Česká národní rada 1990 – 1992

obracím se na Vás s interpelací ve věci urychleného a zásadního řešení problematiky občanů společensky nepřizpůsobených, zejm. Romů, na teritoriu České republiky.

Důvodem pro tuto interpelaci je nebezpečný nárůst závažné trestné činnosti Romů na celém území republiky, s jejímiž důsledky jsem měl i já možnost se seznámit v Západočeském kraji. Jedná se hlavně o násilnou trestnou činnost; např. ve 75 tisícovém krajském městě Plzni, kde bydlí jen 2500 Romů, mají tito 70 procentní podíl na všech objasněných případech loupeží. Od dosud jen verbálního napadání policistů přecházejí Romové v poslední době k přímým fyzickým útokům, končícím vážnými poraněními příslušníků Bezpečnosti, jako např. v Plzni dne 15. VIII. 1990. Obdobný je i jejich podíl na ostatní trestné činnosti, avšak to, co je důvodem k největšímu znepokojení veřejnosti, je atmosféra strachu, kterou Romové kolem sebe šíří, a pocit bezmocnosti proti jejich jednání, což zapříčiňuje minimální ochotu poškozených i svědků dosvědčit romskou trestnou činnost, neboť se obávají jejich msty a odvety ("... když to oznámíte, podřežeme vás..."). K nejodpornějším příkladům v této souvislosti patří vydírání starých bezmocných lidí, u kterých je pravidlem záruka, že vyhrožování splní svůj účel (příslušné doklady jsou uloženy na 00-VB v Nýrsku).

Uvedené jednání Romů vyvolává protiakce u radikálnější části ostatních občanů, kteří se pod vlivem veřejného mínění a vlastních poznatků z trestné činnosti Romů sdružují k odvetným akcím. K těmto situacím bude docházet vzhledem k rostoucí trestné činnosti Romů stále častěji, což může časem vyvolat nezvládnutelný stav.

Pojem demokracie je převážnou částí občanů romského původu interpretován ve smyslu beztrestnosti pro jakoukoli činnost, demokratická společnost se jim tedy jeví jako společnost s povinností nejen tolerovat jejich specifika a etnokulturní zvláštnosti, ale i veškeré jejich amorálnosti. V souvislosti se zánikem ochranného dohledu po propuštění z výkonu trestu a dále s neexistencí pracovní povinnosti na straně jedné, ale souběžně se zachováním veškerých zvláštních sociálních podpor na straně druhé, se vytvořila situace, kdy se Romové prakticky stali privilegovanou vrstvou společnosti, neboť pracovní příležitosti přímo odmítají, nebo se v zaměstnání chovají tak, aby zavdali příčinu k rozvázání pracovního poměru, přičemž ony zvláštní podpory jim na rozdíl od ostatních občanů takovéto jednání umožňují. Děti, vyrůstající v tomto rodinném klimatu, si nesou do života ponaučení, že společnost je zde od toho, aby vyplácela podpory v nezaměstnanosti a zvláštní sociální podpory, a rozhodně nebudou mít žádný zájem na získání kvalifikace pro výkon povolání, natož o začlenění do pracovního procesu. O aspektech vyplývajících z pocitu možné beztrestné svévole netřeba se rozepisovat.

Situace se dále vyhrotí po vytvoření samosprávných měst a obcí, protože veškeré odstraňování následků škod způsobených na obecním majetku, jakož i případné zvláštní sociální příspěvky budou značně odčerpávat finanční prostředky z obecní pokladny. Tato skutečnost bude mít další negativní dopad na již pobouřené veřejné mínění.

Nechci, aby z předchozího textu zdůvodňujícího moji interpelaci vznikl dojem, že jsem zaujat proti Romům jako celku. Osobně znám několik romských rodin, které se začlenily do života společnosti, žijí spořádaným životem a odsuzují Romy parazitující na společnosti, Romy těžící z její benevolence. Faktem však zůstává, že převážná část Romů spadá do kategorie občanů společensky nepřizpůsobených, se všemi důsledky z toho vyplývajícími, a to i přes dlouholetou i dosavadní materiální pomoc, osvětovou, výchovnou a vzdělávací činnost státu.

