Česká národní rada 1990 – 1992

o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zřizuje se:

a/ Vysoká škola s názvem "Slezská univerzita" se sídlem v Opavě,

b/ Vysoká škola s názvem "Jihočeská univerzita" se sídlem v Českých Budějovicích,

c/ Vysoká škola s názvem "Západočeská univerzita" se sídlem v Plzni,

d/ Vysoká škola s názvem "Univerzita Jana Evangelisty Purkyně" se sídlem v Ústí nad Labem,

e/ Vysoká škola s názvem "Ostravská univerzita" se sídlem v Ostravě.

Od Masarykovy univerzity v Brně se oddělují filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Karviné a slučují se v Slezskou univerzitu v Opavě.

/1/ Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se slučuje s Pedagogickou fakultou v Českých Budějovicích.

/2/ Z Vysoké školy zemědělské v Praze se odděluje fakulta agronomická v Českých Budějovicích a slučuje se s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.

Se Západočeskou univerzitou se slučují Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni a Pedagogická fakulta v Plzni.

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ústí nad Labem.

Ostravská univerzita v Ostravě se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ostravě.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.

Důvodová zpráva

Dne 27. listopadu 1990 schválila vláda České republiky návrh zákona České národní rady o zřízení Slezské univerzity v Opavě, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Západočeské univerzity v Plzni, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Ostravské univerzity se sídlem v Ostravě.

Zřízení těchto nových vysokých škol je vedeno snahou po posílení vzdělanostní úrovně příslušných regionů. Vytvořením univerzit se odstraní četné disproporce kvantitativního složení vysokoškolské inteligence a hlavně jeho kvalitativní úroveň.

Zřízením Slezské univerzity je sledováno řešení specifik souvisejících s tímto mnohonárodnostním regionem, demografickými specifiky migračními a v blízké budoucnosti i rekvalifikačními.

Vyřešení těchto potřeb cestou založení vysokého učení v této oblasti se hledalo již před dávnými lety.

V Českých Budějovicích je vhodná vstupní situace dík tomu, že zde existují vedle sebe Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích a agronomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Praze, které tvoří institucionální základ zřizované Jihočeské univerzity. Na jejím založení rovněž participují Jihočeské biologické centrum ČSAV, KÚNZ v Českých Budějovicích a Biskupství českobudějovické.

U Západočeské univerzity myšlenka potřeby jejího vzniku sahá do minulého století a vyslovil ji již profesor pražské univerzity a poslanec T. G. Masaryk v roce 1889. Další vážnější pokusy o její zřízení se datují z let 1967 - 1968. Ty však byly přerušeny následujícím normalizačním procesem. Geografická poloha Plzně s přímými vazbami na západní Evropu je předurčena k rozvoji celoevropských kontaktů a vytvoření úzké návaznosti na tamní univerzity.

Potřeba zřízení Univerzity J. E. Purkyně v severočeském regionu vyplývá z aktuálních problémů i perspektivních potřeb této mnohostranně devastované oblasti České a Slovenské Federativní Republiky.

Důsledkem dosavadního administrativně direktivního řízení je skutečnost, že vzdělanostní a kulturní úroveň tohoto vysoce industrializovaného regionu je na nejnižší úrovni v celé České republice. Počet stávajících pracovních míst vyžadujících vysokoškolskou kvalifikaci je v severočeském regionu naplněn odborníky jen z jedné poloviny.

Všeobecně známý a vědeckými metodami potvrzený katastrofální stav životního prostředí v tomto regionu vyžaduje odborníky vyškolené pro řešení specifických ekologických potřeb celé této oblasti, zvláště pak pánevních okresů.

Důvody vzniku Ostravské univerzity se sídlem v Ostravě se zakládají především na dlouhodobé technické specializaci studijních oborů stávajícího báňského, hutního a strojírenského zaměření, které v oblasti Severomoravského kraje a zvláště na Ostravsku převažují. Doposud v této oblasti upřednostňovaná silná báňsko-metalurgická základna se zřetelně ukazuje do budoucna jako neperspektivní. Proto je nutno rychle a radikálně přebudovat dosavadní skladbu studijních oborů vysokoškolského studia v této oblasti.

Na severní Moravě jsou zřizovány současně Slezská univerzita a Ostravská univerzita. Vzhledem k odlišnému odbornému zaměření obou univerzit však nedojde ke zdvojování studijních oborů v tomto regionu. Každá z nových vysokých škol bude vytvářet svůj specifický odborný profil.

