Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr strojírenství a elektrotechniky České republiky Miroslav Grégr odpověděl poslanci Vladimíru Zemanovi na jeho interpelaci dopisem z 14. října 1990.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra strojírenství a elektrotechniky České republiky Miroslava Grégra na interpelaci poslance Vladimíra Zemana, která zní:

"1. Jaké jsou konkrétní záměry vlády České republiky v řešení zadluženosti státního podniku TESLA Rožnov?

2. Jaké má vláda záměry vůči podnikům nacházejícím se v podobné situaci jako státní podnik TESLA Rožnov, které by těmto podnikům umožnily přežití?

3. Jaké jsou konkrétní záměry vlády ve stanovení státní politiky vůči elektronickému průmyslu, především vůči součástkové základně?

4. Zda-li již vláda má konkrétní představu o pomoci státnímu podniku TESLA Rožnov při navazování kontaktů se zahraničními partnery, kteří by využili stávající výrobní potenciál podniků?

5. Jak bude vláda postupovat k řešení sociálních dopadů nezaměstnanosti na region Rožnovska?

1. Při realizaci projektu deetatizace - transformaci st. podniku na a. s. budou nelikvidní závazky st. podniku vyhodnoceny podle principů "návrhu zákona o převodech státního majetku do soukromého vlastnictví" a uplatněny k vypořádání s fondem národního majetku. Dojde ke snížení základního kapitálu a. s. (kmenové jmění st. podniku) a to z těchto důvodů

- nepotřebné zásoby

- nepotřebné základní prostředky

- ostatní nelikvidní závazky (zadluženost).

Jde o tituly vzniklé ze změny možnosti užití na trhy RVHP (NDR, POLSKO, SSSR), u platební neschopnosti jde z části (cca 60 mil. Kčs) o druhotnou platební neschopnost (od odběratelů), kterou lze řešit s institucemi bank vzájemným zápočtem. Na růst platební neschopnosti se kromě vlastních důvodů podniku (změna v užití, nárůst zásob), projevuje i vliv restriktivní politiky bank - kdy v srpnu a září došlo ke splácení úvěrů dříve než bylo zakotveno v úvěrových dohodách.

Kromě zápočtu pohledávek a závazků, je principiálním řešením vypořádání nelikvidních závazků k fondu národního majetku.

2. Základem je připravenost podniku

a. privatizační projekt

b. obchodně technický - podnikatelský záměr.

Zatímco realizací privatizačního projektu můžeme pomoci podniku v zadluženosti, pro dobré fungování podnikatelského subjektu je potřebné vědět, jak změnit výrobní program, strukturu výroby. Systemizačními opatřeními strukturální politiky lze pak nadějné podnikatelské programy podpořit (např. úvěrově, odkladem některých odvodových povinností, výpomocí z fondu národního majetku apod.).

3. Oblast elektroniky patří v České republice do působnosti ministerstva strojírenství a elektrotechniky České republiky. Tento resort připravuje v současné době pro vládu České republiky strategii dalšího rozvoje elektroniky v České republice. K tomuto materiálu proběhlo dne 24. 10. 1990 meziresortní připomínkové řízení. V průběhu listopadu má být projednán v hospodářské radě vlády České republiky. Konkrétní strategické cíle českého elektronického průmyslu:

a) Rozvíjet elektronickou výrobu ve vybraných agregacích, které navazují na strojírenskou výrobu, tj. převážnou oblast průmyslové elektroniky. Jedná se zejména o výrobky automatizační techniky, telekomunikační a radiokomunikační techniky, měřící a laboratorní techniky a elektroniky pro zdravotnickou techniku.

b) Strukturální změny ve výrobě součástkové základny orientovat ve prospěch vybraného sortimentu pasivních součástek, konstrukčních součástek a výkonových polovodičů. Oblast mikroelektroniky zaměřit přednostně na zabezpečení potřeb vybraných agregací průmyslové elektroniky při omezení výroby mikroelektronických obvodů, jejichž výroba nedosahuje ekonomických sérií nebo vyžaduje neúměrně vysoké investiční náklady.

c) Z úrovně republikových a federálních orgánů podporovat podnikatelské záměry podniků ČR s významnými světovými firmami. Joint-ventures v odůvodněných případech zakládat i s převažujícím zahraničním podílem.