Vážený pane předsedo vlády, jménem všech občanů, kteří chtějí žít beze strachu v naší demokratické společnosti, dovoluji si Vám předložit následující požadavky:

1) Odbourat veškeré zvláštní sociální výhody náležející výlučně občanům romského původu, a tím je zrovnoprávnit s ostatními občany naší republiky

2) Podpořit vytvoření okresních samosprávných center strany ROI, spolupracujících při řešení obecních i konkrétních problémů Romů se státní správou i policií. Do kompetence samosprávného okresního centra ROI by zejména spadala pomoc při zajišťování pracovních příležitostí, osvětová činnost, dohled nad docházkou romských dětí do škol i předškolních zařízení, začleňování Romů vracejících se z výkonu trestu do občanského života atd. Tato centra by též navrhovala bezpečnostním orgánům spolehlivé osoby z řad Romů pro spolupráci s pořádkovou službou a s orgány státní správy. V tomto směru je nezbytné učinit kroky umožňující účast Romů v policejních hlídkách (v prvé fázi alespoň využitím stávajících právních předpisů - např. zákona o SNB - začleňováním prověřených Romů do policejních hlídek, v druhé fázi jejich náborem do policejního sboru).

3) Dojde-li (v souladu s požadavkem Programového prohlášení Romské občanské iniciativy) k uzákonění romské národnosti, umožnit zřízení samostatného romského školství všech stupňů, a to v rozsahu daném početním stavem romských pedagogů. Výchovu romských dětí z dětských domovů by bylo účelné přenést na ty církevní řády, které se u nás zabývají nebo budou zabývat činností charitativní a humanitární. Tím by byly zajištěny vhodnější podmínky pro nárůst romské inteligence.

Dále požaduji v rámci řešení problematiky všech společensky nepřizpůsobených a nepřizpůsobivých občanů přijmout následující opatření:

4) Posílit pravomoci policejních a bezpečnostních složek při zákrocích proti jednotlivcům a skupinám osob ohrožujícím zdraví a majetek občanů a vytvořit právní podklady pro účinnou ochranu občanů i společnosti před recidivisty páchajícími závažnou trestnou činnost.

5) Problém značné migrace občanů společensky nepřizpůsobených řešit navýšením pravomocí při udělování trvalého pobytu přísl. obecních úřadů, které by tuto problematiku řešily v součinnosti s podniky v místě (příp. opětovným zavedením institutu přikázaného pobytu nebo domovské obce).

6) Vzhledem k prudkému nárůstu nevymožitelných pokut ukládaných policejními a správnými orgány, čímž se výchovný účinek uložených sankcí stává sporný, navrhuji, aby bylo právními předpisy zajištěno, že dlužník bude v případě nedobytnosti pokuty povinen dlužnou částku odpracovat při veřejně prospěšných pracích. Pokud tuto povinnost dobrovolně nesplní, použije se ustanovení trestního zákona o trestném činu maření úředního rozhodnutí.

Ke své interpelaci přikládám zprávu o činnosti aktivu pro řešení otázek osob společensky nepřizpůsobených a občanů romského původu při MěstNV Klatovy, zprávu ONV v Klatovech o péči osoby romského původu a stanovisko OO VB v Nýrsku a v Horažďovicích k romské otázce.

Přílohy: 4

Předmět zprávy: Činnost aktivu osob společensky nepřizpůsobených a občanů romského původu a jeho hlavní úkoly

Zdůvodnění: Zpráva se předkládá na základě plánu práce orgánů MěstNV na 1. pololetí 1990

Návrh na usnesení: Rada MěstNV v Klatovech projednala předloženou zprávu o činnosti aktivu osob společensky nepřizpůsobených a občanů romského původu a schvaluje zrušit činnost aktivu, a tím, že náplň aktivu se přenese do komise péče o rodinu a dítě při MěstNV Klatovy

Aktiv pro řešení otázek občanů romského původu a osob společensky nepřizpůsobených při MěstNV Klatovy je osmičlenný a v roce 1989 zasedal celkem 4x a to 1x za čtvrt roku, jedno zasedání aktivu bylo společné s jednáním komise péče o rodinu a dítě. Aktiv se řídí plánem práce a plánem kontrolní činnosti a zabývá se především rodinami s dětmi předškolního a školního věku, mladistvými. Sleduje docházku dětí do MŠ, ZŠ a SOU, prospěch a chování dětí.

