Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne
ruku.
(Hlasuje se.) 93.
Kdo je proti? 3.
Děkuji, návrh byl přijat.
Dovolte mi, abychom přistoupili k projednávání
tohoto bodu a abych si udělil slovo.
Vážená vládo, vážené
kolegyně, vážení kolegové. Dovolte
mi, abych přednesl interpelaci na vládu ČR
ve věci předkládání vládních
návrhů zákonů ČNR včetně
těch zákonů, jejichž vydání
předpokládají zákony Federálního
shromáždění.
Opakovaně se zde dostáváme do nepřijatelné
situace, postupujeme zhruba ve smyslu následujícího
schématu:
Vláda nepředkládá návrhy zákonů,
které předkládat má, my urgujeme,
asi příliš něžně a měkce
a veřejnost pak vyvíjí tlak. Jednou potřebují
nezbytně přijetí zákona města
a obce, podruhé je třeba uskutečnit volby
a s tím souvisí balík zákonů,
potřetí nemůže fungovat policie ČR
vzhledem k tomu, že ČNR ještě nepřijala
zákon. Pak je bezpečnost v obcích ohrožena
a není možno pomoci jinak, než že bude urychleně
schválen ČNR zákon o obecní
policii. Mohl bych pokračovat příklady s
lékařskou komorou, hospodářskou komorou,
zdravotním pojištěním, zdravotní
pojišťovnou atd. Bohužel těchto příkladů
by bylo možno uvést celé desítky.
Vláda potom nakonec předloží na poslední
chvíli ne příliš kvalitní předlohu
v absurdním termínu a žádá o
upuštění od všech rozumných zásad
a dále o nehorázné zkrácení
lhůty u tak závažné normy jako např.
zdravotní pojišťovna (na projednání
a schválení této závažné
právní normy jsme měli 6 dnů).
A pak jsme v té pasti my. Protože vláda už
vlastně předložila zákon a teď
je ČNR tou institucí, která brzdí
ať už dalšímu provádění
reformy, transformaci v některém resortu atd.
Předsednictvo ČNR potom podlehne argumentům
vlády, ale spíše objektivní nutnosti
pokračovat v tom procesu. Nikdo asi nepochybuje, že
transformaci zdravotnictví bylo potřeba pomoci tím,
že bude zdravotní pojišťovna schopna fungovat
od 1. 1. 1992. A pak je nutno bleskově a zároveň
kvalitně (a to zároveň provést nejde,
jak jsme si už mnohokrát ověřili) vyrobit
zákon. Vážené kolegyně, vážení
kolegové, já bych si dovolil v tomto okamžiku
apelovat na předsednictvo ČNR a následně
i na plénum ČNR, aby souhlasilo s upuštěním
od projednávání zásad a se zkracováním
lhůt pro projednávání zákonů
jenom v naprosto výjimečných situacích.
Abychom si dobře rozuměli, já si nestěžuji
na ten typ situace, kdy Federální shromáždění
projedná kvapně nějakou federální
normu, ze které vyplývá nutnost pokročit
v realizaci ekonomické reformy nebo transformace v některém
resortu a my jsme potom nuceni velice rychle projednat normu.
Už jsme prokázali, aniž si toho kdokoliv všiml,
několikrát ochotu vlastně paralelně
s Federálním shromážděním
připravovat dokonce alternativní návrhy zákonů
tak, abychom byli obratem v následujícím
dni schopni schválit návrh zákona, jehož
neschválení by zdržovalo procesy, které
považujeme všichni za potřebné.
Vláda České republiky však nepředkládá
včas kromě těch zákonů, které
jsou potřeba v rámci ČR, ani návrhy
těch zákonných předloh, které
předvídají federální zákony
a tím dochází k tomu, že nelze zákonné
předpisy včas v České republice uplatnit.
Dovolte mi uvést několik příkladů.
Zákon č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, v § 7 předpokládá, že
zmírnění některých dalších
majetkových křivd, vzniklých v důsledku
platnosti nebo zvláštního použití
některých právních předpisů
nebo na základě jiných důvodů,
na území České republiky nebo Slovenské
republiky upraví Česká národní
rada nebo Slovenská národní rada zvláštním
zákonem. Zákon FS nabyl účinnosti
dne 24. června 1991 a vláda ČR nepředložila
žádný návrh, i když je potřeba
některé specifické české problémy
řešit.
Další příklad: Zákonem č.