Studium na regionálních univerzitách bude důsledně zaměřováno právě na ty obory, pro které jsou v těchto oblastech vytvořeny podmínky a kterých je zde nejvíce zapotřebí.

Výrazným rysem nových vysokých škol je uplatnění tříletého bakalářského studia, které bylo do systému čs. vysokého školství zavedeno zákonem č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Toto studium bude realizováno s přihlédnutím k situaci v daných oborech a k potřebám příslušné oblasti. Bakalářské studium bude absolventům poskytovat ucelené vzdělání tak, aby byli připraveni na své konkrétní uplatnění. Absolventům tohoto typu studia bude v případě zájmu umožňováno po složení rozdílových zkoušek pokračování studia v systému čtyř až pětiletém. Takto otevřený systém studia je běžný ve vyspělých vzdělávacích systémech a zaručuje vysokou prostupnost škol.

U všech pěti regionálních univerzit je dále charakteristická péče příslušných územních orgánů, které vytvářejí vhodnou vstupní situaci zejména poskytováním budov pro výuku i veškerou další činnost nových univerzit a i nadále budou s univerzitami úzce spolupracovat. Zástupci územní správy byli členy přípravných výborů univerzit.

Základem Slezské univerzity jsou filozofická fakulta Masarykovy univerzity se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta se sídlem v Karviné. Jmenované fakulty Masarykovy univerzity byly zřízeny akademickým senátem této vysoké školy jako dočasné překlenovací opatření k tomu, aby před účinností tohoto zákona bylo možné od 1. října 1990 zahájit výuku v těch oborech budoucí Slezské univerzity, pro které bylo realizováno přijímací řízení na Pedagogické fakultě v Ostravě. Studium na filozofické fakultě Slezské univerzity bude zaměřeno na historii, literární vědu a dokumentaci literatury, muzeologii a kulturní dědictví a sociální vědy. V oblasti přírodních věd bude studium zaměřeno na matematiku, informatiku a výpočetní techniku a fyziku. Obchodně podnikatelská fakulta bude vychovávat odborníky v tradiční oblasti ekonomické a právní vědy se zaměřením na marketing, výpočetní techniku, matematiku a cizí jazyky. V neučitelských oborech bude toto studium realizováno jako tříleté bakalářské. Takto bude zaručena značná flexibilita studia ve vztahu k potřebám regionu.

Počet studentů je na filozofické fakultě SU 120 v 1. ročníku, na obchodně podnikatelské fakultě SU je to 230 studentů. Tyto počty budou narůstat v návaznosti na nově otevírané studijní obory.

Ve školním roce 1990/91 se při budování Jihočeské univerzity již počítá s existencí pedagogické fakulty JU při zachování struktury, zemědělské fakulty JU s obory fytotechnickými, zootechnickými a provozně ekonomickými, zdravotně sociální fakulty JU s tříletým studiem zaměřeným na péči o starou generaci a o hendikepované děti a mládež a fakulty bohoslovecké s tříletým laickým studiem v oboru přípravy učitelů náboženství a tříletým bohosloveckým studiem, resp. přípravou jáhnů.

Do nabytí účinnosti tohoto zákona probíhají zdravotně sociální a bohoslovecká studia experimentálně na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích.

Od školního roku 1991/1992 se předpokládá zřízení přírodovědecké fakulty. Na této fakultě bude realizováno tříleté studium ekologicky zaměřených oborů. Uvažuje se o dislokaci studia učitelství biologie, matematiky, fyziky a chemie z pedagogické fakulty. Kromě zdravotně sociální fakulty se počítá se zřízením rehabilitační fakulty. Bohoslovecká fakulta bude zajišťovat filozoficko-bohoslovecká studia a připraví vznik samostatné filozofické fakulty. Dále se připravuje zřízení fakulty ekonomiky služeb a cestovního ruchu a fakulty územní správy v Táboře a v Jindřichově Hradci.

Počty přijímaných studentů:

Jako základ Západočeské univerzity v současné době existují tyto fakulty: strojní, elektrotechnická, aplikovaných věd, ekonomická a pedagogická. Zakládající vysoké školy spolupracují s lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni. V koncepci studia na jednotlivých fakultách se počítá s tříletým bakalářským studiem, které umožní pružně reagovat na potřebu regionu. Výlučně tříleté bakalářské studium bude realizováno na ekonomické fakultě.

Uvažované orientační počty přijímaných studentů v roce 1991/92:

V porovnání se současným stavem se nepočítá s výrazným vzrůstem celkového počtu přijímaných studentů.