V roce 1989 bylo celkem uhrazeno za stravné 7 dětí romského původu v celkové částce 4.119,- Kčs a v roce 1990 do konce měsíce března se hradí stravné 4 dětem a to ve školní jídelně 180/II: Emil Kroščen, Daniel Bernášek, Šárka Bernášková a David Kroščen v částce 899,20 Kčs.

Z doplňkové péče se hradilo stravné Heleně Janové, Alosii Suché, kromě toho obdržel jednorázový peněžitý příspěvek a příspěvek na věcnou výpomoc (palivo). Oba druhy příspěvku obdržela také Julie Kováčová a její syn Arpád obdržel příspěvek na věcnou výpomoc (ošacení).

Z péče o rodinu a dítě jsou vypláceny opakované příspěvky a to: Ivetě Kroščenové, Klatovy 58/I - od 1. 2. 1989 ve výši 400,- Kčs měsíčně, Věře Kroščenové, Klatovy 58/I od 1. 1. 1989 ve výši 300,- měsíčně do 1. 2. 1990, Heleně Godlové se od 1. 2. 1990 vyplácí příspěvek ve výši 600,- Kčs měsíčně. Všechny tři opakované příspěvky se poskytují na zajištění základních životních potřeb pro dítě a matku. Dále byly poskytnuty jednorázové peněžité příspěvky a to Mileně Dudové ve výši 4.000,- Kčs na zakoupení plynového kotle, Jaroslavu Andělovi ve výši 1.500,- Kčs na zajištění jeho bratra kterého si bral po dobu 3 týdnů z dětského domova k sobě. Věcná výpomoc byla ve spolupráci s ONV rozdělena do 15-ti rodin, jednalo se o ošacení dětí a lůžkoviny.

V roce 1989 pro děti romského původu bylo uspořádáno aktivem ve spolupráci s ONV kurátorkou p. Markovou, komisí péče o rodinu a dítě a Okresní knihovnou Klatovy koncem měsíce prosince vánoční besídka pro děti spojená s mikulášskou nadílkou. Na této besídce byly dětem předány rovněž o drobné ceny za uspořádané soutěže a kvízy. Této besídky se zúčastnilo celkem 55 dětí. Zároveň jsou pro děti romského původu uspořádány letní rekreačně výchovné tábory se základním vybavením bez nároku na placení, tohoto táboru se zúčastnilo celkem 28 dětí. Je tendence děti z romských rodin zařazovat do táborů pořádaných ROH nebo SDR. Největší problémy jsou s učňovskou mládeží, proto jsou pořádány přednáškové cykly ve spolupráci odboru soc. věcí ONV pro SOU Šumavan a Kozak.

Aktiv se zabývá zároveň chováním dětí, zanedbáváním péče o děti ze strany rodičů toto se projednává v komisi péče o rodinu a dítě při MěstNV Klatovy. V loňském roce bylo celkem projednáno 5 případů tykajících se romských dětí - ve všech případech byl proveden pouze pohovor s rodiči a dětmi za účasti zástupců škol.

Podle naléhavosti jsou v jednotlivých romských rodinách prováděny kontroly členy aktivu a to v loňském roce byly navštíveny všechny rodiny, které jsou ve sledování MěstNV. V některých rodinách byly prováděny opakované návštěvy. Při návštěvách byla kontrolována úroveň bydlení, péče matek o děti a ostatních otázek týkajících se navštívené rodiny.

ONV Klatovy má k 31. 12. 1989 ve sledování 112 rodin, MěstNV Klatovy cca 30 rodin což celkem představuje cca 460 obyvatel romského původu tj. cca 0,5% obyvatel okresu. V letošním roce byla na okrese ustavena romská občanská iniciativa, kde romské obyvatelstvo vyjádřilo nesouhlas s poskytovanou péčí romům, především s pořádáním LRV táborů pro děti, dětského odpoledne, vánoční besídky, kde dostávají romské děti vybavení a věcné odměny. K romskému etikum se dříve nehlásili všichni občané romského původu, proto je evidence romů nepřesná.

Nejproblematičtější rodinou v obvodu MěstNV Klatovy je rodina Bartoloměje Jana, tato rodina obývá neoprávněně celý objekt 113/IV, kromě 2 místností, kde bydlí paní Suchá. Bartoloměj Jano má v současné době 5 synů a u všech je opakovaná recidiva, jsou zde problémy i s umísťováním jeho synů do zaměstnání.