308/91 Sb., o svobodě náboženské víry
a postavení církví a náboženských
společností se výslovně stanoví
v § 23, že zákony národních rad
určí registrující orgány podle
§ 10 zákona, počet osob přihlášených
k církvi nebo náboženské společnosti
podle § 11 zákona a způsob oznamování
vzniku a zániku církví a náboženských
společností statistickým úřadům
republik registrujícími orgány podle §
19, odst. 2 zákona. Zákon nabyl účinnosti
dnem 9. 8. 1991 a vláda ČR nepředložila
žádný návrh na určení
příslušných orgánů, takže
nelze zákon realizovat.
Dalším příkladem je zákon 451/91
Sb., kterým se stanoví některé další
předpoklady pro výkon některých funkcí
ve státních orgánech a organizacích
ČSFR, ČR a SR - lustrační zákon.
Tento zákon předpokládá, že způsob
ukončení služebního poměru příslušníků
Sboru nápravné výchovy ČR a Sboru
nápravné výchovy SR a policistů zařazených
v Policii ČR a Policejním sboru SR stanoví
zákony národních rad. Vláda nepředložila
nejen tento speciální předpis, ale nepředložila
dosud ani zákon o služebním poměru policistů
zařazených v Policii ČR, ačkoli zákon
ČNR č. 283/91 o Policii ČR nabyl účinnosti
15. 7. 1991. Kromě toho zákon 451/91 Sb. předpokládá
- zmocní-li zákony národních rad ministra
vnitra a spravedlnosti ke zjišťování skutečností
uvedených v § 2, odst. 1, jsou federální
ministerstvo vnitra a komise povinny jejich žádostem
o vydání osvědčení nebo nálezů
vyhovět. Zákon 451/91 Sb. nabyl účinnosti
5. 11. 1991 a příslušné vládní
návrhy, které by řešily předpokládanou
problematiku lustračního zákona, vláda
dosud nepředložila, tedy ani zde vláda potřebnou
iniciativu neprojevila. Mám zde ještě jeden
podstatný příklad - novela občanského
zákoníku předpokládá v §
879, odst. 2, že zákony národních rad
stanoví, kdo a jakým způsobem zajišťuje
bytové náhrady. Jde o velice citlivou otázku
náhradních bytů a náhradního
ubytování. Novela nabude účinnosti
1. 1. 1992 a dokud nebude vládou předložena
příslušná osnova, jsou ustanovení
občanského zákoníku nevykonavatelná.
Jenom jako doplňující informace - novela
občanského zákoníku byla Federálním
shromážděním schválena 5. 11.
1991.
Touto záležitostí se opakovaně zabývalo
předsednictvo ČNR, opakovaně byla upozorňována
vláda nebo členové vlády na nedodržování
rozumné formy legislativního procesu. Předsednictvo
ČNR se touto záležitostí zabývalo
naposledy ve čtvrtek večer, klub ODS projednával
tuto záležitost naposledy včera dopoledne.
Já to uvádím proto, že pod touto interpelací
jsem z technických důvodů podepsán
já vzhledem k tomu, že se ji podařilo dotvořit
před několika minutami. Věřím
však, že pokud bych ji dal k disposici, připojili
by se podpisem i další členové předsednictva
a možná, kdyby měla šanci kolovat, tak
by se pod ní sešlo 200 podpisů poslanců
ČNR. /200 asi ne, protože někteří
ministři - poslanci by svůj podpis museli zvážit./
/Veselost./
Ptám se na závěr své interpelace vlády,
kdo je zodpovědný za nedodržování
povinností vyplývajících ze zákona
a jak hodlá vláda okamžitě zjednat nápravu,
a kdo je zodpovědný za koordinaci legislativní
činnosti a jak hodlá vláda neprodleně
zjednat nápravu. Vzhledem k tomu, jak jsem uvedl, že
některá data váží na 1. leden,
a vzhledem k tomu, že nejde o problém nový
a o dotaz první, dovolil bych si požádat Českou
národní radu, aby uznala tuto interpelaci jako naléhavou
a určila jako lhůtu pro odpověď dva
dny. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./
Dovolte mi, abych nyní dal hlasovat o tom, aby ČNR
uznala tuto interpelaci za naléhavou a určila lhůtu
pro odpověď na dva dny.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 87. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Tím jsme ukončili projednávání
této interpelace, já bych nyní předal
slovo panu poslanci Honajzerovi k přednesení další
interpelace.
