Česká národní rada 1990 – 1992

ve věci vypořádání finančních prostředků investovaných státními podniky do stavebních akcí veřejně prospěšného charakteru na základě sdružení prostředků, dále ve věci uzavírání smluv na odběr elektrické energie podniky a ve věci řešení obtížné finanční situace vzniklé nedůsledně provedeným finančním vypořádáním při delimitaci zapříčiněné ministerstvem průmyslu.

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Josefa Hejska ministrovi průmyslu České republiky Janu Vrbovi:

"Vážený pane ministře, z pověření ředitelství státního podniku DEKORA Hlinsko obracím se na Vás se žádostí o urychlené řešení tří problémů tohoto podniku, z nichž první dva mají podle mého názoru platnost daleko přesahující zájem jen jediného podniku.

1. Vypořádání finančních prostředků investovaných stáními podniky do stavebních akcí veřejně prospěšného charakteru na základě sdružení prostředků

Jak je Vám, pane ministře, jistě známo, byly v minulosti mnohé veřejně prospěšné akce realizovány na základě sdružení finančních prostředků státními podniky. Při přechodu na tržní ekonomiku vzniká těmto podnikům velmi závažný problém s finančním vypořádáním. Takto vytvořené a následně spotřebované zdroje prostředků poskytnutých na stavební akce formou sdružení prostředků jsou dosud hrazeny z přerozdělení čistého disponibilního zisku /tj. fondu rozvoje, v budoucnosti z fondu rezervního/. Podniky, které takto získají základní prostředky od sdružovatelů /v podmínkách tržního mechanismu prakticky darováním - dosavadní praxe/ na výstavbu provozních zařízení, jim služby, provozované pomocí těchto zařízení budou zpětně prodávat. Tyto zdroje jsou tedy pro sdružovatele zcela nepoužitelné. Neúnosně ztěžují jejich finanční situaci a tlačí je do platební neschopnosti.

Navrhované řešení je trojí

- odečtení sdružených podílů jednotlivých podniků z daní

- vydání akcií na tyto podíly a jejich předání podnikům

- vrácení vynaložených finančních prostředků.

Prosím, abyste v této záležitosti rozhodl co nejdříve, neboť hospodářské smlouvy uzavřené na tyto účely platí přinejmenším ještě pro příští kalendářní rok. Upozorňuji, že výše zmíněné akce nejsou budovány pouze pro účely podniků a k využití jejich zaměstnanci. Stavby na základě sdružení finančních prostředků realizované se navíc pravděpodobně stanou majetkem jiného založeného státního podniku, popřípadě akciové společnosti.

Pro dokreslení uvádím konkrétní případ:

Podnik Bytex Vratislavice uzavřel hospodářskou smlouvu s VčVAK Hradec Králové dne 9. 12. 1987 o sdružení finančních prostředků na výstavbu čističky odpadních vod v Hlinsku. Hospodářská smlouva platí do 30. 5. 1991 a při deetatizaci závodu Bytex Hlinsko (dnes s. p. Dekora Hlinsko/ přešlo její plnění cele na tento podnik, který do tohoto termínu musí uhradit ještě asi 4 milióny Kčs /celková částka vynaložených investičních nákladů na podnik připadající je 10 483 000 Kčs, k tomu ještě 565 000 Kčs provozních nákladů/. Už vůbec pochybené v dnešních a zvláště nastávajících ekonomických podmínkách je to, že Dekora /mimo vynaloženou dotaci/ z nařízení ONV staví správní budovu k této čističce. V podobné situaci se nachází řada dalších podniků, celková částka sdružených finančních prostředků je téměř 90 miliónů Kčs. Přitom podnikům dodnes nepředložil nikdo projektovou dokumentaci, jak se ukázalo, podniky neplatí jen výstavbu samotné čističky, ale také dalšího zařízení, které se samotnou čističkou nemá nic společného a jehož rozsah není znám.