Aktiv se též zabýval školní docházkou a prospěchem dětí ve škole. K 30. 6. 1989 navštěvovalo 20 dětí povinnou školní docházku v ZŠ, 8 dětí v MŠ. Průměrný prospěch dětí byl 2,4 a průměrný počet zameškaných hodin je 110,9 hodin na 1 dítě. Spolupráce rodičů se školou je velmi špatná v převážných případech vůbec žádná. Do MŠ mají děti velmi špatnou docházku a nebo po umístění rodiče vůbec děti do MŠ nevodí. Do jeselských zařízení děti zařazeny v loňském roce nebyly - nebyl žádný zájem ze strany rodičů. Nejvíce dětí se stravuje ve školní jídelně při Zvláštní škole, kterou navštěvuje převážná většina romských dětí.

Vzhledem k tomu, ze aktiv je zaměřen na rodiny romského původu navrhujeme zrušit činnost aktivu, s tím, ze náplň aktivu se přenese do komise péče o rodinu a dítě. K tomuto závěru jsme dospěli proto, ze ROI nechce býti vyčleňována ze společnosti, ale chce řešit problémy ve spolupráci s MěstNV, které se týkají romského obyvatelstva. Z jednání se zástupci ROI vyplynulo, ze žádají zastoupení svých členů v komisích MěstNV.

Zn.: Soc. 560/90 - m^r.

Váš dopis zn.:

Vyřizuje: Marková

V Klatovech dne 13. 8. 1990

Věc: Péče o osoby romského původu - stanovisko k národnostní otázce na okrese Klatovy.

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví zajišťuje péči osobám, kteří potřebují zvláštní pomoc (romské obyvatelstvo). Výkon této péče vychází ze zákona o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb. § 90 a ze zákona ČNR o působnosti orgánů ČSR v soc. zabezpečení č. 114/1986 § 40, 41.

Romské obyvatelstvo již v mnohém překonalo svou historicko-společenskou zaostalost a postupně se vyrovnává s ostatním obyvatelstvem. V rodinách však přetrvávají pozůstatky z bývalých velkorodin a odlišného stylu života, což v praktickém životě vytváří závažnou bariéru v celkové integraci.

Na okrese Klatovy žije zhruba kolem 500 rom. obyvatel asi na 40 místech okresu (tvoří asi 0,5% ze všech obyvatel okresu). Největší koncentrovanost je v Klatovech, pak v Horažďovice a okolí Nýrska a Železné Rudy. S integrovanou částí rom. obyv. nejsou závažnější problémy, neúnosná je však s osobami, které páchají trestnou činnost. Zde se výchovné působení zcela míjí účinkem, vých. práci ztěžuje i ta skutečnost, že mnohé romské rodiny jsou na nízké mentální úrovni. V současné době se množí stížnosti a podněty občanů na chování a vystupování na veřejnosti na osoby rom. původu. S pomocí, která je poskytována rom. rodinám ze strany NV ostatní obyvatelstvo nesouhlasí (ani integrované romské) a zastávají názor, že každý zdravý občan by si měl zajistit si odpovídající životní úroveň. Na našem okrese dosud představovala asi 1/4 rom. obyvatel neintegrovanou část, která se vyhýbala práci a nežila řádným způsobem života. Do budoucna bude těchto osob přibývat, těmto osobám nebude možné zajistit práci a o takové jedince nebude mít žádný zaměstnavatel zájem.

Počátkem roku se začala na našem okrese aktivizovat ROI, která by chtěla přispět k celkovému povznešení Romů, chtěla by v součinnosti a ost. orgány řešit jejich problémy, ale zároveň klade důraz i na samostatnost. Ve spolupráci s ROI a OSVZ ONV byly pořádány kulturně výchovné akce. Systém dobrovolné spolupráce však není mnoho účinný.

Do budoucna by bylo i nadále potřeba vycházet z toho, že zapojení Romů do pracovního procesu je základním předpokladem pro jejich integraci. Rovněž tak je potřeba dbát na důsledné dodržování všech povinností jako u ostatního obyvatelstva. Vyčleňování ze společnosti, zvýhodňování nebo jiné formy romské otázce jistě mnoho nepomohou.

