Česká národní rada 1990 – 1992

V souvislosti se změnami na úseku místní státní správy je nezbytné legislativně upravit též některé otázky dotýkající se oblasti požární ochrany, a to zejména postavení a úkoly orgánů státní správy na úseku požární ochrany a pracovněprávní vztahy příslušníků Sboru požární ochrany.

Správy a útvary Sboru požární ochrany byly podle zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, konstituovány jako zvláštní orgány a zařízení krajských a okresních národních výborů. Tato koncepce, přetrvávající v zásadě nadále podle stávající právní úpravy i pokud jde o okresní úřady, se však v praxi neosvědčila.

Zápory spočívaly především ve dvojí podřízenosti správ a útvarů Sboru požární ochrany, a to jednak bývalým okresním národním výborům a krajským národním výborům, v současné době pak okresním úřadům, v otázkách vlastní činnosti, jednak ministerstvu vnitra České republiky, pokud jde o jejich odborné řízení. Tento stav vede v praxi ke každodenním značným obtížím zejména při zajišťování jednotného, účinného a operativního řízení správ a útvarů Sboru požární ochrany a způsobuje i značnou roztříštěnost a nejednotnost jejich ekonomického zabezpečení. Příslušníci Sboru požární ochrany jsou mimo to v současné době v pracovněprávních vztazích k 75 organizacím a jsou odměňováni podle čtyř odlišných platových předpisů. Problémy v této oblasti vyplývají též z podstatně odlišného charakteru práce těchto příslušníků ve vztahu k ostatním činnostem převážně administrativní povahy vykonávaným u okresních úřadů; tato skutečnost je vyjádřena i odchylnou úpravou pracovněprávních vztahů příslušníků Sboru požární ochrany od zákoníku práce, jakož i tím, že úkoly vedoucího organizace v těchto vztazích plní náčelník správy Sboru požární ochrany.

Uvedený stav se navrhuje řešit vytvořením samostatného, jednotně organizovaného a na místních orgánech státní správy nezávislého Sboru požární ochrany, který by jako státní orgán vykonával státní správu na úseku požární ochrany a prováděl práce související se zdoláváním požárů. Toto řešení by vytvořilo nepochybně lepší podmínky pro rychlé a účinné nasazování sil a prostředků požární ochrany jak při plnění běžných úkolů, tak i při zdolávání rozsáhlých požárů, následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí. Navrhované řešení je odůvodněno mimo jiné i tím, že s přihlédnutím k úpravě obsažené v zákoně ČNR o okresních úřadech by bylo nezbytné řešit koncem roku 1992 opětovně otázky související s postavením útvarů Sboru požární ochrany, jakož i další existenci Sboru požární ochrany. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že orgány státní správy na úseku požární ochrany - správy Sboru požární ochrany, a vlastní výkonné jednotky - dosavadní útvary Sboru požární ochrany tvoří jeden celek, jejichž činnost je úzce propojena a vzájemně se podmiňuje; orgány státní správy na úseku požární ochrany čerpají podklady pro svoji činnost zejména z činnosti výkonných jednotek, a naopak, výkonné jednotky získávají poznatky o požárním nebezpečí a opatřeních k předcházení vzniku požárů především z kontrolní činnosti orgánů státní správy.

Nabytím účinnosti zákona ČNR o obcích přechází působnost místních národních výborů na úseku požární ochrany na obce, což je vyjádřeno i tím, že dobrovolné veřejné požární sbory patří do působnosti obcí. V návaznosti na to se uvádí, že případné podřízení útvarů Sboru požární ochrany obcím v sídle okresu by vedle výše zmíněných problémů mohlo vést v praxi i k některým dalším obtížím. Útvary Sboru požární ochrany likvidují požáry, havárie a jiné události i na území ostatních obcí v okresu, a to zejména v menších případech, kdy aktivizace dobrovolných veřejných požárních sborů odvoláváním jejích členů ze zaměstnání by byla ekonomicky nevýhodná a pro zaměstnavatele členů těchto jednotek i nepřijatelná. Přitom je třeba vzít v úvahu, že využívání jednotek Sboru požární ochrany mimo jejich sídla by bylo tak časté, že by pravděpodobně vyvolávalo oprávněné námitky ze strany obcí, které by nesly náklady na jejich činnost. K tomu přistupuje i stále se zvyšující potřeba vybavovat jednotky požární ochrany speciální technikou a ochrannými prostředky, které je nezbytné využívat na území celého okresu. Vzhledem ke značným finančním nákladům na jejich pořízení jsou však jimi vybavovány především profesionální jednotky požární ochrany. I z těchto důvodů je nezbytné zachovat nadále jednotné, účinné a operativní využívání těchto jednotek na území celého okresu s tím, že jejich převedení do působnosti pouze jediné obce není z uvedených hledisek žádoucí.