Poslanec Jiří Honajzer: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, předesílám,
že mě mrzí, že tady není přítomna
převážná většina ministrů,
tedy členů vlády, které hodlám
interpelovat. Dovolil bych si na úvod připomenout,
a někteří z vás si snad vzpomenou,
že jsem začátkem dubna t.r., tj. více
než před 8 měsíci interpeloval pana
ministra Sokola ve věci vyšetřování
trestné činnosti v DAKu Slušovice a z něho
vzniklých společnostech. Přijal jsem pak
následně koncem dubna velmi stručnou odpověď
pana ministra Sokola s pochopením, že pro zdar vyšetřování
je nutné o některých věcech, v této
fázi veřejně neinformovat. Zároveň
jsem však požádal ministra vnitra, generálního
prokurátora, ministra zemědělství
i pana premiéra, ale i kolegy z "bezpečnostního
výboru", aby případ bedlivě sledovali
a průběžně kontrolovali.
Dne 27. května 1991 jsem spolu s poslancem Federálního
shromáždění Stanislavem Devátým
podal na Generální prokuraturu České
republiky podnět k zahájení trestního
stíhání předsedy DAKu MOVA Slušovice
Františka Čuby a jeho prokuristy Pavla Drhy, a to,
stručně řečeno, pro neoprávněné
podnikání DAKu MOVA Slušovice, který
vzhledem k tomu, že nebyl registrován u Krajského
soudu v Brně, podnikal podle našeho názoru
několik měsíců neoprávněně
a protizákonně. Ostatně - domnívám
se, že i následná registrace DAKu MOVA v Bratislavě
nemůže být v souladu s čsl. právním
řádem.
Podle mých informací nebyly zcela vyřízeny
vzájemné pohledávky všech subjektů
vzniklých z původního DAKu Slušovice
a ani rozdělení majetku nebylo provedeno podle platných
stanov.
Pan generální prokurátor Brunner mi po několikeré
urgenci odpověděl naposledy 27. srpna 1991, že
výše zmíněný podnět je
součástí šetření speciálního
vyšetřovacího týmu ministerstva vnitra,
který byl vytvořen na základě interpelace
poslance Devátého na pana ministra Langoše
a na základě mojí interpelace na pana ministra
Sokola. Generální prokuratura má pak následně
přezkoumat rozhodnutí vyšetřovatele
z hlediska věcné správnosti a zákonnosti.
Je 17. prosince a výsledky neznám žádné.
Vznáším tedy interpelaci na generálního
prokurátora dr. Brunnera, ve které jej žádám,
aby urychleně a specielně posoudil a rozhodl problém
obsažený v mnou zmíněném podnětu.
Dále vznáším interpelaci na následující
členy vlády:
ministra vnitra pana Sokola žádám, aby urychleně
provedl revizi více než půlroční
práce svého speciálního vyšetřovacího
týmu a informoval nás o ní;
ministra financí pana Špačka žádám,
aby prověřil činnost zaměstnanců
Krajské finanční správy, kteří
se podílejí na šetření finančních
operací DAKu Slušovice a kladu mu následující
otázky: 1. Proč kontrola finančního
ředitelství Brno nezačala finanční
revizi JZD AK Slušovice rokem 1989, kdy si jeho vedoucí
funkcionáři začali zakládat první
soukromé společnosti, ale až rokem 1990. 2.
Jak je možné, že kontroly finančních
orgánů, prováděné v roce 1990
konstatovaly, že je vše v pořádku a následná
kontrola konstatuje značné daňové
úniky a nedostupnost až 60% dokladů. 3. Jak
se řeší případ zahraničního
obchodu JZD AK Slušovice, který nakupoval potraviny,
textil, železo apod. pro tržní fondy, tudíž
se zápornou daní z obratu a obratem tyto komodity
vyvážel do zahraničí bez vrácení
dotace do státního rozpočtu.
Z přístupných dokladů, což je
za rok 1990 podle mých informací asi 30 %, činí
toto neoprávněné zvýhodnění
zahraniční ho obchodu JZD Slušovice na úkor
občanů několik stovek miliónů
korun. Přitom je třeba říci, že
tuto činnost provádělo JZD již v roce
1989. 4. Jak bude ministerstvo financí řešit
úhradu dlužných daní od JZD AK Slušovice
a daňové úniky, které kontrola za
období 1990 - 1991 zjistila? Podle mých informací
k 31. 12. 1990 JZD dlužilo státu 400 miliónů
Kčs, dnes je to mnohem větší částka.
Podle mých zjištění není ze strany
finančních orgánů snaha tyto prostředky
zajistit, např. vystavením dílčího
platební ho výměru a jeho následného
vymáhání.
