Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr zemědělství České republiky Bohumil Kubát odpověděl poslanci Antonínu Procházkovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 21. března 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta na interpelaci poslance Antonína Procházky, která zní:

"Obdrželi jsme od Vás podnětný dopis (interpelaci), ve kterém poukazujete na současný stav v oblasti výzkumu, šlechtění a množení osiv. Vyslovujete obavu, že demonopolizací tohoto důležitého odvětví zemědělské výroby bylo narušeno vzájemné propojení mezi šlechtěním a semenářstvím.

Nové ekonomické podmínky a přechod k úplnému tržnímu hospodářství v naší republice, měnící se situace ve velkovýrobě a privatizaci v zemědělství si vyžadují i změny v oblasti výzkumu, šlechtění a semenářství. To přirozeně vedlo k demonopolizaci šlechtitelsko-semenářských organizací Oseva a Sempra (jak v dopise uvádíte) a ke vzniku nových státních podniků, k novému organizačnímu uspořádání státních podniků zabývajících se šlechtěním a semenářstvím v oblasti polních plodin, zelenin, ovoce, květin a okrasných rostlin.

Jsme si vědomi rizik, které může demonopolizace přinést, ale je nutné upozornit na to, že tento proces nadále pokračuje a zdaleka není ukončen.

Ministerstvo zemědělství v souladu se Zákonem "O rozvoji rostlinné výroby č. 61/64 Sb., a vyhlášky č. 62/64 Sb.," rozšiřuje okruh pověřených organizací (právnických i fyzických osob), které mohou samostatně zajišťovat výrobu rozmnožování osiv, sadby, výchozích biologických materiálů a jejich uvádění do oběhu.

Povolení k soustavné činnosti vyrábět a uvádět do oběhu osivo, sadbu, školkařské výpěstky obdržela již celá řada státních podniků, zemědělských družstev, ale především soukromých osob. Spolu se zahraničními šlechtitelsko-semenářskými firmami se vytváří na našem trhu potřebná konkurence.

Nelze souhlasit s tvrzením, že šlechtitelské stanice nemají možnost přežití jak ve svém dopise uvádíte. Odrůda, osivo jsou velmi dobrým artiklem na trhu. Z ceny osiv dostávají zpět šlechtitelé formou "licenčních poplatků" finanční prostředky k dalšímu šlechtění. Jsme si vědomi, že je nezbytně nutné šlechtitelskou činnost v tomto přechodném období finančně ze strany státu podporovat. Proto pro rok 1991 počítá MZe ČR se subvencemi na tuto činnost ve výši cca 220 mil. Kčs (odpovídá to průměru posledních let). V zájmu celé zemědělské výroby, ale zejména šlechtění a semenářství je nutné pro další rozvoj vytvořit přirozené ekonomické motivační prostředí.

V současné době již začínají vznikat a po přijetí transformačního zákona dojde určitě ke vzniku privátních družstevních a akciových společností typu bývalých šlechtitelsko semenářských organizací (Elita, Sativa, Selecta apod.).

Závěrem bych Vás pane poslanče chtěl ujistit, že této velmi složité problematice je ze strany ministerstva věnována náležitá pozornost. Všechny dosavadní návrhy na vznik samostatných státních podniků z bývalých podniků Osevy a Sempry byly odbornými útvary našeho ministerstva a předními odborníky v této oblasti posouzeny z komplexního hlediska. Zájem o vznik samostatných státních podniků vycházel vždy z pracovních kolektivů a jedním z předpokladů pro schválení nového státního podniku bylo zabezpečení šlechtění, výroby osiv a plného samofinancování.

Na další rozvoj šlechtitelsko semenářské činnosti mohou být různé názory. Převládají však návrhy na demonopolizaci, odstranění administrativně direktivního řízení, zamezení přerozdělování finančních zdrojů, vytvoření zdravé domácí i zahraniční konkurence apod. Je pravděpodobné, že některé šlechtitelské a semenářské společnosti a podniky v tvrdé konkurenci neobstojí. Půjde především o ty, které již delší období nevykazují dobré výsledky ve šlechtění (nové perspektivní odrůdy) a obchodní činnosti (špatná kvalita osiv). To je však nutno chápat jako průvodní jev přechodu na úplné tržní hospodaření. V žádném případě však nelze hovořit o zániku českého šlechtění. Naopak jsou v současné době vytvářeny podmínky pro vznik nových šlechtitelských a semenářských firem, převážně na soukromé a družstevní bázi.

Jsem přesvědčen, že české šlechtění a semenářství má dobré perspektivy a subvenční politikou a nově koncipovanými "licenčními poplatky" je pro tuto činnost vytvářen v rámci ČR dostatečný prostor. MZe ČR bude této oblasti věnovat i nadále pozornost a případné negativní jevy v souladu s platnými zákony eliminovat.