Česká národní rada 1990 – 1992

Měli jsme projednávat odpovědi na interpelace vznesené poslanci. Projednávání tohoto bodu nám zabere cca 180 - 240 minut. Protože se situace ve sněmovně vyvíjí značně nepříznivě, dovolil jsem si dát v úvahu plán, který by usnesení, která je nezbytně nutné přijmout, například zprávu o činnosti předsednictva, předřadili bodu "Interpelace".

Zeptal jsem se některých navrhovatelů, zdali trvají na zařazení bodu, který vložili do programu, aby se projednával v tomto okamžiku. Vyslechli jsme stanovisko pana poslance Payna.

Zdá se, že chce vystoupit pan generální prokurátor, čili de facto jsme se dostali do situace, kdy tento bod projednáváme. Dám proto o tom pro jistotu hlasovat.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Kubiš.

Poslanec Josef Kubiš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rozuměl jsem tomu tak, že by se mělo dát hlasovat, navrhl to pan kolega Bárta, jestli souhlasíme s tím, že pan generální prokurátor nám předloží tuto zprávu písemně, nikoliv o tom, aby se to projednávalo teď.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Usnesení jsem už formuloval, chystal jsem se dát o něm hlasovat, ale o slovo se přihlásil pan generální prokurátor. A jestliže se přihlásí o slovo, nezbývá mi nic jiného, než mu slovo dát.

Dámy a pánové, abychom se nezapletli do procedurálních záležitostí, dávám návrh na přijetí následujícího usnesení:

"Česká národní rada žádá generálního prokurátora České republiky, aby poslancům předložil písemně stanovisko generální prokuratury k případu pana Miloslava Marečka."

Bylo by vhodné doplnit tento návrh datem. Pane prokurátore, jaký termín navrhujete? (Nebylo rozumět.)

Je to v podstatě technická záležitost, která bude závislá na technických možnostech Kanceláře, ale je možné stanovit datum do 4. února.

Kdo s takto formulovaným usnesením souhlasí, ať zvedne ruku. 88. Děkuji.

Kdo je proti. 3.

Tento návrh byl přijat.

Ptám se nyní pana generálního prokurátora, zdali chce k této záležitosti vystoupit. (Ne.) Děkuji.

S faktickou poznámkou se nehlásí nikdo.

Dámy a pánové, předkládám návrh na změnu programu, abychom v tuto chvíli projednali bod

Kdo souhlasí s tím, abychom tento bod projednávali v tuto chvíli, ať zvedne ruku. 89.

Kdo je proti? 2.

Tento návrh byl přijat.

V minulé schůzi České národní rady jsme při projednávání zprávy o činnosti předsednictva uložili zahraničnímu výboru České národní rady předložit přehled poslanců a pracovníků Kanceláře, kteří byli v tomto volebním období na zahraniční cestě.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Effenberger.

Poslanec Josef Effenberger: Vážení přítomní, chápu pana předsedajícího, že s ohledem na celkovou situaci nedává zjišťovat, kdo se zdržel hlasování, protože bychom se dočkali toho, že by součet všech hlasujících opět nedosáhl počtu sto.

Domnívám se však, že za této situace je nedůstojné pokračovat ve schůzi, protože teď budeme dlouho jednat o zprávě o činnosti a v kritickém okamžiku, ať se o tom bude hlasovat, se opět zjistí, že jsme usnášeníneschopní.

Domnívám se, že tato situace je neúnosná a nedůstojná. Potom se opět budou svolávat ze všech koutů celé sněmovny poslanci, kteří tu nebyli při tomto projednávání, což sice není v rozporu s jednacím řádem, nicméně budou hlasovat, aniž by věděli o čem.

Musím říci, že aspoň pokud se týká mne, míra trpělivosti je dovršena, a proto navrhuji, aby tato schůze byla přerušena a pokračovala za okolností důstojnějších. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Je to procedurální návrh a jsem povinen o něm dát hlasovat. Nicméně upozorňuji na skutečnost, že při posledním sčítání počet poslanců ve sněmovně dosáhl čísla 103. Upozornil jsem poslance, že nikdo z nich se nesmí vzdálit, aby se sněmovna nestala usnášeníneschopná.

Nejsem s to z tohoto místa posoudit, zdali poslanci uposlechli mé výzvy nebo zda mé přání naplnili, a proto se domnívám, že pokud 89 poslanců vysloví s něčím souhlas, je to nadpoloviční většina z těch, kteří tady byli při posledním sčítání.

Zazněl zde však procedurální návrh pana poslance Effenbergera. Ptám se proto, kdo se domnívá, že by bylo třeba v tuto chvíli schůzi přerušit, ať zvedne ruku. 20.

Kdo je proti? 42.

Kdo se zdržel hlasování?..... (nenahráno)

..... Říkal, že se omluví paní předsedkyni.

Kraus Petr nepřítomen, Kříž Karel přítomen, Květ Jan přítomen, Laštůvka Vladimír nepřítomen, Líbal Vladimír přítomen, Lukeš Milan přítomen, Máca Zbyněk přítomen, Müller Jiří přítomen, Nerad František přítomen, Pecháček Karel přítomen, Pithart Petr nepřítomen, Piverka Walter přítomen, Pospíšil Petr přítomen, Povolný Václav přítomen, Preclík Vladimír nepřítomen, Ryšlinková Jana nepřítomna, Sapák Jan nepřítomen, Stibic Jaromír přítomen, Svoboda Ivo nepřítomen, Šebor Jindřich nepřítomen, Šplíchal Václav nepřítomen, Štěpová Vlasta nepřítomna, Vondráček Josef nepřítomen (pohřeb), Vorlová Milada přítomna, Zajíček Stanislav nepřítomen, Žák Václav přítomen, Budinský Vladimír nepřítomen, Cabal Jaroslav nepřítomen, Čech Vladimír přítomen, Čechová Hedvika přítomna, Čermák Petr nepřítomen, Fejfar Tomáš přítomen, Fiedor Jiří nepřítomen, Gjurič Andrej přítomen, Hájek Richard nepřítomen, Honajzer Jiří nepřítomen, Jančáry Julius nepřítomen, Karych Alexandr nepřítomen, Klimeš Stanislav nepřítomen, Koháček Petr přítomen, Koráb Jaroslav nepřítomen, Kozel František nepřítomen, Krejčová Zdeňka přítomna, Lom Petr přítomen, Maleňáková Jarmila přítomna, Marvanová Hana přítomna, Němčík Jindřich nepřítomen, Novák Jiří přítomen, Novák Libor přítomen, Pavlíková Jiřina nepřítomna, Payne Jiří přítomen, Ratiborský Tomáš nepřítomen, Rečková Jarmila přítomna, Rozlivka Vladimír nepřítomen, Röschová Anna nepřítomna, Sedláček Michal přítomen, Syka Martin přítomen, Šepsová Lenka přítomna, Šimeček Josef nepřítomen, Váca Oldřich nepřítomen, Válek Alois nepřítomen (omluven), Vlach Jiří přítomen, Vlk Miloslav přítomen, Volák Stanislav nepřítomen, Wolf Miroslav nepřítomen, Zubek Leopold nepřítomen, Body Ladislav přítomen, Bumbová Stanislava přítomna, Čapek Miroslav nepřítomen, Čelišová Květoslava přítomna, Čundrle Václav přítomen, Dušek Rudolf nepřítomen, Hájek Jiří nepřítomen, Hájek Josef přítomen, Hofrová Jarmila přítomna, Hrazdíra Antonín přítomen, Jirásek Jiří přítomen, Lagová Hana přítomna, Machalík Jiří přítomen, Maryt Jiří přítomen, Matějka Jaroslav přítomen, Ortman Jaroslav nepřítomen, Řezáč Vladimír nepřítomen, Sojka Tomáš přítomen, Soural Jaroslav přítomen, Stiborová Marie přítomna, Sůvová Hana přítomna, Štrait Jaroslav přítomen, Váchalová Anna přítomna, Žižka Jaroslav přítomen, Andrle Antonín přítomen, Balcárek Pavel přítomen, Bezděk Josef přítomen, Dudešek Petr nepřítomen, Fendrych Luděk přítomen, Foniok Karel nepřítomen, Havlíček Miroslav přítomen, Homola František přítomen, Hrbek přítomen, Kačenka František nepřítomen, Kapusta Jaromír nepřítomen, Krčma Ladislav nepřítomen, Kryčer Jan nepřítomen (omluven), Macháček Jiří nepřítomen, Malík Zdeněk přítomen, Mazalová Gerta přítomna, Procházka Kamil přítomen, Pruša Oto přítomen, Stodůlka Zbyšek nepřítomen, Zatloukal Břetislav nepřítomen, Zeman Vladimír nepřítomen, Domas Josef nepřítomen, Fröhlich Vladimír nepřítomen, Hejsek Josef přítomen, Hochová Dagmar nepřítomna, Kelnar Jaroslav nepřítomen, Klener Pavel nepřítomen, Kolmistr Vladimír přítomen, Ledvinka Karel.....