2. Uzavírání smluv na odběr elektrické energie

V nedávné minulosti byly mezi jednotlivými podniky a energetickými závody smlouvy o odběru elektrické energie uzavírány tak, že při nedodržení sjednaných odběrů byly podniky penalizovány a to v případě překročení odběru i v případě neodebrání sjednaného množství energie. V současné době dochází k uzavírání smluv na odběry v podstatě za nezměněných podmínek, přestože vyhláška č. 171/82 FMPE takovýto způsob penalizace zrušila. Energetické podniky totiž zrušení této vyhlášky obešly tím, že podniky neinformovaly o jejím zrušení, naopak informaci o nutnosti uzavření nové smlouvy na odběr energie doplnily upozorněním, že nesjedná-li podnik novou smlouvu s akceptováním prakticky starých podmínek, bude od elektrovodné sítě odpojen. Pokud v této věci nebude zjednána náprava, hrozí další plýtvání elektrickou energií, protože náklady vynaložené na odběr el. energie jsou nižší než penále za její neodebrání. Vedle zjevného plýtvání, ke kterému jsou podniky z důvodu svých ekonomických zájmů nuceny, jde také o to, že náklady za zbytečně odebranou el. energii v celostátním měřítku činí několik desítek miliónů Kčs.

3. Řešení obtížné finanční situace vzniklé nedůsledně provedeným finančním vypořádáním při delimitaci zapříčiněné ministerstvem průmyslu

Dovolím si obrátit Vaši pozornost ještě k jednomu problému se žádostí o Vaše stanovisko, návrh, popřípadě poskytnutí pomoci s. p. Dekora Hlinsko. Byl jsem informován, že tyto problémy vznikly díky nedůsledně provedenému finančnímu vypořádání, nedořešením všech nejasných a sporných záležitostí a nerespektováním oprávněných požadavků státních podniků, které vznikly rozdělením s. p. Bytex Vratislavice v době, kdy jste byl jedním z pracovníků ministerstva, do jehož kompetence vyřešení rozdělení Bytexu náleželo. Protože se mi dostalo informace, že tuto záležitost jste řešil přímo Vy sám, pak mám zato /pokud jsou mé informace v tomto směru správné/, že je poskytnutí pomoci zároveň Vaší morální povinností.

Ke dni 30. 6. 1990 byl rozdělen Bytex Vratislavice na jednotlivé samostatné státní podniky. Teprve k tomuto datu ze závodu Bytex Hlinsko vznikl s. p. Dekora Hlinsko, přestože tento o osamostatnění žádal opakovaně po tři roky a k osamostatnění došlo teprve po velkém nátlaku. Jak se později ukázalo deetatizaci úspěšně bránili někteří úředníci ministerstva průmyslu. Při rozdělení Bytexu Vratislavice byl zrušen fond rozvoje a vytvořen jen rezervní fond ve výši 47 500 000 Kčs, ze kterého větší část dostal jihlavský závod /31 mil. Kčs/, a to za situace, kdy bylo zřejmé, že výstavba tohoto závodu nebude pokračovat, protože se o něj přihlásil bývalý majitel. Dekora Hlinsko měla dostat 7 miliónů Kčs, ale dostala jen jeden milión Kčs. S takovýmto rozdělením ministerstvo vyslovilo souhlas, ačkoli si muselo být vědomo, že tím podnik poškozuje. S. p. Dekora žádal, aby byl rozdělen devizový normativ na jednotlivé podniky /sám vyváží 60% svých výrobků do zahraničí/. Devizový normativ rozdělen nebyl. I toto ministerstvo schválilo. Naopak vydalo informaci, že ředitelé jednotlivých podniků chtějí tento vést společně. Jak se ukázalo, tato informace neodpovídala skutečnosti. Na tomto ztrácí Dekora přes 2 milióny korun, po devalvaci dokonce přes 8 miliónů korun.

