ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1991

VI. volební období

180

INTERPELACE

poslance ČNR Antonína Procházky

na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta

a

ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta

ve věci ohrožení šlechtění, výzkumu a množení osiv a tím i ohrožení základních genofondů

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance Antonína Procházky na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta a ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta:

"Vážený pane premiére, ve smyslu § 89 odst. 1 jednacího řádu ČNR obracím se na Vás a současně na ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta s interpelací ve věci ohrožení šlechtění, výzkumu a množení osiv a tím i ohrožení základních genofondů.

Interpelaci podávám na základě výzvy odborníků, zvláště Ing. M. Minstera, CSc. Několik faktografických údajů:

Do roku 1949 se zabývaly šlechtěním, množením a prodejem osiv převážně družstevní nebo akciové společnosti jako např. ELITA, SELECTA a SATIVA. Byly to jedny z nejvýnosnějších podniků.

V roce 1949 došlo k zestátnění semenářství, které nakonec vyústilo v podniky dva: Osevu pro semenářství zemědělských plodin a Sempru pro semenářství zahradnické, ovocnářské a květinářské. Od. 1. 1. 1977 prováděly tyto podniky šlechtění, výzkum, množení a prodej osiv a to jak na domácím, tak i zahraničním trhu. V roce 1990 vypadala struktura obou podniků takto:

OSEVA se členila na generální ředitelství, semenářské podniky které byly ustavovány v krajích jako krajské semenářské podniky a 5 odvětvových výzkumných ústavů, kterým podléhaly šlechtitelské stanice odvětví.

SEMPRA se členila na generální ředitelství, odštěpné závody, odvětvové výzkumné ústavy (ovocnářský, zelinářský a květinářský) na ně byly rovněž napojeny šlechtitelské stanice.

Oba podniky do r. 1990 vytvořily velký fond výchozích materiálů pro šlechtění a byly to jedny z mála podniků tzv. socialistické ekonomiky, které byly vysoko finančně výnosné.

V rámci přípravy na privatizaci v roce 1990 došlo u OSEVY k osamostatnění Krajských semenářských podniků, a to bez přímé návaznosti na šlechtění. Výzkumné ústavy byly rozděleny na ústavy šlechtitelské a vlastní výzkumné ústavy, což znamená, že z pěti ústavů došlo k vytvoření deseti ústavů. Protože osamostatněním krajských semenářských podniků by podnikové ředitelství ztratilo opodstatnění své existence, ujalo se řízení těchto výzkumných a šlechtitelských ústavů. Nově vzniklé šlechtitelské ústavy řídí šlechtitelské stanice. Odezíráme-li od skutečnosti, že byl vytvořen naprosto zbytečný mezičlánek, jeví se z hlediska šlechtění nutné, aby šlechtitelské stanice byly řízeny krajskými semenářskými podniky. (Jejich počet by mohl být snížen.)

Současný stav narušil základní a existenční propojení, které představuje řetězec: šlechtění - množení - prodej osiv. Šlechtitelským ústavům chybí dále čistící stanice, agronomická služba a v neposlední řadě i množitelé a odběratelé. Dostaly se do prekérní finanční situace, kterou se snaží řešit omezováním šlechtění. Hrozí zde také nebezpečí likvidace základních genofondů.

SEMPRA se rozpadla na samostatné státní podniky, vytvořené z odštěpných závodů. Generální ředitelství se změnilo na samostatný státní šlechtitelský podnik, který řídí vybrané šlechtitelské stanice a tři výzkumné ústavy. Při vytvoření tohoto státního podniku byla jeho součástí čistící stanice osiv ve Velebách u Nymburka. Dne 1. 1. 1991 se stala tato čistička samostatným státním podnikem. Provedenými změnami došlo rovněž k porušení množitelského řetězce, uvedeného výše. Navíc, některé šlechtitelské stanice usilují o samostatnost (Smržice a Valtice).

Nutno vyjít ze základní skutečnosti, že novošlechtění nepřináší žádný zisk a že se vesměs jedná o dlouhodobé, několikaroční procesy. Proto i nejvyspělejší státy (např. Francie a SRN) ponechávají tyto procesy ve státní sféře.

Nově vytvořená struktura u nás nezajišťuje proto šlechtitelským stanicím vůbec možnost, aby ekonomicky přežily což povede (a již jsou zde prvé náznaky), k omezení monošlechtění a zavedení nebo rozšíření množení osiv nebo k zavedení jiné činnosti. Ve svých konečných důsledcích tento stav může vést ke katastrofálnímu poklesu našeho zemědělství pro nedostatek výkonných odrůd, což se projeví za osm až deset let. Abychom zemědělství zachránili, budeme nuceni kupovat výkonné odrůdy v zahraničí, což i dnes je jedna z nejdražších položek vůbec.

Podle získaných informací hodlá ministerstvo zemědělství v této politice osamostatňování i nadále pokračovat a z dalších výzkumných ústavů a šlechtitelských stanic vytvořit malé podniky. Takto vytvořené podniky bude nutno vybavovat novými zařízeními, např. čističkami, které dnes má každý krajský semenářský podnik.

Celá současná restrukturalizace tohoto odvětví maně vyvolává představy o umístění nadbytečných kádrů. Domnívám se, že postrádá jakoukoliv koncepčnost a vede k ohrožení úrovně šlechtění a množení, které u některých plodin mělo a má světový ohlas.

Považoval jsem za nutné upozornit na tento stav, neboť jak se domnívám, může vést k ohrožení základní výživy národa.

Věřím, vážený pane premiére, že vláda České republiky prozkoumá tento stav a že učiní opatření ku prospěchu našeho zemědělství i našich obyvatel.

V Praze dne 30. ledna 1991
Antonín Procházka, v.r."

V Praze dne 31. ledna 1991

Dagmar Burešová, v.r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP