Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr strojírenství a elektrotechniky České republiky Miroslav Grégr odpověděl poslanci Josefu Hejskovi na jeho interpelaci ministrovi strojírenství a elektrotechniky ČR ve věci zastavení zakládání státních podniků dopisem ze dne 16. listopadu 1990.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra strojírenství a elektrotechniky České republiky Miroslava Grégra na ústní interpelaci poslance Josefa Hejska, která zní:


"Vážený pane poslanče, odpovídám na Vaši interpelaci týkající se v zásadě zastavení zakládání státních podniků v resortu strojírenství a elektrotechniky ČR, jakož i v této souvislosti konkrétního řešení žádosti o osamostatnění závodu Hlinsko ze státního podniku TONA Pečky.

Předně konstatuji, že Vaši interpelaci jsem obdržel dne 26. 10. 1990, tedy v době, kdy již bylo zakladatelem kladně rozhodnuto o založení státního podniku PISTOL Hlinsko.

Konkrétně vedení ministerstva strojírenství a elektrotechniky uzavíralo řešení žádosti na nové státní podniky dne 12. října 1990 a rozhodlo o založení 41 státních podniků, mezi nimi státního podniku z bývalého závodu Hlinsko. V tomto počtu byly také státní podniky k 1. 11. 1990 založeny.

Pokud se zmiňujete o navrhovatelem požadovaném termínu založení státního podniku k 1. 10. 1990, nutno dodat, že svoji žádost předložil zakladateli 19. 9. 1990. Není reálné ve lhůtě z toho vyplývající prakticky 14 dnů, a to při velké četnosti obdobných žádostí, zabezpečit věcné komplexní dořešení žádostí příslušnými odbornými útvary ministerstva, projednat navrhované rozhodnutí vedením ministerstva a zabezpečit příslušnou legislativní přípravu na vznik nových státních podniků, včetně projednání vzniku s příslušnými orgány.

Naproti tomu lze uvést, že bývalý závod Hlinsko pro své rozhodování o podání žádosti o osamostatnění mohl využít své zákonné možnosti dříve, tj. od ledna tohoto roku.

Těžiště Vaší interpelace spočívá v uváděném zastavení procesu vzniku nových státních podniků v resortu strojírenství a elektrotechniky ČR.

Výše uvedený počet založených nových státních podniků (a dalších i k termínu 1. 10. 1990 a k 1. 9. 1990) je dostatečným důkazem probíhající decentralizace výrobně technické základny v resortu.

Jde zřejmě o to, že byla mylně vyložena cesta, kterou resort strojírenství a elektrotechniky ČR prosazoval, a to využití možnosti přímého zakládání více akciových společností ze státního podniku a z jeho částí v situaci, kdy jeho vnitřní jednotky předložily žádosti o osamostatnění. Tuto koncepci opírající se o výklad zákona o státním podniku, jeho § 32, odst. 3 a 4, v možnosti zrušení státního podniku zakladatelem a vložení jeho majetku, včetně práv a povinností, do více akciových společností zakládaných státem jako jediným zakladatelem po schválení vládou ČR, považovalo MSE ČR za racionální a logickou, která by naopak napomohla urychlení procesu deetatizace a přípravy privatizace.

V případě její realizace by nebylo nutné na krátkou a přechodnou dobu zakládat nové státní podniky. V tomto smyslu také odborné útvary ministerstva projednávaly zabezpečení potřebné přípravy na přímé založení akciové společnosti ze státního podniku či z jeho částí, konkrétně ve Vámi citovaném případě přípravu na založení a.s. z bývalého závodu Hlinsko a další a.s. ze zbývající části státního podniku TONA Pečky.

Tento postup však nebyl akceptován Legislativní radou vlády ČR, takže MSE ČR řeší proces decentralizace cestou zakládání nových státních podniků, samozřejmě na krátkou a přechodnou dobu do zahájení procesu jejich deetatizace a privatizace po vydání transformačního zákona.

Protože závěrem své interpelace požadujete zodpovězení příslušných otázek, rekapituluji:

1. Instrukce zastavující vznik nových státních podniků vydána nebyla. Naopak od svého založení MSE ČR založilo celkem 56 nových státních podniků v procesu decentralizace.

2. MSE ČR však pokládalo za logické a racionální při decentralizaci výrobně technické základny řešit žádosti o osamostatnění vyčleněním příslušné jednotky ze státního podniku a založením z ní akciové společnosti státem jako jediným zakladatelem. Zakládání více a.s. z jednoho státního podniku nebylo však Legislativní radou vlády ČR umožněno.

3. Přípravu na zakládání více akciových společností z jednoho státního podniku organizovanou odbornými útvary ministerstva nelze kvalifikovat jako tlak úředníků ministerstva proti osamostatnění příslušných vnitřních organizačních jednotek státního podniku, ale naopak jako záměr urychlení procesu deetatizace a privatizace.
Takto založené akciové společnosti by se soustřeovaly především již na proces privatizace.

4. Nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku řeší zákonné opatření předsednictva Federálního shormáždění ze dne 30. srpna 1990. Podle něho státní podnik nemůže majetek, se kterým hospodaří v rámci státního podniku jeho závod, rozprodat nebo vložit do jiné společnosti bez udělení výjimky zakladatele.

5. Organizace akciové společnosti je zásadně odlišná oproti státnímu podniku. Řídící orgány při založení a.s., tj. představenstvo a dozorčí radu, volí valná hromada, jejíž funkci plní zakladatel do doby, než přistoupí další akcionáři. Tím je obava ze zachování dosavadních řídících struktur v a.s. zcela bezpředmětná, resp. není jasné, z čeho je námitka odvozována.

Vážený pane poslanče, očekávám, že zásadní otázky a námitky uplatněné Vaší interpelací jsou tímto vysvětleny. V případě potřeby dalšího objasnění věci doporučuji přímou konzultaci s mým zakladatelským odborem, ředitelem ing. Mikuleckým tak, aby se předešlo nepřesným informacím a výkladům postupu ministerstva strojírenství a elektrotechniky ČR v předmětných záležitostech.

S pozdravem

V Praze, dne 16. listopadu 1990 Miroslav Grégr, v.r."