Lze uvést ještě další příklad ztráty nejen pro Dekoru, ale i pro ostatní podniky: Úhrada skotské firmě KMPG za provedenou analýzu finanční situace podniku Bytex Vratislavice v květnu až červnu 1990 ve výši 954 011 Kčs, což se rovná částce 37 000 liber. Uvedená položka měla být uhrazena z centrálních zdrojů, ale teprve po 1. 7. 1990 bylo rozhodnuto o úhradě z prostředků Bytexu - úhrada byla provedena z majetkového devizového účtu dne 1. 8. 1990. Z porovnání termínů zániku podniku a dat žádostí o osamostatnění závodů vyplývá naprostá zbytečnost provedení zadané analýzy a vyhození takto vynaložených nákladů doslova a do písmene oknem. K tomu všemu došlo přes četná jednání a protesty Dekory i dalších podniků. Konečné slovo však mělo ministerstvo, jmenovitě ing. Hanus, náměstek ministra pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl. Devizové prostředky, které měl obdržet s. p. Dekora, obdržely podniky, které ve větší míře dovážejí. Uvedené prostředky tak byly opět přerozděleny podnikům exportně slabším.

Delimitované zásoby Dekory ve výši 92 miliónů Kčs byly kryty obratovým fondem ve výši 35 mil. korun a dlouhodobým provozním úvěrem ve výši 36 mil. korun. O 16 miliónů korun byl veden spor - Bytex Vratislavice úvěrem na pohledávky kryl zásoby, což se projevilo po rozdělení na jednotlivých podnicích. Důsledkem je, že Dekora místo toho, aby zisk z výroby investovala, musí těchto 16 mil. Kčs splácet. I toto je následek rozhodnutí ministerstva, následek, který může zapříčinit ekonomický pád podniku, jehož výrobky jsou vyváženy a jsou konkurenceschopné na západních trzích.

Jedním z podniků vzniklých deetatizací Bytexu Vratislavice je i podnik Byservis. Tento podnik je anomálií ve státě, protože nemá výrobní činnost, ale veškeré platby pro podniky vzniklé deetatizací jsou prováděny jeho prostřednictvím. Protože je v současné době v platební neschopnosti /asi 120 mil Kčs dluhu/, dluží Dekoře 35 miliónů korun a tím tento podnik tlačí k tomu, že žije doslova ze dne na den.

K záležitosti Byservisu bych ještě dodal to, že tento podnik vznikl v podstatě z bývalého ředitelství. Budova potřebná pro jeho činnost byla před rozdělením Bytexu na devět státních podniků s posvěcením ministerstva z majetku Bytexu vyčleněna včetně zařízení, kancelářské a výpočetní techniky. Přes Byservis jdou veškeré platby, které má tento možnost ovlivňovat. Situace je vskutku kuriózní, protože Byservis nejen že nemá výrobní činnost, jak jsem se již zmínil výše, ale prodává dnes devíti státním podnikům i jejich vlastní vstupní data. Jestliže dojde v budoucnosti ke zrušení této ekonomické kuriozity, 9 zbývajících státních podniků pak může v aukci budovu a drahé zařízení v hodnotě 88 miliónů Kčs, které sami zaplatili, odkoupit.

Vážený pane ministře, pro nezasvěceného se výše uvedená fakta mohou jevit natolik fantastická, aby jim přičítal jakoukoli sebemenší míru důvěryhodnosti. Já jsem však byl již v dubnu účasten jednání o osamostatnění Dekory, kde byl mimo jiné přítomen i podnikový ředitel Bytexu Vratislavice ing. Bubník a zástupce ministerstva ing. Částek a podle argumentů, které jsem od nich vyslechl, je za nedůvěryhodné nemohu pokládat. Přiznám se Vám, že tehdy ve mě vzniklo podezření z nekalých manipulací ze strany ředitelství Bytexu Vratislavice i ministerstva. Jsem však dalek toho, abych si na základě svých dojmů a informací, které mohou být neúplné, učinil jednostranný úsudek. Proto Vás žádám o prošetření celého problému a o pomoc při řešení tíživé situace hlinecké Dekory do které se tento podnik zcela evidentně nedostal vlastní vinou. Tato situace by totiž nemohla vzniknout, kdyby bylo vyhověno osamostatnění Dekory ke dni 1. 2. 1990.

Ještě jednou si Vás dovolím, pane ministře, se vším důrazem požádat o skutečně urychlené řešení těchto tří problémů. Opakovaně upozorňuji na nedozírné škody, které každým dnem vznikají nejen Dekoře Hlinsko, ale i v poněkud jiné situaci celé řadě dalších podniků.

Na výše uvedené problémy požaduji písemnou odpověď.