S realizací zákona nevznikají zvýšené požadavky na státní rozpočet ani na pracovní síly; zabezpečování úkolů podle tohoto zákona není rovněž spojeno se zvýšením administrativní náročnosti v činnosti příslušných orgánů. Sbor požární ochrany podle tohoto zákona by byl vytvořen z dosavadních, vládou České republiky schválených, početních stavů Sboru požární ochrany. Finanční prostředky budou na základě rozhodnutí vlády České republiky ze dne 14. listopadu 1990 soustředěny s účinností od 1. ledna 1991 v rozpočtu ministerstva vnitra České republiky, a to ve výši částek určených na zabezpečování požární ochrany národních výborů.

Předpokládá se, že v návaznosti na dokončení legislativních prací vztahujících se k reformě národního hospodářství a místní státní správy bude v průběhu roku 1991 přistoupeno k pracem na celkové novelizaci zákona o požární ochraně, a to včetně předpisů, které byly vydány k jeho provedení.

K čl. I

K bodům 1 až 13

V ustanoveních se promítají změny provedené zejména zákony ČNR o obcích a o okresních úřadech; současně se v nich odrážejí i úpravy obsažené v navrhovaném zákoně.

K bodu 14

Podle navrhované právní úpravy by byly orgány státní správy na úseku požární ochrany též hlavní správa Sboru požární ochrany a správy Sboru požární ochrany v okresech.

K bodům 15 až 46

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se především vymezuje působnost ministerstva vnitra České republiky, hlavní správy Sboru požární ochrany a správ Sboru požární ochrany v okresech; současně se vymezuje i působnost obcí na úseku požární ochrany.

K bodu 47

Z důvodů komplexnosti a přehlednosti se navrhuje novelizovat celou část třetí zákona o požární ochraně, která je odůvodňována podle jednotlivých paragrafů.

K § 43

Největším nedostatkem dosavadní právní úpravy na úseku požární ochrany je skutečnost, že neřeší otázku vytvoření jednotného Sboru požární ochrany. Samotné pojmenování Sboru požární ochrany neodstranilo roztříštěnost v tom, že správy Sboru požární ochrany jako zvláštní orgány národních výborů byly jejich součástí, a útvary Sboru požární ochrany zůstaly v postavení zařízení národních výborů. Tím nebylo dosaženo jednotnosti v organizaci, řízení ani v celkové činnosti Sboru požární ochrany. Účelné a plné využití všech prostředků a možností Sboru požární ochrany bude zajištěno vytvořením navrhované jednotné organizace, jejímž základním posláním bude ochrana života a zdraví občanů a majetku před požáry.

Zabezpečování celospolečenských úkolů v oblasti ochrany před požáry vyžaduje zakotvit princip vzájemné spolupráce Sboru požární ochrany s dalšími státními orgány (zejména s okresními úřady, orgány prokuratury, útvary policie), obcemi, organizacemi, sdruženími a občany.

K § 44 a 45

Uvádějí se základní úkoly Sboru požární ochrany, které spočívají zejména v plnění úkolů státní správy na úseku požární ochrany a v předcházení a zdolávání požárů.

V zájmu zvyšování účinnosti práce na úseku požární ochrany se zakotvuje spolupráce Sboru požární ochrany s orgány požární ochrany jiných států a s mezinárodními organizacemi.

Současně se zakotvuje oprávnění Sboru požární ochrany poskytovat odborné služby za úplatu.

K § 46 až 49

Povaha výkonu práce ve Sboru požární ochrany vyžaduje, aby byl vnitřně organizován na základě nadřízenosti a podřízenosti. Z toho vyplývá i zachování dosavadního způsobu jmenování do funkcí a odvolávání z nich.

Nezbytná operativnost v činnosti Sboru požární ochrany, zejména soustřeďování jednotek při zásazích a záchranných pracech a jednotný výkon státní správy na úseku požární ochrany, vyžadují zjednodušit jeho organizaci a řízení.

Správy Sboru požární ochrany v okresech by působily jak při výkonu státní správy na úseku požární ochrany, tak i při zdolávání požárů, následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí.

V dosavadní praxi se osvědčilo určování celkových početních stavů Sboru požární ochrany vládou České republiky. Současně se navrhuje, aby řízení, vnitřní organizaci a početní stavy jednotlivých správ Sboru požární ochrany v okresech určovala hlavní správa Sboru požární ochrany.

Vzhledem k tomu, že Sbor požární ochrany bude působit mimo okresní úřady, stanoví se, že náklady spojené s jeho činností se hradí ze státního rozpočtu České republiky s tím, že při plnění svých úkolů hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu (jedná se zejména o požární stanice, požární techniku, výstroj a výzbroj).

K § 50

V návrhu se stanoví podmínky pro přijetí do Sboru požární ochrany. Vedle zdravotní způsobilosti uchazečů se kladou zvýšené požadavky též na jejich odbornou připravenost a bezúhonnost. S přihlédnutím k charakteru práce ve Sboru požární ochrany a značnému nebezpečí zejména při zdolávání požárů, se navrhuje, aby příslušníkem Sboru požární ochrany mohl být zpravidla jen občan starší 18 let.

K § 51

Příslušníci budou i nadále skládat při vzniku pracovního poměru slib. Zpřesněný obsah slibu vyjadřuje změny, které nastaly v naší společnosti, jakož i závazky příslušníka vyplývající z jeho příslušnosti ke Sboru požární ochrany.

