Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky Tomáš Ježek odpověděl poslankyni ČNR Stanislavě Bumbové na její interpelaci dopisem ze dne 7. února 1991.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky Tomáše Ježka na interpelaci poslankyně Stanislavy Bumbové, která zní:

"K problému, předloženému k interpelaci týkající se dalšího provozu a ochrany Chýnovské jeskyně v okrese Tábor se lze vyjádřit pouze obecně, neboť v interpelaci nejsou bližší údaje o objektu, jehož vrácení žádá původní majitel.

Podle § 15, odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, je možné vypovědět nájem, který vznikl z práva užívání nebytových prostor podle předpisů platných před účinností tohoto zákona k poskytování služeb zdravotnických, sociálních, spojů, k zabezpečení činnosti politických stran, pracovišť základního výzkumu, umělecké tvůrčí činnosti, k vykonávání divadelní, koncertní a osvětové činnosti jen po předchozím souhlasu obce. Toto ustanovení se vztahuje na vlastníky nebytových prostor popřípadě ty, kteří k nebytovým prostorám vykonávají právo hospodaření.

Pokud by objekt, který slouží k zajištění provozu Chýnovské jeskyně, byl v rámci reprivatizace vrácen původnímu vlastníkovi, jemuž byl odňat v roce 1961, neznamená to, že tento vlastník může dosavadnímu uživateli vypovědět nájemní smlouvu. K takovému jednání by musela dát předem souhlas příslušná obec.

V úvahu ovšem přichází možnost sjednání nové nájemní smlouvy mezi vlastníkem a uživatelem nebytového prostoru. Nájemné za užívání nebytových prostor je zařazeno podle vyhl. č. 170/1990 Sb., kterou se mění vyhl. č. 45/1990 Sb., o smluvních cenách, do kategorie volných cen s maximálními limity od 96,- do 190,- Kčs/m²/rok s připočtením provozních nákladů. Přitom obec může s přihlédnutím k atraktivitě prostředí nebo výhodnosti polohy nebytového prostoru určit objekty, popř. lokality, kde lze sjednat nájemné bez omezení. Pro nebytové prostory, využívané ke zdravotnickým účelům, je stanovena maximální, výše sazby 190,- Kčs/m²/rok.

Řešení Vámi předloženého problému tedy nespočívá nutně v zachování vyvlastněného objektu ve vlastnictví státu, nýbrž ve smlouvě mezi vlastníkem objektu a jeho uživatelem, a dále závisí na rozhodnutí příslušné obce, které může zabránit jednak výpovědi z nebytového prostoru a jednak i zvýšení nájemného nad stanovenou nejvyšší hranici.

Doporučuji však vyvinout potřebnou iniciativu i vůči ministerstvu vnitra ČR, v jehož působnosti je zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Pro výše uvedené řešení dávají dostatečnou oporu platné právní předpisy.