Souhlasíte s tím, abych panu Ledvinkovi napsal, že je přítomen. (Ano.)

Mašatová Milada nepřítomna, Matějka František přítomen, Mišík Vladimír přítomen, Moldan Bedřich nepřítomen, Moskal Václav přítomen, Němcová Helena nepřítomna, Němeček Rudolf přítomen, Popovič Pavel nepřítomen, Přikryl Ivo nepřítomen, Růžička Jan přítomen, Stieber Václav přítomen, Šabata Miloslav nepřítomen, Vacek Eduard nepřítomen, Veselý Josef nepřítomen, Bělehrádek Stanislav nepřítomen, Cibuzar Václav přítomen, Dušek Jiří přítomen, Janeček Jiří nepřítomen, Janů Ivana přítomna, Karas Jiří přítomen, Kasal Jan přítomen, Kubiš Josef přítomen, Meier Josef nepřítomen, Pavela Josef přítomen, Smělík Zdeněk nepřítomen, Výborný Miloslav přítomen, Dobal Viktor přítomen, Dušek Pavel nepřítomen, Hofhanzl Čestmír přítomen, Ježek Josef přítomen, Ježek Tomáš nepřítomen, Kalvoda Jan nepřítomen, Kužílek Oldřich nepřítomen, Mašek Ivan nepřítomen, Palkoska Ivo přítomen, Šuman Vladimír přítomen, Benda Marek nepřítomen, Haringer Jiří nepřítomen, Chutný Antonín nepřítomen, Litomiský Jan přítomen, Procházka Antonín přítomen, Tollner Pavel přítomen, Wajsar Miloslav přítomen, Zahradníček Jan přítomen, Adámek František přítomen, Frkal Jiří přítomen, Kašuba Josef nepřítomen, Komárek Vladimír nepřítomen, Kraus Michal přítomen, Petr Jan přítomen, Raška Miroslav nepřítomen, Šlouf Miroslav přítomen, Effenberger Josef přítomen, Hába René přítomen, Kadlec Ján nepřítomen, Nedbálek Lubomír nepřítomen, Šindl Karel přítomen, Vaňák Vladislav nepřítomen, Balog Dezider přítomen, Giňa Ondřej nepřítomen, Guži Zdeněk nepřítomen, Tatár Milan přítomen, Wantula Tadeusz nepřítomen, Vejmelka nepřítomen, Vrchlavská Hana nepřítomna.

Dámy a pánové, tím jsme skončili tento akt. Doporučuji, aby těm, kteří jsou na zahraniční služební cestě, domnívám se, že se jedná o skupinu, která je na Podkarpatské Rusi, byla tato okolnost zaznamenána Kanceláří do těchto listin. Jinak si myslím, že nebude ostudou žádného klubu, když si tento papír připne na nástěnku aspoň na týden.

O slovo se hlásí pan poslanec Lom s faktickou poznámkou. (Nehovořil.)

