Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí
být na újmu v jeho pracovněprávních
nebo obdobných vztazích.
(1) Výdaje spojené s volbami do zastupitelstev obcí
se hradí ze státního rozpočtu České
republiky.
(2) Každá volební strana nese náklady
své volební kampaně.
(1) Ministerstvo vnitra České republiky
a) stanoví obecně závazným právním
předpisem podrobnosti o úkolech národních
výborů při
1. vytváření volebních okrsků,
2. sestavování seznamů voličů,
3. zajišťování a vybavování
volebních místností,
4. úschově hlasovacích lístků
a jiných volebních dokumentů;
b) vydá vzory hlasovacího lístku, seznamu
voličů, osvědčení o zvolení
a může stanovit vzory dalších volebních
dokumentů.
(2) Český statistický úřad
po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky
vydá metodiku zpracování výsledků
hlasování.
(1) Mají-li být pro obce vzniklé před
počátkem účinnosti tohoto zákona,
které nemají místní národní
výbor, zvoleni členové zastupitelstva, provádí
přípravu k provedení voleb místní
národní výbor, do jehož územní
působnosti území obce naposledy patřilo.
(2) Dojde-li v průběhu volebního období
ke vzniku nové obce, tvoří jeho zastupitelstvo
členové dosavadního zastupitelstva, kteří
mají trvalý pobyt na jejím území.
Nebylo-li by takto dosaženo ani minimálního
počtu členů zastupitelstva (§ 5 odst.
1), připraví dosavadní zastupitelstvo doplňovací
volby.
(3) Dojde-li během volebního období ke sloučení
obcí, tvoří zastupitelstvo nové obce
členové dosavadních zastupitelstev, i když
jejich celkový počet překročí
maximální počet členů zastupitelstva
(§ 5 odst. 1). V případě, že zastupitelstvo
takto ustavené by nemělo stanovený minimální
počet členů, budou provedeny volby zastupitelstva
sloučené obce.
Na opatření učiněná příslušnými
orgány státní správy k přípravě
provedení tohoto zákona již v době před
počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují
zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna
za jeho účinnosti.
Rozhodujícím pro počet obyvatel obce je stav
k 1. lednu 1990. Jestliže po tomto datu došlo ke vzniku
obcí rozdělením, orgány statistiky
k 1. září 1990 určí počet
obyvatel připadajících na nově vzniklé
obce.
Zrušuje se zákon č. 54/1971 Sb., o volbách
do národních výborů v České
socialistické republice.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Obecná část:
Základními východisky obecné části
navrhované úpravy byly, vedle snahy zachovat potřebnou
návaznost na úpravu voleb do Federálního
shromáždění, respektovat připravovanou
právní úpravu o obecním zřízení.
Obtížnost úkolu tedy spočívá
již v těchto zvolených základních
východiscích, protože jde o paralelně
navrhované a vznikající úpravy nejzákladnějších
vztahů, které jsou důležité pro
přesnou formulaci jakéhokoli volebního zákona.
Fundamentem osnovy zákona je samosprávné
pojetí obce jako základní jednotky územní
organizace státu. Respektují se i některá
nutná specifika územního členění
s přihlédnutím ke zvláštnímu
postavení měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí
nad Labem a zejména hlavního města Prahy.
V případě uvedených měst bylo
nutno vzít do úvahy i reality jejich velikostí
a možnosti jejich správy při respektování
vlivu občanů na jejich správu, tj. vzít
do úvahy i jejich vnitřní členění.
V neposlední řadě bylo nutno vycházet
i z existujícího stranickopolitického systému
i nutnosti uplatnění nezávislých kandidátů,
ale i vlivu masových medií na voliče.
Úprava užívá většinový
volební systém. Tím dává voliči
možnost, aby vycházeje ze základních
politických proudů měl možnost výběru
osobností. Kandidátní listiny mohou předkládat
politické strany a hnutí (seskupení), ale
kandidujícími mohou být i nezávislí
kandidáti opírající se o relativní
kvalifikovanou podporu veřejnosti. Nezávislým
kandidátům zákon umožňuje vytvořit
i vlastní seskupení (tzv. radniční
strany).
Aktivní volební právo důsledně
vychází ze samosprávného postavení
obcí a dává volební právo jen
těm, kteří obce reálně utvářejí
a vylučují z voleb do obecních orgánů
osoby, které v těchto obcích nemají
trvalý pobyt (např. vyčlenění
vojáků základní a náhradní
služby).
V zájmu zachování nezávislého
fungování zastupitelstev obcí je do zákona
zařazeno i ustanovení o neslučitelnosti funkce
člena zastupitelstva obce se zastáváním
některých funkcí a činností.
