Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr zemědělství České republiky Bohumil Kubát odpověděl poslanci Zdeňku Smělíkovi na jeho interpelaci dopisem ze dne 14. listopadu 1990.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta na interpelaci poslance Zdeňka Smělíka, která zní:

"Obecně k otázkám ochrany životního prostředí je nutno uvést, že se jedná o oblast v minulosti značně zanedbanou a řešení je proto nyní po všech stránkách o to náročnější. Vlastní možnosti a rychlost nápravy jsou úměrně odborné, technické a ekonomické vyspělosti dané společnosti. Nedostatky v oblasti životního prostředí pramení z toho, že minulý systém nebyl schopen včas zhodnotit situaci a přiznat hrozící nebezpečí a učinit opatření, která se nutně musí dotknout materiální stránky životní úrovně. Tato skutečnost se vztahuje na všechna odvětví hospodářské činnosti. V zemědělství je situace o to komplikovanější, že je velice závislé na mnoha energetických a materiálových vstupech, které nemůže bezprostředně ovlivnit. Jedná se např. o nekvalitní hnojiva a látky na ochranu rostlin, nevhodné těžké a rozměrné mechanizační prostředky, enormní imisní zátěže značné části našeho území atd. Samozřejmě samo zemědělství přispělo celkově nepříznivé situaci velkou měrou, což se projevuje v problémech, o kterých se zmiňuje poslanec ing. Z. Smělík a dále pak v řadě nepříznivých dopadů na samu zemědělskou půdu a krajinu. Jak známo, na mnoha místech poklesl její přirozený produkční potenciál značnou měrou.

Ke konkrétním poznámkám v interpelaci p. poslance je nutno uvést některé vysvětlující skutečnosti. Je jednoznačně prokázáno řadou výzkumných prací, že na růstu obsahu dusičnanů ve vodách nemá podíl výhradně jenom zemědělství v důsledku zvýšeného hnojení. Při porovnání s ostatními evropskými zeměmi nepředstavujeme ve vkladech průmyslových hnojiv žádnou výjimku. Jsou i mnohé země, kde jsou tyto dávky vyšší, např. Holandsko, Dánsko. Důležitá je však kvalita - např. zvýšený obsah toxických kovů v půdě a ve vodách je z velké části působen obsahem těchto látek v hnojivech, která jsou na světových trzích levnější než jiná kvalitní hnojiva, která však naše ekonomika zatím nebyla schopná a ochotná nakupovat. I toto je jeden z momentů, který se v budoucnu m. j. nutně může odrazit v ceně potravin.

Ke zmiňované otázce zákonů a předpisů sloužící konkrétně k ochraně životního prostředí je nutno konstatovat, že samy o sobě problémy nemohou řešit. Podstatná je změna hospodářsko-politických podmínek se stanovením vztahů, odpovědnosti, ekonomických a technických možností, atd. jak k tomu v současné době naše společnost dochází.

Z úrovně našeho resortu jsou vytvořeny podmínky pro postupné zlepšení situace. Jedná se o aspekty, o kterých se zmiňuje p. poslanec Smělík a zároveň o celkovou ekologizaci zemědělské výroby vůbec. Do budoucna hodláme subvencovat programy, které budou prioritně řešit hospodaření v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů. Jde o podporu nápravy v investiční oblasti, o podporu změn hospodaření jako např. alternativní zemědělství, obnova ekologické stability zemědělské krajiny. Některým vybraným, zatím jen modelovým zemědělským podnikům, byly již v tomto roce příslušné finanční prostředky poskytnuty (např. v oblasti Želivky). Co se týče kontrolních opatření, na které se p. poslanec táže, je nutno uvést, že k nim podle dosavadních zákonných úprav jsou příslušné jiné orgány než MZe. Jsou to národní výbory, hygienická služba a Česká vodohospodářská inspekce. Pozitivní úlohu v tomto směru by do budoucna mělo sehrát Ministerstvo životního prostředí. K citované směrnici č. 51/79 sdělujeme, že Ministerstvu zemědělství nepřísluší poskytování výjimek z tohoto předpisu, proto je také nikdy neudělovalo.

Lze říci, že náš resort hodlá řadu opatření, která byla v minulosti v souvislosti s ovlivňováním kvality vod učiněna, převést z úrovně proklamativní do úrovně reálné. K tomu by měl napomoci i připravovaný nový systém daní, subvencí a dalších ekonomických opatření. Úloha ministerstva je v tomto případě závislá i na prostředcích, které na podporu příslušných programů budou uvolněny ze státního rozpočtu. Za důležitou považujeme i oblast patřičného vzdělávání a působení zemědělských vodohospodářů.

