Česká národní rada 1990 – 1992

poslanců Zdeňka Malíka, Jaroslavy Moserové a Vladimíra Šumana ministru státní kontroly České republiky Bohumilu Tichému, ministru kultury České republiky Milanu Uhdemu a ministru vnitra České republiky Tomáši Hradílkovi ve věci obecného zájmu na prošetření spekulativních převodů některých památkově chráněných stavebních objektů a pozemků ze státního majetku v dosavadní správě národních výborů.

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslanců Zdeňka Malíka, Jaroslavy Moserové a Vladimíra Šumana ministrům státní kontroly, kultury a vnitra České republiky:

poslanců Zdenka Malíka, Jaroslavy Moserové a Vladimíra Šumana

na ministra státní kontroly ČR Bohumila Tichého,

na ministra kultury ČR Milana Uhdeho a

na ministra vnitra ČR Tomáše Hradílka

ve věci obecného zájmu na prošetření spekulativních převodů některých památkově chráněných stavebních objektů a pozemků ze státního majetku v dosavadní správě KNV, ONV, případně MěNV či MNV do vlastnictví či provozování (?) různých podnikatelských organizací (družstev, akciových společností, evnt. i soukromníků). Jde převážně o majetkoprávní transformace motivované zištnými snahami o snadné nabytí neoprávněného majetkového a finančního prospěchu.

Je patrná snaha některých funkcionářů starých struktur národních výborů a s nimi spolčených podnikatelů, urychleně uskutečnit odstátnění a privatizaci nemovitostí ještě do komunálních voleb, dokud jsou tito funkcionáři ve funkcích a mohou ovlivnit realizaci převodů majetku.

Tímto, z hlediska veřejného zájmu naprosto nežádoucím způsobem, se obchází vědomě a záměrně přednostní nároky obcí na eventuální převzetí státních nemovitostí do vlastnictví budoucí samosprávy obce.

Při řešení transformace státního majetku do nové politickosprávní struktury je jednoznačně nutné dát přednost municipalizaci před rozhodnutími o privatizaci. Teprve obec, jako základní právní subjekt samosprávy má právo rozhodnout o způsobu využití až dosud státem spravovaných nemovitostí na vlastním katastru, o jejím případném společném provozování s jinou obcí či s určitou organizací, o jejím případném pronájmu apod. Výjimku tvoří pouze významnější památky, o něž pečuje přímo stát.

V této souvislosti nemohou obstát tvrzení, že obec neměla v minulosti o objekt zájem. Nelze totiž vycházet z okolností vytvořených v minulých letech totalitním režimem, kdy platily zcela deformované podmínky, kdy obec byla nesvéprávná, z centra manipulovaná územně administrativní jednotka, bez možnosti vlastního rozhodování a hospodaření. Jestliže má např. určitý ONV ve správě památkově chráněný objekt v některé obci svého okresu, neopravňuje to v současné době zcela změněných politických podmínek funkcionáře starých struktur nakládat s takovou nemovitostí podle libosti. Vlastníkem je stát a nikoli tito funkcionáři, jejichž myšlení je často vedeno v závěru jejich končícího funkčního období destruktivní ideou vytěžit z nestabilizované politické situace co se dá.

Protože se množí případy výše uvedených spekulativních převodů anebo snahy o jejich realizaci v řadě obcí a protože občané těchto obcí nesouhlasí a protestují proti takovým praktikám, uvádíme v příloze několik konkrétních případů, které je nezbytné prověřit a učinit taková opatření, aby se podobnému jednání účinným způsobem zabránilo. A pokud již došlo k převodům nemovitostí v rozporu se zájmy veřejnosti, učinit zde nápravná opatření. Další důležitou okolností je, že památkově chráněné objekty vyžadují trvalý dozor památkářů, aby nedocházelo k znehodnocování objektů svévolnými stavebními úpravami. Způsob překvapivě urychleného vyřizování převodů nemovitostí, utajování těchto převodů před představiteli a veřejností obcí, na jejichž území se předmětné historické budovy nalézají, jakož i jiné průvodní jevy těchto pochybných majetkových transakcí, jsou v rozporu se zájmy obyvatelstva města a obcí, jejichž budoucí samospráva se neobejde bez nemovitého majetku podmiňujícího možnosti vlastního hospodaření a rozvoje obce. Nelze připustit, aby tyto objekty byly nelegálními cestami rozprodány, případně dokonce bezúhradně rozdány dříve, než vstoupí v platnost nové zákony o samosprávě majetku a hospodaření obcí.

V Praze, dne 20. srpna 1990

Příloha: 1

Příloha

Příloha k interpelaci poslanců Zdeňka Malíka, Jaroslavy Moserové a Vladimíra Šumana ze dne 20. srpna 1990.

Pozornost kontrolních orgánů si zasluhuje např. podivná podnikatelská aktivita VD REDOS - Hradec Králové (předseda družstva je pan Josef Vencl). Opíráme tuto interpelaci o obsah písemných podkladů, mimo jiné z jednání konaného dne 30. 5. 1990 na MNV Lipová u Šluknova (okr. Děčín) podepsaných předsedou MNV Františkem Linhartem. VD REDOS převzalo zámek Lipová i s pozemky bezplatně v červenci 1989 od dřívějšího majitele ONV Teplice. MNV a občané obce Lipová, na jejímž území zámek stojí požadují převzít objekt do vlastnictví obce. Družstvo REDOS však za objekt požaduje 5 mil. Kčs. Podobným způsobem převzalo anebo má zájem převzít VD REDOS i řadu dalších památkově chráněných objektů. Údajně je jich již asi 20. Z nich se např. jmenovitě jedná o tyto historicky cenné nemovitosti:

- zámek Neděliště (u Pardubic),

- zámek Zákupy s hospodářským dvorem (okr. Česká Lípa),

- Kapucínský klášter Fulnek (okr. Nový Jičín),

- zámek Rychvald (okr. Karviná).

Dalším podobným případem podivné podnikatelské činnosti je akciová společnost. DIALOG založená v létě 1989 (52% podíl ČSSR, 48% podíl Rakousko + SRN). Tato organizace již koupila za 11 milión Kčs zámek na náměstí v Mladé Vožici. O tomto případu psala Mladá fronta z 24. 7. 1990. Prodej se uskutečnil přes nesouhlas MěNV v Mladé Vožici. Ve městě je z toho pobouření, protože souhlas k převodu a prodeji dal odbor kultury ONV Tábor bez projednání s MěNV Mladá Vožice. Tedy postup nesprávný, protože právo na přednostní získání zámku přísluší městu Mladé Vožici, na jehož území zámek stojí.

Nepřekvapuje, že značná výhodnost těchto majetkových transakcí má za následek snahu podnikatelských organizací po zisku dalších památkově hodnotných objektů. Tak akciová společnost DIALOG má údajně zájem o zámek ve Vimperku a další historicky hodnotné nemovitosti.

Všechny podobné případy, kterých je ve státě mnohem více, vzbuzují odůvodněné podezření na předem promyšlený záměr využít legislativně nepřehledné situace k neoprávněným majetkovým ziskům podnikatelskými kruhy spolčenými s representanty předešlého totalitního režimu.