Počet členů zastupitelstva obce je stanoven
v závislosti na počtu obyvatel příslušné
obce tak, aby tento počet byl dostatečně
reprezentativní a zároveň nebyl zbytečně
předimenzovaný. Vesměs se jedná o
snížení počtu členů zastupitelstva
oproti existujícímu stavu. Současně
se tím zvyšuje i odpovědnost a vážnost
funkce člena obecního zastupitelstva.
Nově se zvýrazňuje i postavení volebních
komisí všech stupňů, jak pokud jde o
jejich úkoly, tak i pokud jde o jejich utváření
ze zástupců politických stran a hnutí,
ale i dalších volebních stran a občanů.
Volební řízení se opírá
o dostatečně dlouhé lhůty pro přípravu
voleb. Velební kampaň byla ve srovnání
s úpravou pro volby do Federálního shromáždění
ČSFR a národních rad zkrácena o týden,
neboť se vychází z toho, že kandidát
je v místě dostatečně znám.
Čistota přípravy voleb si vyžaduje i
stanovení základních pravidel pro vedení
volební agitace na republikové i místní
úrovni.
Stanoví se podrobná pravidla pro hlasování
a hodnocení hlasovacích lístků. Zajišťuje
se svoboda rozhodování voliče i tím,
že se mu dává možnost přípravy
na hlasování. Upravuje se možnost přezkoumání
průběhu a výsledku voleb nezávislým
soudním orgánem.
Počítá se s využitím výpočetní
techniky ve spolupráci s odbornými útvary.
Pro politické strany a politická hnutí se
nezavádí pětiprocentní klauzule jako
podmínka pro zisk mandátu. Volby jsou stanoveny
na jeden den pro celé území České
republiky (reakce na jednu ze zásadních připomínek
zahraničních pozorovatelů při volbách
do FS a NR).
Osnova využívá i dosažitelné zkušenosti
z voleb do Federálního shromáždění
a národních rad 8. a 9. 6. 1990.
Zvláštní část:
K § 1:
Ustanovení upřesňuje a vypočítává,
které konkrétní zastupitelské orgány
budou sestaveny v závislosti na postavení jednotlivých
administrativních jednotek.
K § 2:
Ustanovení zdůrazňuje platné ústavní
zásady volebního práva.
K § 3:
Vyjadřuje se zde požadavek, aby samospráva
byla skutečně reálnou. Proto právo
volit budou mít pouze ti, kteří mají
k obci trvalý vztah daný jejich trvalým bydlištěm.
Zakotvují se konkrétní překážky
výkonu volebního práva v odst. 3. Případné
námitky či nedostatky lze řešit v rámci
námítkového řízení (§
12).
K § 4:
Pasivní volební právo v případě
voleb do zastupitelstev obcí koresponduje, pokud jde o
věk, aktivnímu volebnímu právu.
Odst. 2 formuluje neslučitelnost funkce člena zastupitelstva
s takovými funkcemi, kde se lze důvodně domnívat,
že by mohlo v důsledku spojení funkcí
dojít k ovlivnění nestrannosti výkonu
funkce člena zastupitelstva a jiných funkcí.
K § 5:
V průměru podstatné snížení
počtu členů zastupitelstev sleduje zvýraznění
odpovědnosti těchto členů, umožňuje
kvalitní výběr členů a současně
zabezpečuje, aby v rámci určeného
rozpětí byl počet členů v konkrétním
zastupitelstvu stanoven s ohledem na počet obyvatelstva
obce, umožňoval reálný výkon
samosprávy a korespondoval s úkoly, které
bude příslušné zastupitelstvo na své
úrovni řešit.
K § 6 a 7:
Zůstává zachována úprava volebních
okresů, která se osvědčila. Urychluje
se tak sumarizace volebních výsledků. Volební
místo se přibližuje voliči.
K § 8:
Volební obvody jsou teritoria, ve kterých se volí
část poslanců příslušné
obce v závislosti na počtu obyvatelstva tohoto teritoria.
K § 9:
Ustanovení má předejít nejasnostem
v souvislosti s případným nezařazením
do voličského seznamu. Každý volič
může volit jen jednou.
K § 10:
Seznamy se sestavují podle míst, kde bude volič
své volební právo uskutečňovat.
Přípravou voleb jsou pověřeny ještě
národní výbory působící
až do ustavení nových samosprávných
orgánů. Ustavením těchto orgánů
zaniká mandát poslanců národních
výborů.