V rámci řešení problematiky dusičnanů je soustavně sledováno plnění realizačního programu k snižování obsahu dusičnanů u vybraných plodin, který zahrnuje konkrétní opatření uložená výzkumu, odborným kontrolním orgánům a vlastní praxi s pozitivním vlivem na omezení obsahu dusičnanů ve vodě. Ve spolupráci s orgány hygienické služby byly stanoveny limity pro obsahy těžkých kovů při dovozu surových fosfátů pro výrobu fosforečných hnojiv. V ochranných pásmech vodních zdrojů je stanoven zákaz použití vybraných rizikových přípravků na ochranu rostlin, který je soustavně kontrolován v rámci odborného dozoru ÚKZÚZ a dalšími organizacemi. Příslušná instrukce bývalého MZVž ČR k hospodaření zemědělských organizací v ochranných pásmech vodních zdrojů, v průběhu doby již několikrát upřesněna, byla novelizována v r. 1989. Podle nejnovějších výzkumů (VÚZZP Zbraslav) bude však nutné v nejbližší době tento materiál zásadně přepracovat, a to zejména s ohledem na problematiku hnojení. Dosavadní důraz na omezování hnojení bude nutno dát do souladu s celkovým stavem půdy na daném místě, t.j. otázkou obsahu organické hmoty, procesy mineralizace atd.

V současném návrhu pravidel pro poskytování subvencí v agrárně potravinářském komplexu je počítáno s finanční podporou podniků hospodařících v ochranných pásmech vodních zdrojů za předpokladu dodržování stanoveného režimu hospodaření (viz přiložený návrh "Směrnice" - příl. a k čj. 4251/90-100).

Jsem si vědom, že v této odpovědi nemohly být podrobněji specifikovány všechny dopady zem. výroby na znečišťování vod a způsoby řešení. Věřím však, že toto stanovisko dokumentuje opravdovou snahu resortu zemědělství o řešení těchto otázek a společným úsilím bude dosaženo potřebné nápravy.

Účelem subvence je poskytnout subjektu zemědělské výroby částečnou náhradu za omezení intenzity zemědělské výroby v chráněných lokalitách. Nárok na subvenci uplatňuje právnický a fyzický subjekt zemědělské výroby /dále jen subjekt/ zemědělsky obhospodařující pozemek, který je součástí pásma hygienické ochrany vodních zdrojů a minerálních vod, chráněné krajinné oblasti /CHKO, národní parky/ a chráněné oblasti přirozené akumulace vod /CHOPAV/.

Podmínkou přiznání subvence je, že subjekt chráněné pozemky zemědělsky obhospodařuje, nepožaduje na tyto pozemky subvenci z titulu alternativního zemědělství a je zařazen podle ustanovení § 41 odst. a) zákona č. 172/1 988 Sb., o zemědělské dani, do produkční ekonomické skupiny 21 - 42 [Výnos MZVž ČSR č.j. 3495/88-221 z 28. 12. 1988, ve znění dodatků č.j. 1018/89-221, 3362/89-221, 762/90-220 a /90-222; Výnos MZVž ČSR č.j. 3117/88-221 z 30. 11. 1988 ve znění dodatků č.j. 1017/89-221 a /90-220].

Subvence se poskytuje sazbou na hektar chráněné zemědělské půdy ve výši:

a/ v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a minerálních vod

b/ na území chráněných krajinných oblastí /CHKO, národní parky/

c/ na území chráněné oblasti přirozené akumulace vod /CHOPAV/

87 A-2

Při kumulaci faktorů na chráněný hektar zemědělské půdy se v pořadí PHO, CHKO, CHOPAV sazba subvence na druhý a další faktor snižuje na 50% původní sazby.

Od nároku na subvence uvedené v odst. a - b/ se odečítá částka, představující slevu ze zemědělské daně z pozemků z titulu změny základního zařazení do produkčních ekonomických skupin, zohledněním faktorů podle ustanovení § 41 odst. b/ písm. 3 zákona o zemědělské dani č. 172/1988 Sb.

Postup pro přiznání subvence:

- subjekty uplatňují nárok na subvenci formou písemné žádosti u příslušného regionálního odboru MZe ČR;

- žádosti o subvenci musí být doloženy potvrzením o rozsahu chráněných území.