Ministr práce a sociálních věcí
České republiky Milan Horálek odpověděl
poslancům Josefu Hejskovi a Aloisu Válkovi na jejich
interpelaci dopisem ze dne 28. listopadu 1990.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, předkládám České národní
radě odpověď ministra práce a sociálních
věcí České republiky Milana Horálka
na interpelaci poslanců Josefa Hejska a Aloise Válka,
která zní:
"Vážení pánové, k vaší
interpelaci ve věci osobních důchodů
sděluji, že problematika osobních důchodů
byla jako jeden z prvních požadavků listopadové
revoluce řešena již v prosinci 1989. Usnesením
vlády ČSSR č. 420 ze dne 21. 12. 1989 byly
osobní důchody přesahující
maximální výměru důchodu 3
800,- Kčs od února 1990 na tuto částku
sníženy. Současně byly odňaty
všechny příspěvky přiznané
k důchodům stranických funkcionářů
a milicionářů podle Souboru sociálních
opatření v orgánech a institucích
KSČ. Usnesením vlády ČSSR ze dne 11.
1. 1990 č. 26 pak byla zřízena vládní
komise pro přehodnocení osobních důchodů,
do jejíhož čela byl jmenován místopředseda
vlády ČSSR pan dr. Čarnogurský. Členy
komise byli ministr práce a sociálních věcí,
národní obrany, ministr vnitra ČSFR, ministr
financí, ministři zdravotnictví a sociálních
věcí ČR a SR, představitel FS ČSFR,
zástupci OF, VPN a zástupci politických stran.
Komise se zabývala i návrhem, aby byly zrušeny
všechny osobní důchody. Došla však
k závěru, že v souboru vyplácených
osobních důchodů jsou důchody občanů,
kteří splňovali podmínku mimořádné
zásluhovosti, např. význační
umělci, sportovci, lékaři, rehabilitovaní
z procesů 50 let, nebo jejich pozůstalé manželky.
Platí to zejména o osobních důchodech
přiznaných před rokem 1970, u kterých
by nárokový důchod vyměřený
podle tehdy platných předpisů byl nízký.
Jsou mezi nimi např. prof. Švejcar, vdova po nositeli
Nobelovy ceny Jaroslavu Seifertovi, Marie Švermová
a další.
Z humánních a sociálních důvodů
proto komise navrhla vyplácené osobní důchody
snížit na maximální částku
2 200 Kčs měsíčně, pokud ovšem
zákonný důchod nebyl vyšší.
Federální vláda návrh komise přijala
a na základě jejího usnesení č.
333 z 11. 5. 1990 byly od srpnových splátek důchody
sníženy.
Kromě toho novelou zákona o sociálním
zabezpečení, kterou schválilo FS v dubnu
1990, byly od 1. 5. 1990 osobní důchody zrušeny
a přestaly být jednou z dávek důchodového
zabezpečení.
V případě přehodnocení osobních
důchodů by se podle našeho názoru mělo
jednat maximálně o důchody zvýšené
u příležitosti 40. výročí
února 1948. V ostatních případech
by odnětí částky 2 200,- Kčs
vyvolalo opačnou reakci. Již dnes je snaha některé
význačné osobnosti, jejichž důchody
jsou nízké, zvýhodnit. S ohledem na to, že
byl zrušen institut osobního důchodu, to možné
není. Pokud by byla zrušena hranice 2 200,- Kčs,
došlo by ke snížení důchodů
i těchto občanů.
Pokud se v interpelaci požaduje zrušit osobní
důchody nomenklaturním kádrům, různým
činitelům a funkcionářům OV
KSČ, KV KSČ, ONV atd. jsme toho názoru, že
jejich nárokové důchody jsou vyšší
než 2 200,- Kčs měsíčně
vzhledem k výdělkům, z nichž byly tyto
důchody vyměřeny.
Pokud jde o občany, kteří dříve
pobírali osobní důchody, jsou jim důchody
při dalším zaměstnání
vypláceny jen za podmínek, které stanoví
nařízení vlády ČSSR č.
142/1983 Sb., o poskytování důchodů
některým pracujícím důchodcům.
Platí tedy pro ně obecné předpisy
a nevztahuje se na ně žádná výjimka.
V případě ústavních činitelů
zákon o sociálním zabezpečení
ani prováděcí předpisy neobsahují
žádné ustanovení, které by umožňovalo
jejich zvýhodnění v důchodovém
zabezpečení nad rámec obecných předpisů.
Pro informaci uvádím, že zmíněná
vládní komise se vedle řešení
problematiky osobních důchodů zabývala
i návrhem úpravy důchodových nároků
ústavních činitelů. Návrh předpokládal,
že podle schválených zásad budou upravovány
nejen důchody ústavních činitelů,
kteří budou do důchodu teprve odcházet,
ale že se podle nich přehodnotí i důchody
těch ústavních činitelů, kteří
již důchody pobírají. Pro negativní
ohlas veřejnosti nebyl tento návrh vládou
projednán.
K požadavku s okamžitou platností snížit
bývalé osobní důchody na nárokovou
výši a o ušetřenou částku
zvýšit všechny důchody přiznané
do roku 1975 sděluji, že bývalých osobních
důchodů upravených do částky
2 200,- Kčs je v České republice vypláceno
21 800, zatímco důchodů přiznaných
do roku 1975 1,200.000. Měsíční zvýšení
těchto důchodů o uspořenou částku
by činilo 2,72 Kčs. Takový postup by ani
částečně neodstranil problémy,
které v důchodovém zabezpečení
máme. Ty je možné řešit jen systémově
a první kroky již v tomto směru byly učiněny.
Nové přehodnocení osobních důchodů
není v kompetenci ministerstva práce a sociálních
věcí ČR, ale federálního ministerstva
práce a sociálních věcí a vlády
ČSFR. Úprava důchodů u příležitosti
40. výročí února 1948 byla provedena
na základě Směrnice FMPSV ze dne 2. 6. 1988
a jen tento orgán ji může zrušit. Kromě
toho bude třeba, aby se celou záležitostí
zabývala vláda ČSFR, protože na základě
citované směrnice o zvýšení důchodů
rozhodla bývalá vládní komise pro
přiznávání osobních důchodů
a současný stav potvrdila vláda ČSFR
svým usnesením č. 333 ze dne 11. 5. 1990.
Na základě Vaší interpelace jsem uložil
řediteli České správy sociálního
zabezpečení, aby mi předložil tabelu
všech důchodců, kteří mají
důchod upraven podle shora citované Směrnice.
Poté požádám ministra práce a
sociálních věcí ČSFR pana Millera,
aby byla otázka těchto důchodů znovu
posouzena.
V Praze dne 28. 11. 1990 | ing. Milan Horálek, CSc., v.r. |