Dámy a pánové, podle prezence by nás zde mělo být 108, takže budeme pokračovat v jednání.

Dámy a pánové, dohodli jsme se, že budeme pokračovat projednáváním

Započal jsem četbou úvodního textu a budu v něm pokračovat.

Přehled těch, kteří byli na zahraničních cestách, je zpracován, ale při jeho projednávání v předsednictvu České národní rady se ukázalo, že není tak přesný, jak se očekávalo. Přehled musí být proto přepracován a bude poslancům rozdán po jeho dokončení prostřednictvím výborů.

Zprávu o činnosti předsednictva za období od 20. prosince do 21. ledna jste obdrželi jako sněmovní tisk 552 již minule, včera vám byl rozdán ještě dodatek k němu. Zpráva obsahuje také opatření předsednictva.....

Žádám vás o klid, protože jinak budu nucen požádat pracovníky, kteří jsou zodpovědni za reprodukční techniku, aby přidali trochu na síle. Někdo navrch mít musí. V předchozích okamžicích nebylo možné poznat, zda to jsem já nebo poslanci, kteří se věnují zábavě.

Budeme pokračovat.

Zpráva obsahuje také opatření předsednictva České národní rady, která učinilo v době, kdy Česká národní rada nezasedala.

Ptám se, kdo má ke zprávě nějaké připomínky nebo dotazy. Jako první se hlásí pan poslanec Palkoska. Uděluji mu slovo.

Poslanec Ivo Palkoska: Vážení, následující řeč je do rozpravy o rozhodnutí předsednictva České národní rady o obsazení delegace poslanců České národní rady do komise 10, 10, 14.

Vážení spoluobčané na Slovensku, vážení spoluobčané v Čechách a na Moravě, naši věrní novináři!

Tato řeč je více věnována lidem mimo zdi tohoto sněmu než vám, paní poslankyně a páni poslanci. Přesto vás žádám o trpělivou a uváženou pozornost.

Prosím, aby moje vystoupení nebylo spojováno s žádnou politickou formací a bylo považováno za profederální, s upřímnou snahou zachovat společné soužití Čechů a Slováků, byť více se bude mluvit o způsobu, jak se rozejít.

S upřímností a s uznáním přiznávám, že Slovensko a zejména Slováci si za uplynulé dva roky vytvořili takové sebeuvědomění a současně získali ohlas v Evropě i ve světě, že případné rozdělení naší země na dva samostatné subjekty by zřejmě nebylo z těchto hledisek obtížné. Naopak s lítostí a trochou nepochopení sledují, jak spolu se snahou být jiní než my v Čechách a na Moravě dochází na Slovensku k sociálním řešením problémů, které ve svém výsledku jsou neefektivní a připomínají doby nedávno minulé.

My, poslanci České národní rady, Slovenské národní rady a Federálního shromáždění, jsme od svých voličů dostali mandát převést tuto zemi od socialismu ke společnosti více individualistické, s jasným charakterem právního státu, kde právo jednotlivce bude státem zabezpečeno a kde budou vybudovány takové mechanismy, aby při střídání nejrůznějších vlád nemohlo dojít k novému únoru 1948, po kterém volební období trvalo celých 40 let.

Shodou šťastných okolností jsem mohl v praxi poznat jiný ústavní systém. Byť právník a advokát, vychovaný zdejší univerzitou, přestal jsem ctít potřebu tvořit novou ústavu podle ústavy, kterou nám nadělili ústavní experti v dobách rozvinutého socialismu s požehnáním ÚV KSČ a kterou nyní přepisujeme v naději, že to bude ústava jiná, snad kapitalistická.

Současně jsem pochopil, že vznik nové ústavy je jen naše vnitřní záležitost, dokud pro mezinárodní společenství naše země zůstává jednotným státem.

Plně chápu slovenské kolegy, že jsou nespokojeni se stávající ústavní situací. Těžko se vtěsnat do škatulky, na které je nápis "všichni uvnitř jsou svobodní a mohou odejít", ale dveře tato škatulka nemá.