K §11:
Úprava dává možnost národním
výborům uvážit možnost, jak nejlépe
uvést ve známost seznamy voličů. Proto
pro způsob vyrozumění o vyhlášení
nestanoví závazná pravidla, ale opírá
se o místní zvyklosti a tradici.
K § 12:
Námitkové řízení směřuje
k zabezpečování aktivního volebního
práva. V případě, že upozornění
občana bude místním národním
výborem zamítnuto, má občan možnost
domáhat se, stejně jako v jiných případech
zásahu do jeho občanských práv, přezkoumání
objektivním orgánem, kterým je soud. Pro
řízení před soudem je stanovena přiměřeně
dlouhá doba, která současně brání
průtahům a respektuje nutnost operativního
rozhodování. Místní národní
výbor je rozhodnutím příslušného
soudu (soud v jehož obvodu působnosti leží
volební obvod, pro nějž byl volební
seznam sestaven) vázán. V zájmu regulérnosti
voleb je řízení před soudem osvobozeno
od poplatku. Rozhodnutí soudu je konečné.
K § 13 až 18:
Česká volební komise a okresní volební
komise jsou řídícími volebním
komisemi. Proto je třeba v zájmu dobrého
organizačního zabezpečení voleb, aby
byly svolány v dostatečně dlouhém
předstihu před zahájením voleb. Narozdíl
od voleb do Federálního shromáždění
utvářejí se volební komise nikoliv
na základě delegace politických stran, ale
na základě delegace volebních stran (viz
pozn. k § 19). Tato skutečnost vyjadřuje význam
nezávislých kandidátů v místech,
tedy význam osobností ve vztahu k voličům,
jako výraz samosprávnosti. V případě
České volební komise jako výrazu reprezentativnosti
zastoupení na volbách participujících
proudů, úprava trvá na tom, aby v ní
zastoupené volební strany kandidovaly alespoň
v polovině všech okresů.
Pro zjištění výsledků voleb do
příslušných zastupitelstev obcí
mají význam místní volební
komise. Jejich funkci v hl. m. Praze a ve městech Brno,
Ostrava, Plzeň a Ústí n. Labem plní
městské volební komise.
Okrskové volební komise mají klíčový
význam z hlediska technicko-organizačního
provedení voleb.
K § 19:
Pojem volební strana je odlišny od pojmu politická
strana. Jde o terminus technicus, který má vyjadřovat
účastníka voleb, který je veden zájmem
podílet se na správě veřejných
věcí bud prostřednictvím zvolení
svých kandidátů, popřípadě
svým vlastním jménem. Pro volební
účely se nevylučuje ani sdružování
politických stran nebo nezávislých kandidátů.
K § 20:
Kandidátní listiny mohou podávat pouze volební
strany. Předpokladem je, aby byly zaregistrovány.
V případě, že nejsou registrovány
ani jako politická strana, politické hnutí
nebo jejich koalice, je třeba, aby volební strana
ke kandidátní listině připojila originál
petice na podporu kandidatury podepsanou požadovaným
počtem oprávněných voličů,
závislým na počtu obyvatel obce. Počtem
obyvatelstva obce se rozumí celkový počet
obyvatelstva obce nezávisle na tom, zda je tato obec dále
administrativně členěna (např. na
obvody). Volič může podepsat volební
petici více volebních stran.
Maximální počet kandidátů na
volební listině je dán předpokladem,
že volební strana může získat všechny
mandáty; zvýšení o 10% znamená
rezervu pro případ změn v kandidátní
listině. Počty uvedené v odst. 4 jsou horní
hranicí. Dolní hranice je věcí volební
strany.
Požadavky uvedené v odst. 2 a 5 jsou obligatorní.
K § 21:
Projednání kandidátních listin místní
volební komisí má dvě stádia.
První stadium směřuje k odstranění
vad kandidátních listin. Místní volební
komise může v kandidátní listině
provést změny (škrty). Je zde vyjádřena
i zásada, že jedna osoba může kandidovat
pouze na jedné kandidátní listině
(odst. 2 písm. b)). Zdůrazněna je zde i nutnost
stanovení horní hranice počtu kandidátů
na kandidátní listině volební strany
a obligatornost prohlášení kandidáta
podle § 20 odst. 5. Kandidátní listiny, u kterých
nedošlo v příslušné lhůtě
k odstranění vad uvedených v zákoně
se nezaregistrují.
Ve druhém stadiu projednávání místní
volební komise zaregistruje platné kandidátní
listiny, které vyhovují všem stanoveným
požadavkům, což je podmínkou rozmnožení
kandidátních listin.