K § 52

Charakter výkonu práce ve Sboru požární ochrany vyžaduje stanovit nadále některé odchylky v pracovněprávních vztazích příslušníků Sboru požární ochrany od zákoníku práce.

Zachovává se odchylka týkající se zkušební doby, která má sloužit jednak k vytvoření předpokladů pro důkladnou základní odbornou přípravu, jednak má ověřit zdravotní předpoklady příslušníka pro výkon práce ve Sboru požární ochrany.

K § 53

S přihlédnutím k charakteru práce ve Sboru požární ochrany se navrhuje, aby výkon vybraných funkcí byl podmíněn odbornou způsobilostí s jejím pravidelným ověřováním.

K § 54

Vedle důvodů stanovených zákoníkem práce se umožňuje ukončení pracovního poměru příslušníka též v případě, jestliže odmítne složit slib nebo jestliže mu byla odňata hodnost.

K § 55

Vedle základních povinností příslušníků vyplývajících z jejich pracovního poměru se navrhuje stanovit též jejich další povinnosti související s postavením a úkoly Sboru požární ochrany.

Rozkazy jsou příslušníkům vydávány často ve složitých situacích nebo v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. Proto se navrhuje, aby příslušník měl vždy povinnost splnit rozkaz s výjimkou případů, kdy by jeho splněním spáchal trestný čin.

Vedle odborných předpokladů je podmínkou úspěšného plnění úkolů příslušníků též jejich fyzická zdatnost. Její udržování se proto zakotvuje mezi základní povinnosti příslušníků.

K § 56

Na rozdíl od zákoníku práce se navrhuje zachovat přímo v zákoně též jednotlivé druhy odměn.

K § 57

Výkon práce příslušníků Sboru požární ochrany vyžaduje odchylnou úpravu jejich pracovní doby.

K zajištění nepřetržité akceschopnosti Sboru požární ochrany je nezbytné nařizovat příslušníkům pracovní pohotovost. Navrhuje se, aby případné povolání příslušníků z pracovní pohotovosti k výkonu práce nad rámec stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby bylo považováno vždy za práci přesčas.

K § 58

Zdolávání rozsáhlých nebo složitých požárů, zjišťování příčin jejich vzniku, jakož i výkon dalších činností s tím bezprostředně souvisejících, vyžaduje nasazování příslušníků na delší dobu. Z těchto důvodů se navrhuje poskytovat jim bezplatné stravování, které nesouvisí se závodním stravováním, a zabezpečovat jim podmínky pro potřebný odpočinek.

Zásahy při požáru, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech probíhají zpravidla za ztížených a zdraví škodlivých podmínek, za mimořádného rizika a při zvýšeném fyzickém a psychickém zatížení příslušníků. Z těchto důvodů se navrhuje zavést rekondiční pobyt, který by napomáhal uvedené vlivy eliminovat a přispíval k udržování psychické a fyzické kondice příslušníků.

K § 59

V navrhovaném ustanovení se vyjadřuje subsidiární vztah zákoníku práce k tomuto zákonu.

K § 60 až 64

Výkon práce ve Sboru požární ochrany, a to zejména vztahy nadřízenosti a podřízenosti, vyžadují, aby příslušníci měli hodnosti. Návrh vychází z dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila.

V návrhu jsou stanoveny podmínky pro jmenování do hodností a povyšování.

Dále se upravují důvody, pro něž lze příslušníkovi odejmout hodnost. Vzhledem k tomu, že jde o závažné opatření, s nímž je spojeno okamžité zrušení pracovního poměru, je tato pravomoc svěřena pouze náčelníku sboru.

Charakter práce ve Sboru požární ochrany a dlouholeté tradice u nás i v zahraničí odůvodňují poskytovat příslušníkům Sboru požární ochrany stejnokroj.

K bodům 48 až 66

V ustanoveních se promítají změny provedené zejména zákony ČNR o obcích a o okresních úřadech; současně se v nich odrážejí i úpravy obsažené v navrhovaném zákoně.

K bodům 67 až 79

Upravuje se působnost hlavní správy Sboru požární ochrany a správ Sboru požární ochrany v okresech při postihování organizací, které porušily povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně; současně se vymezuje působnost orgánů obcí a správ Sboru požární ochrany v okresech při postihování občanů, kteří se dopustili přestupků na úseku požární ochrany.

K bodům 80 až 93, 95 a 96

Ustanoveními se obdobně jako v předcházejících případech provádějí některé nezbytné úpravy.

K bodu 94

V ustanovení se upravuje částečně odchylná úprava zabezpečování požární ochrany na území hlavního města Prahy.

K čl. II

V souvislosti se zřízením Sboru požární ochrany je třeba upravit i některá společná a přechodná opatření.

K čl. III

V zájmu zajištění kontinuity při plnění úkolů na úseku požární ochrany a s přihlédnutím k potřebě urychlené právní úpravy pracovněprávních vztahů příslušníků Sboru požární ochrany, jakož i k nutnosti nepřipustit jakékoliv snížení akceschopnosti profesionálních jednotek požární ochrany, je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti již k 1. lednu 1991.