4. MSE ČR využívá možnosti vládních, parlamentních i resortních mezinárodních jednání pro zajištění publicity o našich nabídkách a potřebách s cílem umožnění kontaktů na podnikové úrovni. V oblasti součástkové základny již došlo k jednání se zahraničními partnery. Především byla požádána společnost MORGAN STANLEY o vyhledávací službu (nalezení vhodného partnera pro TESLA Rožnov). Přímá jednání uskutečnil resort se společnostmi Philips, Samsung, Thomson, Bull, IRI a k jednání byly vyzvány další firmy (IBM). Několika cestami předány návrhy a informace pro japonské výrobce. Kromě toho vede s dalšími organizacemi jednání přímo TESLA Rožnov. (Texas Instruments, Toshiba, Analog Devices, Amstrad atd.).

Připravuje se jednání s International Finance Corporation. V současné době je trh v oblasti polovodičových součástek sortimentních skupin vyráběných v TESLA Rožnov dostatečně nasycen a je snaha západních výrobců naopak do ČSFR dodávat. Čs. uživatelé mají snahu nakupovat u zahraničních dodavatelů raději než od s. p. TESLA Rožnov (spolehlivost, nižší ceny, důvěra atd.).

V průběhu října 1990 se uskutečnilo meziministerské jednání mezi SSSR a ČSFR. Pokračování dodávek součástek pro elektroniku z produkce ČSFR do SSSR není zajištěno z důvodů platební neschopnosti partnera, i když o řadu našich mikroelektronických součástek je velký zájem.

Písemné nabídky dodávek z TESLY Rožnov byly předány na ministerstvo spojů, elektrotechnického průmyslu a obranného průmyslu. Tyto výrobky však nejsou zapojeny v tzv. indikativním seznamu, proto jsou hledány možnosti barterových obchodů. Z toho důvodu je plánováno jednání se sovětskými institucemi na republikové úrovni.

Jako náhradní program se v TESLE Rožnov připravuje spolupráce se sdružením TORIY v SSSR při společné výrobě mikrovlnných trub. Dodavatelem magnetronů má být partner v SSSR. Kompletaci včetně elektronického uzlu by zajišťovala TESLA Rožnov. Je předpoklad založení společného podniku do konce roku 1990 nebo začátkem roku 1991.

5. Z hlediska zaměstnanosti ve státním podniku TESLA Rožnov a jeho závodů dislokovaných přímo v Rožnově lze uvést následující skutečnosti - stávající nebo již zajištěné výrobní programy poskytují možnost zaměstnání pro 6 632 pracovníků z celkového počtu 7 570.

Se zahrnutím pracovníků v evidenčním stavu (mateřské dovolené, základní vojenská služba) se problém nezaměstnanosti může vztahovat až na 1 600 pracovníků.

Z toho je zatím zajištěno náhradní zaměstnání (ještě v tomto roce) pro 300 osob, další pracovní příležitosti se opírají o připravované, ale dosud smluvně nepotvrzené projekty (mikrovlnné trouby se sdružením TORIY, montáž barevných televizorů a další) a mohou být realizovány až v průběhu roku 1991.

V zásadě lze předpokládat, že po dořešení otázky dle bodu 1 (řešení zadluženosti) lze postupně zavést v Rožnově náhradní výrobní programy, schopné eliminovat hlavní část sociálních dopadů. Kromě toho může MSE ČR nabídnout volná místa v jiných organizacích resortu, ovšem s ohledem na malou mobilitu naší populace (bytový problém) nelze s tímto řešením počítat ve velkém rozsahu.