K § 22:
Kandidaturou disponuje kandidát a volební strana
do okamžiku volby. Po zvolení se může
člen zastupitelstva svého mandátu pouze vzdát.
Kandidát se může své kandidatury vzdát
sám nebo kandidaturu může odvolat zmocněnec
politické strany v případě, že
tato podala kandidátní listinu.
V obou případech je podmíněna obligatorní
písemná forma. Vzdání se a zpět
vzetí je neodvolatelné a je nutné je požadovaným
způsobem včas zveřejnit, aby vešlo voličům
ve známost.
K § 23:
Odpovědným za vytištění volebních
listin je předseda místní, popřípadě
městské, volební komise. Hlasovací
lístek je pro všechny volební strany společný.
Každé volební straně náleží
jeden sloupec, kde jsou uvedena v abecedním pořádku
jména všech kandidátů této strany.
Rámečky před jmény kandidátů
slouží k označení křížkem
kandidáta, pro kterého volič odevzdává
svůj hlas.
Za odevzdání volebních lístků
všem voličům je odpovědný předseda
příslušného národního
výboru.
K § 25:
Volby proběhnou na celém území České
republiky v průběhu jednoho dne. Reaguje se zde
na jednu z hlavních připomínek zahraničních
pozorovatelů k průběhu voleb do nejvyšších
zastupitelských orgánů v červnu 1990.
Jde o další prohloubení záruk objektivnosti
a neovlivnitelnosti průběhu a výsledku voleb.
Konec voleb je po zkušenostech s červnovými
volbami do nejvyšších zastupitelských
orgánů stanoven na 18 hodinu, aby volební
komise měly ještě dostatek času na zpracování
výsledků voleb.
K § 27 a 28:
Okrskové volební komise musí zajistit tolik
oddělených prostorů, aby byl zajištěn
plynulý průběh hlasování. Totéž
platí i pro přenosné volební schránky
zvláště v těch okrscích, kde
lze předpokládat jejich potřebu.
K § 29:
Délka trvání volební kampaně
se po zkušenostech s délkou a trváním
volební kampaně do nejvyšších zákonodárných
sborů zkracuje. Delší doba kampaně není
třeba i z toho důvodu, že se jedná o
volby komunální, kde by kandidáti měli
být v místech dostatečně známi.
Stanoví se základní pravidla vedení
volební agitace. Politické strany mají přístup
ke státním veřejným sdělovacím
prostředkům, protože lze předpokládat,
že jsou schopny formulovat program, který bude jednotným
základem pro místní modifikace v celostátním
měřítku. Zákaz poskytování
informací (odst. 5) se přirozeně netýká
toku informací v rámci soustavy volebních
komisí.
K § 30 a 31:
Zajišťuje se zde princip tajnosti hlasování
a svobody rozhodování.
K § 32:
Viz poznámky k § 23, 30 a 31.
Volič může rozdělit mezi jednotlivé
kandidáty a jednotlivé volební strany jen
tolik hlasů, kolik členů zastupitelstev je
voleno v příslušném okrsku.
K § 33:
Ustanovení zajišťuje výkon aktivního
volebního práva i těm osobám, kterým
by toto právo bylo objektivně znemožněno,
často z důvodu, který nezavinily. Je výjimkou
ze zásady, že do prostor pro úpravu hlasovacích
lístků smí vstupovat pouze sám volič.
Předpokládá se, že jako pomocník
bude voličem zvolen ten, kdo má jeho plnou důvěru.
Obálku s hlasovacím lístkem vkládá
oprávněný volič do volební
schránky vždy sám.
K § 34 - 36:
Ustanovení o zachování pořádku
je doplněno ustanovením o možnosti přerušit
hlasování. V případě takového
přerušení je možno ukončit hlasování
až po uplynutí stanovené doby určené
počtem hodin pro trvání hlasování.
Ustanovení o dni voleb však musí být
zachováno (volby tedy musí proběhnout v jednom
dni - § 25 odst. 1).
K § 37 - 39:
K zajištění tajného hlasování
je třeba smísit hlasovací lístky z
přenosných schránek s obsahem ostatních
schránek.
Úředními obálkami jsou ty obálky,
které voliči obdrželi od okrskových
volebních komisí, pokud jsou označeny úředním
razítkem s podpisem pověřeného člena
okrskové volební komise (§ 32 odst. 1).
Jsou podrobně formulovány podmínky neplatnosti
odevzdaných hlasovacích lístků. Podrobně
se také upravuje postup okrskové volební
komise v případech, kdy drobné nedostatky
při hlasování lze odstranit, aniž by
docházelo k pochybnostem o projevené vůli
voliče.