V první etapě budování Univerzity J. E. Purkyně /šk. r. 1990/91/ probíhá organizační a personální příprava výuky na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Současně budou probíhat přípravné práce pro druhou etapu od šk. r. 1991/92. V této etapě bude Pedagogická fakulta připravovat učitele pro 1. stupeň základní školy, 2. stupeň základní školy a učňovské školství a učitele pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Délka studia oboru učitelství pro zvláštní školy je 10 semestrů, v ostatních oborech je to 8 semestrů. Formou 6ti semestrového bakalářského studia bude připravovat učitelky mateřských škol s předpokladem pro zastávání funkcí ředitelek a metodických pracovnic na úseku předškolní výchovy.

Ve třetí etapě /šk. r. 1992/93/ se předpokládá zřízení fakulty životního prostředí a fakulty sociálně ekonomické /se sídlem v Děčíně/.

Fakulta životního prostředí bude připravovat odborníky v oblasti čistoty ovzduší, vod, problematiky odpadů, ochrany biosféry, přírodních zdrojů, chemizace životního prostředí a územního plánování. Předpokládá se, že součástí této fakulty bude Mezinárodní ústav pro životní prostředí. Délka studia ve všech studijních oborech je 6 semestrů, tj. bakalářské studium.

Fakulta sociálně ekonomická bude připravovat odborníky pro personální, sociologickou a psychologickou činnost v podnicích, sociálně psychologické a školské poradenství, organizace a instituce zabývající se problematikou plánování, řízení a realizace tvorby životního prostředí, učitelství společenskovědních předmětů /např. úseková ekonomika, aplikovaná sociologie, aplikovaná psychologie/ pro střední školy s maturitou. Délka studia je u všech oborů 6 semestrů.

Uvažované počty studentů na UJEP jsou:

Ostravská univerzita bude členěna na tři fakulty: fakultu filozofickou, fakultu přírodovědeckou, fakultu pedagogickou; všechny se sídlem v Ostravě.

Na fakultě filozofické budou rozvíjeny obory filozofické, filologické, literárně historické, historické, psychologické, učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro předmětovou přípravu učitelů druhého stupně základní školy a škol středních. Zvláštní pozornost bude v rámci fakulty věnována jazykovým a kulturním potřebám polské menšiny.

Na fakultě přírodovědecké bude probíhat předmětová příprava učitelů druhého stupně základních škol a škol středních v přírodovědných všeobecně vzdělávacích předmětech. Program bude zaměřen především na ochranu a tvorbu životního prostředí v tomto silně průmyslově devastovaném regionu.

Na fakultě pedagogické se bude uskutečňovat příprava učitelů 1. a 2. stupně základních škol a škol středních, a to v pedagogicko-psychologické a didaktické oblasti, s vědeckým programem zaměřeným na problémy didaktiky a moderní pedagogické teorie.

Předpokládané počty studentů na filozofické fakultě podle dlouhodobých potřeb ostravské průmyslové aglomerace se pohybují celkově v každém ročníku v rozmezí od 250 do 300 osob. Na přírodovědecké fakultě se v každém ročníku počítá s 250 studenty. Na fakultě pedagogické je počítáno podle prognóz na nejbližší léta s postupným vzrůstem počtu studentů; ve školním roce 1990/1991 je to 584 studentů. Perspektivně v každém prvním ročníku celkem 700 studentů.

Zřízení nových univerzit se vyžádá nárůst finančních prostředků na rozpočet ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Požadavky budou zohledňovány při rozdělování finančních prostředků z rozpočtové kapitoly "školství" jednotlivým vysokým školám.

Celkové požadavky jsou tyto /údaje jsou uvedeny v milionech Kčs/:

Finanční náklady Slezské univerzity jsou v porovnání s ostatními univerzitami vyšší. U této vysoké školy se však nejedná o částku nad schválený rozpočet pro rok 1990, ale o zcela nové nároky na státní rozpočet. Slezská univerzita jako jediná z nově zřizovaných vysokých škol nevzniká na bázi dříve existující vysoké školy, neboť filozofická fakulta se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta se sídlem v Karviné byly účelově zřízeny v rámci Masarykovy univerzity jako mezistupně pro přechodné období do účinnosti zákona.

Návrh na zřízení regionálních univerzit byl projednán akreditační komisí. Tato u všech nových vysokých učení doporučila v neučitelských oborech na těch fakultách, které jsou nově zřizovány, konat pouze bakalářské studium. Dále některým univerzitám doporučila omezit počet nově zřizovaných fakult.

Vláda České republiky tato doporučení akreditační komise akceptovala, proto byla tato důvodová zpráva upravena ve smyslu daných doporučení.