SNB - Obvodní oddělení VB

Nýrsko, okr. Klatovy

V Praze dne 15. srpna 1990

HALOVIČ Pavel

poslanec ČNR

Věc: Stanovisko k romské otázce

Vzhledem k nárůstu trestné činnosti občanů romské národnosti v obvodu OO-VB Nýrsko a stížnostem občanů na jejich chování, zasílám Vám stanovisko k této problematice.

Ve služebním obvodu OO-VB Nýrsko je trvale hlášeno necelé jedno procento obyvatel romské národnosti. Trestnou činnost převážně stejní občané romské národnosti.

- zkušenosti příslušníků OO-VB Nýrsko a objasňováním trestné činnosti občanů romské národnosti a při zákrocích patrně při narušování veřejného pořádku.

Trestnou činnost popírají a nedoznávají. Při zákrocích na veřejnosti jsou převážně v podnapilém stavu a vystupují vůči příslušníkům agresivně. Příslušníky na veřejnosti urážejí - nelze proti nim použít mírnějších prostředků, neboť argumentují s tím, že je demokracie a ze strany příslušníku jde o rasizmus, když proti nim zakročí. Pořádkovou pokutu nelze vymáhat, protože občané romské národnosti nikde nepracují. Ta část občanů romské národnosti, kteří pracují se podílí na páchání trestné činnosti velmi nepatrně.

- v otázce pracovních zařazení občanů romské národnosti, tak v této oblasti v současné vedení podniků nechtějí tyto občany zaměstnávat vzhledem k jejich zkušenostem z minulosti. Romové byli postupně zaměstnáni v Českomoravský len Nýrsko, Okula Nýrsko, Státní statek Dešenice, Dřevařské závody pila nýrsko, ZVAK Klatovy provoz Nýrsko, MěNV Nýrsko. U všech těchto podniků došlo k rozvázání pracovního poměru pro velkou absenci. Po této zkušenosti už podniky nechtějí opětovně tyto zaměstnat.

K problematice občanů romské národnosti lze konstatovat, že veškerá opatření do současné doby jsou neúčinná. Většina obyvatel romské národnosti nikde nepracuje. Pokud se jedná o zkušenost v této oblasti ve SRN, tak tam mají občané romské národnosti vyhrazeno svoje území, kde si zpravují sami svoje záležitosti.

kpt. Winhurt Josef

SNB - Obvodní oddělení VB

Horažďovice, okr. Klatovy

V Horažďovicích dne 15. srpna 1990

Havlovič Pavel

poslanec ČNR

Věc: Stanovisko k romské otázce

Na teritoriu OO-VB Horažďovice bydlí několik rodin romského původu. Většina z nich bydlí v Horažďovicích a v obci Babín u Horažďovic. Některé rodiny žijí slušným spořádaným životem, s těmito rodinami nejsou žádné problémy, s jinými rodinami jsou občas problémy. V poslední době se jako nejzávažnější jeví problémy spojené s rodinou Františka Goldy v Horažďovicích a Bolvana, kteří bydlí v Horažďovicích v jednom rodinném domku v Prácheňské ulici čp. 120, V těchto rodiných je kromě dalších dětí 5 mladíků ve věku cca 15 - 18 roků (zcela negramotných) kteří se občas - většinou při taneční zábavách požádaných venku, přivádějí do podnapilého stavu a potom vyhledávají občany, které fyzicky napadají. Většina těchto případů není na OO-VB Horažďovice vůbec hlášena, o těchto se dozvíme jen nepřímo s odstupem času.

Kromě občasné trestné činnosti, kterou páchají romské osoby z jiných rodin je vcelku teritorium OO-VB Horažďovice s romskými osobami v klid. Pouze se strany rodiny Siváků je patrno, že její příslušníci v poslední době změnili postoj k přísl. VB. S rodinou Siváků se hůře jedná, vůči přísl. VB vystupují agresivně a odmítají s nimi jakkoli jednat a už vůbec ne spolupracovat v jakkékoli oblasti.

Proti osobám romského původu, které páchají trestnou činnost jsou veškerá opatření neúčinná a prakticky vždy dochází k recidivě.

npor. Kresl Jiří