Já se dnes již cítím také nespokojený a občas až ohrožený představami o budoucím ústavním uspořádání, kde v případě nešťastného vývoje ve východní části naší země nám tato část vrátí i s úroky chyby našich otců a dědů v letech 1946 - 1949.

Z tohoto důvodu chci, stejně jako další Češi a Moravané, být rovnoprávný s mými slovenskými spoluobčany a v případě potřeby po zralé úvaze opustit Slovenskou republiku a jít vlastní cestou.

Vědom si postoje české politické reprezentace, fakticky vyřazen z přímé účasti na jednáních, volím tuto možnost, jak sdělit, že ústavy lze vytvořit též na jiných principech a současně - s možností, jak se případně rozejít, nebudeme-li chtít společný stát.

Aby byla zachována naděje na udržení společného státu, vycházejme při tvorbě ústav z následujících principů.

Obyvatelé Slovenské republiky, stejně jako obyvatelé České republiky, mají právo na vytvoření samostatných právních útvarů. Právo rozhodnout o tomto kroku nechť je svěřeno poslancům národních rad či sněmů. K účinnosti jejich rozhodnutí je zapotřebí souhlasu občanů, vyjádřených v referendu. Toto lze konat jen při příležitosti všeobecných voleb do zákonodárných nebo obecních orgánů a ne dříve než za šest měsíců od přijetí příslušného zákona národní radou.

Poslanci zákonodárných sborů republik a zákonodárných sborů společného státu nechť jsou rovnoprávní. Každým budou svěřeny jiné působnosti odpovídající rozdělení působnosti mezi republiky a společný stát.

Rozdělení působnosti nechť je provedeno tak, aby společný stát vykonával všechny funkce nezbytné pro efektivní obstarání společných záležitostí obou republik včetně ochrany lidských práv a svobod, a tyto minimální funkce budou základní podmínkou existence společného státu.

Účinné rozhodnutí o omezení působnosti společného státu, byť jen jednou z republik, a řádně potvrzené referendem, způsobí zánik společného státu ve lhůtě ne kratší šesti měsíců.

Posouzení otázky, zda zákon schválený národní radou omezuje či zasahuje do působnosti federace (potlesk), bude svěřen ústavnímu soudu společného státu.

Všechny změny ústavy společného státu vyžadují iniciativu alespoň jedné národní rady a následné schválení oběma národními radami. Všechny změny ústav republik národními radami potřebují k účinnosti souhlas obyvatel vyjádřený v referendu.

Na základě těchto principů a po doplnění o další ústavní principy a ustanovení lze vybudovat ucelený a spravedlivě vyvážený ústavní systém dvou republik a společného státu, s dostatečnými brzdami proti unáhlenému a protiústavnímu odtržení jedné z republik.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tyto teze jdou vesměs ještě dál, než jak jsou formulovány dosavadní slovenské postoje. Nejsem veden snahou ulehčit Slovenské republice odchod ze společného státu. Chci zajistit, aby Česká republika na základě svého svobodného rozhodnutí mohla pokračovat v dosavadní politické a ekonomické orientaci a s dostatečným předstihem se mohla připravit na samostatnou existenci, nebude-li jiného zbytí.

Prosím proto ty, kteří jsou povoláni k oficiálním jednáním se slovenskými poslanci, aby zmíněné principy přednesli a zejména při budoucím ústavně právním uspořádání neopomněli umožnit též České republice odejít ze společného státu řádnou ústavní cestou.

Vážení novináři, máte dostatek moci, aby přednesené principy byly slyšitelné až ve Slovenské republice. Děkuji vám předem.

Vážení, dlouho jsem vážil, kdy a zda tento názor veřejně přednést. I kdyby jen jedno procento občanů Čech a Moravy v koutku duše sdílelo stejný názor a obavy jako já, měla tato řeč zde své místo. Otevřeně říkám: nebude-li právo na rozchod průhledně a jasně v ústavě zakotveno ještě před volbami, jsem pro neprodlené zrušení federace a vytvoření samostatného českého státu s účinností od 1. ledna 1993. Věřím ve federaci.