Z pověření předsednictva České
národní rady předkládám v souladu
s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o
jednacím řádu ČNR, poslancům
České národní rady následující
písemnou interpelaci poslance Josefa Kubiše na ministra
životního prostředí České
republiky ve věci tíživé ekologické
situace v okresu Bruntál:
"Vážený pane ministře! Stručná
charakteristika okresu Bruntál je shrnutelná do
jedné věty - okres Bruntál je oblast přirozené
akumulace vod, která dvěma třetinami své
rozlohy dotuje vodárenské povodí řeky
Moravice hlavního a v podstatě jediného přítoku
vodárenské nádrže Kružberk zásobující
ostravskou aglomeraci pitnou vodou. Z tohoto pohledu je nezbytně
nutné posuzovat stávající situaci
okresu Bruntál a způsoby jak této nesmírně
důležité oblasti pomoci.
Okres Bruntál má rozlohu 1 745 km2 a
cca 110 tis. obyvatel. Okres má charakter horské
a podhorské krajiny s nížinami na Osoblažsku
sousedícími s Polskem. Dvě třetiny
okresu Bruntál tedy tvoří povodí vodárenského
toku Moravice, část okresu je v povodí řeky
Opavy, část v povodí řeky Osoblahy.
Pramenní oblasti Moravice a Opavy jsou zahrnuty do Chráněné
krajinné oblasti Jeseníky.
Dosavadní způsob hospodaření v okrese
Bruntál co do lesní těžby, těžby
rud, velkoplošného hospodaření na zemědělských
pozemcích a díky velkorysým melioračním
zásahům do krajiny, má za následek
snížení průtokových poměrů
zdejších řek takřka na 1/3 původní
kapacity z doby před 15 - 20 lety. Výsledky šetření
zdravotního stavu lesů vykazují postižení
podle I. stupně 16 tis. ha, II. stupně 9 tis. ha
lesa. Podle stupně III. a IV. což je 960 ha lesa okresu
Bruntál je vážně ohroženo jak zničení
dřeva, tak ztráta celkové asimilační
plochy úbytkem jehličí. Exhalační
těžba dřeva činí 32 tis. m3
v roce 1989. V důsledku této těžby vznikají
exhalátové holiny, kde se projevuje výrazné
zhoršení mikroklimatu i půdních poměrů.
O to je to varovnější, že se jedná
o vodohospodářsky významnou lokalitu.
Charakteristika zemědělské činnosti
v okrese Bruntál je dána velkoplošným
znečištěním celého povodí
Moravice, neboť chybí monitorovací systém
zasažení půd chemickými látkami
a rovněž chybí kontrolní systém
kvality vypouštěných melioračních
vod.
Z vodohospodářského hlediska existuje v povodí
řeky Moravice několik zásadních bodových
znečištění, které představují
městské čistírny odpadních
vod funkčně zaostávající za
požadavky nařízení vlády na ochranu
vod. Jedná se o městskou čistírnu
odpadních vod Rýmařov, které končí
vládní výjimka o souhlasu s vypouštěním
vod odchylně od vodního zákona a navíc
je nutná její intenzifikace z důvodu hydraulického
přetížení. Dalším zdrojem
znečištění řeky Moravice a zároveň
ohrožením zdroje pitné vody pro Bruntál
je městská čistírna odpadních
vod Bruntál, která vyžaduje intenzifikaci v
podobě zařízení dalšího
stupně čištění s nitrifikací
a denitrifikací. Pod touto městskou čistírnou
odpadních vod je stabilně překračována
koncentrace čpavku v odpadních vodách vypouštěných
do vodárenského povodí. Řešení
odkanalizování a čištění
odpadních vod rekreačních oblastí
Karlov a Malá Morávka tedy v pramenní oblasti
řeky Moravice a v oblasti jejího horního
toku vyžaduje výstavbu minimálně dvou
čistíren odpadních vod.
Kružberská vodní nádrž sama o sobě
vyžaduje řešení zásadní.
Jedná se o způsob odkalení této nádrže.
Přehrada Kružberk, která byla původně
závlahovou nádrží nemá řešeny
odkalovací otvory. V sedimentech nádrže se
akumulují těžké kovy v nánosech
splavovaných z celého povodí řeky
Moravice a jejích hlavních přítoků,
protože tyto nejsou prakticky vůbec chráněny
zasakovacími pásy. Z těžkých
kovů dle posledních údajů výzkumu
VÚV a podniku Povodí Odry Ostrava je nejvýznamnějším
nedostatkem zjištění zvýšeného
obsahu rtuti, která byla zjištěna i v rybím
mase. Jedná se tedy již o uzavřený potravinový
řetězec živočichů tohoto vodního
biotipu. Z výše uvedeného vyplývá,
že ochrana Kružberku vyžaduje dvě zásadní
investice: provedení odkalení nádrže
a realizaci zasakovacích pásů a všech
jejich přítoků samotné Moravice. Zasakovací
pásy předpokládají trvalé osetí
travními porosty bez hnojení a obhospodařování
těžkou mechanizací.
Oblast mimo povodí řeky Moravice má dvě
zásadní slabiny. Jedná se o městskou
čistírnu odpadních vod v Krnově, hydraulicky
a látkově přetíženou s končící
vládní výjimkou (tato vyžaduje intenzifikaci)
a dalším ožehavým místem je zajištění
vodního zdroje Krnov - Červený Dvůr
pro zásobování města Krnova pitnou
vodou. Především zajištění
úpravy této pitné vody odbouráváním
ropných látek.
Problematika zdravotního stavu obyvatelstva okresu: V okrese
Bruntál kojenecká úmrtnost převyšuje
krajský i celostátní průměr,
který je podle počtu narozených nezralých
dětí vysoký a je trvale nad celostátním
průměrem. Okresní odborníci v oboru
gynekologie, patologie, pediatrie a okresní posudkový
lékař potvrdili nárůst počtu
onemocnění zejména kardiovaskulárních
a zhoubných novotvarů v posledních létech.
V ukazatelích celkové věkově standartizované
úmrtnosti je okres Bruntál nejhorší
v Severomoravském kraji. V ukazateli úmrtnosti na
zhoubné novotvary je na druhém místě
v kraji. Zejména v posledních létech se zvyšuje
počet pracovních neschopností pro ISCH.
Problematika příčin zhoršení
zdravotního stavu obyvatelstva je velmi složitá,
ale přesto můžeme již dnes formulovat
některé úvahy, které by v budoucnu
měly vést ke zlepšení nepříznivé
situace.
a) Účinněji postupovat směrem ke snížení
úniku všech zdraví škodlivých látek
do životního, přírodního a pracovního
prostředí, zejména pak snížit
chemizaci zemědělství ve vztahu k půdě,
vodě a potravinářskému řetězci.
b) Důsledně zajišťovat nezávadnost
všech poživatin (masa, mléka, zeleniny) a to
přímo ve výrobě a dalším
zpracování.
c) Zajistit zásobení všech obyvatel nezávadnou
pitnou vodou.
d) Celoročně zajistit dostatek čerstvého
ovoce a zeleniny v odpovídající kvalitě,
totéž pak u mléčného sortimentu.
Jako příloha k interpelaci je připojen požadavek
na účelové finanční zdroje
z 1 mld Kčs pro Sm kraj na ekologii a to: I. kategorie
- stavby rozestavěné a na dokončení
v r. 1991 a II. kategorie - stavby na zahájení v
dubnu 1991 s dokončením v roce 1991.