K § 40:
Zákon stanoví nezbytné náležitosti
zápisu o průběhu a výsledku hlasování
ve volebním okrsku.
Pro uvedení počtu platných hlasů odevzdaných
pro každou volební stranu a pro jednotlivé
kandidáty se užijí z důvodu přehlednosti
zbylé hlasovací lístky, které je však
třeba označit tak, aby z nich bylo na první
pohled patrné, že je jich užito pro zmíněný
úřední účel.
K § 42:
Obvodní volební komise sumarizuje počty hlasů
odevzdaných v jednotlivých volebních okrscích.
Jsou stanoveny obligatorní náležitosti zápisu
obvodní volební komise obdobně jako u okrskové
volební komise.
Viz i poznámku k § 40.
K § 44:
Analogicky k § 40 a 42.
K § 45:
K uveřejnění výsledků voleb
do příslušného zastupitelstva je zmocněna
místní volební komise.
K § 46:
Hlavní město Praha a města Brno, Ostrava,
Plzeň a Ústí nad Labem jsou považovány
za jedinou a jednotnou samosprávnou jednotku. Volí
se v nich jak zastupitelstvo města, tak obvodní
zastupitelstva. Úkoly místní volební
komise při těchto volbách plní městská
volební komise těchto měst.
K § 47:
Okresní volební komise a její zápis
tvoří organizační mezičlánek
mezi volebními komisemi v obcích a Českou
volební komisí.
K § 48:
Česká volební komise zajišťuje
a uveřejňuje výsledky voleb za celé
území České republiky. Lze tak zjistit
celkové rozložení sil podle jednotlivých
stran a hnutí a nezávislých kandidátů
při obsazení zastupitelstev obcí.
K § 49:
Ustanovení umožňuje dodatečně
provést volby tam, kde bez ohledu na důvod neproběhly
volby v souladu se zákonem nebo neproběhly vůbec.
Rozhodnutí o tom činí výhradně
předsednictvo ČNR.
Příslušné zákonem požadované
lhůty lze podle okolností zkrátit; nesmí
to však být na újmu splnění jejich
funkce.
K § 50:
Zákon umožňuje, aby každý občan
zapsaný do seznamů voličů ve volebním
okrsku, kde byl zvolen člen zastupitelstva, a každá
volební strana, která v obci podala kandidátní
listinu podali stížnost proti vydání
osvědčení o zvolení členem
zastupitelstva. Příslušným pro rozhodnutí
je soud, který rozhoduje v senátu podle občanského
soudního řádu s konečnou platností.
K § 51:
Upravuje se způsob povolávání náhradníka
na uprázdněný mandát v zastupitelstvu
obce. Nadále se respektuje většinový
systém voleb a nastupuje nezvolený kandidát
s nejvyšším počtem hlasů (první
nezvolený kandidát za posledním zvoleným).
Náhradníkovi se o nastoupení za člena
zastupitelstva vydává osvědčení
obdobně jako osvědčení o zvolení
členem zastupitelstva.
K § 52 a 53:
Jsou zde upraveny povinnosti národních výborů,
státních orgánů a všech dalších
organizací při provádění zákona
o volbách do zastupitelstev obcí.
Ze zákona je stanovena povinnost všem, kdo se zabývají
činností v oboru polygrafie, zabezpečit řádné
a včasné vytištění všech
potřebných úředních dokumentů.
Povinnost se týká všech dokumentů, které
jsou požadovány a uvedeny tímto zákonem.
Nejde např. o tiskoviny vztahující se k volební
agitaci.
K § 54 a 55:
Významné úkoly při zabezpečení
voleb plní volební komise. Zákon upravuje
podmínky pro to, aby jejich členové mohly
své funkce vykonávat nerušeně a bez
újmy na svých právech, zejména v oblasti
pracovně právních a obdobných vztahů.
Obdobné postavení se zabezpečuje přirozeně
i kandidátům do zastupitelstev.
K § 56:
Volební náklady přebírá stát
a hradí je ze státního rozpočtu České
republiky. Náklady spojené s volební kampaní
nese každá volební strana sama v plném
rozsahu.
K § 58:
Zákon upravuje důsledky územních změn
na postavení a fungování zastupitelstva v
nově vzniklých obcích a to tak, aby volby
nového zastupitelstva byly omezeny jen na případy
nezbytně nutné.
K § 59:
V zájmu posílení záruk průběhu
a kontroly voleb se zmocňují příslušné
orgány k vydání prováděcích
předpisů. Umožňuje se též
provádět předběžná opatření
k urychlenému zahájení přípravy
voleb.