bez adekvátní protihodnoty 51% vlastnických práv v nově vytvořené privatizované společnosti Newco. Souběžně s tím firma Baťa požadovala nejen ochranu této společnosti omezováním dovozu, ale i to, aby její 51% účast v Newco byla považována za dolarovou investici se všemi důsledky, tedy i s právem repatriovat tuto investici do zahraničí.

Protože z právních i ekonomických důvodů jsme nemohli tyto požadavky akceptovat, ocitlo se jednání na mrtvém bodě.

Za této situace jsme se obrátili na zahraniční poradenskou firmu Arthur de Little a dohodli s ní spolupráci při vypracování programu restrukturalizace obuvnického průmyslu zahrnujícího i aktivní obchodní plán a doporučení na řešení procesu privatizace za účasti zahraničního kapitálu včetně firmy Baťa.

Tento program byl zpracován a odsouhlasen podniky obuvnického průmyslu a začal se realizovat. S jeho obsahem byli seznámeni zástupci firmy Baťa; při tom byl vyjádřen náš zájem na zapojení firmy Baťa do procesu restrukturalizace výroby.

2. Jednání s firmou Baťa byla vedena z počátku na úrovni centrálních orgánů. Bylo tomu tak především z toho důvodu, že firma Baťa výslovně požadovala, aby jejím partnerem byla česká vláda.

V okamžiku, kdy se začaly projednávat zásady, podle nichž by se měla spolupráce mezi smluvními stranami rozvíjet, jednání se zúčastnilo vedení tehdejšího s. p. Obuvnický průmysl Svit. V další vývojové fázi byla výrobní sféra - u vědomí plné věcné i morální odpovědnosti za rozvoj obuvnického průmyslu - plně zapojena do procesu tvorby strategie restrukturalizace obuvnického průmyslu.

3. Podrobná analýza současného stavu českého obuvnického průmyslu a doporučení, jež z ní vyplývají a jež jsou zahrnuta do programu restrukturalizace, jsou fakticky kolektivním názorem odborníků poradenské firmy a odborných pracovníků výrobní sféry a obchodu. O tom, že zahraniční poradenská firma zapojila do prací na studii z prestižních důvodů kvalifikované pracovníky s bohatými zkušenostmi z obuvnické výroby v podmínkách vyspělých tržních ekonomik, nelze pochybovat. Přitom závěry a doporučení obsažené ve studii mají hodně společného s úvahami o rekonstrukci českého obuvnického průmyslu a obchodu zahrnutými v materiálu "Významný krok do budoucnosti ... " zpracovaném firmou Baťa.

4. V pátek dne 19. 4. t. r., jsem jednal ve Vídni s T. Baťou. Společně jsme posoudili možnosti další spolupráce na restrukturalizaci našeho obuvnického průmyslu a dohodli se, že jednání znovuobnovená ve Vídni, budou pokračovat v pracovních skupinách.