Hlavní část majetku, která přešla
do stávajícího DAK MOVA Bratislava je i nadále
rozmělňována do nekontrolovatelného
množství obchodních společností
a ostatní subjekty, které se za registrovaly (nebo
některé ještě ne), nejsou s to dostát
závazkům, které na ně mají
přejít, jako jsou nezaplacené pohledávky
dodavatelů, nesplacené úvěry (v roce
1990 poskytly banky Agrokombinátu úvěry ve
výši 1 mld. Kčs) apod. Takže závazky
vůči státní mu rozpočtu budou
nedobytné a majetek se rozplyne do obchodních společností
vedoucích pracovníků Agrokombinátu.
Dovolím si ještě požádat pány
ministry státní kontroly a zemědělství
Igora Němce a Bohumila Kubáta, aby se v rámci
svých možností a kompetencí zapojili
do tohoto vyšetřování a pomohli je úspěšně
dovést do konce.
Pana ministra Šabatu pak žádám, aby se
vzhledem k současné registraci DAKu MOVA v Bratislavě
obrátil na ty orgány federální či
slovenské vlády, v jejichž kompetenci je případná
pomoc při vyšetřování.
Na závěr bych požádal pana premiéra
Pitharta, aby koordinoval činnost všech členů
vlády, na které jsem se s touto interpelací
obrátil.
Jak jsem se již zmínil ve svém technickém
vstupu, problém je akutní a naléhavý,
proto vás žádám, vážené
kolegyně a kolegové, zda byste odsouhlasili na odpověď
zkrácenou 10ti denní lhůtu.
Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Honajzerovi. Kdo je pro to, aby tato
interpelaci byla uznána jako naléhavá a aby
byla zkrácena lhůta pro odpověď v tom
smyslu, jak to navrhoval pan poslanec Honajzer, tj. 10 dní,
ať zvedne ruku. 83. Děkuji, 83.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Tento návrh byl přijat. Budeme se zabývat
další interpelací pana poslance Nerada. Prosím.
Poslanec František Nerad: Pane předsedající,
vážená vládo, vážení
přítomní, obracím se na vládu
České republiky se žádostí o
předložení zprávy o plnění
usnesení ČNR č. 233 z 12. září
1991 k vládnímu návrhu zásad státní
bytové politiky. Vzhledem k situaci v této oblasti
bych prosil o předložení zprávy ještě
v tomto roce. Vím, že nebude možné stihnout
detailní rozbor situace, a proto mi bude postačovat
i harmonogram plnění tohoto usnesení a určení
zodpovědných osob. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří
Vlach: Děkuji panu poslanci Neradovi. Teď musím
dát hlasovat o návrhu na zkrácení
lhůty, dnes je 17. 12., ptám se pana poslance Nerada,
zda to mínil tak, že by vláda měla odpovědět
do 14ti dnů.
Poslanec František Nerad: Omlouvám se, měl
jsem zřejmě požádat o zkrácení
lhůty, protože jsem udal termín do konce roku.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Ano, 14 dnů by byla asi od povídající
lhůta.
Kdo je pro tento upřesněný návrh,
ať zvedne ruku. 89. Děkuji, 89.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Děkuji.
Tím jsem projednali tento bod programu. O udělení
slova žádala paní poslankyně Kolářová,
které předávám slovo.
Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený
pane místopředsedo, vážená vládo,
vážená sněmovno, dovolte, abych za poslanecký
klub OH popřála panu ministru Horálkovi k
jeho narozeninám všechno nejlepší, hodně
zdraví a velkou výdrž. (potlesk - předání
kytice panu ministru Horálkovi)
Místopředseda ČNR Jiří
Vlach: Děkuji pani poslankyni Kolářové
a ke gratulaci se upřímně připojuji.
Dámy a pánové, dovolte, abych konstatoval,
že jsem projednali kompletně celý program této
schůze České národní rady.
Než udělám přestávku, dovolte
mi, abych navrhl několik organizačních záležitostí.
Bude se muset sejít gremium k tomu, aby se vyjádřilo
k návrhu na způsob projednávání
státního rozpočtu. Navrhuji, aby se gremium
k tomuto problému sešlo ve 13.45 hodin v místnosti
č. 120. Chtěl bych poprosit zástupce všech
klubů o dochvilnost.
Ve 14.30 hodin se sejde ke krátké schůzi
k vyhlášení zákonů předsednictvo
ČNR.
Vážené kolegyně a vážení
kolegové chtěl bych požádat, abychom
se sešli k pokračování plenární
schůze v 15.00 hodin, abychom si předali informace
k dalšímu průběhu.