Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
(1) Soudce z lidu okresních a krajských soudů
volí obecní zastupitelstva [§ 27 odst. 2
zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích
(obecní zřízení).] v obvodu příslušného
soudu.
(2) Soudci z lidu jsou voleni na návrh předsedů
příslušných okresních a krajských
soudů. Za kandidáty pro volbu soudců z lidu
lze navrhnout občany, kteří splňují
všechny předpoklady předepsané pro zvolení
[§ 39 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci
soudů a o volbách soudců, v platném
znění.].
(1) Počet soudců z lidu, kteří mají
být zvoleni pro okresní soud, stanoví předseda
okresního soudu. Náleží-li obvod okresního
soudu do obvodu několika obecních zastupitelstev,
zašle předseda okresního soudu návrh
na zvolení soudce z lidu tomu obecnímu zastupitelstvu,
v jehož obvodu má kandidát bydliště.
Pokud v obvodu soudu kandidát nemá bydliště,
zašle předseda okresního soudu návrh
tomu obecnímu zastupitelstvu, v jehož obvodu kandidát
pracuje. Současně předseda okresního
soudu stanoví, kolik soudců z lidu mají jednotlivá
obecní zastupitelstva zvolit.
(2) Při stanovení počtu soudců z lidu
je třeba přihlížet k tomu, aby jednotliví
soudci nemuseli zasedat zpravidla více než 12 dnů
v roce, jakož i k počtu obyvatelstva obvodu příslušného
zastupitelstva.
Ustanovení § 2 se přiměřeně
vztahuje i na volbu soudců z lidu krajských soudů.
(1) Po zvolení složí soudci z lidu slib do
rukou předsedy soudu, který je navrhl.
(2) Osvědčení o zvolení vydá
předseda soudu soudům z lidu nově zvoleným
po složení slibu, ostatním soudcům z
lidu po zvolení [§ 42 odst. 1 a 3 zákona
č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách
soudců, v platném znění.].
(1) Na návrh příslušného předsedy
soudu může být soudce z lidu okresního
nebo krajského soudu z funkce odvolán obecním
zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže
a) závažným způsobem porušuje své
soudcovské povinnosti, nebo
b) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně
vykonávat soudcovské povinnosti.
(2) Před rozhodnutím o odvolání soudce
z lidu z funkce si obecní zastupitelstvo vyžádá
jeho vyjádření.
(1) Soudce z lidu okresního nebo krajského soudu
může být na svou žádost funkce
zproštěn obecním zastupitelstvem, které
ho zvolilo, nemůže-li funkci trvale vykonávat
pro nemoc nebo z jiných vážných důvodů.
(2) Před rozhodnutím si obecní zastupitelstvo
vyžádá stanovisko předsedy soudu, u
něhož soudce z lidu vykonává funkci.
Ustanovení tohoto zákona o okresních a krajských
soudech se vztahují též na soudy jinak pojmenované,
které vykonávají působnost uvedených
soudů.
Zrušuje se zákon České národní
rady č. 35/1970 Sb., o volbách soudců z lidu.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Ústavní zákon č. 294/1990 Sb., kterým
se mění a doplňuje ústavní
zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé
socialistické republiky, nahradil ustanovení o národních
výborech ustanovením o místní samosprávě
(čl. 86 a 87). Ústavní zákon současně
svěřil úpravu voleb soudců z lidu
zákonům národních rad.
Dosud platný zákon České národní
rady č. 35/1970 Sb., o volbách soudců z lidu
je v rozporu se zmíněným ústavním
zákonem a je třeba jej nahradit zákonem novým.
Bez přijetí nové úpravy by postupně
došlo k omezování činnosti soudů,
neboť by nebylo možné provádět
průběžné doplňování
soudců z lidu.
K § 1
Navrhuje se, aby soudce z lidu volila obecní zastupitelstva
v obvodu příslušného okresního
nebo krajského soudu. Návrhy budou podávat
předsedové okresních nebo krajských
soudů; při výběru kandidátů
budou přihlížet k předpokladům
uvedeným v § 39 odst. 1 zák. č. 36/1964
Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců.
Takto bude splněn ústavní požadavek,
aby soudci z lidu byli voleni. Volbu provede obecní zastupitelstvo,
v jehož obvodu kandidát na soudce z lidu bydlí,
případně pracuje.
K § 2
Předseda příslušného soudu stanoví
kolik soudců z lidu má být pro obvod soudu
zvoleno. Předseda soudu má potřebné
znalosti o tom, kolik soudců z lidu má být
zvoleno, aby soud mohl řádně pracovat a soudci
z lidu nebyli nadměrně zatěžováni
častým zasedáním u soudu. Předseda
soudu provádí výběr též
z hledisek zmíněných v § 1. Kontrola
správnosti výběru soudců je zajištěna
volbou soudce obecním zastupitelstvem.
Návrh předpokládá, že soudce
bude volen v místě svého bydliště,
kde je občanům nejvíce znám. není-li
bydliště soudce v obvodu soudu, provede volbu obecní
zastupitelstvo, v jehož obvodu kandidát pracuje. Je
tedy podmínkou, aby soudce bydlel či pracoval v
obvodu soudu, kam má být zvolen. Náleží-li
obvod soudu do obvodu několika obecních zastupitelstev,
zašle předseda soudu návrh tomu obecnímu
zastupitelstvu, v jehož obvodu má kandidát
bydliště, případně pracuje.
K § 3
Pro volbu soudců z lidu krajských soudů se
přiměřeně užije postup podle
§ 2.
K § 4
Přebírá se dosavadní právní
úprava o složení slibu, avšak s tím,
že se bude skládat do rukou předsedy soudu.
Předseda soudu také vydá soudcům z
lidu osvědčení o zvolení.
K § 5
Přejímá se dosavadní právní
úprava s tím rozdílem, že návrh
na odvolání předkládá předseda
soudu a o odvolání z funkce rozhoduje obecní
zastupitelstvo. Nově se zakládá výslovná
povinnost obecního zastupitelstva vyžádat si
před rozhodnutím o dovolání vyjádření
soudce z lidu, který by měl být odvolán.
K § 6
Rovněž se přejímá dosavadní
právní úprava zproštění
funkce soudce z lidu. Soudce podává žádost
příslušnému obecnímu zastupitelstvu,
které si před rozhodnutím vyžádá
stanovisko předsedy soudu. Účelem je zajistit,
aby soudce se mohl vzdát mandátu, neboť nikdo
nemůže vykonávat funkci soudce proti své
vůli.
K § 7
Jinak pojmenovanými soudy jsou městský soud
v Brně a obvodní soudy v hlavním městě
Praze, které vykonávají působnost
okresních soudů a městský soud v Praze,
který vykonává působnost krajského
soudu.
K § 8
Tento zákon zcela nahrazuje zákon České
národní rady č. 35/1970 Sb., o volbách
soudců z lidu, a proto lze tento zcela zrušit.
K § 9
Účinnost zákona je navrhována dnem
vyhlášení, aby bylo možno neprodleně
ustanovit nové soudce z lidu. Volby soudců z lidu
nebyly prováděny již více jak dva měsíce.
Navrhovaný zákon si nevyžádá
potřebu pracovních sil ani dalších finančních
prostředků ze státního rozpočtu.
Přijetím zákona dojde k zjednodušení
administrativy, neboť orgány Národní
fronty soudce navrhovaly pouze formálně na základě
podkladů, které většinou obdržely
od příslušných předsedů
okresních či krajských soudů.